UHVM0070 Umění a společnost novověku II

Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
léto 2022
Rozsah
2/0/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Marian Hochel, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Marian Hochel, Ph.D.
Ústav historických věd – Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Rozvrh
Út 9:45–11:20 M7
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednáškový cyklus je zaměřen na problematiku umění od poloviny 18. století do poloviny 20. století. Posluchač je v instruktivně vedených přednáškách veden k pochopení smyslu vnitřní periodizace tohoto dvousetletého vývoje (z vnějších, politicko-společenských dějin vztažitelný k předrevoluční Francii na straně jedné a poválečné doby na straně druhé pomyslné časové osy): revoluční, císařská a restaurační Francie jako politizace kultury a spojování politických a kulturních nároků (reprezentace), nacionalismus v Německu a střední Evropě, katolictví a problematika lidského individua – romantismus do poloviny 19. století, biedermeier jako cesta střední Evropy k umělecké specifičnosti „předbřeznové“ doby; údobí zahrnující umění pěstované zejména na akademiích v evropských metropolích a představující specifické odnože internacionálního historizujícího stylu 19. století; období „ismů“ jako reakce na akademismus v malířství a sochařství druhé poloviny 19. století; umění secese - jednota v mnohosti intelektuálních přístupů a uměleckých postupů; pojem (levicová) avantgarda – mezi Ruskem a Paříží: futurismus, fauvismus, kubismus, expresionistické a klasicizující tendence v evropské umělecké kultuře poloviny 20. století, „umění v čase spotřeby“ (zlatá šedesátá léta).
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit vývoj umění od poloviny 18. století do poloviny 20. století ve vazbě na společenské a politické dění;
- analyzovat umělecké styly prostřednictvím vybraných uměleckých děl od signifikantních autorů.
Osnova
  • 1. Dědictví baroka: barokní klasicismus, osvícenský klasicismus.
    2. Klasicismus a empír.
    3. Romantismus a biedermeier. Počátky plenérismu v krajinářství.
    4. Historismus a akademismus.
    5. Realismus.
    6. Impresionismus, neoimpresionismus, postimpresionismus.
    7. Secese – vitální umění.
    8. Východiska 20. století: kubismus a futurismus.
    9. Umění před první světovou válkou: -ismy a koncept avantgardy.
    10. Figurativní umění avantgardy a výtvarné světy nadreálna: expresionismus, surrealismus.
    11. Art informel a geometrická abstrakce.
    12. Rozvolněná moderna po druhé světové válce – umění ve věku spotřeby.
    13. Umění a funkce: architektura a design.
Literatura
    povinná literatura
  • Nešlehová, M. – Lahoda, V.: Dějiny českého výtvarného umění IV, 1890/1938, 2 svazky, Praha 1998.
  • Blažíčková-Horová, N. – Petrasová, T. – Lorenzová, H.: Dějiny českého výtvarného umění III, 1780/1890, 2 svazky, Praha 2001.
  • Bregantová, P. – Švácha, R. – Platovská, M.: Dějiny českého výtvarného umění VI, 1958/2000, Praha 2007.
  • Huyghe, R. (ed.): Umění nové doby, Praha 1974.
  • Gombrich, E. H.: Příběh umění, Praha 1997.
  • Bregantová, P. – Švácha, R. – Platovská, M.: Dějiny českého výtvarného umění V, 1939/1958, Praha 2005.
    doporučená literatura
  • Noble, I. – Hanuš, J. a kol.: Křesťanství a romantismus, Brno 2011.
  • Petrasová, T. – Lorenzová, H.: Biedermeier v českých zemích, Praha 2004.
  • Pelánová, A.: Výtvarné avantgardy 20. století, Praha 2010.
  • Vondráček, R.: Biedermeier: umění a kultura v českých zemích 1814–1848, Praha 2008.
  • Hochel, M. – Pavlíková, M.: Zrcadlo moci. Pilíře moci Napoleona Bonaparta ve vizuálním umění, Praha 2018.
  • Benešovská, K.: Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada: Architektura, Praha 2009.
  • Bernardová, E.: Moderní umění 1905–1945, Praha 2000.
  • Chalupecký, J.: Tíha doby. Stati o časových souvislostech a situacích kultury 1968–1988, Olomouc 1997.
  • Fahr-Beckerová, G.: Secese, Praha 1998.
  • Mráz, B. – Mrázková, M.: Encyklopedie světového malířství, Praha 1988.
  • Prahl, R. – Hojda, Z.: Mezi časy: kultura a umění v českých zemích kolem roku 1800, Praha 2000.
  • Kräftner, J. – Vondráček, R.: Klasicismus a biedermeier: z knížecích lichtenštejnských sbírek, Praha 2010.
  • Starobinski, J.: Symboly rozumu: proměny umění a revoluce, Brno 2003.
  • Fronek, J. – Vlčková, L. – Vondráček, R.: Secese - vitální umění 1900: ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Arbor Vitae, 2013.
  • Hochel, M. – Pavlíková, M.: Třináctá komnata Napoleonova. Obraz Napoleona Bonaparta v mobiliárních fondech Národního památkového ústavu, Praha 2017.
  • Blažíček, O. J. – Kropáček, J.: Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění, Praha 2013.
  • Baleka, J.: Výtvarné umění: výkladový slovník: malířství, sochařství, grafika, Praha 1997.
  • Bertens, H. – Natoli, J.: Encyklopedie postmodernismu, Brno 2005.
Výukové metody
přednášky, skupinová diskuse
Metody hodnocení
ústní zkouška
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2008, léto 2009, léto 2011, léto 2012, léto 2013, léto 2014, léto 2015, léto 2016, léto 2017, léto 2018, léto 2019, léto 2020, léto 2021, léto 2023.