SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OPAVSKÉ UNIVERZITNÍ BUDOVY Výstava byla připravena u příležitosti dokončení rekonstrukce sídla Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě v roce 2016. Scénář, autoři textů: prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr. Spolupráce: Bc. Dagmar Gebauerová Fotografie: Slezské zemské muzeum (SZM) Státní okresní archiv Opava (SOkA) Zemský archiv v Opavě (ZAO) Mgr. Ondřej Durczak (OD) autoři Grafické řešení: Dorota Lubojacká Výroba: X-MEDIA servis, s. r. o., Ostrava Výstava vznikla v rámci spolupráce Ústavu středoevropských studií S U FVP a Výzkumného centra pro kulturní dějiny Slezska a střední Evropy (1000-1800) SU FPF, s podporou projektu Studentské grantové soutěže SU SGS/26/2016 Mediální interpretace dějin a kultury střední Evropy. Zvláštní poděkování: Slezské zemské muzeum, Státní okresní archiv Opava, Zemský archiv v Opavě, PhDr. Jana Horáková, Ing. Jaroslav Kania, Mgr. Petra Kaniová, Mgr. Jorga Kunčíková, Mgr. Veronika Marková, PhDr. Karel Müller, p. Iveta Nováková, Mgr. Jiří Peterka, Mgr. Marek Skupien, Ing. et Mgr. Josef Svoboda, Mgr. Petr Tesař, Ing. Josef Vícha, Bc. Luděk Wünsch. SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Vysoké učenív Opavě O založení vysokého učení se Opava ucházela již v roce 1870, poté znovu krátce po druhé světové válce a v letech 1968-1969. Vždy neúspěšně. Přechodně, v letech 1953-1959, působila v Opavě jen Vyšší škola pedagogická pro vzdělávání učitelů škol 2. stupně. Příhodnější podmínky se vytvořily po Listopadu 1989. Dne 17. září 1990 byly rozhodnutím Akademického senátu Masarykovy univerzity v Brně zřízeny a v jejím svazku působily Filozofická fakulta v Opavě a Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. Výuka byla zahájena 8. října 1990. Samostatné vysoké školy se České Slezsko dočkalo dne 9. července 1991: zákonem České národní rady byla zřízena Slezská univerzita se sídlem v Opavě, jejíž součástí se obě fakulty staly. V roce 1992 byl změněn název opavské součásti na Filozoficko-přírodovědecká fakulta. S účinností od 1. ledna 1999 vznikl Matematický ústav v Opavě, 1. října 2008 byla ustavena Fakulta veřejných politik v Opavě. Opavská univerzitní čtvrť Od samého počátku byly v Opavě univerzitě poskytnuty do užívání reprezentativní, prostorné a dobře situované budovy. Ve své současné podobě náleží oprávněně mezi dominanty města. První z nich, po listopadovém převratu opuštěné sídlo okresního výboru komunistické strany, získala rodící se opavská fakulta do vínku ještě za své příslušnosti k Masarykově univerzitě v Brně. Následně přibývaly další. V současnosti tvoří rozptýlenou univerzitní Čtvrť celkem devět budov či areálů. Náleží mezi ně kulturně-historicky cenná bývalá c. k. sídla ředitelství pošt a telegrafů a finančního ředitelství (Bezručovo náměstí), posádkového velitelství (Na Rybníčku) a palác zemské vlády slezské (Masarykova třída). Doplňují je menší, architektonicky zajímavé stavby měšťanské architektury 19. století (ulice Hauerova a Olbri-chova) a multifunkční areál s kolejemi (Hradecká ulice). Soubor opavských univerzitních budov dotváří dva ubytovací domy, reprezentující nepříliš zajímavou panelovou architekturu konce 20. století. Studentům slouží tzv Palhanec ve Vávrovicích, zaměstnancům objekt na Komárovské ulici. Z cyklu Opavské univerzitní budovy, Irena Korbelářová a Rudolf Žáček, Opava 2016 V současnosti je budova sídlem rektorátu Slezské univerzity v Opavě a Matematického ústavu v Opavě. Z