I. TÉMA INDIKATIV PRÉZENTA AKTIVA A PASIVA SLOVES 1. – 4. KONJUGACE Charakteristika slovesa Latinské sloveso se časuje, dle typu časování se řadí do čtyř skupin (konjugací). Určujeme u něj osobu, číslo, způsob/ označení jmenného tvaru slovesného, čas a rod. Např. laudō – 1. osoba singuláru indikativu prézenta aktiva = 1. os. sg. ind. préz. ak. Ve slovníku je sloveso obvykle uvedeno se čtyřmi tvary – 1. os. ind. préz. aktiva, infinitiv, 1. os. perfekta aktiva, supinum (laudō, āre, āvī, ātum = já chválím, chválit, pochválil jsem, chválit). První dva tvary v řadě zastupují tzv. prézentní kmen. Pro zařazení slovesa do určité konjugace je povětšinou rozhodující tvar aktivního infinitivu, ne koncovka 1. osoby sg., která je pro všechny slovesa stejná. konjugace koncovka infinitivu 1. –āre 2. –ēre 3. –ere 4. –īre Jednotlivé osoby mají typické koncovky, které se používají u všech čtyř konjugací jak v přítomném, tak v minulém i budoucím čase. I z tohoto důvodu nemusí být v latinské větě uveden podmět (nevyjádřený podmět). Koncovky pro časování činné Koncovky pro časování trpné 1. –ō/-m 1. –or 2. –s 2. –ris 3. –t 3. –tur 1. –mus 1. –mur 2. –tis 2. –mini 3. –nt 3. –ntur Indikativ prézenta aktiva a pasiva Indikativ prézenta je oznamovací způsob přítomného času, překládá se do češtiny přítomný časem. Tvary indikativu prézenta se tvoří přidáním koncovek k prézentnímu kmeni (ten dostaneme odtržením koncovky –ō v 1. os. sg. (laudō, z toho prézentní kmen laud-). Vzor 1. konjugace – laudō, laudāre, laudāvī, laudātum = chválit Aktivum Pasivum 1. laud-ō = já chválím laud-or = já jsem chválen 2. laud-ā-s laud-āris 3. laud-a-t laud-ātur 1. laud-āmus laud-āmur 2. laud-ā-tis laud-ā-minī 3. laud-a-nt laud-a-ntur Vzor 2. konjugace – moneō, monēre, monuī, monitum = napomínat 1. mon-e-ō = já napomínám mon-e-or = já jsem napomínán 2. mon-ē-s mon-ē-ris 3. mon-e-t mon-ē-tur 1. mon-ē-mus mon-ē-mur 2. mon-ē-tis mon-ēminī 3. mon-ent mon-e-ntur Vzor 3. konjugace – legō, legere, legī, lectum = číst, sbírat 1. leg-ō = já čtu leg-or = já jsem čten 2. leg-i-s leg-e-ris 3. leg-i-t leg-i-tur 1. leg-i-mus leg-i-mur 2. leg-i-tis leg-i-minī 3. leg-u-nt leg-u-ntur Podle vzoru 3. konjugace se také skloňují slovesa typu capiō, ere; cupiō, ere, která ve 1. os. sg. ak. mají tvar capiō; v 1. os. ag. pas. tvar capior; ve 3. os. pl. ak. capiunt a ve 3. os. pl. pas. tvar capiuntur. Vzor 4. konjugace – audiō, audīre, audīvī, audītum = slyšet 1. aud-i-ō aud-i-or 2. aud-ī-s aud-ī-ris 3. aud-i-t aud-ī-tur 1. aud-ī-mus aud-ī-mur 2. aud-ī-tis aud-ī-minī 3. aud-i-unt aud-i-untur Imperativ Imperativ se tvoří pro 2. os. sg. a pl. Konjugace 2. os. sg. 2. os. pl. 1. –ā (laudā – chval!) -āte (laudāte- chvalte!) 2. –e (mone – napomínej!) -ete (monete – napomínejte!) 3. –e (lege – čti!) -ite (legite – čtěte) 4. –i (audi – slyš!) -ite (audite – slyšte!) Infinitiv Konjugace Infinitiv aktivní Infinitiv pasivní 1. –āre (laudāre- chválit) -ārī (laudārī – být chválen) 2. –ēre (monēre – napomínat) -ērī (monērī – být napomínán) 3. –ere (legere – číst) -ī (legī – být čten) 4. –īre (audīre – slyšet) -īrī (audīrī – být slyšen) Doporučená cvičení: Pech, s. 35-36, 70, 91-92 Mikulová, s. 35, 102-103, 209-210