3 Lexikálni pravopis
3.1 Pravopis i/í, y/ý
Užití dvou variant pro označování jednoho fonému [i], jak již bylo uvedeno, je motivováno jednak vývojem systému samohlásek, jednak potřebami vyjádřit graficky některé lexikální a gramatické významy. Při rozlišování gramatických tvarů pomocí variantních grafémů i/y mají uživatelé spisovné češtiny k dispozici poměrně jednotná pravidla, která zůstala zachována i t nových Pravidlech českého pravopisu z roku 1993. Při psaní lexikálních základů pojmenová-íatích jednotek je nutná fixace příslušných tvarů v paměti.
Po tzv. tvrdých souhláskách h, ch, k, r píšeme y/ý, např. hýbat, chytat, kynout, rýt. Výjimku mm slova cizího původu (viz dále), citoslovce a slova citoslovečného původu, př. hihihi, vari!, chichotat se, kikirikí i kykyryky.
Po tzv. měkkých souhláskáchi, š, č, ř, c píšeme i/í, např. jitro, živý, široký, čistý, říci, cítit.
Po hláskách d, t, n se píše y/ý, označují-li tvrdé d, t, n, např. dýka, týká se, nýbrž. Jestliže označují souhlásku měkkou, píšeme i/í, např. divoký, dívka, tiše, tíha, nikdo, nížina.
V kořenech slov (a ve slovech od nich odvozených nebo s nimi příbuzných) píšeme po tzv. obojetných souhláskách b,f, l, m,p, s, v, z ve vyjmenovaných slovech y/ý, v jiných případech i/í. Připomínáme, že hláska /se nevyskytuje v domácích slovech s výjimkou slov zvukomalebných, např. fičet, citoslovcí, např. frnk, fik, slov doufat, zoufat a slov od nich odvozených. V přejatých sáovech se po/píše i/í vedle y/ý - viz dále.
■
Vyjmenovaná slova
Výčet vyjmenovaných slov, která uvádíme, není úplný. Základní vyjmenovaná slova jsou zvýrazněna, v závorkách uvádíme nejfrekventovanější slova odvozená. Na závěr každého přehledu zařazujeme základní jména vlastní a místní.
by, bý
byt (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby..., kdybych, kdybys, kdyby..., bytí, živobytí, bývat, kývaly, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo, tj. příbytek, živobytí, dobýt, dobyvatel, dobytek, dobytče, dobytkářství, nabýt, nabývat, nábytek, obývat, obyvatel, obyvatelstvo, oibýt, odbyt, neodbytný, pozbýt, přebývat, přebytek, přibýt, přibývat, starobylý, ubýt, ubývat, úbytek, mbývat se, zbývat, zbytek, blahobyt)', obyčej (obyčejný); bystrý (bystře, bystrost, bystřina); bylina (tjfó býložravec, Černobýl, zlatobýl); kobyla (kobylka, Kobylisy, Kobylnice); býk (býček, býčí, vec); babyka (strom, druh javoru).
Mátni a vlastní jména: Bydžov, Bykáň, Bylany, Bystrc, Bystřice, Byšice, Byzhradec, Hrabyně, Kobylisy, Kobylnice, Přibyslav, Zbýšov, Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, liška Bystrouška.
K\ F: bít (tlouci), dobít, zabít, zbít; bidlo (tyč), bizon (zvíře).
UPOZORNĚNI
byl (byl doma) x bít, bil (bil, tloukl někoho; hodiny bily);
býti (býti na návštěvě) x bití (Nemám rád bití zvířat.);
pobýt, pobyl (Pobyl u tety na návštěvě.) x pobít, pobil (Pobil dveře plechem.);
bydlo (bydlet; Pálí ho dobré bydlo.) x bidlo (tyč; dlouhé bidlo);
nabýt, nabyl (Nabyl velké jmění.) x nabít, nabil (Nabil pušku.);
dobýt, dobyl (dobyl hrad, město) x dobít, dobil (ve významu usmrtit);
přibýt, přibyl (Vpotoce přibylo vody.) x přibít, přibil (Jirka přibil obraz.);
zbýt, zbyl (zůstat; Zbyl mi kousek chleba.) x zbít, zbil (Honza zbil Pavla.);
odbýt, odbyl (Odbyl ho několika větami.) x odbít, odbil (Hodiny odbily půlnoc?);
ubýt, ubyl (Ubylo nově narozených dětí.) x ubít, ubil (ve významu utlouci).
býlí (bylina) x bílý (kůň) x bili (holubi);
byt (obydlí) x bit (je bit = tlučen; jednotka počítačové paměti).
slyšet (slyšitelný, slýchat, nedoslýchavý); mlýn (mlynář, mlýnice); blýskat se (blýsknout se, zablýsknout se, blýskavice, blýskavý, blyštět se); polykat (zalykat se); vzlykat (vzlyknout, vzlyk, vzlykot); plynout (uplynout, rozplynout se, plynulý, rozplývat se, splývat, splynout, oplývat, vyplývat, plyn, plynný, plynárna, plynojem, plynomer); plýtvat (např. potravinami); lýko (lýčí, lýčený -vyrobený z lýka, lýkovec, lýkožrout); lysý (lysina, lyska); lýtko (lýtková kost); lyže (lyžovat, lyžař, lyžařský závod); pelyněk (pelyňkový čaj); slynout (př. krásou); plyš (plyšový medvídek); plytký (plytké řeči); vlys (výtvarný prvek), vlýsek, vlysový.
