I. TÉMA SLOVESO ESSE A JEHO SLOŽENINY Sloveso esse (sum, esse, fuī, futūrus = být) se v latině skloňuje jinak než ostatní slovesa (koncovky jsou pravidelné – viz předcházející téma), nepravidelný je kmen. Vyskytuje se jen v aktivní formě. Indikativ prézenta Indikativ imperfekta Indikativ futura 1. su-m = jsem era-m = byl jsem er-ō = budu 2. es erā-s eri-s 3. est era-t eri-t 1. su-mus erā-mus eri-mus 2. estis erā-tis eri-tis 3. su-nt era-nt eru-nt Sloveso esse v přísudku Sloveso esse bývá součástí jmenného přísudku, kdy ke tvarům slovesa esse je připojeno buď substantivum, nebo adjektivum. Adjektivum, které je součástí přísudku, se shoduje s podmětem v rodě, čísle a pádě. Př.: Servus industrius est. Otrok je pilný. Servī industriī sunt. Otroci jsou pilní. Puella puchra est. Dívka je krásná. Puellae pulchrae sunt. Dívky jsou krásné. Bellum longum est. Válka je dlouhá. Bella longa sunt. Války jsou dlouhé. Substantivum v přísudku je vždy v nom. sg. nebo pl. (do češtiny překládáme často 7. pádem). Př. Amicus meus magister est. Můj přítel je učitel (učitelem). Amicī meī magistrī sunt. Mí přátelé jsou učitelé (učiteli). Imperativ 2. os. sg. es! – buď! 2. os. pl. este! – buďte! Složeniny slovesa esse Podobně jako v češtině, i v latině lze pomocí předpon připojených k slovesu esse vytvářet nová významová slovesa. Časují se stejně jako sloveso esse (v přítomném, minulém i budoucím čase). Nejčastější složeniny slovesa esse absum abesse být nepřítomen adsum, adesse být přítomen, pomáhat dēsum, dēesse chybět, scházet, nepomáhat intersum, interesse + dat. účastnit se něčeho obsum, obesse + dat. škodit, překážet praesum, praeesse + dat. být v čele (něčeho) aj. Slovesa possum, posse a prōsum prōdesse Při časování sloves possum, posse a prōsum prōdesse se v případě, že dojde ke styku samohlásky na konci předpony se samohláskou na začátku časovaného tvaru slovesa esse, mezi předponu a časovaný tvar slovesa vkládá –t- (u posse) a –d- (u prodesse). Sloveso possum, posse, potuī – moci Indikativ prézenta Indikativ imperfekta Indikativ futura 1. pos-sum = mohu po-t-eram = mohl jsem po-t-erō = budu moci 2. po-t-es po-t-erās po-t-eris 3. po-t-est po-t-erat po-t-erit 1. pos-sumus po-t-erāmus po-t-erimus 2. po-t-estis po-t-erātis po-t-eritis 3. pos-sunt po-t-erant po-t-erunt Sloveso prōsum, prōdesse, prōfuī - prospívat Indikativ prézenta Indikativ imperfekta Indikativ futura 1. prō-sum = prospívám prō-d-eram = prospěl jsem prō-d-erō = budu prospívat 2. prō-d-es prō-d-erās prō-d-eris 3. prō-d-est prō-d-erat prō-d-erit 1. prō-sumus prō-d-erāmus prō-d-erimus 2. prō-d-estis prō-d-erātis prō-d-eritis 3. prō-sunt prō-d-erant prō-d-erunt Doporučená cvičení: Mikulová, s. 63-68 Pech, s. 156-159