V hlavních rolích Antonín Rypar – Alois Švehlík Song - Duy Anh Tran Anna - Mária Bartalos Marek – Vojtěch Dyk Kokeš – Adrian Jastraban Martin Rypar – David Švehlík učitel Slavíček – Radek Zima ředitel gymnázia – Miroslav Táborský trafikant – Martin Sitta Scénář a režie – Jiří Mádl Producent – Monika Kristlová (Dawson Films) Koproducenti – Česká televize, Barrandov Studio, Innogy, Barbara Janišová Feglová (Hitchhiker Cinema), In Vestito, RTVS Kamera – Martin Žiaran Architekt – Adam Pitra Střih – Jakub Vansa Hudba - René Rypar Zvuk – Marek Hart, Klára Javoříková Výtvarník kostýmů – Paulína Bočková Umělecký maskér – Michaela Kicková Distributor – FALCON a.s. Na střeše je druhým celovečerním filmem v režii Jiřího Mádla. Hlavní role v příběhu stárnoucího, osamělého muže, kterého náhodné události spojí s mladým Vietnamcem na útěku, vytvoří Alois Švehlík a Duy Anh Tran. Příběh Profesor Rypar (Alois Švehlík) poskytne dočasné útočiště Songovi (Duy Anh Tran), mladému Vietnamci, jehož našel ukrytého na střeše svého domu. Mohou však dva takto odlišní lidé vůbec sdílet jeden prostor, aby z toho nebyla katastrofa? Pomůže jim v tom jejich drzý plán? Soužití nevraživého pána, rozzlobeného na celý svět, který mu neuchopitelně uniká a mladíka, který hledá východisko ze zoufalé situace v neznámém městě, přináší mnoho třecích ploch, tragikomických situací, ale i překvapivých nápadů a řešení. Každý z nás totiž potřebuje, aby jej někdo potřeboval. A Song potřebuje kromě teplého oblečení a střechy nad hlavou někoho, komu bude důvěřovat a kdo na oplátku bude důvěřovat jemu. Lze však věřit neznámému klukovi? Profesor Rypar se o to pokusí i za cenu, že musí sem tam slevit ze svých zásad a jeho střecha se musí trochu rozšířit. Ale dokáže Song tuto důvěru skutečně oplatit? O filmu Jiří Mádl úspěšně střídá ve své kariéře posty před i za kamerou. V posledních letech patří k vyhledávaným českým hercům, s úspěchem se ale setkal i jeho start na poli režie. Za debut Pojedeme k moři, který v kinech vidělo přes 100 tisíc diváků, získal při vyhlašování Cen české filmové kritiky 2015 Cenu RWE pro objev roku. Na scénáři filmu Na střeše začal pracovat v době studií ve Spojených státech. „V New Yorku jsem rok bydlel na kolejích s asijským ilegálem. Můj kamarád si prošel podobným osudem jako Song – hlavní postava ve scénáři. Byl jsem nakonec součástí toho dobrodružství po dobu téměř tří let a vím, co pro mě tato zkušenost znamená a jak moc to může oslovit, a především pobavit publikum,“ říká Jiří Mádl. Podobně jako u svého debutu by byl rád, aby snímek Na střeše působil hořkosladkým dojmem. „Na střeše je příběh o setkání s někým, koho považujeme za cizince, nicméně může být součástí, kterou postrádáme. Pokud máte parťáka, může být život zatracence, kterého nikdo nechce, docela zábavný. Trocha ilegálního chování s úmyslem někomu pomoct je motorem tohoto filmu,“ říká režisér. Producentkou filmu je Monika Kristlová ze společnosti Dawson Films, v jejíž produkci vznikl snímek 3 sezony v pekle, oceněný 3 Českými lvy, koproducenty jsou Česká televize, Barrandov Studio, innogy, Barbara Janišová Feglová ze slovenské společnosti Hitchhiker Cinema, dále společnosti InVestito a RTVS. Film vzniká s