Úvod do filozofie 2/Filozofie 2
Mgr. Marek Timko, Ph.D.
Filosofové
 9
Novopozitivismus, fyzikalismus a Wittgenstein

Předehra: empiriokriticismus
l                                   Ernst Mach (1838 – 1916)
l                                   - rakouský fyzik a filosof moravského původu,
l                                     zakladatel empiriokriticismu (a také švýcarský
l                                     filosof Richard Avenarius (1843 – 1896);
l                                  - filosofie kritické zkušenosti.
l
l
l
l
Hlavní myšlenky:
l- cílem poznání nejsou fenomény (tj. to, co se nám jeví), ale
l  vztahy mezi fenomény;
l- odmítnutí vší metafyziky (to, co přesahuje empirickou evidenci;
l- myšlenka jednotné vědy a ekonomie myšlení.
l

Bertrand Russell  (1872 – 1970)
l                           - brit. filosof, logik, matematik (společně s Alfredem
                        Northem Whiteheadem napsal 3sv. knihu Principia
                        mathematica,1910-13), pacifista a nositel Nobelovy ceny
                        za literaturu za rok 1950;
l
l                         - skepse k možnosti univerzálního poznání;
l                            - přírodní vědy → vzor pro filosofii;
l- filosofie může na problémy poukazovat, ale ne je řešit!
l- představitel tzv. logického atomismu (v teorii poznání)
l- poznání skutečnosti → poznání smyslových dat, navzájem spolu souvisí
l  logicky (vliv platonismu) → nepříjemné ontolog. důsledky
l  = neexistuje ani hmota, ani duch, ba dokonce ani Já - - existují jen
l  smyslová data!
l- náboženství (stejně jako pověry) je škodlivé, morálka by měla být
l  založena na lásce a vědění (vědecké poznání)!
l
Russell, B

Russellův paradox (1901)
l- ukazuje, že Cantorova intuitivní teorie
  množin (naivní teorie množin) je vnitřně logicky sporná;
l- její populární verze je známá také jako Paradox holiče:
„Holič ze Sevilly holí právě ty ze sevillských mužů, kteří se neholí sami. Pokusíme-li se odpovědět
na otázku, zda holič holí sám sebe, dostaneme se do bludného kruhu. Pokud se sám neholí, tak se
musí holit, protože holí ty, co se sami neholí. A naopak holí-li se sám, tak se holit nemůže,
protože holí jen ty, kteří se sami neholí.“




Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951)
l- rak. filosof, představitel analytické filosofie, filosofie
l  jazyka, ovlivnil i logický pozitivismus;
l
lHlavní dílo:
lTractatus logico-philosophicus (1918, vyšlo až v r. 1921, jediné dílo, které vyšlo za W. života);
lFilosofická zkoumání (1953);
lModrá a Hnědá kniha (1958, výbor z jeho přednášek);
lO nevyhnutelnosti (1969, práce z posledních let, z velké části odpověď na práci G. E. Moora In
Defense of Common Sense).
Wittgen1_Tractatus

lWittgenstein I.
l
lTraktát logicko-filosofický
l
l1 „Svět je všechno, co fakticky je.“
l1.1 „Svět je celkem faktů a nikoli věcí.”
l
l2. „To, co fakticky je (fakt), je existence
lvěcných stavů.“
l
l3. „Logickým obrazem faktů je myšlenka.“
l
l4. „Myšlenka je smysluplná věta.“
l
l
l
Wittgenstein, L

l4.003 „Většina vět a otázek, které byly napsány o filosofických
l          věcech, není nepravdivá, nýbrž nesmyslná. Nemůžeme
      proto vůbec takové otázky zodpovědět, nýbrž jen
      prokázat jejich nesmyslnost.“
l
l4.0031 „Celá filosofie je ‚kritikou jazyka‘.“
l
l5.6 „Hranice mého jazyka znamenají hranice mého
l      světa.“
l
l7. „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.“

lWittgenstein II. – odmítavý postoj k I.
l
lFilosofická zkoumání
l
l- zavrhuje jednoznačný vztah mezi světem
l  a myšlenkami/větami;
l- slova a věty jsou nepřesná a vágní;
l- význam slova se poznává v jeho používání
l  (pragmatika jazyka), každá promluva
l  sleduje nějaký cíl, nestačí tedy zkoumat jen
l  její logickou stavbu;
l- zavádí pojem jazykové hry!
l
l
l
Wittgen2_Investigat Wittgen2_Filzkoumani

