\ " I
V současné riolré publikační exp|p?e je ľfeímé, že všechny A poznatky daného vědního úl lechnického oboru si nelze plně ^ osvíjjli Ŕoto in nutns se stale iffee zaměřovat na to. krte. M [akými prostředky a jakými nejefektivn^Tml postupy hledat I aktuální, optimáíni a reiwantni Inlurmace, Předkládaná publikace podáva systematicky a logicky ucelený přehled ■ obecnjřcíi poŕnaíku o současném informačním prostředí ■ a itifarmsčnidi procesech i komplexní přflhled d strukimo V liilomiačnich zdroju. ^
Autorovým záměrem je aby kniha posloužila J«k odborníkům klfiři při studiu byli nedostateční seznámeni e lim, jak pracuvat s inlor-:u;u-'.!iiii tak ítijiiĽiium ktflFj se 1£té jáWarjrudbvethjbStj potřeb u]l naučit Bylo by chybou, kdyby potonoálniho čtenáře odradil poměrné zriačriý rozsah kiirftv která danou prqbreftratlkti pojednává komplexně a důkladně. Prakticky kažoy uživatel 51 v ní najde oblast která lio nc|více ;anma či se kterou se poifebuje púdrorme' seznámit
Autor iičoiné /'hodnotil svou dlouholetou praxi výzkumného pra covnita. vedoiicitto firemního Irtiorroaeníhú střediska i vysokoškolského pedagoga Temalíee prace s informacemi a komomkani se a,itm venuje soustavně o černí svědčí jeho předcho?"' puMlkape (Informační středisko ve Uremni praxi, 1996: Úvod do shiíUa fítíóorné literatury, 2ÚŮ0: Odborná literatura a informace v ctt& im 2001, Informační r< znalosttu management v praxi. 2006. PrŮvoctCé ÚŠftšfiQu kiiňvmikxi. 2008»
Iv odborné ^ literatuře
I JAN VYMETAL
9788073575205
Vzor citace' VYMETAL, J. Informační zdroje v odborné literatuře. 1. vyd OBSAH Vzor citace. V     ^ w*m« ^ ^^^978_80_7357_520_5
1 Úvod..................................................li
2 Současné informační prostředí..............................14
2.1 Informační společnost.................................15
2.2 Informační prostředí....... ....... ....... .. 27
2.3 Informační věda ......................................46
2.4 Normalizace a terminologie informační vědy................50
3 Informační proces ........................................57
3.1 Data................................................59
3.2 Informace.....................................-.....60
3.3 Znalosti.............................................64
3.4 Informační proces....................................66
3.5 Řízem'informací.....................................68
3.6 Řízení znalostí......................................70
3.7 Učící se organizace -----..............................72
4 Struktura informačních zdroju ...............................74
5 Primární informační zdroje.................................82
5.1 Články a časopisy.................................----83
5.1.1 Zdroje informací.................................86
5.2 Dokumenty ochrany duševního vlastnictví.................88
5.2.1 Ochrana průmyslových práv........................91
.. 5.2.1.1 Patenty..................................92
Recenzovali'
PhDr RichardPapík, Ph.D. 5-2-l 2 Mezinárodní patentové třídění................96
Ing. Boris Škandera 5.2.1.3 Užitné vzory .............................98
5.2.1.4 Průmyslové vzory ........................99
© doc. Ing. Jan Vymetal, CSc, 2010 5.2.1.5 Topografie polovodičových výrobků....... 100
5.2.1.6 Podniková průmyslová práva ..............101
ISBN 978-80-7357-520-5
5
INFORMAČNÍ ZDROJE V ODBORNÉ LITERATUŘE
OBSAH
103 103 109 111
118
119
119
120 . 123
123
5.2.1.7 Odrůdy rostlin a plemena zvířat
5.2.1.8 Ochrana práv na označení
5.2.2 Autorské právo...................
5.2.3 Zdroje informací..................
5.3 Normy...............................
5.3.1 Mezinárodní normy ...............
5.3.2 Evropské a národní normy..........
5.3.3 České technické normy............