Místní jména: Lysá, Lysá hora, Lysolaje, Mlýniště, Volyně.
ALE: mlít, lis, lísat se, UŠaj, lišej, ližina (trámec), vlis (k lisovat), líčený (předstíraný, strojený; nalíčený - namalovaný).
UPOZORNĚNÍ
lyska (pták) x líska (lískový keř);
lýčený (vyrobený z lýka) x líčený (malovaný, nalíčený);
blýská se (při bouřce) x blízká (nedaleká);
lyže (Na lyžích sjíždíme svah.) x líže (Alenka líže zmrzlinu.);
mlýn (na potoce; Mlýn vesele klape.) x mlít (Mlít obilí ve mlýně.);
vlys (ozdobný pruh na stěně) x liz (sůl k lízání pro dobytek; lízání) x lis (nástroj k lisování); lýčí (k lýko) x líčí (natírá);
slynou (Slynul bojovností a odvahou.) x slinou (jedovatá slina);
lysá (holá; lysá hora) x lísá se (Kočka se lísá.);
vyplývat (něco z něčeho, z toho vyplývá) x vyplivat (vyplivnout).
my, mý
my (zájmeno 1. os. č. mn.); mýt (mycí, myčka, umýt, umývat, umyvadlo i umývadlo, umývárna i umyvárna, pomyje, mýval, mýdlo, mydlit, mydlář, mydlina); myslit i myslet (mysl, myšlenka, pomyslit i pomyslet, pomýšlet, přemýšlet, vymyslit i vymyslet, vymýšlet, výmysl, úmysl, usmyslit si i usmyslet si, smýšlení, smyšlenka, smysl, smyslný, nesmyslný, průmysl, myslivec, myslivna, Neza-mysl, Přemysl); mýlit se (mýlka, mylný, zmýlená, omyl); hmyz (hmyzí, hmyzožravec); myš (myší,
14
myšina); hlemýžď (hlemýždí ulita); mýtit (mýtina, vymýtit, vymycovat); zamykat (odmykat, nedomykat, nedomykavost, vymykat se, výmyk, přimykat se); smýkat (smyk, smýčit, smyčec, smyčka, průsmyk); dmýchat (rozdmýchat, dmychadlo i dmýchadlo); chmýří; nachomýtnout se (ochomýtatse); mýto (mýtné-poplatek); mykat (mykaná příze); mys (skalnatý výběžek pevniny do moře, př. mys Dobré naděje); sumýš (mořský živočich; sumýš jedlý).
Místní a vlastní jména: Chomýz, Kamýk Litomyšl, Myslov, Mysletín, Myštěves, Mýto, Nezamyslice, Nezamysl, Přemysl.
ALE: mi (3. p. os. zájmena já), mít (mít rád; být vlastníkem), vymítat (vypuzovat), milka (milá).
UPOZORNĚNÍ
my (My jsme přišli.) x mi (Dej mi to!);
umývá (se) (umývá nádobí; myje se) x u mívá (umět; dokázat něco; Umí báseň zpaměti.);
myji (umývám; Po oběde myji nádobí.) x míjí (jde kolem; Míjí náš dům.);
mýt (umývat) x mít (vlastnit; Mám knihu.);
myla (umývala; Myla nádobí.) x milá (milá dívka);
vymýtit (vyhladit) x vymítat (vymetat; vymítání ďábla);
milý (chlapec) x mýlí se (chybuje);
myli (umývali) x milí (chlapci);
mýval (medvídek) x míval (měl; Míval často hlad.).
py, pý
pýcha (pyšný, pyšnit se, zpychnout, pýchavka, pych, přepych); pytel (pytlovina, pytlák, pytlačit); pysk (pyskatý, ptakopysk); netopýr (malý létající hmyzožravý savec); slepýš (had); pyl (opylo-vat); kopyto (lichokopytník); klopýtat (klopýtnout); třpytit se (třpyt, třpytivý, třpytka); zpytovat (jazykozpyt, nevyzpytatelný); pykat (odpykat); pýr (pýř, pýřavka); pýří (chmýří, př.pýřípampelišky); pýřit se (zapýřit se, pýřivý, čepýřit se).
Místní a vlastní jména: Chropyně, Přepychy, Pyšely, Solopysky, Spytovice, Spytihněv. ALE: píchat (bodat), pisk (stonek pera), upír.
