UBKTN061 Základy dějin světové kinematografie II

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2021
Rozsah
1/1/0. 3 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
MgA. Kristína Pupáková (přednášející)
MgA. Kristína Pupáková (cvičící)
Garance
MgA. Kristína Pupáková
Ústav bohemistiky a knihovnictví – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Rozvrh
Út 13:05–13:50 D2
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
UBKTN061/A: Út 13:55–14:40 D2, K. Pupáková
Předpoklady
Oba dva semestry cyklu Základů dějin světové kinematografie jsou završeny zkouškou, ve které je student tázán na jedno základní téma, druhé doplňující, jednu osobnost význačného filmového tvůrce a na jeden film ze seznamu základních děl světové kinematografie.
Předpoklady pro zdárné absolvování zkoušky a zápočtu:
1) znalost přednášené látky
2) přečtení doporučené literatury
3) zhlédnutí vybraných filmů
4) součástí klasifikace je také docházka
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem cyklu přednášek a projekcí je ve dvou semestrech podat základní znalosti o vývoji světové kinematografie od její prehistorie až do současnosti, zejména pokud jde o nejvýznamnější druhy, žánry, směry, styly, díla a osobnosti, jejich vzájemné vztahy a návaznosti na jiné umělecké druhy, a to nejen z hlediska filmového (estetická a biografická rovina dějin kinematografie), ale také včetně souvislostí společensko-politických, ekonomických, uměleckých, z hlediska životního stylu obecenstva, chování diváků, trendů v distribuci apod., jež kinematografii té které doby do značné míry determinují a naopak jsou jí rovněž zpětně ovlivňovány. Přednášky a seminární projekce jsou základem znalostí, nutných pro lepší pochopení souvislostí dalších specializovaných předmětů.
Osnova
  • 15/ Umělecký film a idea autorství
    Teorie autorství a pojem umělecký film. Charakteristika a analýza děl režisérů do roku 1970: Luis Bu?uel, Ingmar Bergman, Federico Fellini, Michelangelo Antonioni, Robert Bresson, Jacques Tati, Akira Kurosawa, P. P. Pasolini, Luchino Visconti.
    16/ Éra Nového Hollywoodu
    Krize filmového průmyslu, Nový Hollywood, autorský a žánrový koncept amerického filmu, nejvýznamnější tvůrci a producentské osobnosti, vývoj amerických Majors a nejvýznamnější mediální koncerny v Hollywoodu, americký nezávislý film.
    17/ Nové vlny a Nový film v západní Evropě 60. a 70. let
    Nový italský film, hnutí free cinema ve Velké Británii, francouzská nová vlna a cinema verité, skupina oberhausenského manifestu a nový německý film. Politické témata německého, italského, francouzského a britského filmu 70. let. Situace v kinematografii skandinávských zemí.
    18/ Kinematografie východní Evropy v 60. až 80. letech
    Politické okolnosti vývoje kinematografie v tzv. východním bloku 60. a 70. let, témata a důležité osobnosti sovětského filmu 60. a 70. let, jugoslávský "novi film", významní tvůrci maďarského filmu generace 60. let, polská škola a polský film morálního neklidu, vliv politických reforem druhé poloviny 80. let na východoevropskou kinematografii.
    19/ Kinematografie Latinské Ameriky od 60. let
    Politický film, kubánský revoluční film, teorie třetího filmu. Indigenistický proud (Bolívie, Mexiko). Argentina: třetí film. Nový chilský film. Politické diaspory (Chile, Kuba, Brazílie, Argentina). Film a magický realismus.
    20/ Dokumentární a politický film po roce 1960
    Technologický vývoj a novátorské postupy, sociální dokumenty, free cinema, francouzské autorské dokumentární filmy, etnografický dokument/vizuální antropologie, direct cinema/cinéma vérité (kanadská produkce), politicky angažovaný film pod vlivem událostí konce 60. let, dokufikce, významní tvůrci stojící mimo skupinové proudy dokumentárního filmu.
    21/ Asijská kinematografie od 80. let do současnosti
    Japonská nová vlna, žánrová určenost čínských filmů v období kulturní revoluce, produkční význam Bollywoodu, příklady uměleckého rozvoje národních asijských kinematografií, formální a tematická specifika, nejvýznamnější tvůrci asijské kinematografie posledních desetiletí.
    22/ Trendy evropské kinematografie posledních dekád
    Vliv televize na umělecký rozvoj západoevropského filmu 70. a 80. let, budování evropského filmového trhu, tzv. "celoevropský film" a význam filmových festivalů, nástup žen-režisérek, cesty evropského uměleckého filmu, postmoderní film, Dogma 95, významné osobnosti evropského filmu.
    23/ Americký film posledních dekád
    Klíčové trendy, významná díla a filmařské osobnosti kinematografie USA, rozmach žánrových snímků, adaptace komiksů, boom nezávislé tvorby a nezávislí filmoví tvůrci.