5.3.4 Podnikové normy...............
5.3.5 Zdroje informací.................
5.4 Informace z vědeckých a odborných setkání ........... ... 128
5.4.1 Zdroje informací..............................130
5.5 Vědecko-kvalifikační práce......... .. 131
5.5.1 Zdroje informací................................134
5.6 Výzkumné a technické zprávy ......................... 134
5.7 Interní firemní informace ...... ..........136
5.7.1 Výroční zpráva a rozbor hospodaření podniku      .... 138
5.7.2 Firemní literatura ..............................142
5.8 Zákony a legislativní dokumenty........................145
5.9 Tajné informace .....................
150
153 153 157 159 165
6 Zásady přípravy některých primárních zdrojů
6.1 Odborný článek-publikace.........
6.1.1 Textové zpracování....
6.1.2 Struktura............
6.1.3 Grafická úprava.......
6.1.4 Citování literárních odkazů........................169
6.1.5 Od rukopisu k vytištění publikace ..................178
6.1.6 Korektura a korekturní znaménka .................180
6.1.7 Recenzní posudek............................... 183
6.2 Ústní sdělení - přednáška..............................185
6.2.1 Příprava přednášky............................ 185
6.2.2 Přednesení a diskuze.............................192
6.2.3 Poster ........................................197
6.2.4 Optimální využití účasti na konferenci....... .. 199
6.3 Výzkumné zprávy.................
6.3.1 Oponentní posudek a oponentura
6.4 Vědecko-kvalifikační práce a obhajoba
6.5 Patentová přihláška a řízení
200
201 204 207
7 Sekundární Informační zdroje .............................210
7.1 Kompendia........................................215
7.2 Referátová literatura....................... 217
7.3 Literatura citací...........................■......... 223
7.3.1 Web of Science.................................226
7.3.2 Journal of Citation Report .......................230
7.3.3 Current Contents Connect.........................232
7.3.4 Základní pojmy bibliometrie ........ ............232
7.4 Šedá literatura......................................240
7.5 Dokumenty ochrany průmyslových práv..................246
7.5.1 Patentové věstníky .........................----246
7.5.2 Referátové časopisy............................247
7.5.3 Databáze DERWENT - World Patent Index ..........249
7.5.4 Databáze INPADOC............................ 251
7.5.5 Databáze esp@cenet.............................253
7.5.6 Ostatní databázové zdroje.........................254
7.6 Externí firemní informace..............................256
7.6.1 Zdroje informací...........................267
8 Terciární Informační zdroje ............................ 296
8.1 Naučné slovníky..................................297
8.2 Encyklopedie........................................298
8.3 Monografie...................................... 306
8.4 Učebnice...........................................307
8.5 Příručky...........................................309
8.6 Numerické a faktografické zdroje . ......................311
8.7 Účelové firemní publikace .............................323
9 Ostatní informační zdroje............................... 325
10 Informační zdroje v elektronické formě.......................330
10.1 Databáze ..........................................332
10.2 Databázová centra.............................•.....343
10.3 Nakladatelství a vydavatelství..........................348
10.4 Nadstavbové nástroje pro e-zdroje.................... 351
10.4.1 Nadstavbové nástroje ...........................351
10.4.2 Informační brány, portály a konzorcia ..............355
6
7
INFORMAČNÍ ZDROJE V ODBORNÉ LITERATUŘE
,1 Odborné knihovny a informační pracoviště..................363
11.1 Možnosti vyhledávání v knihovním fondu...............,, 370
11.2 Národní technická knihovna v Praze.....................373
11.3 Informační pracoviště..............................378
12 Strategie vyhledávání informací a jejich zpracování ........... 383
12.1 Rešerše ...........................................388
12.2 Zpracování získaných informací........................391
Přílohy..................................................394
Seznam informačních zdrojů____..............................41 o
Seznam použitých zkratek....................................420
Rejstřík..................................................427
Budoucnost je jako strategická hra. Úspěch nepatří největším, ale nejchytřejším... Těm, kteří vidi dál než ostatní, dál než jejich konkurenti, těm, kteří nesází na silu, ale na strategii. Informační strategie, informační zdroje, informace - to je to, oč tu běží...
Existuje známé známé, tedy věci, o nichž víme, že víme.
Víme také, že jsou známé neznámé, tj. víme, že jsou některé věci,
které nevíme.
Existují ale rovněž neznámé neznámé. Takové, o nichž nevíme, že je nevíme!