Vídeňský kruh (1929 – 1938)
l- programový spis Vědecké pojetí světa (1929)
l- představitelé: Moritz Schlick, Otto Neurath, Hans Reichenbach, Philipp
l  Frank, Rudolf Carnap (filosofové a přírodní vědci) a na chvilku i mladý
l  Ludwig Wittgenstein
l
l
l
l
l
l    Hlavní principy:
l     - fyzikalismus
l     - kumulativismus
l     - induktivismus
l     - verifikace
l     - logický empirismus
l     - odmítnutí metafyziky
l     - filosofie jako metodologie vědy
l

Otto Neurath (1882 – 1945)
l-  rakouský filosof, sociolog a ekonom,
l   jeden z vůdců Vídeňského kroužku;
l
l
l- pracoval na programu tzv. sjednocené vědy;
l- vědu považoval systém výroků a filosofii za metodu,
l  která smysl těchto výroků analyzuje;
l- snaha o vytvoření univerzálního jazyka, který by byl vhodný pro vědu
l  i pro každodenní použití;
l- tvůrce isotypu (ISOTYPE - International System of Typographic
l  Picture Education = Mezinárodní vzdělávání pomocí obrazů), tedy
l  mezinárodního obrazového jazyka.
Otto_Neurath

Neurath_Isotype_Great War



Rudolf Carnap (1891 – 1970)
l- německý filosof, matematik a logik; působil ve Vídni, v Praze a v USA;
l- co pro fyziku matematika, to pro filosofii logika → analytická filosofie;
l- odmítnutí vší metafyziky (pseudoproblémy, problém komunikace);
l- nový úkol pro filosofii → analýza výpovědí věd!
l- výpovědi, které nelze převést do tzv. protokolárních vět,
l  nelze verifikovat (intersubjektivně) a jsou tedy smysluprázdné
l  či nesmyslné (např. „nic nicuje“, „světový duch“, ale i „bůh“)!
l- striktní rozlišení mezi poznáváním a prožíváním!
l
lHlavní dílo:
lPseudoproblémy ve filosofii (1928)
lLogická výstavba světa (1928)
lLogická syntax jazyka (1934)
lSmysl a nutnost (1947)
l
l
Carnap, Rudolf02

Post-analytická filosofie
lWillard Van Orman Quine (1908 – 2000)
l- amer. filosof a logik, představitel holismu
l  a filosofického naturalismu;
l- jeden z nevlivnějších filosof. 20. století
l  (zejména v anglosaském světě)!
l
lHlavní dílo:
lMatematická logika (1940)
lDvě dogmata empirismu (1953)
lSlovo a objekt (1960)
lHledání pravdy (1990)
lOd stimulu k vědě (1995)
Quine, Willard

l- odmítnutí rozlišování mezi syntetickými a analytickými soudy;
l
l- nemožnost překladu (a pochopení) jednotlivých vět vědy,
l  vždy jde „jenom“ o interpretaci!
l
l„Jednotkou empirického významu je pro mě věda jakožto
   celek.“ – konfirmační holismus
l
l- epistemologie je součástí psychologie, kt. je u něj přírodní
l  vědou – nutnost smyslové evidence!
l
l- filosofie má užívat výhradně metodologii přírodních věd!

Donald Davidson (1917 – 2003)
l- americký filosof (filosofie jazyka a postanalytická filosofie);
l- kauzální teorie jednání →  příčinou jednání je záměr,
l  úmysl jednajícího
l
lVýběr z díla:
lJednání, důvody, příčiny (1963)
lPravda a význam (1967)
lČinnost, svoboda jednat (1970)
lEseje o jednání a událostech (1980)
lStruktura a obsah pravdy (1990)
Davidson, Donald_Book

Davidson, Donald