UPOZORNĚNÍ
pyl (na rostlině) x pil (vodu);
na pysku (pysk - část tlamy zvířat) x na písku (Děti si hrají na písku.);
slepýš (had) x slepíš (slepit rozbitou nádobu, sklenici);
pýcha (pyšný člověk; Pýcha předchází pád.) x píchá (bodá);
pysk (část tlamy zvířat) x pisk (písknutí) x pisk (zárodek ptačího pera);
opylovat (rostliny) x opilovat (ostré hrany);
pyká (trpí; Pyká za své hříchy.) X píka (kopí);
zpychnout (stát se pyšný) x spíchnout (ušít; Spíchnout šaty.).
sy,sý
syn (synovský, synovec, zlosyn); sytý (sytost, dosyta, nasytit, přesytit, nenasytný); sýr (syreček, sýrař, sýráma, sýrařství, syrovátka); syrový (syrovinka); syrý (vlhký, syrový); sychravý (sychravépočasí); usychat i usýchat (vysychat i vysýchat); sýkora (zpěvný pták); sýček (malá sova); sysel (menší stepní hlodavec); syčet (sykat, sykot); sypat (sypký, sýpka, nasypat, násypný, násyp, osypaný, osypky, zasypat, zásyp).
Místní jména: Bosyně, Sychrov, Syneč, Sýrovice.
ALE: sirý (osiřelý), sirup, sirob, sípat (chraptět), sivý (šedivý).
UPOZORNĚNÍ
sypal (sypal písek) x sípal (byl nachlazený, chraptěl); sytý (naježený; Chlapec je sytý.) X v síti (k síť; Rybáři sušili sítě na břehu.); syta (naježena; Dívka byla syta.) x síta (k síto; Síta na prosívání mouky.); syto (naježeno; Dítě je syto.) X síto (Prosívá mouku přes síto.);
syrový (vařením neupravený; syrové maso) X sýrový (k sýr; vyrobený ze sýra) X sírový (k síra; vyrobený ze síry);
u syna (k syn; Byl na návštěvě u syna.) x usíná (k spát; Usíná únavou.);
syrý (syrový, vlhký) x sýry (k sýr) X sirý (osiřelý);
syrá (syrová, vlhká) x sýra (k sýr; kus sýra) x síra (chemický prvek).
vy,vý
vy-, vý- (předpony; vyslechnout, vý-slech); vy (zájmeno 2. osoby č. mn.); vykat (oslovovat 2. os. množného čísla); vysoký (Vysočany, vysočina, vyšší, výše, výška, povýšit, vyvýšenina, převyšovat); výt (zavýt); výskat (výskot, zavýsknout); zvykat (zvyk, zlozvyk, zvyknout, zvyklost, návyk, navykat, navyknout, odvykat, obvyklý); žvýkat (žvýkací, žvýkačka,přežvykovat, přežvýkavec); vydra (vydři, vydrovka); výr (pták); vyžle (velmi hubené dítě); povyk (povykovat); výheň (ohniště, do kterého se vhání vzduch k zvětšení žáru, př. kovářská výheň, nebo velká teplota, žár, př. letní sluneční výheň); cavyky (okolky, průtahy); vyza (velká ryba příbuzná jeseteru); kavyl (stepní tráva, lidově zvaná vousy svatého Ivana).
Místní jména: Čavyně, Povydří, Výčapy, Vykán, Vyklantice, Vyskeř, Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka.
ALE: vír (pohyb vzduchu nebo vody), vískat (ve vlasech), visutý (most), vít (vinout, splétat), vížka (věžička), Vizovice.
UPOZORNĚNÍ
výt, vyje (Pes vyje.) X vít, vije (Děvče vije věnech);
výr (pták) x vír (na vodě; větrný vír);
výří (patří výrovi; výří peří) x víří (Na silnici se víří prach.);
výra (2. pád čís. jed. od jména výr) X víra (k věřit; Víra tvá tě uzdravila.);
výská (výská radostí) x víska (malá vesnice) x víská (ve vlasech);
výška (k vysoký; Je to velká výška.) x vížka (k věž; Na kostele je malá vížka.);
vysel (zasel; Farmář vysel obilí.) x visel (k viset; Obraz visel na stěně.);
vydal (vydal knihu; vydal se z peněz) x vídal (k vidět; Často ho vídal.);
výš (k vysoko; Letěl stále výš a výš.) x víš (znáš; Víš, které je hlavní město Kanady?);
vyla (Zvířata vyla.) x vila (Vila je výstavný dům.) x víla (Krásná pohádková víla tančila na
palouku.).
zvyklá (navyklá na něco) x zviklá (zbaví pevnosti, jistoty).
zy, zý
brzy; jazyk (jazykový, jazykověda, jazylka); nazývat (vyzývat, vyzývavý, vzývat, ozývat se).
Místní jméno: Ruzyně.
ALE: zívat (zívá únavou), brzičko.
UPOZORNĚNÍ brzy (Přijdu brzy.) x brzičko (Přijdu brzy, brzičko.); nazývá se (jmenuje se) x naživá se (stále zívá).
Příjmení se pravopisným pravidlům, a tedy ani pravidlům o psaní i,y, vždy nepodřizují, př. pan Syrovátka i pan Sirovátka, pan Zima i pan Zyma.
