Sergej Ejzenštejn (1898 – 1948)
• S.E.: Kamerou, tužkou i perem. Praha,
1961
• S.E.: Izbrannyje proizvedenija v šesti
tomach. Moskva, 1966
• S.E.: Umenie mizanscény I, II.
Divadelný ústav Bratislava
• Dialektický přístup k filmové formě
(1929). In: Film je umění. uspřádali
jaroslav Brož a Ljubomír Oliva, Orbis,
Praha 1963
• David Bordwell: The Cinema of
Eisenstein. Harvard univ. press,
cambridge, Londýn 1993
• J. Dudley Andrew: The Major Film
Theories. An Introduciton. Oxford
Univesity Press, 1976
V.V. Ivanov: Analýza hlubinných struktur
sémiotických systémů umění. In:
Tartuská škola. Praha, Národní filmový
archiv 1995
V. Šklovskij: Ejzenštejn. Bratislava, 1976;
Praha 1983
• Montáž atrakcí
• „Atrakce (v divadle) – každý agresivní
moment divadla, tj. kterýkoli jeho prvek,
podrobující diváka smyslovému a
psychologickému působení, které je
experimentálně ověřené a matematicky
vypočítané, aby způsobilo divákovi určitý
emocionální otřes.“
• „nový postup: svobodná montáž svévolně
zvolených samostatných ... účinků (atrakcí),
ale s přesným zacílením na konkrétní
konečný tematický efekt – montáž atrakcí.“
• „pro mistra montáže je školou film, ale
hlavně music hall a cirkus, protože udělat
(po formální stránce) dobrou inscenaci
znamená v podstatě připrpavit stmelený,
dobře vyvážený muzikálově-cirkusový
program...“
• atrakce je definována funkčně, ne
substančně: je to jakýkoli agresivní moment
na divadle
• cokoli, co otřese smyslovým aparátem
diváka
• Bezsyžetový film
(Ejzenštejn – pojem
syžet používán ve
smyslu „zápletky“)
• Synestezie
• analogie filmu a
jazyka
• 1. metrická montáž (dominantou je absolutní délka záběru; konflikt tvořen čistě
délkou záběru - tempo střihu bez ohledu na obsah záběrů)
• 2. rytmická montáž (rozpracování metrické montáže - střih je postaven nejen na
metrických požadavcích, ale i na obsahu záběrů; založeno na rytmu pohybu uvnitř
záběrů - rytmus může metrické tempo posílit, nebo mu naopak odporovat).
• 3. tonální montáž (základem střihu - dominantní emocionální tón záběru;
Př.: Potěmkin - mlha na začátku třetí části - základní tonální dominantou je zde světlo
– světelnost, která si podřizuje ostatní prvky. Tonální montáž se týká textury záběrů jde
o expresivní obrazovou kvalitu záběru.
XX tyto tři typy – založeny na dominantě – délka záběru, obsah, primární expresivní
kvality XXX
• 4. polyfonická montáž (syntéza metrické, rytmické a tonální; místo dominanty zapojení
všech stimulujících prvků)
• 5. intelektuální montáž (nejvyšší fáze montážní formy. Význam je výsledkem
divákova pohybu mezi dvěma vizuálními figurami. Záběry coby atrakce jsou jen
stimulace, až v interakci záběrů je vytvářen význam. Cílem je dát montáží vzniknout
abstraktnímu pojmu /ne emocionální nebo psychologické reakci, jako u ostatních
typů/).
• Zvukový film: přechod od montáže němého filmu k
akustickovizuální montáži – vychází z předpokladu, že
divák je schopen uchopit vztah mezi zvukem, barvou a
grafickou podobou záběru
• Vertikální montáž:
juxtapozice záběrů doprovázena „vertikální“ koordinací
se zvukovou stopou
• metrická verze vertikální montáže. Rozhodujíc prvky
jsou: délka záběru a časové úseky filmové hudby
• vertikální montáž podle rytmu. Koordinování rytmu
zvukové stopy – především hudby – s rytmem vnitřního
obsahu záběrů a jejich délky.
• melodická vertikální montáž – vizuální podoba přenáší
melodickou linii hudby.
Dziga Vertov (Denis Kaufman) –
1896-1954
• Antonín Navrátil: Dziga
Vertov. Revolucionář
dokumentárního filmu.
Čs. Filmový ústav, 1974
• (Orlando Figes: Natašin
tanec. Kulturní historie
Ruska. 2004)
• (Jurij Civjan: Lines of
resistence. Dziga vertov
and the twenties. 2004 )
• Konstruktivismus
• spojení abstraktního
designu a utilitární
funkce
• Tatlin, Rodčenko,
Gabo, Pevsner,
Lissickij
• 1918 – týdeníky
Kinonedělja
• Kino-pravda –
23 dokumentů v letech
1922-25
• Kino-glaz – kino-oko,
členové: kinoki
• Manifesty: My – 1922
– v časopise Kinofot
• Revoluce kinoků – v
časopise Lef
• Plakát Alexandra
Rodčenka
Muž s kinoaparátem (1929)
• kamera – Michail
Kaufman, střih –
Jelizaveta Svilovová
Lev Kulešov (1899-1970)
• Kreativní geografie
• 1929: Isskustvo kino
• 1935: praktika
kinorežisjuri
• Michail Jampolskij:
Kuleshov´s experiments
and the new anthropology
of the actor. In: Richard
Abel: Silent Film. Rutgers
university press, 1996
• Vliv: divadelní teoretici: Francouz Francois A.
Delsarte (1811-71)
• Švýcar J. Dalcroze
• V Rusku propagátor: Sergej Volkonskij
• Koncepce antropologie herce:
• Delsartův systém – hledání přesného záznamu
gest, segmentace podobná hudební notaci,
psychologický obsah každého gesta
• Vladimir Gardin