cyklu Opavské univerzitní budovy, Irena Korbelářová a Rudolf Žáček, Opava 2016 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Opava Bezručovo náměstí Nejživějším centrem univerzitního života je Bezručovo náměstí. Zrodilo se na počátku 20. století v místě, na němž se po staletí rozkládaly hospodářské dvory. Dominantní byl tzv Kíippelhof neboli Kliplák, pojmenovaný podle Jiřího Viléma Klúppela z Elkershausenu, bruntálského administrátora řádu německých rytířů, jenž se po roce 1630 zasloužil o restituci opavského řádového majetku. V těsné blízkosti byl položen další, původně svobodný, od počátku 19. století rovněž řádový dvůr Schneííeríiof neboli Šnelerovec. Počátkem 20. století ustoupily dvory urbanizaci opavských předměstí a uprázdněná plocha se proměnila v moderně pojatý veřejný prostor, koncipovaný do podoby zatravně-ného parku. Lemovala jej řada obytných i správních budov v historizujících stylech. Konečnou podobu dodala náměstí sochařská výzdoba. V roce 1937 byla instalována kašna purkmistra Emila Rochowanského s ženskou figurální plastikou z dílny sochárky Marie Margarety Melzerové. V roce 1962 byla odhalena busta Petra Bezruce, po němž je náměstí pojmenováno, dílo akademické sochárky Jaroslavy Lukešové. Rodiowaníkŕho kašna s plastikou M. Mdzcrovŕ, lotogiaik, 201 íi (OD) Z cyklu Opavské univerzitní budmy, Irena Knrbelářová a Rudolf Žáček, Opava 2016 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ nnava-Prfirimfistí Bezručovo náměstí 1150/13 Budova, položená v prostoru původně přiléhajícím ke dvoru Šnelerovec, byla projektována jako sídlo zemského ředitelství pošt a telegrafů. Vznikla podle návrhu neznámého autora, snad z okruhu příslušného vídeňského ministerstva. Vnější vzhled ve stylu neoba-roka, s pozoruhodným kamenným portálem a mansardovou střechou s věžicí s dnes oplecho-vanou helmicí, vyvažují interiéry nesoucí znaky vídeňského moder-nismu a geometrické secese. Realizaci zajistila v letech 1910-1911 firma opavského stavitele Viktora Bartela. Dokončila ji za 339 pracovních dnů, stavební náklady byly vyčísleny na 399.160 rakouských korun. Po druhé světové válce sloužil objekt komunistické straně, krátce také okresnímu úřadu. V roce 1990 byla uživatelská práva převedena na Masarykovu univerzitu v Brně a o rok později na nově zřízenou Slezskou univerzitu v Opavě. Do jejího vlastnictví přešla bezúplatným převodem v roce 1999. V letech 2014-2015 bylo pravé křídlo budovy, vybíhající do Riegrovy ulice, doplněno ve dvorovém traktu o robotizovanou astronomickou observatoř. Budova je ve správě Filozofícko-přírodovědecké fakulty v Opavě, sídlízde pracoviště děkanátu, Institut tvůrčí fotografie, Ústav fyziky, Ústav informatiky, Výzkumné centrum teoretické fyziky a astrofyziky, Výzkumné centrum počítačové fyziky a zpracování dat a Centrum multimediální tvorby. Z cyklu Opavské univerzitní budovy, Irena Korbelářová a Rudolf Žáček, Opava 2016 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ nnava-Prfirimfistí Bezručovo náměstí 885/14 Reprezentativní budova, situovaná do středu nádvoří zrušeného dvora Klip lák, byla původně určena pro potřeby zemského finančního ředitelství. Kilián Kóhler ji ve svém projektu z roku 1905 pojal v neobarokním stylu s prvky neoklasicismu, s mohutným čelním a krátkými postranními křídly, trojúhelníkovým štítem nad pětiosým průčelím se čtyřmi sloupy a s mansardovou střechou. Sochařskou a štukatérskou výzdobu interiérů a tympanonu, podtrhující historizující styl, provedl vídeňský sochař Anton Brenek. Dokončena