podporou Státního fondu kinematografie, Audiovizuálneho fondu SR a Nadačního fondu Praha ve filmu Prague Film Fund. Film vznikl pod záštitou starostky Prahy 2 Mgr. Jany Černochové. Film vznikl za podpory programu Kreativní Evropa – MEDIA. „S Jirkou Mádlem jsme se před časem potkali pracovně a on mi nejdříve nabídl námět na jiný film. Shodou okolností - a myslím, že to byla šťastná shoda - jsme se nakonec domluvili na realizaci filmu Na střeše,“ vzpomíná producentka Monika Kristlová. „Mluvili jsme o scénáři a já věděla, že si oba přejeme natočit stejný film. Shodli jsme se i v obecnějších pohledech, a to bylo stejně důležité jako námět a scénář dohromady. Natáčení filmu je dlouhá a náročná cesta, a takhle dlouhou dobu prostě chcete strávit s někým, s kým vás to baví a komu věříte. Tedy já rozhodně ano. A cesta filmu Na střeše někdy vypadala, že je nekonečná, anebo má cíl v jiné galaxii.“ Na dlouhou, společnou cestu se s Jiřím Mádlem vydali, a film nyní směřuje k vytouženému cíli – divákům. „Pro mě je příběh filmu Na střeše o potřebě sounáležitosti. Je o lidech, kteří tu sounáležitost potřebují víc, než kdokoliv jiný, protože se ocitli v situaci, kdy jim schází možnost se opřít o rodinu, kamarády nebo partnery. V jejich životě se objeví člověk, který, ač se to na první pohled zdá nereálné, jim onu potřebu sounáležitosti naplní. Na střeše je příběh plný života, kdy chvíli pláčete a pak se zase smějete,“ dodává producentka Monika Kristlová. Rypar je pirát, jednou bych chtěl být jako on– říká režisér Jiří Mádl Scénář vznikal původně jako příběh imigranta, který se v neznámé zemi dostane do tíživé situace, ale finální verze filmu ukazuje, že je možná daleko více příběhem pana Rypara, stárnoucího muže, který v absurdní situaci najde impuls k tomu ještě svůj život úplně nezabalit. Souhlasíte? Kdy se vám začalo případně ukazovat, že možná bude příběh Ryparův důležitější než Songův? Song možná vznikl v mojí hlavě jako první, protože měl předobraz v kamarádovi, co se mnou bydlel v New Yorku. Ale nevnímám ani jednoho jako hlavního. Ono se to může zdát, protože Rypar je dějotvornější, Song má daný limitace, co může a nemůže. Ale pro mě je to film o nich dvou. Starý, nerudný chlápek a mladý cizinec, ztracený v zemi, kde nikoho nezná. Je to bizarní dvojice, ale zaslouží si divákovu náklonnost. Čím by měl jejich příběh podle vás diváka chytit nejvíce? Drzostí, humorem a chutí do života, která ze Songa s Ryparem vyzařuje. Zároveň věřím, že všichni bychom byli rádi schopný chovat se tak trochu jako Rypar. Nebo já teda určitě. Asi jsem ho i proto napsal, že bych rád jednou takovej byl. Jedná zcela tak, jak to cítí, vtipkuje, vymýšlí, když se naštve, vybouchne. Zároveň pomáhá, odpouští. Je tvrdej a něžnej zároveň. Ten kontrast je vždycky lákavej. Bude pro mladé diváky zajímavý starý protiva Rypar? Věřím, že jo. Je to pirát, starou má jen kůži. Celkově si myslím, že tenhle film je spíš pro určitý typ diváka než pro určitou věkovou skupinu. Rypar má v sobě několik vrstev, které jako diváci postupně odhalujeme. Je protivný, zapšklý, ale také zábavný, jízlivý, sarkastický a laskavý. Přidal byste ještě něco? To ať už přidá divák J Kterou z jeho podob vy máte nejraději? Nejradši