CVIČENÍ
X)opIňte i/í, y/ý:
Jáeb-valý blahob-t, zb-vající b-liny, hb-tě pozb-t, lab-rint světa, b-valé b-dliště, nab-zená sb-rka, Sib-lino proroctví, ob-vatel Bab-lonu, divoký b-zon, jedu do Zb-rohu, střelhb-tý pohyb, praob-čejná věc, přeb-tky potravin, dob-ti hradu, vyb-lený b-t, odb-tiště zboží, nezb-tná bíkovi-na, čas ub-há, široké ob-nadlo, pracovat se sb-ječkou, nerozb-tné sklo, odvážní dob-vatelé, muži s karab-nami, objemná dob-rka, opera Liška B-strouška, silné hromobití; lehce nab-1, lehce pozb-1; Zb-něk vynikal v b-strém úsudku; kolik slab-k má slovo B-zhradec; pálí ho dobré b-dlo; zemřel na úb-tě; vyb-1 hráče při vyb-jené, nab-t majetku, ob-ít plechem, přeb-t kartu.
Nesl-ňte si prsty, 1-tostivé vzl-kání, rozkvetlá 1-ska, pl-ží se nesl-šně, spl-vavý závoj, válečná 1-tice, pl-tké řeči, mrazuvzdorný 1-šejník, mal-ny na 1-vancích, předmět dol-čný, vystoupil na Ol-mp, 1-pové 1-ko, sl-šel vzl-kot, pl-šový koberec, kl-čkující 1-ška, 1-čené střevíce; blesky se kl-katily; 1-ska je vodní pták; z mil-ře se kouřilo; ^Unářská chasa neměla co ml-ti; skály byly obaleny I-šejnĹkem; pl-cník lékařský kvete na jaře; spl-valo mu dobré se špatným; protestoval proti 1-nčování; 1-šaj je motýl; jhávštívil- zase L-solaje; vynikl jako pol-histor; navštěvoval pol-technická cvičení; studuje pot-tologii, stíny 1-kovce.
Km-tavé světlo, vysm-čit dvůr, malom-slný člověk, m-chá pom-je, vym-šlená přesm-čka, rozkvetlá m-rha, štíhlý m-naret, obyvatel M-levska, m-lná zpráva, kom-hal nohama, odm-tnutá m-šlenka, Nezam-sl a Křesom-sl z rodu Přem-slova, náš malý Horym-r, dobrom-slný m-ša, elektrické dm-chadlo, medvídek m-val, horský průsm-k; závod vyrábí m-kanou přízi; má rád m-kologii; navštívil Chom-ž; uspořádali m-tink; dostal sm-k;/bydlív Kam-ku nad Vltavou; vždy
JihočeMut vedecká Kn i n oviia
17
se nachom-tne k dopravní nehodě; m-sticismus zasáhl i naši literaturu; žil v Litom-šli, ochom-tala se kolem domu, náš přem-šlivý Pavel.
Řídká p-tlovina, op-lený květ, egyptská p-ramida, vysoké P-reneje, vzácný p-rit, odvážný p-rotechnik, nevzp-rej se, p-tvorný obličej, třp-tivý sníh, úspěšný asp-rant, filozof P-thagoras, klop-tavý krok; třp-tkování je druh rybolovu; slep-š není jedovatý; strašp-tel se bojí i vlastního stínu; zde žije ptakop-sk; lesní p-ch se trestá;/p-chavka je houba; pole zarostlo p-rem; musíme vyhubit p-řavku; rád jí p-ré; teta navštívila P-sély; dobře známe Konop-ště; p-chlavým jazykem mnoho nepořídíš; obdivovali vzrostlé p-nie; je to ale hrdop-šek; zase něco sp-skal.
Silná v-chřice, rozv-klaná lav-čka, halasný pov-k, v-sek masa, v-řivý v-r, zasetá v-kev, chutná žv-kačka, zámek ve V-zov-cích, v-datný cv-k, rychlík do V-mperka, rezervace v Pov-dří, stará v-ola, koupání ve V-sle, ozdobný v-kýř, rychlá zdv-ž, zajímavá v-něta, v-v-klaný zub, v-sutý most; rybář otáčel nav-jákem; v-borné v-sledky ve v-ceboji; v-zy jsou ryby; musíš si odv-knout své zlozv-ky; díval se jako v-strašený v-r; sv-šť je plachý;^/málo známými obcemi jsou V-klantice, V-čapy a Čav-ně; obdivoval v-suté zahrady Semlřamidiny; V-žlovka poskytuje pražským obyvatelům mnoho možností rekreace.
Os-řelý chlapec, s-vý holoubek, s-rové brambory, jemný zás-p, sladký s-rup, chutný s-reček, dětské os-pky, s-pavý hlas, malý nenas-ta, zelená os-ka, s-rnaté plyny, jeho os-dla, s-rové tyčinky, odes-latel zás-lky, zase se přes-til, přes-pací hodiny, zs-nalý obličej, houba s-rovinka, dobré pos-pátko, [jihočeské s-rařství, s-lurský útvar, zákeřná s-likóza, s-biřská tundra, jede do S-rie, malý s-slík.TÍs-řelý dům, velká přes-la, dobrá s-láž, pěkná s-pkovina, sestra S-lva, slavit S-lvestra, pověst o S-rakusách, brus-nkový kompot, velká s-rkárna, malá s-pka, obilné s-lo; s-ra hoří modrým plamenem; v s-chravém počasí os-řely ulice i náměstí, s-nonyma jsou slova souznačná; nas-pal peří do s-pku, nas-pal slepicím pod os-kou.