Literatura
    doporučená literatura
  • David Bordwell, Kristin Thompson. Dějiny filmu. Praha, 2011. info
  • Jerzy Plazewski. Dějiny filmu 1895-2005. Praha, 2009. info
  • James Monaco. Jak číst film. Praha, 2004. info
  • James Monaco. Nová vlna. Praha, 2001. info
Informace učitele
Doporučené filmy:
Intolerance (r. D. W. Groffith; 1916)
Kabinet doktora Caligariho (r. Robert Wiene; 1920)
Vozka smrti (r. Victor Sjöström; 1921)
Nanuk, člověk primitivní (r. Robert J. Flaherty; 1922)
Chamtivost (r. Erich von Stroheim; 1924)
Křižník Potěmkin (r. Sergej Ejzenštejn; 1925)
Frigo na mašině (r. Buster Keaton, Clyde Bruckman; 1926)
Andaluský pes (r. Luis Bunuel; 1928)
Utrpení Panny Orleánské (r. Carl Theodor Dreyer; 1928)
Muž s kinoaparátem (r. Dziga Vertov; 1929)
Modrý anděl (r. Josef von Sternberg; 1930)
Atalanta (r. Jean Vigo; 1934)
Triumf vůle (r. Leni Riefenstahl; 1935)
Byl jsem lynčován (r. Fritz Lang; 1936)
Pravidla hry (r. Jean Renoir; 1939)
Přepadení (r. John Ford; 1939)
Diktátor (r. Charles Chaplin; 1940)
Občan Kane (r. Orson Welles; 1941)
Casablanca (r. Michale Curtiz; 1942)
Pouto nejsilnější (r. David Lean; 1945)
Zloději kol (r. Vittorio De Sica; 1948)
Rašomon (r. Akira Kurosawa; 1950)
Zapomenutí (r. Luis Bunuel; 1950)
Jeřábi táhnou (r. Michail Kalatozov; 1954)
Silnice (r. Federico Fellini; 1954)
Sedmá pečeť (r. Ingmar Bergman; 1957)
Můj strýček (r. Jacques Tati; 1958)
Popel a démant (r. Andrzej Wajda; 1958)
Nikdo mne nemá rád (r. Francois Truffaut; 1959)
Psycho (r. Alfred Hitchcock; 1960)
U konce s dechem (r. Jean-Luc Godard; 1960)
Anděl zkázy (r. Luis Bunuel; 1962)
Cléo od pěti do sedmi (r. Agnes Varda; 1962)
Evangelium sv. Matouše (r. Pier Paolo Pasolini; 1964)
A co dále, Baltazare (r. Robert Bresson; 1966)
Zvětšenina (r. Michelangelo Antonioni; 1966)
Absolvent (r. Mike Nichols; 1967)
2001: Vesmírná odysea (r. Stanley Kubrick; 1968)
Kdyby? (r. Lindsay Anderson; 1968)
Tenkrát na západě (r. Sergio Leone; 1968)
Bezstarostná jízda (r. Dennis Hopper; 1969)
Půlnoční kovboj (r. John Schlesinger; 1969)
Poslední tango v Paříži (r. Bernardo Bertolucci; 1972)
Amarcord (r. Federico Fellini; 1973)
Americká noc (r. Francois Truffaut; 1973)
Čínská čtvrť (r. Roman Polanski; 1974)
Čelisti (r. Steven Spielberg; 1975)
Přelet nad kukaččím hnízdem (r. Miloš Forman; 1975)
Taxikář (r. Martin Scorsese; 1976)
Všichni prezidentovi muži (Alan J. Pakula; 1976)
Hvězdné války (r. George Lucas; 1977)
Lovec jelenů (r. Michael Cimino; 1978)
Amatér (r. Krzystof Kieslowski; 1979)
Apokalypsa (r. Francis For Coppola; 1979)
Blade Runner (r. Ridley Scott; 1982)
Jdi a dívej se (r. Elem Klimov; 1985)
Četa (r. Oliver Stone; 1986)
Misie (r. Roland Joffé; 1986)
Modrý samet (r. David Lynch; 1986)
Oběť (r. Andrej Tarkovskij; 1986)
Nebe nad Berlínem (r. Wim Wenders; 1987)
Magická hlubina (r. Luc Besson; 1988)
Zločiny a poklesky (r. Woody Allen; 1989)
Evropa (r. Lars von Trier; 1991)
Bohémský život (r. Aki Kaurismäki; 1992)
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (r. Quentin Tarantino; 1994)
Unaveni sluncem (r. Nikita Michalkov; 1994)
Underground (r. Emir Kusturica; 1995)
Vše o mé matce (r. Pedro Almodóvar; 1999)
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2017, léto 2018, léto 2019, léto 2020, léto 2022, léto 2023, léto 2024.