mám to, co je za tím, jak se tváří a co říká. Chvilku nadává Songovi, že by se měl vrátit do Vietnamu, protože Vietnamci jen falšujou tenisky a neplatí daně, ale když se Song rozkašle, okamžitě začne řešit, že mu není dobře. S tím zakaboněným obličejem a nevrlým chováním někde vevnitř cítí, že je zase něco platnej. Alois Švehlík je určitě obrovským přínosem pro tuto roli, je naprosto uvěřitelný, velmi přesný v dávkování jednotlivých emocí. Jak se vám s ním pracovalo? Skvěle, cítil jsem z něj ohromnou chuť si Rypara zahrát. Hodně jsem se na něj ptal kolegů, herců i režisérů. A takovej společnej jmenovatel jejich referencí byl, že rád dělá s mladýma a je otevřenej různým přístupům. To se potvrdilo. Snažil jsem se, abych měl na něj vždycky čas a po každým dalším dni jsem už ani nevěděl, jak mu dávat najevo svoji radost z toho, že tam je. Vaše herecká kariéra se souběžně prolíná s režijní, ale ve svém filmu se neobjevíte ani v malé roli. Je to proto, že jste se pro žádnou necítil vhodný, anebo nechcete tříštit pozornost a soustředíte se výhradně na režii? Já bych to asi zatím nedokázal. Když režíruju, jsem v jiným stavu mysli než před kamerou, pomalu si ani nezavážu tkaničky, natož abych se ještě soustředil na roli. Jste autorem scénáře i režisérem. Když začínáte točit, má pro vás již příběh konečný tvar, tak, jak jste ho napsal nebo počítáte s tím, že v průběhu natáčení do něj budete ještě zasahovat a případně jednotlivé scény upravíte? Neměním skoro nic. V textu úplně výjimečně sáhnu na některý slovíčko a držím se storyboardů, který si nakreslím. Ale je pravda, že když jsem párkrát během tohodle natáčení improvizovat musel, tak mě to nakonec tolik nebolelo. Po debutu Pojedeme k moři se o vás začalo mluvit jako o velkém příslibu. Byla práce na druhém filmu složitější v tom, že jste cítil potřebu naplnit ta očekávání? Bylo to složitý, měl jsem velkej strach. Samozřejmě ta očekávání naplnit chci. Tenhle film nemá a nebude mít jedinou část cesty na svět jednoduchou. To už s Monikou Kristl víme dávno. Ona tomu filmu strašně moc dala a já samozřejmě cítil tlak okolí, ale po všech těch peripetiích, kdy to Monika nevzdala tam, kde už by to dávno jiný producenti udělali, jsem si uvědomil, že nechci zklamat hlavně ji. Ve filmu Pojedeme k moři jste pracoval s dětmi, nyní jste měl v jedné z hlavních rolí neherce. To si to sám sobě ještě stěžujete? Já si to ulehčuju, vybírám si pro role ty nejvhodnější lidi. Petr Šimčák, Honza Maršál i Duy Anh Tran jsou opravdu skvělí herci. Navíc jednou jsem viděl jednu českou teenagerovskou komedii o Snowboarďácích a tam hrál taky jeden neherec a docela to šlo...Tak jsem se toho tolik nebál. Pro film bylo určitě třeba „vyrovnat“ vysoce profesionální herectví Aloise Švehlíka a „neherectví“ Duy Anh Trana, aby vedle sebe nepůsobili křečovitě. Jak jste tohle řešil – měli jste zkoušky, přípravy, hereckého kouče? S Duy Anh Tranem jsem zkoušel průběžně skoro rok. O nějakým vyrovnávání s Lojzou bych nemluvil. Oni na sebe hned slyšeli a já s nima oběma zkoušel tak dlouho právě proto, abych přesně věděl, co potřebujou. Navíc Lojza není ani nějaká stará škola, je to docela moderní herec. Některé scény jste točili na opravdové střeše a