Způsob zakončení •Ústní zkouška – 2 otázky + debata o literatuře •Seznam přečtené literatury – 3 monografie (viz seznam), 5 odborných studií •Aktivní účast (2 povolené absence) Počátek čs. středověku Josef_Mathauser_-_Praotec_Čech_na_hoře_Říp.jpg Periodizace čs. středověku •Do 11. století raný středověk •12. – 14. století vrcholný středověk •Přelom 14./15. století pozdní středověk 800px-smrt sv václava.JPG Konec čs. středověku Battle_of_Mohács,_Turkish_miniature.jpg Narativní a hagiografické prameny českého středověku 1024px-Dalimilova_kronika_parizsky_fragment.jpg Literatura •Nechutová, J.: Latinská literatura českého středověku do r. 1400. Praha 2000. •Třeštík, D.: Kosmas. Praha 1966. •Třeštík, D.: Kosmova kronika. Praha 1968. •Vaníček, V.: Svatý Václav. Panovník a světec v raném středověku. Praha-Litomyšl 2014. •Kalhous, D.: České země za prvních Přemyslovců v 10.-12. století. I. díl. Čeleď sv. Václava. Praha 2011. •Kernbach, A.: Vincenciova a Jarlochova kronika v kontextu svého vzniku.K dějepisectví přemyslovského období. Praha 2010. •Čornej, P.: Tajemství českých kronik (Cesty ke kořenům husitské tradice). Praha 1987. (Druhé přepracované vydání 2003) •Spunar, P.: Kultura českého středověku. Praha 1985. • Legendy Legenda •= vyprávění o životě světce, podklad pro svatořečení •Ovlivněny antickou biografií, biblické motivy •Žánrově podmíněné – • 1. Vita (život) • 2. Acta (činy) • 3. Passio (utrpení) • 4. Translatio (přenesení) • 5. Miraculi (zázraky) Legendy čs. středověku •Cyrilometodějské legendy •Václavské a ludmilské legendy •Vojtěšské legendy •Prokopské legendy • Cyrilometodějské legendy •Život Konstantinův •Život Metodějův • •Obě vznikly na Velké Moravě, sepsány staroslověnsky • •Diffundente sole – počátek 13. století, napsána tzv. gregoriánským stylem, obhajoba slovanské liturgie • Václavské a ludmilské legendy •Nejrozsáhlejší hagiografická skupina čs. Středověku •Často označeny podle incipitu •Crescente fide •Gumpoldova legenda •Vavřincova legenda – autor Laurentius z Monte Cassina – Dominus ac redemptor •Fuit in provincia Bohemorum – ludmilská •Život sv. Václava – 1. staroslověnská legenda •2. staroslověnská legenda •Oriente iam sole, Ut annuncietur, Inclitam et gloriosam festivitatem •Kristianova legenda Kristiánova legenda •Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile •Specifická forma – rozsáhlé vyprávění nejenom o sv. Václavovi a sv. Ludmile, ale taky o Velké Moravě •Dlouhé spory o dataci – část badatelů tvrdila, že pochází z 12. nebo dokonce ze 14. století •Pravděpodobně pochází z konce 10. století •Kristián – nejspíše mnich v břevnovském klášteře, snad příbuzný sv. Vojtěcha, snad syn Boleslava I. (Strachkvas) Vojtěšské legendy •Psány pouze latinsky, vznikly záhy po smrti sv. Vojtěch (997) •Canapariova legenda (Vita prior) - text pravděpodobně vznikl jako podklad ke svatořečení na přání Oty III., přelom 10. a 11. století, autor Jan Canaparius – mnich a později opat kláštera sv. Bonifáce a Alexia v Římě, část autorů považuje za autora papeže Silvestra II. •Život sv. Vojtěcha (Vita altera) – autor Bruno z Querfurtu, spolužák sv. Vojtěcha v Magdeburku, kaplan Oty III. – podobně jako Vojtěch i on zemřel mučednickou smrtí (1009) •Versus de passione sancti Adalberti – snad básnické zpracování Canapariovy legendy, vzniklo v Čechách, přelom 11. a 12. století Prokopské legendy •Původní legenda mohly být napsána už v 11. století ve staroslověnštině – nedochovala se •Vita Minor – nejstarší prokopská legenda, 1. pol. 12. st., Sázavský klášter •Vita Maior – 14. století • • Kosmova Chronica Bohemorum 423px-Kosmas_Lipsky rukopis_14st.jpg • zásadní pramen pro dějiny českého středověku • Kosmas=tvůrce českých dějin i české „státnosti“ • Kosmas – vzdělaný, zcestovalý, kanovník u sv. Víta • Inspirace