(Franz) Joseph Haydn *1732 Rohrau - + 1809 Vídeň * narodil se v dolnorakouské obci Rohrau do rodiny kolářského mistra Mathiase a Anny Marie Kollerové (zámecká kuchařka) * rodina byla chudá, od šesti let jej rodiče předali do rodiny svého příbuzného, hainburgského kantora…………………………………………………………………., aby se u něj zdokonalil v hudbě, ale i ve čtení, psaní a počtech * od osmi let byl sopranistou chlapeckého sboru v metropolitním chrámu ………………………………………... ve Vídni, kde pokračoval v hudebních studiích * po ztrátě hlasu byl ze sboru vypovězen a začalo nejobtížnější desetileté údobí jeho života – vyučoval, živořil z příležitostných výdělků v hostincích, na ulicích, hrál na kůrech v kostelích, intenzivně se učil skladbě – velmi jej ovlivnila učebnice ktp J. J. Fuxe: Gradus ad Parnassum * nějaký čas pobýval jako sekretář ve službách slavného italského skladatele ……………………………............. * od r. 1758 přijal místo kapelníka ve službách hraběte ………………………………………………………………. v Dolní Lukavici u Plzně * r. 1760 se oženil s Marií Annou Kellerovou a z tohoto důvodu musel opustit morzinovskou kapelu * od r. 1761 pak strávil téměř třicet let ve službě nejmocnější a nejbohatší maďarské šlechty – Estrházy: přijal jej Paul Anton Esterházy jako vícekapelníka, po smrti se jeho Haydnovým pánem stal …………………………………………, velký milovník hudby, s nímž střídavě pobýval na zámcích v maďarské Esteráze a rakouském Eisenstadtu * mezi Haydnovy povinnosti v kapelnické funkci patřilo: * po smrti Mikuláše v roce 1790 hudební život utichl a Haydn byl ze své služby propuštěn, usadil se ve Vídni jako hmotně zajištěný, svobodný a obdivovaný umělec * v letech 1791-1795 podnikl na pozvání impresária ………………………………… dvě umělecké cesty do Londýna, byl už světově uznávaným umělcem, v Oxfordu mu byl udělen čestný doktorát * zemřel ve Vídni ve svém domě 31. 5. 1809 ve chvíli, kdy do města vstoupily napoleonské války, pohřben je v Eisenstadtu TVORBA – tematický katalog Haydnových děl čítá…………………, které uspořádal Anthony van…………………..., proto všechna Haydnova díla označujeme zkratkou Hob Orchestrální tvorba * Symfonie 104 (108 podle Hobokena) § Symfonie č. 1 D dur „Lukavická“ (1759) § Symfonie č. 6 in D major, Le matin (1761) § Symfonie č. 7 in C major, Le midi (1761) § Symfonie č. 8 in G major, Le soir (1761) § Symfonie č. 26 in D minor, Lamentatione (1768/9) § Symfonie č. 44 in E minor, Trauer (1772) § Symfonie č. 49 in F minor, La passione (1768) § Pařížské symfonie o 1. Symfonie č. 82 in C major, The Bear (1786) o 2. Symfonie č. 83 in G minor, The Hen (1785) o 3. Symfonie č. 84 in E-flat major, In nomine Domini (1786) o 4. Symfonie č. 85 in B-flat major, La Reine ("The Queen") (1785/6) o 5. Symfonie č. 86 in D major (1786) o 6. Symfonie č. 87 in A major (1786) § Symfonie Č. 92 in G major, Oxford (1789) § Londýnské symofnie o 1. Symfonie č. 93 in D major (1791) o 2. Symfonie č. 94 in G major, The Surprise (1791) o 3. Symfonie č. 95 in C minor (1791) o 4. Symfonie č. 96 in D major, The Miracle (1791) o 5. Symfonie č. 97 in C major (1792) o 6. Symfonie č. 98 in B-flat major (1792) o 7.Symfonie č. 99 in E-flat major (1793) o 8.Symfonie č. 100 in G major, Military (1793/1794) o 9.Symfonie č. 101 in D major, The Clock (1793/1794) o 10.Symfonie č. 102 in B-flat major (1794) o 11.Symfonie č. 103 in E-flat major, Drumroll (1795) o 12.Symfonie č. 104 in D major, London (1795) * Koncerty § cembalo (klavír) (11) § housle (4) § violoncello (5) § lesní roh (2) § flétna (2) § hoboj (2) § trubka (2) Komorní tvorba * Smyčcová kvarteta § Sluneční, Hob 20 § Ruské, Hob 33 § Pruské, Hob 50 § Tolstovské, Hob 54, 55, 64 § Erdödyovské, Hob 76 § Lobkovické, Hob 77 * Barytonová tria (123), složení: baryton, viola a cello * Klavírní sonáty (64) * Klavírní tria (40), složení: klavír, housle (nebo flétna), cello VOKÁLNĚ-INSTRUMENTÁLNÍ TVORBA 1. SVĚTSKÁ * Opera (13), převládají italské opery seria, jeden Singspiel § Orlando Paladino, Armida, Philemon und Baucis 2. DUCHOVNÍ TVORBA * Oratoria (3) § Die Schöpfung (Stvoření) § Die Jahreszeiten (Roční doby) * Stabat Mater, Sedm slov Vykupitelových na kříži * Mše (14) § č. 9 Missa sancti Bernardi § č. 14 Missa in tempore belli (………………………………………) „Paukenmesse“ § č. 12 Theresienmesse § č. 13 Schöpfungmesse § č. 14 Harmonmienmesse HAYDNOVY SYMFONIE mezi prvními a posledními symfoniemi J. Haydna je časový rozestup čtyřiceti let. Na počátku tohoto vývoje nalezneme dozvuky barokního stylu, na vrcholu jedinečnou tvůrčí poetiku, která inspirovala jak jeho současníky, tak i generace následujících autorů (Beethoven, Schubert, Medndelssohn, Brahms, Dvořák, Čajkovskij, nebo i představitelé neoklasicismu 1. pol. 20. století Stravinskij, Prokofjev, Šostakovič) Charakteristika symfonií: * symfonie se v jeho rukou postupně stala z pouhé „Tafelmusik“ (hudba ke zvýšení společenského lesku a reprezentace) skutečnou poslechovou absolutní hudbou * Haydnovy symfonie jsou čtyřvěté (výjimkou prvních pět) * utvrdil pozici menuetu na 3. místě – nevynalezl jej, ani jej jako první do symfonického cyklu neuvedl (k tomu došlo v Mannheimu) * jeho symfonie mají ustálený typ a pořadí vět * ustálené formové a stavebné řešení jednotlivých vět * těžiště cyklu je v úvodní sonátové větě * položení základních motivických vazeb mezi tématy * rozvinutí tématické práce, zejména způsob dělení témat (ABSPALTUNGSPROZESS) * definitivně ze svých symfonií vyloučil cembalo (i když se v Londýně podřídil tamější přežívající tradici) * postupně se v jeho symfonické tvorbě prosadila profilovaná témata, vyhraněný tematický kontrast jako charakteristické rysy sonátové formy a symfonie * celkový charakter jeho témat je nekonfliktní * názvy jeho symfonií jsou neautentické * symfonie vznikaly z vnějšího popudu – na objednávku nebo z příkazu Rané symfonie I. symfonie D dur Lukavická/ Tageszeiten-symphonien: Le Matin, Le Midi, Le Soir (Ráno, Poledne, Večer) – obsahují zvukomalbu (crescendo zobrazující východ slunce); symfonie 60. let vykazují různé nálady, experimentování a rozšiřování délky vět Symfonie středního období (Sturm und Drang) Haydnovu řeč v tzv. středním období (70. léta 18. století) charakterizuje: · zvnitřnění a prohloubení výrazu · bohatší harmonie se sklonem k mollovým tóninám · patetický a vášnivý výraz (Sturm und Drang) · bohatší použití kontrapunktu, zvláště v sonátových provedeních · nepokojná synkopická rytmika, propracovanější dynamika 1762 Symfonie č. 26 d moll „Lamentatione“ 1768 symfonie č. 49 f moll „La Passione“ 1771 symfonie č. 44 e moll „Trauer-symphonie“ 1772 symfonie č. 45 fis moll „Abschied“ do r. 1776 napsal celkem 14 symfonií symfonie č. 48 G dur „Maria Theresia“ symfonie č. 53 D dur „L´imperiale“ (Císařská) symfonie č. 55 Es dur „Der Schulmeister“ (Pedant) symfonie č. 59 A dur „Feuer-Symfonie“ (Oheň) symfonie č. 60 C dur Il Distratto (Roztržitý)