Nevědět není zlé, zlé je jen nechtit vědět! (čínská moudrost)
Být si nejistý je nepohodlné, být si jistý je směšné, (čínská moudrost)
8
9
4     STRUKTURA INFORMAČNÍCH ZDROJŮ
Souběžně s postupným vývojem nejrůznějších vědeckých i odborných dis-ciplín se rozvíjely i způsoby rozšiřování, ukládání a využívání vědeckých i odborných informací. Již v nejrannějších dobách rozvoje experimentálních pozorování bylo velmi důležité shromažďovat získané poznatky a určitým způsobem je třídit. V tomto směru mají nejdelší tradici chemické informace jejich zpracování a funkční systemizace, která usnadňovala vytváření organizovaných systémů vhodných k ukládání nových informací, jejich snadnému nacházení a využívání.
Řada odborných časopisů datuje svůj vznik do prvé třetiny devatenáctého století. O něco později bylo zahájeno vydávání referátových časopisů celosvětového rozsahu, které systematickým způsobem třídily, sumarizovaly a zpřístupňovaly v koncentrované formě informace dané vědecké či odborné disciplíny. Tento vývoj vyústil v současný stav, kdy je možno poměrně jednoduchým a přehledným způsobem za pomoci systematického využití několika na sebe navazujících a překrývajících se informačních zdrojů, téměř vyčerpávajícím způsobem shrnout téměř vSechny poznatky týkající se určité problematiky od počátku jejího vzniku do současnosti. Je samozřejmé, že ne každá vědecká disciplína je takto komplexně zpracována. Mezi špičkově zpracované obory je možno zařadit především chemii, farmacii a medicínu.
V současné době informační exploze a rozvoje moderních informačních technologií můžeme získat úplný přehled o dosažených znalostech v určité úzké či širší oblasti jakéhokoli vědního oboru poměrně rychlým, racionálním a efektivním postupem. Základním předpokladem však je znalost zpJadni struktury celého mformačního systému a schopnost jeho rutinního využívání, Tak můžeme zamezit opakování experimentů již dříve provedených, objevování poznatků již dávno objevených, žádat o patentování skutečností již dříve patentově chráněných atp. Profesionální znalost a využívání informačního aparátu a informačních technologií se tak stává jedním ze základních požadavků na středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaného pracovníka v jakémkoli oboru.
Písemné í grafické formy poskytující vědecké, technické a pracovní informace v příslušném oboru se obvykle označují jako odborná literatura tohoto oboru (literatura strojnická, chemická, lékařská, ekonomická, filozofická, manažerská apod.). Podle formy zpracování se odborná literatura dělí na:
STRUKTURA INFORMAČNÍCH ZDROJŮ
, časopisy . knihy
, firemní zprávy
patenty normy
ostatní odbornou literaturu
podle bibliografického hlediska lze uvedené formy odborné literatury jelit na periodické (například časopisy) a neperiodické (například knihy). 2 hlediska obsahu lze odbornou literaturu dělit na:
vědeckou a vědecko-technickou literaturu, , literaturu pro průmysl a praxi,
literaturu pro širokou obec odborníků i laiků.
je zřejmé, že z hlediska uživatele bude jiné dělení literatury v knihovnách covišť záUadního výzkumu, jiné v knihovnách výrobních podniků a jiné v knihovnách vysokých škol. Jako nejúčelnější se jeví rozdělení odborné literatury podle charakteru a účelu. Při tomto dělení nejlépe vyniknou jak vzájemné souvislosti jednotlivých druhů literárních pramenů, tak i logická stavba a souvislosti členění. Základním kritériem pro rozdělení odborné literatury podle charakteru a účelu je stupeň zpracování a utřídění původních vědeckých a odborných výsledků, faktů, dat a informací. Na základě tohoto kritéria dělíme odbornou literaturu obvykle do čtyř skupin. Smysl této kategorizace spočívá v tom, že při hledání určité informace, která musela být někým zjištěna a publikována v nějakém primárním dokumentu, použijeme buď vhodný terciární pramen (pokud nám postačí zhuštěné a přehledné zpracování dané informace), nebo se obrátíme na zdroj sekundárních informací, který nás obvykle systematicky dovede k žádoucímu primárnímu zdroji. Názorně je princip dělení odborné literatury uveden na obrázku 7.