Z-skuchtivý člověk, přítelkyně Z-ta, proz-ravý člověk, vyz-vavé chování, zrez-vělý blatník, dobrá muz-ka, kovový z-p, ^raz-lský jaz-kovědec, nudou z-vá, dvojjaz-čný nápis, oraz-tkovat známku, bratr Kaz-mír, vz-vali své bohy, jaz-ček vah se ustálil, jaz-kový kurs, přez-ral ji, s námahou přemáhal z-vání; nikdo se už zase neoz-vá; jeho z-skuchtivost nezná mezí; přijde brz-, brz-čko.
Nesl-šný netop-ří let. Zb-něk ob-vá v-lku v Kob-lisích. Stanuli na starob-lém v-sutém mostě. Husité sl-nuli bojovností. Opět rozkvetla košatá bab-ka. Je to nem-lá m-lka. To je cav-ků pro nic. Jedl na pl-tkém talíři. Zv-kni si pol-kat pomalu. Nezapomeň pos-pat ránu zás-pem. Tuto zlom-slnost si odp-káš. Pijete b-džovské p-vo? Pomáhají mi pos-lovací cv-ky. M-jeli jsme Ruz-ni. Nikomu neodem-kej. Rád rozdm-chává rozm-šky.£lesnadno se hojící 1-šej. Kočka se pořád 1-sá. V-b-la se nám baterie. Země česká je v-spou Slovanstva v-sunutou na západ. Skl-ď ty p-tle s p-l-nami, ab-chom přes ně neklop-tli.
Ml-nář s m-slivcem stále více rozdm-chávali starý spor o v-nici. Na konci ul-ce bl-kala pl-nová lampa a stíny 1-kovce i pel-ňku spl-valy s ostatním b-lím. Málo pohybl-vý sl-mák se nesl-šně pl-žil neskl-zeným 1-stím 1-py, rostoucí u ml-na. Pol-bila m-lého pl-šového medvídka m-vala na čel-čko. Musí to být m-lka, na té m-tině jsem oheň nerozdm-chal já. Za komínem kl-mbala naše kočka M-cka, ale neodb-tný hm-z ji nem-nil nechat v kl-du. Sníh se třp-til, nel-bil se nám však, protože se lep-1 na 1-že a m- jsme jen namáhavě klop-tali ke skupině stromů. Rád b-ch v-p-1
18
ještě jedno p-vo, ale asi b-ch se op-1. Pan P-štěk nap-chl na háček nějaký hm-z a chytil 1-na. Nam-chala nám obl-bený b-l-nkový čaj. Netop-ry, slep-še a zm-je m- domů nenos, nebo budeš b-t. V-tah v-sí mezi patry i s paní V-b-ralovou. V-p-jte ten s-rup, je z b-lin a jsou v něm v-tamíny. /Na p-skov-šti p-skal rozčep-řený kluk a up-ral p-chlavý pohled na posp-chající p-vovarské "Hělníky. Klidně si nam-dli obl-čej m-dlem, a nepomůže-li to, máme tu i m-cí houbu a m-čku nádobí.
Užijte slov ve větách:
Být - bít, bydlo - bidlo, nabýt - nabít, dobýt - dobít, přibýt - přibít, zbýt - zbít, býlí - bílí — bílý, odbyl - odbil.
Lyska - líska, lýčený - líčený, vlys - liz - lis, blýská se - blízká, lýčí - líčí, slynou - slinou.
My - mi, vymýtit - vymítat, myli - milí - mýlí se - milý, umývá se - umívá, myji - míjí, mýt - mít,
mýval - míval.
Pyl - pil, na pysku - na písku, slepýš - slepíš, pýcha - píchá, pysk - pisk, opylovat - opilovat, pyká - píka, zpychnout - spíchnout.
Vyti - víti, výr - vír, výská - víska, výška - vížka, zvyklá - zviklá, vysel - visel, vydal - vídal, vyla -vila - víla, výří - víří, výra - víra.
Sypal - sípal, syrý - sirý - sýry, sytý - síti - v síti, syrá - sýra - síra, syrový - sýrový - sírový, syta -síta.
3.2 Pravopis u/ú/ä
Rozlišování mezi ú a ů je podmíněno historickým vývojem. Z hlediska synchronní syntag-matiky grafému se varianta ú odlišuje od varianty á tím, že se vyskytuje na začátku slov (úroda, úsměv, úsilí, úhel, úřad), ve slovech odvozených po předponě (bezúčelný, zúčastnit se), ve druhé části slov složených (troj-úhelník, dolno-újezdsky), v citoslovcích, (bú, hú, vrká, cukru), v některých dalších případech uvnitř slova (ocún), a zvláště ve slovech přejatých (fúze, múza, kúra -léčebná, túra, ragú, skútr, Porúří aj.). Připomínáme, že foném [ú] označovaný grafémem ú alternuje s krátkým u, př. úpal - upálit - upálení; úraz - urazit - urážka.