Reginonem z Prümu a Salustiem • úmyslně zamlčoval informace Helmice sv. Václava St_Wenceslas_helmet.jpg 220px-St_Wenceslas_helmet_decoration.jpg Kosmovi pokračovatelé •1. generace – Kanovník Vyšehradský, mnich Sázavský, Jarloch a Vincenciu • - rozvíjeli Kosmovu koncepci dědičného panování Přemyslovců •2. generace – Letopisy pražské kapituly, Annales Otacari – Vypravování o příbězích Přemysla Otakara II. a O zlých letech po smrti Přemysla Otakara II. Zbraslavská kronika (Chronicon Aule Regiae) Zbraslav1647.jpg Autoři •Ota Durynský – prvních 51 kapitol •Petr Žitavský – posunul kroniku na vyšší úroveň – jak stylisticky, tak obsahově ZBRASLAVSKA_KRO1YZWN10001V.JPG ZBRASLAVSKA_KRO1YZWN10001V.JPG Kronika tzv. Dalimila •Neznáme autora, byla připsána Dalimilovi Meziříckému – je to omyl •Česky psaná, veršovaná. •Přeložena do němčiny i latiny XII_E_17_______2KOMN10012R_dalimil.JPG Kroniky doby Karla IV. •Kronika Přibíka Pulkavy z Radenína •Beneš Krabice kronika Pražského kostela •Neplachova kronika •Kronika Františka Pražského •Kronika Jana Marignoly •Vita Caroli • Kronika Přibíka Pulkavy z Radenína •Na objednávku Karla IV. měl vytvořit novou českou kroniku, která by legitimizovala vládu Lucemburků •Karel IV. se přímo podílel na jejím vzniku •Dovedena do r. 1330 •Translatio regni •Obsahuje také Karlovo zpracování legendy o sv. Václovovi – Crescente religione cristiana • Beneš Krabice kronika Pražského kostela •Pověřen Karlem IV., aby sepsal kroniku •1283 – 1374 •Vychází hodně ze Zbraslavské kroniky a také z kroniky Františka Pražského • Jan Marignola •Italský minorita, jako papežský legát navštívil Peking •Na příkaz Karla IV. měl vytvořit světovou kroniku se zdůrazněním role českého státu •Nedokázal kroniku dovést ani do doby Karla IV., neznal ani české reálie, ani jazyk •Zachytil v ní své dojmy z cest do Číny, Indie, Arábie apod. Giovanni_Marignolli_JS.jpg Vita Caroli •Vlastní životopis Karla IV., nevíme, kdy jej napsal •Dovedena do jeho korunovace římským králem •Idealizace Karla IV. 800px-KAREL4_pouceninastupcum.jpg Pozdní středověk Wagenburg.jpg Narativní prameny „husitského“ století •Kronika Vavřince z Březové •Petr z Mladoňovic •Kronika Mikuláše Biskupce z Pelhřimova •Kronika Bartoška z Drahonic •Staré letopisy české •Kronika česká Eneáše Sylvia Piccolominiho •Dějiny Vratislavi, Petr Eschenloer Vavřinec z Březové (asi 1371-1437) •Univerzitní okruh, nižší šlechtic, mistr svobodných umění, nižší svěcení •Literárně činný, přeložil např. Mandevilův cestopis do češtiny •Kontakty s dvorem Václava IV., působil v kanceláři Nového města Pražského •Husitská kronika, Píseň o vítězství u Domažlic •Umírněný kališník • Petr z Mladoňovic ( asi1390-1451) •Působil jako písař české delegace v Kostnici •Student Jana Husa, patřil k tzv. univerzitnímu okruhu •Zpráva o smrti a umučení mistra Jana Husa, Zpráva o smrti a umučení mistra Jeronýma Pražského 800px-Jan_Hus-Bible_Martinicka.jpg Mikuláš Biskupec z Pelhřimova (asi 1385-1459) •Kronika pře kněží táborských •Stál v čele táborské církve Pelhřimov_(046)_(cropped).jpg Bartošek z Drahonic(†asi 1443/5) •Karlštejnský man, voják •Neuměl moc latinsky •Zachytil hlavně bojové akce husitských válek, vypisoval jména šlechticů a hejtmanů XIX_C_21_______2P4HN1000FC_bartošek.JPG E. S. Piccolomini (1405-1462) •Od roku 1458 papež Pius II. •Kronika česká – katolický pohled na české dějiny, odmítal husitství, velmi populární a rozšířená •Sepsaná latinsky, přeložená do češtiny • 320px-Pintoricchio_012.jpg Staré letopisy české •Existují v několika větvích, pokrývají dobu od Václava IV. až do 16./17. století •Česky psané, vznikaly v městském prostředí •Často kališnický pohled na soudobé události •Vydal je František Palacký, dnes vyházejí jednotlivé větve samostatně Díky za pozornost! Premyslovci_premyslovci.jpg