a zkolaudována bvla v roce 1908. Po druhé světové válce zde sídlil okresní národní výbor, později okresní úřad. V roce 2005 byl objekt bezúplatně převeden do vlastnictví univerzity. V letech 2014-2016 byl z účelové dotace ve výši okolo 300 milionů rekonstruován, dvorová severozápadní fronta byla doplněna novostavbou Univerzitní knihovnv. Budova je ve správě Fakulty veřejných politik v Opavě, sídlí zde pracoviště děkanátu, Ústav ošetřovatelství, Ústav pedagogických a psychologických věd, Ústav veřejné správy a regionální politiky, Ústav středoevropských studií a Centrum empirických výzkumů. V křídle Univerzitní knihovny jsou umístěny i její autonomní součásti: Německá knihovna, Rakouská knihovna a Neuwirtova knihovna (deponát Ostravsko-opavského biskupstvQ. Z cyklu Opavské univerzitní budovy, Irena Korbelářová a Rudolf Žáček, Opava 2016 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ nnava-PřfiflmEs" Olbrichova 625/25 Měšťanský činžovní dům v historizujícím stylu, zvýrazněný dvojicí věžic, byl postaven v 70. letech 19. století na nově se rodící okružní třídě, v části nazývané Školní okruh. Vznikl na linii vnějšího městského opevnění, spojujícího Hradeckou a Jaktařskou bránu, jako součást urbanistické koncepce městského inženýraEduardaLabitzkéhoz roku 1869. Okružní třída těsně obepínala pás městských parků, založených na místě zbouraných hradeb, a ne náhodou dodnes připomíná vídeňskou Ringstraße, Univerzita získala dům, sloužící původně obytným účelům, v roce 2002 od soukromého majitele. O pět let později prošel celkovou rekonstrukcí, která jej nákladem 32 milionů korun proměnila v moderní multifunkční objekt. Troppau — 5éufrittg V budově jsou dislokována některá pracoviště rektorátu, Centrum celožitovního vzdělávání, vč. Univerzity třetího věku, a Poradenské a kariérní centrum. Po vzniku Fakulty veřejných politik v Opavě zde byl až do ukončení rekonstrukce nového sídla fakulty na Bezručove náměstí 14 umístěn její děkanát. Z cyklu Opavské univerzitní budovy, Irena Korbelářová a Rudolf Žáček, Opava 2016 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ ipava-Měst Masarykova 343/37 iplilv palác na ľaníkŕ zahradou sahající aí kc kosti 1J ucha, zcela vpravo zámek, í: Předchůdcem současného objektu byl klášter klarisek s kostelem, založený před rokem 1306. Během 14. století získal podobu čtyřkřídlého komplexu se zahradou, později opakovaně přestavovaného. V roce 1783 byl klášter v rámci josefských reforem zrušen. Budovu konventu i s kostelem koupila Antonie sv p. Skrben-ská z Hříště, poté náležela dalším příslušníkům šlechtických rodů, mimo jiné Maxmiliáne hr. Sobkové z Kornic (od 1793) či Karolíně z Gastheimu (od 1807). Během opavského kongresu roku 1820 zde byl ubytován pruský král Fridrich Vilém II. a jeho syn, korunní princ. V té době už měl objekt charakter pohodlného jednopatrového klasicistního paláce s nádvořím, kašnou a velkou zahradou se skleníkem. Po roce 1874 byl objekt přestavěn v neorenesančním stylu a stal se sídlem slezské zemské vlády. V prvním patře, v bytě zemského prezidenta, přespal při své návštěvě Opavy v roce 1924 prezident T. G. Masaryk. Po zrušení zemské samosprávy v roce 1928 sloužil palác potřebám okresního úřadu. V letech 1956-1992 zde byl umístěn internát střední hotelové školy. Univerzita získala komplex bezúplatným převodem v roce 1993. Vletech 1995-1997 zde proběhla rekonstrukce, spojená s obnovou historických stavebních prvků. Budova je ve správě Filozofícko-přírodovědecké fakulty v Opavě, sídlízde