Čtenář Čtení jako potřeba – motivace četby – funkce četby Osobnost čtenáře – typologie čtenáře Četba o„komplexní jev“; aktivní spolupráce lidského prožívání se čteným textem okonstitutivní role četby oproces přikládání určitého specifického významu čtenému nemoční prožitkovost i složitější následné psychické procesy a projevy sociálního chování u čtenáře Potřeby – Abraham Maslow 1.fyziologické potřeby (potrava, teplo…) 2.potřeba bezpečí, jistoty (vyhýbání se všemu neznámému, neobvyklému či hrozivému) 3.potřeba lásky, sounáležitosti (někam/k někomu patřit) 4.potřeba uznání, úcty (být vážený, mít úspěch – pak být sám sebou kladně hodnocen) 5.potřeba seberealizace (možnost růstu a rozvoje) 6.potřeby estetické (potřeba vytvořit i vnímat harmonii, řád a krásu) Psychologické účinky četby oevokuje představy dle psychologických zákonů asociace opsychologická odměna ofungují jak u četby utilitární tak literární (umělecké) Psychologické aspekty procesu četby okontemplace (vžití) oidentifikace (ztotožnění) omodelování a formování osobnosti o omotivace nzákon učení (i sociálního) nvýchodisko/podmínka i následek Sociální a socializační účinky č. oinstrumentální (účelové, návodné, informativní) účinky nčetba přináší informace, kterých jedinec využívá při řešení praktických životních problémů oprestižní účinky nčtenář, patřící k určité sociální skupině, vyhledává literaturu, která chválí jeho skupinu, posiluje sebeúctu, navozuje pocit prestiže opotvrzovací účinky nčtenář vyhledává literaturu, která potvrzuje jeho vlastní názory, stanoviska a postoje oestetické účinky njedinec si četbou obohacuje uměleckou zkušenost (obsahem literárního díla, tak o jeho formou) orekreační účinky nčtenář se pobaví, odreaguje, zapomene na starosti, příjemně stráví volný čas; nčetba formou odpočinku, úniková funkce opsychoterapeutické účinky nvliv četby na duševní zdraví člověka nléčba knihou – biblioterapie Pojem čtenář onejen osoba aktuálně čtoucí oz časového aspektu souborně ten, kdo čte a četl (Nakonečný, 1965) očlověk, který využívá četbu jako jednu z forem sociální komunikace očte (knihy) a deklaruje to (Trávníček, 2008) Typologie čtenáře oAleš Haman (1991, s. 7, členění R. Lesňáka): oracionální, tzv. kritický typ nzdůrazňuje při četbě hlediska poznávací; oestetický nzaměřuje se na umělecké hodnoty textu; outilitární npraktické využití poznatků (informací) osociativní ndá se četbou ovlivnit ve svém chování oetický nhodnotí četbu primárně z hlediska mravního (výchovného) oemocionální nbeletrie, citové ztotožnění s některou z postav Psychologie čtenáře oV. Smetáček (1973): nčtenářský zájem, jeho motivace a vývoj; nčtenářské zvyky, návyky, postoje a zájmy; nintrapsychické procesy spojené s četbou: pochopení, interpretace a prožívání děl; núčinky četby (změny ve struktuře čtenářovy osobnosti) ntypologie čtenářů, diferenciace čtenářů podle zájmů, ovlivnitelnosti, způsobu prožívání atd. Čtenářské návyky osouvisí s potřebou číst ozpůsob, jakým čtenář zachází s knihou, jak ji získává, čte… ourčitý druh chování = čtenářské chování oodráží se v nich celá osobnost čtenáře ovztah, kt. má charakter zvyku a potřeby onavenek se projevuje zájmem o knihy, zálibou v četbě a čtenářskou aktivitou Čtenářské zájmy okulturní, intelektuální zájmy ocharakter, intenzita a trvalost jsou závislé na sociálním a kulturním prostředí ojsou určovány především individuálními zkušenostmi, čtenářskou vyspělostí, kultivovaností, zralostí, celkovou inteligencí, zájmovým zaměřením Čtenářský postoj ohodnotový vztah zaujímaný jednotlivcem vůči okolnímu světu, jiným subjektům i k sobě samému odispozice chovat se či reagovat určitým relativně stabilním způsobem ozískáván na základě spontánního učení – čtením a aktivní recepcí literatury olze zjistit z výroků jedince o literatuře Čtenářský vkus oobjektivně platné a hierarchicky působící hodnotové soudy a přístupy čtenáře k literárnímu dění a literárním dílům oindividuální uvědomění si a formulace estetické hodnoty (výběrem z nabídky) omůže být s vyjádřením objektivní normy v rozporu (záliba v braku) Čtenářská norma osoubor zásad, pravidel; představa o literárním díle a jeho působení ouplatnění čtenářského (individuálního, ale i socializovaného) kódu na literární hodnoty díla oto, co jedinec uznává za platné = kritérium jeho hodnocení literatury oviz také čtenářská konvence, ideál (Liba) Základní literatura oHAMAN, A. Literatura z pohledu čtenáře. Praha : ČsS, 1991. 176 s. ISBN 80-202-0281-1. oLIBA, P. Čitateľ umeleckej literatúry. In Čitateľ a literárny proces. Bratislava : Tatran, 1987. s. 70 – 99. oNAKONEČNÝ, M. Psychologie čtenáře. 1. díl. Praha : ÚDA/Kmen, 1965. 72 s. oSMETÁČEK, V. Vybrané kapitoly z psychologie čtení a čtenáře. Praha : SPN, 1973. oVÁŠOVÁ, L. Úvod do biliopedagogiky. Praha : ISV, 1995. 189 s. ISBN 80-85866-07-2. Rozšiřující literatura oFREY, J. Psychologie čtenáře. Hodonín : F. Landgráf, 1929. 138 s. oHYHLÍK, F. Četba a její vliv na utváření osobnosti. Praha : SPN, 1958. 108 s. oHYHLÍK, F. Psychologie čtenáře. Bratislava : SPN, 1962. 130 s. oTRÁVNÍČEK, J. Čteme?. Brno : Host, 2008. ISBN 978-80-7294-270-1.