Grafém ů, jak to naznačuje již jeho forma, označuje foném [ú] v případech, kdy jde o střídání za starší českou dvojhlásku ou, a alternuje s fonémem [o], např. důl - dolů, můj -moje, průchod - procházet, stůj - stojím, bůh - boží, nůše - nosím aj. Dále se vyskytuje v koncovkách některých pádů podstatných jmen, zvláště ve 2. pádě množného čísla (pánů, mužů, strojů) a ve 3. pádě množného čísla (pánům, mužům, strojům), v zakončení příslovcí (domů, dolů) i v malé skupině slov přejatých, např.půda (z něm. Boden), růže (z lat. rosa), trůn (z řec. thronos), růž (z franc. rouge).
V jiných polohách než na začátku slova nebo slovního základu bývá za starší [ú] dvojhláska ou, jež alternuje s fonémem [u], např. dub - doubek, sudí-soudit.
Obecně česká varianta ú/ou na začátku slov je nespisovná (ouřad, outrata, ouplněk, ouřada aj.).
Ve slovech družička, luna, pohnutka, tuze, žluva píšeme ve shodě se spisovnou výslovností krátké u, stejně jako např. v rozkazovacím způsobu pul, rozpul (kpůlit, rozpůlit).
19
CVIČENI
Doplňte u/ú/ů:
Neod-vodněný, troj-helník, ne-spěch, ne-navný, vrk-, bez-čelný, p-lden, pr-vodce, ne-činný, m-ra, brož-rka, kult-ra, mezi-dobí, proced-ra, rozp-lit, přez-vky, bezd-vodně, vzr-st, z-žit, drez-ra, dr-žička, rozp-1 jablko, 1-na, invent-ra, ne-točný, kr-ta, strukt-rní, pohn-tka, z-častnit se, z-rodňování p-dy, první ne-spěch, -zký pr-chod na trib-nu, fakt-ra na zboží, Akademie m-zických umění, nachal si udělat manik-ru.
Z-častnili jsme se zajímavého představení. - Naše sk-try vyvážíme do mnoha zemí. - Troj-helník je určen stranou a dvěma přihlehlými -hly. - Omluvíme svou ne-čast na semináři. - Nesmíš ustoupit před prvním ne-spěchem. - Jeho ne-navná práce byla obdivuhodná. - Náklady byly ne-nosné. - Louka je na podzim plná oc-n-. - V lázních se podrobil léčebné k-ře. - Fakt-ra na objednané zboží není dosud proplacena. - Vyp-jčil jsem si v -střední knihovně všechnu literat-ru obsahující -daje o letech do vesmíru. - Ze S-danu se dovážejí vzácné koberce.
3.3 Pravopis skupin bě, pe, vě, mě
■
Po retných souhláskách b, p, v,/vyslovujeme ě jako [j + e], např. oběd, pěst, věda, fěrtoch; hříbě, o lípě, hravě, na harfě. Ve slovech, v nichž se ke kořenu počínajícímu skupinou -je-připojuje předpona, př. ob-, v-, od- aj., se píše -je- (nikoli -ě-), např. objevit, vjet, odjet.
Skupinu mě píšeme nezměněně ve slovním základu (změna, město).
Tam, kde je souhláska [ň] nebo [n] také v jiném tvaru slova nebo ve slově příbuzném, píšeme -mně-, např. zapomněl (pomnít), domněnka (domnívat se), rozumně (rozumný), uzemnění (uzemnit) aj. Tuto skupinu píšeme zvláště ve slovech odvozených od přídavných jmen na -mný {příjemný - příjemnější, temný - temnější aj.) a od slovesa mníti (zapomněl - pomni, vzpomněl, opomněl aj.).
Slovesa odvozená od podstatných jmen, zájmen a příslovcí mají -mě- (um - umet; rozum -rozumět, dorozumět, porozumět; sám - osamět, osamělý; tam - tamější, soukromě - soukromý).
CVIČENI
Doplňte -ě-i-je-:
Ob-hnout, ob-dnat, b-lásek, p-tikoruna, ob-t rybník, ob-m krychle, b-žný případ, p-chotní oddíl, ob-vil se op-t, zv-davý člověk, loď v-la do přístavu, Libuše v-stila slávu Prahy, ob-mný balík, koup-chtiví zákazníci, důležitý ob-v, sv-řit se sestře, ob-ti války, dějové nap-tí, vysoké nap-tí, v-domosti studentů, vzrušující zv-st, usp-chaná doba, vaše ob-dnávka, sb-r surovin, ob-mné bedny, kruhový ob-zd, zrakové v-my, vyp-tí všech sil, pov-šené prádlo, úzká p-šina, jít na of-ru, čistý f-rtoch, ob-vil se nečekaně, podivný z-v, ob-hla hřiště, máslový v-neček.