Základním informačním zdrojem je dokument, což je informační pramen - sestávající-z-nosiče informácia.množiny dat nebo informací,, které-jsou-na nosiči fixované a formálně i obsahově uspořádané. V současné době označujeme v knihovnicko-informační oblasti pojmem dokument všechny informační zdroje bez ohledu na jejich fyzikální podstatu, formu, obsah a způsob prezentace. Jsou to hmotné jednotky vznikající libovolným zaznamenáním dat či informací za účelem uschování (archivace) v čase a jejich přenosu (distribuce).
Prvou skupinu - primární informační zdroje, primární literaturu, primární dokumenty - tvoří původní prameny, obsahující bezprostřední nová sdělení o výsledcích odborné a vědecké práce. Zahrnujeme sem obvykle výsledky experimentů, pozorování a dedukcí, výpočtů, měření, úvahy a tvorbu teorií či koncepcí. Tato skupina tedy zahrnuje nové bezprostřední výsledky
7b
f
INFORMAČNÍ ZDROJE V ODBORNÉ LITERATUŘE INFORMAČNÍ ZDROJE
DATA	
INFORMACE	INFOSFÉRA
ZNALOSTI	
PRIMÁRNÍ
INFORMAČNÍ
ZDROJE
■ vědecká, technické a odborné časopisy
■ patenty, průmyslové a užitné vzory, ochranné známky
■ normy
■ zákony a legislativní dokumenty
■ tajné Informace (černá literatura)
• materiály z vědeckých a odborných setkání
■ vědecko-kvalIflkaEní práce
■ výzkumní a technické zprávy i interní firemní Informace
šedá literatura
SEKUNDÁRNÍ
systematické zpracování
TERCIÁRNÍ
selektivní zpracování
■ kompendia
i referátové časopisy— > literatura citací
■ sekundární patentová literatura
i externí firemní informace souhrny ekonomických Informací
INDIVIDUÁLNÍ A OSTATNÍ
■ učebnice
■ monografii)
■ encyklopedie
■ naučné slovníky
■ příručky
■ účelové firemní Informace
« webovské stránky
■ Individuální zdroje « seznamy periodik
■ překlady
■ seznamy autorů
■ ostatní Informační zdroje
Obr. 7 Dělení odborné literatury podle charakteru a účelu
76
STRUKTURA INFORMAČNÍCH ZDROJŮ
tvůrčí práce, a je tudíž primárním odrazem jejich výsledků. Nej důležitějšími unárními dokumenty jsou články v různých odborných časopisech a pa-j^jty. Vedle nich jsou do této skupiny informačních zdrojů většinou zahrnovány i další prameny. Řadíme sem: , vědecké, technické a odborné časopisy, " zprávy z vědeckých a odborných setkání, l dokumenty ochrany průmyslových práv, « . vědecko-kvaliíikační práce,
■ normy,
, výzkumné a technické zprávy, « zákony a legislativní dokumenty,
■ interní firemní informace.
■ tajné informace.
Zprávy z vědeckých a odborných setkání, výzkumné a technické zprávy, vědeckc^kvalifikační práce a interní firemní literatura se někdy zahrnují pod pqjém šedá literatura. Termín je převzat z anglosaských zdrojů (Grey Literatuře) a je vyhrazen pro publikace vydávané k různým příležitostem. Tyto publikace nejsou běžně dosažitelné prostřednictvím nakladatelství tiskovin, jsou vydávány v malých nákladech, jsou obtížněji získatelné, mají malý oběh mezi čtenáři a nelze je zcela spolehlivě podchytit běžnou bibliografickou kontrolou a ao^ninistrativou. Obvykle je tato literatura produkována přímo výzkumnými pracovišti, vysokými školami, vládními institucemi, různými organizacemi a soukromými osobami. Prezentace šedé literatury bývá zpravidla spojena s organizacemi či osobami, které tyto zdroje mají, doporučují a využívají V posledním období jsou tyto informace postupně zpracovávány a zpřístupňovány v elektronické formě. Posledním primárním zdrojem jsou tajné informace, zahrnující státní, služební, zdravotní, bankovní, obchodní, vojenské a další 'tejérflsť^T^*mÄnňKčsc "někdy ožhäčujfjakô čérnáUteraturaá podléhají" určitému stupni utajení. Tyto informace nejsou veřejně přístupné.
