1) ÚVOD DO DRAMATURGIE KULTURNÍCH PROJEKTŮ Dramaturgie kulturních projektů • •Abychom se mohli regulérně zabývat otázkami dramaturgie kulturních projektů → musíme se pokusit co možná nejjasněji a v souvislostech definovat pojmy dramaturgie a kulturní projekt. • 1.Co je to dramaturgie? 2.Kultura a umění 3.Kulturní/umělecký projekt • 1) CO JE TO DRAMATURGIE? •Od svého prvního užití v antickém řeckém divadle → prošel termín dramaturgie proměnou a rozšířil spektrum své působnosti. •Můžeme se s ní setkat v rozmanitých sférách: •v oblasti kultury a umění → divadelní, hudební, operní, filmová a televizní dramaturgie, setkáváme se také s dramaturgií festivalů, přehlídek či výstav… •i mimo oblast kultury a umění → dramaturgie plesu, politické kampaně, společenské akce… •Obecně: v dramaturgii autor projektu vytváří výběr prvků, které uskupuje do pevné formy • •Vše vychází ze společného jádra – podstaty dramaturgie v řeckém divadle! • Vznik termínů dramaturgie a dramaturg •Termín dramaturgie: •původ v řečtině + spojen s rozvojem antického dramatu a divadla •dramatopoieo = básnická disciplína psaní dramat – tedy „umění skládat divadelní hry“ •dramaturgia = výraz pro kompozici těchto textů •z daných základů → odvozen pojem dramaturgós = dramaturg •v Řecku = osoba, která dramata psala •v některých jazycích je význam zachován dodnes (např. francouzština, španělština, polština, ruština, chorvatština, italština) •X •pozor! → v češtině autor dramat = dramatik (či dramatický autor) Vznik dramaturgie jako profese, její náplň •Principy dramaturgie •využívány od dob antického Řecka •nespojovány ale s dramaturgií jako profesí, nýbrž jako funkcí • •Termín označující dramaturgii jako profesi → poprvé v 18. století (osvícenství) •Gotthold Ephraim Lessing: Hamburská dramaturgie (Hamburgische Dramaturgie, 1767–69) •jeho teoretické poznatky se začaly uplatňovat v divadelní praxi • •dramaturgie – zatím v rámci divadla •samostatná tvůrčí profese •komplex činností (napomáhají vzniku uměleckého díla) Dramaturgie kulturních/uměleckých projektů •Dramaturgie •postupně se proměňovala + rozšiřovala okruh svých činností •prosazuje se v řadě více či méně příbuzných uměleckých druhů a oblastí (např. hudba, kinematografie, televize, rozhlas…) •přetváří se její vnitřní význam •Dramaturg •zprostředkovatel mezi literárním (dramatickým) textem a konkrétní divadelní tvorbou •má propojit dílčí aktivity do uceleného souboru (divadelní inscenace, festival…) •Obecná definice •Dramaturgie spojuje organizační a tvůrčí činnost, která slouží k utváření dlouhodobých koncepcí a dramaturgických plánů kulturních institucí nebo akcí, případně k realizaci repertoáru (program festivalu, kulturní instituce) a jednotlivých jeho částí – tedy i kulturních a uměleckých projektů. • 2) KULTURA A UMĚNÍ •Pojem kultura •odvozen z latinského slova cultura = „to, co je třeba pěstovat“ •obecně: souhrn hmotných a duchovních hodnot vytvořených lidstvem – tedy veškeré jednání člověka, které je vnímáno v kontrastu s přírodou. • •pojem kultura → není snadné přesně vymezit = používán v široké škále významů •klasický antropologický smysl (širší pojetí) •antropolog Thomas Hylland Eriksen: Kultura je souhrn duchovních, intelektuálních, materiálních a citových norem vytvořených lidstvem v průběhu dějin, přičemž tyto normy či vzory se dynamicky vyvíjí a mění na základě uspokojování kulturních či uměleckých potřeb, jež jsou lidem vrozené. •X •kultura v užším slova smyslu – termín nadřazený oblasti umění (řada definic) •UNESCO (organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu): Kultura musí být považována za soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, kultura zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení. • Kultura – charakteristické rysy •je kolektivní a sdílena ostatními členy společnosti •čistě individuální kultura neexistuje •má symbolickou formu vyjádření, styl, uspořádanost •má hodnotící rozměr •je v ní časová kontinuita •její nejzákladnější a nejobecnější vlastností je komunikace → bez komunikace se nemůže rozvíjet •je vázána k nějakému místu • •Kultura •pestrá oblast, která zahrnuje celé množství tvůrčích, uměleckých a zábavních činností, ale i činnost knihoven, archívů, muzeí a dalších kulturních zařízení •na její bázi vznikají rozmanité kulturní projekty → obohacují člověka a formují jeho myšlení, zároveň kultivují společnost a její identitu. • Vysoká a nízká kultura •Kulturu se může členit podle kvality a publika na: • vysoká kultura •kultura vyšší sociální třídy, vyžaduje vzdělání a péči, musí splňovat určité estetické normy •nízká kultura •od 18. století = spojeno s procesem národního uvědomování, •lidová kultura = vznikající zdola, z potřeby publika, původně přenášená pouze orálně •obyčeje, slavení svátků, dialekty jazyka, přísloví, písně, tance, obřady… •později zaměňovaná za kulturu masovou či popkulturu (tou se člověk spíše baví) • •Dichotomie → v současnosti se stírá • → populární kultura získává stále více moci definovat, co je krásné • Členění kulturních odvětví a oblastí •Kultura a umění se neustále vyvíjí, čemuž se přizpůsobuje i jejich proměňující se klasifikace. V problematice dělení kultury existují různé přístupy, které se pokoušejí rozčlenit všechny její oblasti. • •Úkol!!!!! •Zamyslete se nad strukturou současné kulturní scény v České republice včetně základní typologie kulturních institucí, pořadatelů kulturních projektů a médií v oblasti kultury. Jaké instituce zde působí? • •Zaměříme se na členění především s ohledem na český kontext – různé klasifikace odvětví kultury! • 1) Administrativní členění •Podle činností spadajících pod správu Ministerstva kultury ČR. • a)umění (kreativní činnost), b)knižní kultura a knihovny (včetně vydavatelské a nakladatelské činnosti), c)památky a památková péče, d)kulturní dědictví (muzea a galerie), e)kinematografie a audiovize, f)církve a náboženské společnosti, g)oblast autorského práva. • 2) Trojsektorové členění kultury •členění dle standardů Evropské komise •hlavní důraz na ekonomickou propojenost kulturního a tvůrčího sektoru • •koncept vychází ze studie „The Economy of Culture“ – Ekonomika kultury v Evropě •2006: vytvořena na zakázku Evropské komise (KEA) •zachycuje přímý a nepřímý společensko-hospodářský vliv oblasti kultury v Evropě z pohledu realizovaného hospodářského růstu, konkurenceschopnosti, počtu a kvality pracovních míst, udržitelného rozvoje a inovace Trojsektorové členění kultury • •a) kulturní sektor – oblast hlavních/tradičních uměleckých odvětví – neprůmyslová činnost •Neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, jež jsou „konzumovány“ na místě (koncert, umělecký veletrh, výstava). §výtvarné umění (řemesla, malířství, sochařství, fotografie, trhy s uměním a starožitnostmi, bez designu) §scénická umění (divadlo, tanec, cirkus, festivaly) §kulturní dědictví (historické památky, muzea a galerie, knihovny a archivy, archeologická naleziště) §kulturní a umělecké vzdělávání • •b) kulturní průmysly (průmyslová činnost mající za cíl masovou reprodukci) •Odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu. §audiovizuální a interaktivní média (film a video, televize a rozhlas, videohry, hudba – trh s hudebními nahrávkami, vystoupení s živou hudbou, příjmy společností inkasujících v hudebním odvětví) §oblast periodického a neperiodického tisku (vydávání knih, časopisů a tisku) • •c) kreativní (tvůrčí) průmysly •Kultura je „tvůrčí“ investicí do produkce „nekulturního“ zboží. Kreativita využívá kulturní prostředky coby zprostředkující produkty ve výrobním procesu nekulturních odvětví (zdroj inovace). §architektura §reklama a design (módní návrhářství, grafický design, design interiérů, design produktů) Trojsektorové členění kultury •Doplněk •V poslední době se k předcházející trojici řadí ještě čtvrtá oblast – tzv. příbuzná průmyslová odvětví = výrobci PC, výrobci MP3 přehrávačů, odvětví mobilních telefonů atd. Kategorii nelze vymezit na základě jasných kritérií, nicméně má velký význam pro ekonomický růst této oblasti. • 3) Členění kulturních oblastí dle metodiky NIPOS •NIPOS = Národní informační a poradenské centrum pro kulturu → členění založené na doporučení vycházející z výsledků projektu EUROSTAT (oblasti jsou definovány pomocí mezinárodní klasifikace ekonomických činností „NACE“, verze „CZ-NACE“) •a) kulturní dědictví •hmotné •movité – sbírky muzeí a galerií, mobiliáře hradů, zámků, plastiky v krajině apod. •nemovité – památníky, budovy, významná místa = hrady zámky, kláštery, kostely, muzea a galerie, archivy, knihovny, archeologická naleziště •nehmotné (napříč všemi oblastmi kultury – v řemeslné výrobě = modrotisk, ve scénickém umění apod.) •b) interpretační umění (divadelní, hudební) = živé kulturní akce •scénické umění profesionálů i amatérů •divadlo všech druhů, tanec všech druhů, opera, muzikál… •lokální akce – např. festivaly a tradice, vystoupení taneční, kabaretní a v cirku •hudba – živá i zaznamenaná hudební vystoupení, vč. stahování nahrávek, jejich umisťování na internet •technické podpůrné činnosti – správa kulturních zařízení sloužících interpretačnímu umění •c) vizuální (výtvarné) umění •vytváření vizuálních děl – malba, kresba, sochařství, řemesla, fotografie a služby designu •související technické podpůrné činnosti včetně míst, kde se příslušná díla vystavují a prodávají •d) periodický a neperiodický tisk •nakladatelská a vydavatelská činnost (knihy a periodické i neperiodické tiskoviny, i prostor pro inzerci) •aktivity zpravodajských agentur •překladatelské a tlumočnické služby •knižní veletrhy a maloobchodní prodej knih a dalších tiskovin (novin, časopisů apod.) • 3) KULTURNÍ/UMĚLECKÝ PROJEKT •Obecná definice projektu • •Co je to projekt v obecném slova smyslu? •označení pro jedinečné, soustředěné, plánované a časově ohraničené úsilí se záměrem dosáhnout stanovených cílů → směřuje k vytvoření unikátního produktu nebo služby •na realizaci se podílí více lidí, spojených do tvůrčího týmu •projekt využívá vymezené, předem určené zdroje • •Ne vše je ale projekt! •není to činnost, která se děje bez jakéhokoli cíle a plánu •ani činnost, u které není jasně definován začátek a konec - jak z pohledu času (kdy činnost skončí), tak z pohledu výstupu (čeho bude činností dosaženo • •Definice projektu dle České státní normy (ČSN) ISO 10006 – Směrnice jakosti v managementu projektu: •„Projekt je jedinečný proces, sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení předem stanoveného cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji.“ • Projekt v obecném slova smyslu •Každý projekt je plánovaný, prováděný a řízený a sledujeme u něho následující skutečnosti: • •1) cíl – jasně a dostatečně přesně definovaný §máme mít představu o výsledku, kterého chceme dosáhnout (viz tzv. projektová dokumentace) §cíl by měl být ukotven v místě a čase jako jedinečný (v jednom městě či čase by se neměly odehrávat dva podobné festivaly x ale děje se) • •2) kvalita – jedinečnost, s jakou má být cíl/výsledek projektu realizován §na začátku je potřeba nastavit minimální požadovanou kvalitu (včetně měřítek kvality) §v průběhu je nezbytné ji kontrolovat • •3) čas – projekt je časově ohraničen §čas neurčuje jen trvání projektu, ale i termíny plánu projektu (nutné dodržovat) • •4) náklady – projekt má definovaný jasný rozpočet • •5) zdroje – projekt má jasně určené zdroje, díky nimž může být realizován • •6) rizika a omezení – v rámci přípravy nutno definovat rizika a omezení