Ocitla se v ob-tí svých přátel. - Celý ob-kt jsme museli ob-t. - Tělesa mají stejný ob-m. - Ob-vy v mikrokosmu i makrokosmu rozšiřují v-domosti lidí. - S vyp-tím posledních sil dob-hl do cíle. -Vzrušující zv-st se rychle rozšířila po kraji. - Prožil nervové nap-tí. - V ob-hu jsou nové kovové mince. - V-zd zakázán. - Ob-li jsme všechny známé. - Ani při nejhorliv-jším hledání jsme neob-vili, v čem to v-zí. - Ob-dváme v menze. - Železniční náv-stí oznamuje, může-li vlak v-t do stanice.
pohost zahrm
Oi
20
Doplňte -ěl-ně:
Strm-, zapom-tlivě, porozum-ní, nedorozum-ní, tem-, pom-nkový, vzpom-1 si, jem-, chrom-, ohrom-, samozřejm-, příjem-, skrom-, něm-, tajem-, upřím-, nerozum-, písem-, uzem-ní, nem-nný zvyk, sm-rovka zastříkaná blátem, osam-ní, rozum-1 dobře, hrůzou oněm-1, pěstuje slam-nky, pom-1 se dobře, jeho dom-nky, zjem-lé mravy, rozpom-1 se, zatm-ní Měsíce, tam-jší lidé.
Připojte uzem-ní. - Zřejm- mu špatně rozum-1. - Brzy se setm-lo. - V ztem-lé noci se špatně orientoval. - Tvá dom-nka je chybná. - Vítr nepříjem- foukal. - Tam-jší obyvatelé jsou pohostinní. - Zatm-ní Měsíce pozorovali všichni známí. - Bratr vyhlížel tajem-. - V dálce tem-zahřm-lo. - Nemohl překonat pocit osam-ní. - Poučky, jimž se učil nazpam-ť, brzy zapom-1. -Z um-lých materiálů tkali nejjem-jší látky. - Součástí posluchárny je nové zatem-ní. - Neublížil mu vědom-. - Mylná dom-nka způsobila mnoho nepříjemností. - Zm-na délky při tepelné vodivosti je přímo úm-rná zvýšení teploty. - Rozpom-1 se na staré verše. - Jsem s tím srozum-n. -Zjem-lé mravy jsou známkou kulturních lidí. - Nad lesy se objevila osam-lá hvězda. - Cesta nahoru byla ještě strm-jší. - Mluvit sm-le a upřím- je velké um-ní. - Pom-1 jsem se tam velmi dobře. - Poděkoval za jejich porozum-ní. - Jsem tu soukrom-.
3.4 Předložky s (se), z (ze)
Předložky s, 2 jsou významem dvě rozdílná slova, i když ve výslovnosti je často nerozlišujeme.
0 psaní předložek s, z rozhoduje v zásadě jejich platnost významová.
Vždy lze uplatnit kritérium pádové: předložka s - 7. pád, předložka 2-2. pád. Když považujeme za nutné naznačit předložkou směr pohybu (shora dolů, z povrchu pryč), lze psát vedle předložky 2 také předložku s, např. Podej mi knihu se stolu. Podej mi vázu se skříně, (kniha leží na stole, váza stojí na skříni), x Podej mi knihu ze stolu. Podej mi vázu ze skříně, (kniha je ve stole, váze je ve skříni). Podobně je tomu v případech: Sundat prsten s prstu, x Krev mu teče z prstu. Sejmout korále s krku. x Vytáhnout kost z krku. Také v těchto případech však můžeme psát předložku 2.
Předložka s se pojí s 2. pádem v zastaralých lidových obratech, např. hodina s půlnoci, některý den s neděle aj. Vyjadřuje v nich časovou následnost.
Se 4. pádem se pojí předložka s, zejména v knižních výrazech: být s to, kdo s koho apod.
CVIČENÍ
Doplňte předložky s (se), z (ze):
Jíst - talíře, vstát - židle, sebrat - podlahy, sklízet - pole, setřít pot - čela, sundat klobouk - hlavy, stékat - střechy, poradí si - vším, spadnout - skříně, sejít - cesty, panenka - plastu, spadl - měsíce.
U lesa stojí chata - dřeva. Pták skáče - větve na větev. Letadlo vzlétlo - startovací plochy. Vůz se kymácel - strany na stranu. Družstvo zahájilo zápas - třemi útočníky. Vyhlédl - okna. - radostí jsme vyslechli vaši zprávu. Olej se nemísí - vodou. Co mám - tebou dělat. - okna je pěkný rozhled. Pustil se do práce - nadšením. Křičel - plna hrdla. Nejde mi to - hlavy. Chodí - rukama v kapsách. Sejde - očí, sejde - mysli. Přišel - svou troškou do mlýna. Dovedl se vypořádat
1 - náročnými úkoly. Ráda se dívám - okna a pozoruji ruch na ulici. Skákat - loďky je nebezpečné. Prudce vstal - židle a odešel - místnosti. Obilí bylo - pole svezeno. Maminka sundala koláče - plechu. Sestup - Sněžky není pro zdatné turisty náročný. Navštívím vás některý
21
den - neděle. Jednal - pozice síly. Déšť smyl prach - cesty. Vzal mi vítr - plachet. Vzal sešit - stolu. Uvidí se, kdo - koho! Nebyl - to práci dokončit. Ovoce, které spadne - stromu, se snadno kazí. Dlouho jsem nemohl - sebe setřást ten nepříjemný pocit.
■
3.5 Předpony s- (se-), z- (ze-)
O pravopisu sloves (a slov od nich odvozených) s předponami s- (se-), z- (ze-) rozhoduje význam, nikoli výslovnost!