Hierarchicky druhou skupinou zpracování a utřídění vědeckých, vědecko--technických a technických poznatků jsou sekundární informační zdroje (selmndární literatura). Tato skupina je bezprostředně závislá na primární literatuře, odvolává se na původní (primární) prameny a původm' poznatky zpracovává zkráceně ve formě neperiodických nebo periodických publikací. Cílem sekundární literatury je zpřístupnit a systematicky zkráceně zpracovat poznatky uvedené v primárních zdrojích. Sekundární literatura neposkytuje detailní informace o výsledcích bádám, ale o tom, kde jsou tyto výsledky knalezení a jaké jsou nejdůležitější poznatky. Současně tato literatura
77
INFORMAČNÍ ZDROJE V ODBORNÉ LITERATÚRE
zkracuje původní text do formy vhodné k registraci. Podle rozsahu zpracoval] ní, dělíme sekundární informační zdroje na:
■ kompendia,
■ sekundární patentovou literaturu,
■ referátové časopisy, . J
■ externí firemní informace, ■'§
• literaturu citací, 1
■ souhrny ekonomických informací. |
Třetí skupinou zpracování poznatků a informací je soubor publikací (ter- > ciární informační zdroje, terciární literatura) přinášející již vyhodnocené -; informace o primárních nebo sekundárních zdrojích. Obecně bývají tyto po» \ znatky zpracované selektivně za konkrétaím účelem, jsou zpravidla zhustí-né, souhrnné a uváděné skutečnosti nebývají dokládány literárními citacemi. Tato literatura bývá vhodná pro předběžnou rámcovou informaci a pro výuku. Nečiní si nárok na novost a úplnost prezentovaného materiálu, ale spíše je zaměřena na třídění poznatků a informací, zejména těch, které neztrácejí platnost s časem. Hlavním požadavkem zde není úplnost materiálu, ale vhodnost jeho výběru a způsob prezentace. Někdy bývá pojem „terciární literatura" zaměňován s pojmem „selektivně zpracovaná sekundami literatura". Do terciární literatury obvykle zahrnujeme:
■ učebnice,
• příručky,
■ monografie,
■ účelové firemní publikace,
■ encyklopedie a naučné slovníky
■ tabulky,
■ webovské stránky.
STRUKTURA INFORMAČNÍCH ZDROJU
Ostatní informační zdroje obvykle plní funkci informačně individuální, organizační, pomocnou a signální. Zařazují se sem různé seznamy periodik, překlady, seznamy autorů, biografie významných osob, výzkumných pracovníků, překladatelů, soudních znalců, expertů, katalogy zařazení publikací v knihovnách apod. Lze sem zařadit i další informační zdroje, jejich zařazení do kategorií primární, sekundární a terciární literatury je zatím diskutabilní a neustálené. Významnou skupinou ostatních informačních zdrojů jsou individuální (osobní) informační zdroje, které jsou vlastní především příslušnému specialistovi, odborníkovi, manažerovi apod. Ti získávají informace mimo jiné i komunikací se spolupracovníky, kolegy, ostatními odborníky, a to
7fi
túzovaným i organizovaným způsobem. Mezi způsoby neorganizované " ^třftvůrčí diskuze mezi spolupracovníky, diskuze na nejrůznějších odbor-■■ a vědeckých setkáních, korespondence, telefonické hovory atd. Mezi ; "roanizované způsoby patří nejrůznější druhy vědeckých a odborných setkání „. ľ^jíáre, kolokvia, sjezdy, symposia, konference). Hlavní přínos této přímé ' ěnv informací spočívá v tom, že umožňuje bezprostřední výměnu názorů ■- J^T jje o věc, nikoli o osobu "), bezprostřední diskuzi, polemiku atd. Při diskuzi a kladení otázek se vyskytují okamžitě takové náměty, které by jak tištěnou, tak elektronickou formou nebylo možno získat (ztráta bezprostřední neučesané" reakce). 'Využití těchto předností je však podmíněno tím, že účastníci jsou schopni odborně i lidsky komunikovat, diskutovat, pohotově klást inspirující i provokující otázky. Proto je z komunikačmho hlediska tak důležité budování vztahů a sítě známostí (nerworking), které umožní jak zís-jcaní informací, tak osobní rozvoj i cílevědomé budování kariéry.