docela vysoko. Trpíte závratí? Hrozně. Nesnáším vejšky a na tý střeše mi bylo chvílema fakt blbě. Ale ten výhled a pocit, kterej tomu filmu tahle lokace měla dát, ten jsem tam cítil, tak jsem prostě zatnul zuby J Herci a jejich role Kde se vzala jména postav? Jména některých postav mají docela zajímavou historii. Pan Rypar se například jmenuje podle hudebního skladatele Reného Rypara, který složil hudbu k oběma filmům Jiřího Mádla. Na jméno přišel při diskusích s režisérem ještě herec Jan Tříska, který měl původně postavu Rypara vytvořit. Domovní důvěrník Kokeš má zase jméno podle domácího z režisérova prvního podnájmu. Přestože filmový Kokeš je trošku protiva a pedant a od své předlohy se liší. „Můj pan Kokeš byl strašně, ale opravdu strašně milej chlápek, a tak jsem to pojmenování udělal spíš jako poctu. Moc rád na něj vzpomínám a zdravím ho,“ říká režisér. Alois Švehlík O Aloisi Švehlíkovi je známé, že rád pracuje s mladými tvůrci, režiséry, nebrání se tomu zkoušet nové věci. „Cožpak o to, že s nimi já rád pracuji, ale hlavně mě těší, že i oni chtějí pracovat se mnou, že mne do svých projektů obsazují,“ říká herec. Bylo to setkání… V hlavní dvojici spojil režisér Jiří Mádl hereckou zkušenost Aloise Švehlíka a přirozenost Duy Anh Trana. Bylo pro staršího z dvojice obtížné hrát s nováčkem? „Ten film není jen o dialogu, ten je o setkání dvou lidí, o kontaktu. A nebylo důležité, že on je neherec, jen se podívejte na jeho oči, ty hrajou. Paradoxně na počátku filmu hraje Vietnamce, který neumí česky, přestože on se ve skutečnosti zde už narodil a český mluví perfektně, a přitom tuto polohu, kdy nerozumí, myslím bravurně zvládnul,“ chválí svého partnera Alois Švehlík. Zkoušíme… „Když jsme přišli za panem Švehlíkem s nabídkou na roli Rypara, hned jsme mu dali dvě „podmínky“. Nesmělo mu vadit, že se dopředu bude zkoušet a že mu Jirka Mádl bude některé scény předehrávat,“ prozrazuje v nadsázce producentka Monika Kristlová. „Nezkoušeli jsme samozřejmě všechno, ale vybrali jsme ty scény, které Jirka považoval za nejpodstatnější proto, aby příběh fungoval, a na nich jsme společně předem pracovali. A že Jirka předehrává, to vůbec nevadí, protože alespoň vidíte, jak on ty scény cítí,“ říká Alois Švehlík. Duy Anh Tran Kde toho kluka našli? „V momentě kdy jsem se dozvěděl o castingu k filmu Na Střeše, skrze sociální sítě, přesdílené mými přáteli, jsem zrovna procházel těžším obdobím a hrozilo mi "profesní vyhoření". Díky tomu jsem ovšem měl příležitost a čas přemýšlet a byl jsem tzv. "ve správný čas, na správném místě". Video, ve kterém Jirka zval mladé Vietnamce do hlavních a vedlejších rolí, mě v ten moment zaujalo natolik, abych si řekl "proč ne". A tak jsem jel na svůj první casting v životě do Brna - hotel Rakovník,“ vzpomíná představitel Songa. Nahoru… Film se točil na různých lokacích a pro řadu scén museli herci opravdu na střechu osmipatrového domu v centru Prahy. Jak se točilo ve výškách? „Výšek se nebojím, ale mám z nich respekt,“ říká Duy Anh Tran. „Proto mi nevadí vylézt kupříkladu na střechu, ale rozhodně bych to nevyhledával jako svoji volnočasovou aktivitu. Při natáčení jsem naopak ocenil, že jsme tohle měli možnost natáčet v reálném prostředí, a ne v ateliéru, kde by to ztratilo podle mě autenticitu a nezaměnitelnou atmosféru spojenou se samotnou scénou.