Ústav archeologie, Ústav bohemistiky a knihovnictví, Ústav cizích jazyků, Ústav historických věd, Výzkumné centrum pro soudobé dějiny, historickou pamět a kulturní dějiny (1800-2000). Z cyklu Opavské univerzitní budovy, Irena Korbelářová a Rudolf Žáček, Opava 2016 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Hauerova 728/4 Městská tělocvična byla postavena v historizujícím stylu zvaném rundbogenstií v letech 1872-1873 podle projektu Eduarda Labitzkého. Návrh byl oceněn čestným uznáním na Světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Multifunkční objekt měl podobu italské vily se středovou částí a dvěma hranolovými věžemi. Hlavní prostory — dvě tělocvičny po stranách vstupní části — sloužily žákům reálných a městských škol, využívány ale byly rovněž pro výstavní akce. V prvním patře byl byt ředitele vyšší reálné školv. Funkci tělovýchovného zařízení si objekt se dvěma hřišti ve dvoře udržel do konce druhé světové války. Poté sloužil pro výrobu a skladování divadelních kulis. Původní vzhled byl popřen stavebními úpravami, během nichž byly po-dačeny ozdobné prvky a odstraněny obě věže. Univerzita objekt koupila od města v roce 1992, do užívání jej převzala o sedm let později. V roce 2016 byla zahájena jeho rekonstrukce a dostavba. V těsném sousedství se nachází pavilon postavený v roce 1907 z iniciativy Prvního slezského spolku pro chov ryb jako chovná stanice ryb. Autorem návrhu byl člen spolku a stavitel Ferdinand Zdralek. Pozoruhodný objekt, který je dnes součástí univerzitního areálu, čeká na nové využití. Pavilon Pivního slcískŕho spolku pro chov ryb, projektová dokumentace (výřc-o 19(17 (SOkA) Budova je ve správě Filozoficko-přírodovědecké fa kulty v Opavě, určena je pro specializovanou výuku oborů uměleckého zaměření. Z cyklu Opavské univerzitní budovy, Irena Korbelářová a Rudolf Žáček, Opava 2016 SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Hradecká 665/17 Multifunkční areál je položen v místech předměstského hospodářského dvora, jehož kořeny sahají do středověku. Vznikl při hlavní cestě k zeměpanské-mu sídlu v Hradci, ale také k popravčímu vrchu Šibeňák. V těsném sousedství stávala kaple sv Linharta, patrona odsouzených, v minulosti se zde konaly popravy stětím. Původně měšťanský dvůr přešel roku 1676 do majetku jezuitské koleje a nesl označení Seminarihoj] ve 20. století byl s ohledem na nového majitele nazýván městský stavební dvůr. Modernizace opavských předměstí se jeho podoby a funkce dotkla jen okrajově. Nadále sloužil komerčním a skladovacím účelům, jen v uliční linii byl doplněn jednopatrovým domem se 16 byty. V roce 1949 byl areál spolu s okolními pozemky převzat do užívání Okresním stavebním podnikem Opava. Univerzita jej získala na základě darovací smlouvy od Města Opava v roce 1995. Jednotlivé trakty prošly postupně rekonstrukcemi pro administrativní a výukové účely (2001 -2002), proběhla adaptace původně obytného traktu na studentské koleje (2004-2006). V roce 2011 bylo dostavěno Gastrocentrum s funkcí specializovaného edukačního pracoviště. tnlouva o prodeji dvora Janem Ignácem Mclícrcm v. Kricrlbcrku íuikkŕmu řádu, rukopis, U>7i> /. V ) Areál je ve správě Filozofícko-přírodovědecké fakulty v Opavě, sídlízde Výzkumné centrum pro kulturní dějiny Slezska a střední Evropy (1000-1800), Ústav gastronomie, lázeňství a turismu s Gastrocentrem, Kabinet lektorských jazyků, úsek tajemníka fakulty a studentské koleje. Z cyklu Opavské universitní budovy, Irena Korbelářová a Rudolf Žáček, Opava 2016