Rozdělení jednotlivých informačních zdrojů odborné literatury podle jejich charakteru a účelu usnadňuje vyhledávání určité informace, která byla v minulosti zjištěna a publikována. Naproti tomu firemní informace vznikající a používané v podnikatelské sféře se obvykle dělí podle základních odborností a specifik, které jsou nezbytné pro existenci a rozvoj firmy jako celku.
pří volbě informačního zdroje je důležité posoudit jeho hodnotu a spolehlivost. Při posuzování hodnoty se obvykle berou v úvahu tyto otázky:
■ Jaké je riziko z nezískám informace z daného informačního zdroje?
■ Jsou informace ze zdroje dostatečné z hlediska úplnosti a objektivnosti?
■ Jsou získané informace správné vzhledem k přesnosti a měřitelnosti?
■ Jaká je exkluzivita informací; jaké negativní vlastnosti mohou informace mít (zkreslení, bezcennost, zastaralost, dezinformace, nepravdivost apod.)?
. ■  Je zdroj věrohodný a v čem jeho věrohodnost spočívá?
■ Jak lze zdroj hodnotit z hlediska přístupu, využívání a nákladů?
Při hodnocení hodnoty databází se zpravidla posuzuje:
■ celkový počet záznamů, « retrospektiva,
• druhy sledovaných dokumentů,
■ počet sledovaných informačních zdrojů,
« výtěžnost zpracovávaných informačních zdrojů,
■ operativnost a včasnost záznamů,
■ vypovídací schopnost záznamu a vyhledávací možnosti,
■ celková četnost využívaní databáze za určité časové období,
■ frekvence aktualizace databáze.
79
Pro hodnocení spolehlivosti irďormačního zdroje se obvykle používán stupnice uvedená v tabulce 14.
Tabulka 14 Hodnocení spolehlivosti informačního zdroje [55]
[Ä f
Hodnocení zdroje	Spolehlivost (%)
naprosto spolehlivý	99-100
značně spolehlivý	95-98
spolehlivý	90-94
téměř spolehlivý	85-89
značné nespolehlivý	80-84
naprosto nespolehlivý	<80
V oblasti zpravodajských služeb (zejména Competitive Intelligence) « pro hodnocení informačního zdroje a informací nejčastěji používá kodifi- "| kace 4X4, na základě které se každé informaci přiřazuje „rating" označený kódem složeným z písmen A až D a číslic 1 až 4 - viz tabulka 15. Podrobnější informace jsou uvedeny v přednášce Vejlupka [55].
fS" Jako informační zdroje byly dosud považovány dokumenty, které obsa-w& novou informaci nebo ve zkrácené Či výběrové formě referuji o obsahu
farního zdroje. V širším měřítku lze za informační zdroje považovat i or-.'CTnizace, které výše uvedené informační zdroje uchovávají, zpracovávají,
^tualizují, zpřístupňují, distribuují a obchodují s nimi. Jedná se především
0 odborné knihovny, informační střediska, databázová centra, databáze, 'ostatní informační pracoviště apod. Podrobněji bude o těchto informačních
2drojích pojednáno v závěrečných kapitolách 10 a 11.
Tabulka 15 Hodnocení informačního zdroje a informací [55]
Znak	Slovní charakteristika zdroje a informace .%
A	Nejsou žádné pochyby o věrohodnosti, pravdivosti a kvalifikovanosti zdroje; zdroj byl ve všech předchozích případech spolehlivý.
B	Zdro| byl ve většině předchozích případů spolehlivý.
—C	Zdroj byl ve většině předchozích-případů nespolehlivý______..............._
D	Dosud neověřený zdroj; nebo jsou pochyby o věrohodnosti, pravdivosti a kvalifikovanosti zdroje.
1	Informace ]e bez výhrad známá jako pravdivá.
2	Informace je známá osobně zdroji, ale ne osobně tomu, kdo Ji pořídil.
3	Informace není osobně známá zdroji, ale je potvrzena jinou již získanou informací.
4	Informace není osobně známá zdroji a v dané chvíli nemůže být nijak potvrzena.
80
81