(Franz) Joseph Haydn
*1732 Rohrau - + 1809 Vídeň
* narodil se v dolnorakouské obci Rohrau do rodiny kolářského mistra Mathiase a Anny Marie
Kollerové (zámecká kuchařka)
* rodina byla chudá, od šesti let jej rodiče předali do rodiny svého příbuzného, hainburgského
kantora…………………………………………………………………., aby se u něj zdokonalil v hudbě, ale i ve čtení, psaní a počtech
* od osmi let byl sopranistou chlapeckého sboru v metropolitním chrámu ………………………………………... ve
Vídni, kde pokračoval v hudebních studiích
* po ztrátě hlasu byl ze sboru vypovězen a začalo nejobtížnější desetileté údobí jeho života –
vyučoval, živořil z příležitostných výdělků v hostincích, na ulicích, hrál na kůrech v kostelích,
intenzivně se učil skladbě – velmi jej ovlivnila učebnice ktp
J. J. Fuxe: Gradus ad Parnassum
* nějaký čas pobýval jako sekretář ve službách slavného italského skladatele
…………………………….............
* od r. 1758 přijal místo kapelníka ve službách hraběte ………………………………………………………………. v Dolní
Lukavici u Plzně
* r. 1760 se oženil s Marií Annou Kellerovou a z tohoto důvodu musel opustit morzinovskou kapelu
* od r. 1761 pak strávil téměř třicet let ve službě nejmocnější a nejbohatší maďarské šlechty –
Estrházy: přijal jej Paul Anton Esterházy jako vícekapelníka, po smrti se jeho Haydnovým pánem stal
…………………………………………, velký milovník hudby, s nímž střídavě pobýval na zámcích v maďarské Esteráze a
rakouském Eisenstadtu
* mezi Haydnovy povinnosti v kapelnické funkci patřilo:
* po smrti Mikuláše v roce 1790 hudební život utichl a Haydn byl ze své služby propuštěn, usadil
se ve Vídni jako hmotně zajištěný, svobodný a obdivovaný umělec
* v letech 1791-1795 podnikl na pozvání impresária ………………………………… dvě umělecké cesty do Londýna,
byl už světově uznávaným umělcem, v Oxfordu mu byl udělen čestný doktorát
* zemřel ve Vídni ve svém domě 31. 5. 1809 ve chvíli, kdy do města vstoupily napoleonské války,
pohřben je v Eisenstadtu
TVORBA – tematický katalog Haydnových děl čítá…………………, které uspořádal Anthony
van…………………..., proto všechna Haydnova díla označujeme zkratkou Hob
Orchestrální tvorba
* Symfonie 104 (108 podle Hobokena)
§ Symfonie č. 1 D dur „Lukavická“ (1759)
§ Symfonie č. 6 in D major, Le matin (1761)
§ Symfonie č. 7 in C major, Le midi (1761)
§ Symfonie č. 8 in G major, Le soir (1761)
§ Symfonie č. 26 in D minor, Lamentatione (1768/9)
§ Symfonie č. 44 in E minor, Trauer (1772)
§ Symfonie č. 49 in F minor, La passione (1768)
§ Pařížské symfonie
o 1. Symfonie č. 82 in C major, The Bear (1786)
o 2. Symfonie č. 83 in G minor, The Hen (1785)
o 3. Symfonie č. 84 in E-flat major, In nomine Domini (1786)
o 4. Symfonie č. 85 in B-flat major, La Reine ("The Queen") (1785/6)
o 5. Symfonie č. 86 in D major (1786)
o 6. Symfonie č. 87 in A major (1786)
§ Symfonie Č. 92 in G major, Oxford (1789)
§ Londýnské symofnie
o 1. Symfonie č. 93 in D major (1791)
o 2. Symfonie č. 94 in G major, The Surprise (1791)
o 3. Symfonie č. 95 in C minor (1791)
o 4. Symfonie č. 96 in D major, The Miracle (1791)
o 5. Symfonie č. 97 in C major (1792)
o 6. Symfonie č. 98 in B-flat major (1792)
o 7.Symfonie č. 99 in E-flat major (1793)
o 8.Symfonie č. 100 in G major, Military (1793/1794)
o 9.Symfonie č. 101 in D major, The Clock (1793/1794)
o 10.Symfonie č. 102 in B-flat major (1794)
o 11.Symfonie č. 103 in E-flat major, Drumroll (1795)
o 12.Symfonie č. 104 in D major, London (1795)
* Koncerty
§ cembalo (klavír) (11)