“ Vojtěch Dyk Vojta to měl jisté „Tohle byla asi role, o jejímž obsazení jsem měl nejvíc jasno,“ říká Jiří Mádl o postavě Marka, kterého hraje Vojtěch Dyk. „Vojtu jsem na tu roli chtěl, protože on je takovej fešák, ale zároveň si dokáže sám ze sebe udělat srandu a vypadat hloupě. Což přesně tenhle Marek je. Kluk, co nic moc neumí, ale chce mít hodně peněz.“ Proč mám Jirku rád…. „Především jsem byl rád, že jsem se mohl potkat s Jirkou Mádlem jako režisérem, protože jsem s ním chtěl pracovat a doufám, že to nebude naposledy, kdy spolu točíme...páč Jirka je vždycky připravenej, energií překypující režisér, se sklony ke genialitě...“ říká herec Vojtěch Dyk. „Obecně rád pracuji s režiséry, kteří jsou zároveň herci, protože díky vlastním zkušenostem mají velký cit pro hereckou akci, a to v mnohém usnadňuje vzájemnou komunikaci jak v přípravě, tak při vlastním natáčení." Adrian Jastraban Vestibul Man Správce domu Kokeše hraje Adrian Jastraban, který svého hrdinu popisuje: „Je to takový otloukánek tohoto filmu a my mu pracovně říkáme Vestibul Man“. „Je to tak,“ dodává režisér Jiří Mádl. „Kokeš totiž ve filmu prakticky vyskytuje pouze na chodbě. Je to člověk, který má funkci a je si toho dobře vědom,“ charakterizuje postavu režisér. Jak se hraje s dveřmi „Mým hlavním hereckým partnerem je samozřejmě Alois Švehlík, jako herci se potkáváme poprvé, tak jsem z toho setkání měl radost,“ říká Adrian Jastraban a se smíchem dodává. „Ale jak ve filmu uvidíte, mým opravdu nejčastějším hereckým partnerem jsou tady dveře.“ Mária Bartalos Zrzka Anna Máriu Bartalos si Jiří Mádl vybral do role Anny na castingu. „Annu jsem si od počátku představoval zrzavou, aby měla v sobě takový vikingský gen,“ říká Jiří Mádl a dodává, že barva vlasů rozhodně nebyla jediným kritériem výběru. Sousedská výpomoc Roličku trafikanta vytvořil herec Martin Sitta. „Jirka je můj soused, tak jsem tu roli vytvořil rád,“ přiznává Martin Sitta. „Jirky si moc vážím nejen proto, že je skvělý herec, ale že ohromně profesionálně zvládá i práci režiséra, takže klobouk dolů,“ dodává. Otec a syn V rolích otce a syna Ryparových se potkávají skutečný otec a syn, herci Alois Švehlík a David Švehlík. V rolích otce a syna se potkali v krátké době již podruhé, v roce 2018 se ve stejné „kombinaci“ objevili v jedné situaci ve filmu Úsměvy smutných mužů. Z produkčního deníku Scény na střeše se točily v domě v centru Prahy, který má 7 pater + schody na střechu (8 nadzemních podlaží + střechu s další nástavbou se žebříkem) Na střechu bylo nutné dopravit celkem 2 tuny techniky a dekorací Na střechu na plac vynášelo techniku postupně 18 lidí celkem 16 hodin. Museli to nosit postupně, každý department měl vyčleněný čas, protože byl k dispozici pouze 1 větší výtah a 1 osobní výtah. Velký výtah nejezdil až nahoru, takže se část (která se nevešla do malého výtahu) se nosila po schodech 2 patra. Co se do výtahu nevešlo vůbec, se muselo vynést po 180 schodech. Pro herce Aloise Švehlíka bylo připraveno cca 12 kostýmů, přičemž navrženo bylo přes 30 variant, z nichž se pak vybraly ty nejvhodnější Celkem bylo pro film vytvořeno 