I. TÉMA SUBSTANTIVA III. DEKLINACE I. ČÁST Charakteristika III. deklinace Substantiva III. deklinace tvoří nejpočetněji zastoupenou deklinaci, v níž jsou zastoupena rovnoměrně maskulina, feminina i neutra. Při zařazení slova do této deklinace není rozhodující koncovka nom. sg. (jak je tomu např. u substantiv I. a II. deklinace), ale jen koncovka gen. sg. – na –is. Pádové koncovky se pak přidávají k základu slova – genitivu sg., od něhož se koncovka –is odtrhne. (militis == milit-; noctis == noct-; corporis ==corp-; panis == pan-). Deklinace se dělí na dvě skupiny: n substantiva nestejnoslabičná n substantiva stejnoslabičná Nestejnoslabičná substantiva jsou ta, která se liší počtem slabik v nom. a gen. sg. (rozšiřují se o jednu slabiku). Př.: civitās, civitātis; pulchritūdō, pulchritūdinis; scriptor, scriptoris; Carmen, carminis apod. Stejnoslabičná substantiva jsou ta, která v nom. i gen. sg. mají stejný počet slabik (obvykle dvě). Př. mensis, mensis; panis panis, fibris fibris; canis, canis ad. Nestejnoslabičná i stejnoslabičná substantiva mají své vzory. Nestejnoslabičná: pro maskulina a feminina: mīles, militis m. = voják pro neutra: corpus, corporis n. = tělo Stejnoslabičná: pro maskulina a feminina: cīvis, cīvis m. = občan pro neutra: mare, maris n. = moře NESTEJNOSLABIČNÁ SUBSTANTIVA III. DEKLINACE Vzor pro maskulina a feminina – mīles, militis m. = voják 1. mīles mīlit-ēs 2. mīlit-is mīlit-um 3. mīlitī mīlit-ibus 4. mīlit-em mīlit-ēs 5. mīles mīlitēs 6. mīlit-e mīlit-ibus Vzor pro neutra corpus, corporis n. = tělo 1. corpus corpor-a 2. corpor-is corpor-um 3. corpor-ī corpor-ibus 4. corpus corpor-a 5. corpus corpor-a 6. corpor-e corpor-ibus Doporučená cvičení: Mikulová, s. 87-92 Pech, s. 111-113