§ housle (4)
§ violoncello (5)
§ lesní roh (2)
§ flétna (2)
§ hoboj (2)
§ trubka (2)
Komorní tvorba
* Smyčcová kvarteta
§ Sluneční, Hob 20
§ Ruské, Hob 33
§ Pruské, Hob 50
§ Tolstovské, Hob 54, 55, 64
§ Erdödyovské, Hob 76
§ Lobkovické, Hob 77
* Barytonová tria (123), složení: baryton, viola a cello
* Klavírní sonáty (64)
* Klavírní tria (40), složení: klavír, housle (nebo flétna), cello
VOKÁLNĚ-INSTRUMENTÁLNÍ TVORBA
1. SVĚTSKÁ
* Opera (13), převládají italské opery seria, jeden Singspiel
§ Orlando Paladino, Armida, Philemon und Baucis
2. DUCHOVNÍ TVORBA
* Oratoria (3)
§ Die Schöpfung (Stvoření)
§ Die Jahreszeiten (Roční doby)
* Stabat Mater, Sedm slov Vykupitelových na kříži
* Mše (14)
§ č. 9 Missa sancti Bernardi
§ č. 14 Missa in tempore belli (………………………………………) „Paukenmesse“
§ č. 12 Theresienmesse
§ č. 13 Schöpfungmesse
§ č. 14 Harmonmienmesse
HAYDNOVY SYMFONIE
mezi prvními a posledními symfoniemi J. Haydna je časový rozestup čtyřiceti let. Na počátku tohoto
vývoje nalezneme dozvuky barokního stylu, na vrcholu jedinečnou tvůrčí poetiku, která inspirovala
jak jeho současníky, tak i generace následujících autorů (Beethoven, Schubert, Medndelssohn,
Brahms, Dvořák, Čajkovskij, nebo i představitelé neoklasicismu 1. pol. 20. století Stravinskij,
Prokofjev, Šostakovič)
Charakteristika symfonií:
* symfonie se v jeho rukou postupně stala z pouhé „Tafelmusik“ (hudba ke zvýšení společenského
lesku a reprezentace) skutečnou poslechovou absolutní hudbou
* Haydnovy symfonie jsou čtyřvěté (výjimkou prvních pět)
* utvrdil pozici menuetu na 3. místě – nevynalezl jej, ani jej jako první do symfonického cyklu
neuvedl (k tomu došlo v Mannheimu)
* jeho symfonie mají ustálený typ a pořadí vět
* ustálené formové a stavebné řešení jednotlivých vět
* těžiště cyklu je v úvodní sonátové větě
* položení základních motivických vazeb mezi tématy
* rozvinutí tématické práce, zejména způsob dělení témat (ABSPALTUNGSPROZESS)
* definitivně ze svých symfonií vyloučil cembalo (i když se v Londýně podřídil tamější
přežívající tradici)
* postupně se v jeho symfonické tvorbě prosadila profilovaná témata, vyhraněný tematický kontrast
jako charakteristické rysy sonátové formy a symfonie
* celkový charakter jeho témat je nekonfliktní
* názvy jeho symfonií jsou neautentické
* symfonie vznikaly z vnějšího popudu – na objednávku nebo z příkazu
Rané symfonie
I. symfonie D dur Lukavická/ Tageszeiten-symphonien: Le Matin, Le Midi, Le Soir (Ráno, Poledne,
Večer) – obsahují zvukomalbu (crescendo zobrazující východ slunce); symfonie 60. let vykazují různé
nálady, experimentování a rozšiřování délky vět
Symfonie středního období (Sturm und Drang)
Haydnovu řeč v tzv. středním období (70. léta 18. století) charakterizuje:
· zvnitřnění a prohloubení výrazu
· bohatší harmonie se sklonem k mollovým tóninám
· patetický a vášnivý výraz (Sturm und Drang)
· bohatší použití kontrapunktu, zvláště v sonátových provedeních
· nepokojná synkopická rytmika, propracovanější dynamika
1762 Symfonie č. 26 d moll „Lamentatione“
1768 symfonie č. 49 f moll „La Passione“
1771 symfonie č. 44 e moll „Trauer-symphonie“
1772 symfonie č. 45 fis moll „Abschied“
do r. 1776 napsal celkem 14 symfonií
symfonie č. 48 G dur „Maria Theresia“
symfonie č. 53 D dur „L´imperiale“ (Císařská)
symfonie č. 55 Es dur „Der Schulmeister“ (Pedant)
symfonie č. 59 A dur „Feuer-Symfonie“ (Oheň)
symfonie č. 60 C dur Il Distratto (Roztržitý)