72 hereckých kostýmů Celkem se natáčelo na 37 lokacích + v ateliéru Barrandov Studio. Nejnáročnější bylo natáčení na střeše. Na scény na okraji střechy jsme měli profesionální zajištění – kaskadéry a dvojníka pro Aloise Švehlíka. Nejsložitější byl samotný pohyb po střeše, protože na zemi byla spletice drátů, o což celý štáb včetně herců především v noci zakopával a vrhal se navzájem sobě do náručí. Naštěstí byl vždy blízko někdo, kdo kolegu zachytil a k žádnému úrazu nedošlo. Byt pana Rypara byl postaven pouze pro účely filmu v ateliéru na Barrandově. Chodba s výtahem se točila v Opatovické ulici za rohem od postprodukčního studia, kde se film zvučil. V jedné ze scén „účinkuje“ kytice, kterou dá ctitel Anně. Tvořilo ji celkem 30 růží. Chodby a vstup do školy se točily na Gymnáziu Jana Keplera a tělocvična na ZŠ Emy Destinnové. Chtěli jsme starou tělocvičnu, což bylo těžké najít, většina škol je má již zmodernizované. Tyto 2 školy jsou obě na Praze 6, což bylo nutné, vzhledem k natáčení v rámci 1 dne se studenty – komparzisty. Ve filmu Rypar se Songem připravují lasagne. Ty byly připravovány podle vlastního receptu vrchního rekvizitáře, který je původním povoláním kuchař. Koproducenti a partneři Koproducent – Česká televize „Oceňuji, že si to Jirka nedělá vůbec snadné. Příběh postavený na dvou postavách, starém zahořklém muži a vietnamském chlapci, Jirkovi nenabízí příliš prostředků, jak barvitě a zábavně vyprávět o hledání naděje, když máte pocit, že už žádná není. Ale ono to takové je. Nápadité, křehké i vtipné,“ říká Michal Reitler, kreativní producent ČT, která je koproducentem filmu. Koproducent – innogy innogy je moderní a inovativní energetická firma. Podnikání innogy v Česku stojí na čtyřech hlavních pilířích - dodávkách zemního plynu a elektřiny, distribuci plynu, skladování plynu v podzemních zásobnících a výrobě tepla a elektřiny. innogy spolehlivě již 14 sezon dodává energii českému filmu. innogy podpořila vznik desítek celovečerních hraných a dokumentárních snímků. Koprodukovala mainstreamové hity Líbáš jako Bůh, Ženy v pokušení, Anděl Páně 2, Po strništi bos či Tátova volha. innogy pomohla do kin uvést oceňované snímky Ve stínu, Tobruk, Kobry a Užovky nebo Fair Play. V roce 2019 je innogy koproducentem filmů Na střeše, Teroristka, Nabarvené ptáče a Poslední aristokratka. innogy je hlavním partnerem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, Letní filmové školy Uherské Hradiště, Cen české filmové kritiky, cen Trilobit Beroun a Českého lva. V oblasti krátkometrážních filmů innogy spolupracuje dlouhodobě s Českou televizí. Mladým talentům innogy pomáhá, kromě spoluzaložení a sponzoringu činnosti FILMOVÉ NADACE, také formou daru do tzv. systému vnitřních grantů FAMU, které jsou určeny na realizaci oborových cvičení a absolventských filmů. Foto v tiskové kvalitě zde: https://mega.nz/#F!etdxiTgK!wsLYa_v2AYouLzoghKG56A (aktivujte podržením ctrl+klik na odkaz) Elektronické plakáty najdete zde: https://wdrv.it/5980382b2 Plakát v tiskové kvalitě najdete zde: https://wdrv.it/fe7f244bc Trailer k filmu najdete zde: https://wdrv.it/f6e0677af Kontakt pro média Uljana Donátová - uljana@donatova.com Zuzana Janáková- zuzana@janakova.cz Na Střeše Jiří Mádl Režisér a autor scénáře Narozen 1986 v Českých Budějovicích v České republice. V roce 2009 absolvoval na Univezitě Jana Ámose Komenského, kde studoval obor Sociální a masová komunikace. Absolvoval take studium scénaristiky na New York Film Academy. Jiřího první celovečerní filmový debut, který měl premiéru v dubnu 2014,byl nominován v 5 kategoriích na cenu České filmové kritiky 2014 z čehož vyhrál jednu z nich a stal se objevem roku. Film byl nominován ve 3 kategoriích na cenu Českého lva 2014. Kromě toho získal celkem 17 ocenění na mezinárodních filmových festivalech, včetně SOUEL YIFF, MONTREAL ICFF, VOICES European Film Festival, MOTOVUN IFF, IFF ZLIN atd. Je jedním z nejmladších členů Evropské filmové akademie. V červenci 2016 se Jiří zůčastnil programu Midpoint Intensive@KVIFF s projektem Na Střeše. Program vedli experti ze Sundance Institutu, Paul Federbush (International Director, Feature Film Program) a Gyula Gazdag (art director, Sundance Filmmakers Lab). V červenci 2016 se Jirka zůčastnil s projektem Vlny programu Midpoint Feature Launch v České republice. Program je zaměřen na mladé a začínající filmové profesionály. V Listopadu 2016, se Jiří zůčastnil Workshopu pod názvem Intelligent Audience Design s Kathleen McInnis, kanadská experetka na “audience design” na kterém project Na Střeše byl vybrán mezi dalšími snímky k osobní konzultaci. V září 2018, Jirka dotočil svůj druhý celovečerní hraný film Na Střese, který měl premieru v únoru 2019. Na Střeše Režie: 2019 Na střeše 2014 Pojedeme k moři Ocenění: Mladý talent roku / Cena filmové kritiky 2014, Nejlepší film pro dětského diváka/ Finále Plzeň 2014, Nejlepší herec, Hlavní cena dětské poroty / 54. MFF Zlín 2014, 3 ocenění / 46. Festival Oty Hofmana, Hlavní cena v sekci Buzz&Teen / IFF Motovun, Chorvatsko 2014, Hlavní cena v sekci Dětské oči / Souel YIFF, 3 ocenění / Montreal ICFF, Nejlepší rodinný film / Voices Evropský filmový festival, 3 ocenění / IFF Juniorfest 2014 Nominace: 5 kategorií pro Ceny české filmové kritiky 2014, 3 kategorie pro Ceny českého lva 2014 Festivaly: Filmový festival v Mnichově, Filmový festival v Pune (PIFF), Filmový festival v Austrálii, Filmový festival v Curychu, Schingel International Film Festival for Children and Young Audience, CinEast – Festival du Film d`Europe Centrale et Orientale au Luxembourg, Mezinárodní filmový festival v Bratislavě, Cinedays – Macedonia, KINOdiseea International Childrenfilmfestival – Rakousko, 33. Oulu International Children`s and You`th Film Festival – Finsko, European Youth Film Festival Of Flanders Scénář: 2017 Vlny (ve vývoji) 2015 Na střeše 2014 Pojedeme k moři 2012 Probudím se včera (co-writer) Na Střeše Herec: (výběr) 2016 Den štěstí Lída Baarová 2015 Celebrity s.r.o. Padesátka Správnej dres / TV film 2014 Vejška Všiváci 2013 Colette 2012 Čtyři slunce Konfident Probudím se včera 2011 Borgia (TV serial) V peřině 2009 Ctrl Emotion / studentský film Láska rohatá / TV film Peklo s princeznou Ulovit miliardáře 2008 Bathory Děti noci 2007 Gympl Škola ve mlejně / TV film 2006 Jak se krotí krokodýli Po hlavě… do prdele) Rafťáci Ro(c)k podvraťáků 2004 Nadměrné maličkosti: Hypnóza (TV film) Snowboarďáci AUTORŮV ZÁMĚR