• Předpona s- (se-) má dva základní významy:
• směřování dohromady (na jedno místo, k sobě) př. spojit, sjednotit, sblížit, skloubit, slepit, svést, shrabat, spřátelit se aj.; význam může být obsažen již ve slovese samém a předpona tento význam pouze zdůrazňuje, např. sejít se, seřadit se, sesednout se aj.
• směřování shora dolů nebo odstranění z povrchu pryč? př. smeknout, sklouznout, spadnout, shodit, stáhnout, splavit, sešlapat aj.
V několika ustálených případech je třeba předepsané grafické rozlišování fixovat v paměti, např. schovat (se), skonat, skončit, slevit, spálit, spáchat, stěžovat (si), strávit, stvořit, stýskat (si) aj.
• Předpona z- (ze-) vyjadřuje:
• výsledný děj ke slovesu základnímu (měnit - změnit, ranit - zranit, mrznout - zmrznout, harmonizovat - zharmonizovat);
• „učinit" nebo „stát se" tím, co znamená sloveso základové (tvoření sloves dokonavých přímo z podstatných a přídavných jmen, př. ocel - zocelit, lidový - zlidovět, viditelný - zviditelnit).
Předponu z- píšeme také u sloves nedokonavých utvořených příponou ke slovesům dokonavým, př. zužovat, zesilovat, znázorňovat, znehodnocovat, zmírat, zesměšňovat, zetlívat aj.
Předpony z- (ze-) používáme rovněž v několika ustálených případech, např. zhostit se, zkoumat (zkumavka), zkoušet, zpěčovat se, zpívat, zpověď, zpytovat (svědomí), zpupný, způsob, zříci se, zřídit, ztepilý a další odvozeniny od těchto slov.
Také v nových Pravidlech zůstávají zachovány dvojice slov různého významu, rozlišené jen předponami s- (se-), z- (ze-). V podstatě se tato slova dělí do dvou skupin:
• Významy slov jsou vzdáleny (zřetelně odlišeny). K této skupině řadíme dvojice slov, která jsou:
• rozlišena v pravopisu i ve výslovnosti, např.
sedřít (kůži z těla) x zedřít se (prací, námahou); sjednat (mír, smlouvu) x zjednat (nápravu, práci); slézt (dolů nebo dohromady) x zlézt (např. horu); slíbat (líbáním setřít) X zlíbat (někoho); slít (dohromady) x zlít (polít); smazat (mazáním setřít) x zmazat (umazat, zašpinit); smotat (svinout) x zmotat (poplést, zmást); sválet (kameny ze svahu) x zválet (poválet); svést (dolů, dohromady, ke zlému) x zvěst (zkazit); svolat (poradu) x zvolat (zavolat); svolit (dovolit, souhlasit) x zvolit (vybrat); svrhnout (dolů) x zvrhnout (převrhnout);
• rozlišena pravopisem, nikoli výslovností, např.
sběh (lidu) x zběh (dezertér); sběhnout se (dohromady) x zběhnout se (přihodit se); sbít (přitlouci k sobě) X zbít (nabít někomu); shlédnout (pohledět shora) x zhlédnout (film, výstavu); shlížet (shora dolů) x zhlížet se (v zrcadle, v dítěti); skopat (zarovnat) x zkopat (pokopat někoho, zkazit); skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým); skout (dohromady) x zkout (ukout); skreslit (dohromady) x zkreslit (zkomolit); skroutit (splést) x zkroutit (překroutit); spodobit (přizpůsobit) x zpodobit (umělecky zobrazit); správa (řízení, oprava) x zpráva (informace); stéci (dolů, dohromady) x ztéci (hradby); stěžovat si (naříkat) x ztěžovat (činit obtížným); stlouci (dohromady) x ztlouci (zbít); strhnout (dolů) x ztrhat, ztrhnout (kritikou);
22
stvrdit (potvrdit) x ztvrdit (učinit tvrdým); súčtovat (spočítat položky) x zúčtovat (provést účtování); sužovat (trápit) x zužovat (činit úzkým).
• Zvláštní skupinu tvoří slovesa, u nichž předpona s- (se-) nebo z- (ze-) význam jen nepatrně pozměňuje:
• předpona s- (se-) mu dává odstín „shora dolů" nebo „dohromady", anebo „trochu, poněkud";
• předpona z- (ze-) vyjadřuje spíše prostou dokonavost, popř. velkou míru děje. Výčet takovýchto pravopisných dvojic nemůže být úplný, protože je možno užít jedné nebo druhé podoby k naznačení zvláštního významového odstínu slovesa, např. schvátit - zchvátit, schytat -zchytat, skrápět - zkrápět, smáčknout (se) - zmáčknout (se), smontovat - zmontoval, spráskat -zpráskat, sřetězit - zřetězit, sešrotovat - zešrotovat, skompletovat - zkompletovat, skontaktovat -zkontaktovat apod.
U příslovcí vzniklých z předložkových výrazů (příslovečné spřežky) píšeme s- nebo z- ve shodě s předložkou původního předložkového výrazu, např. sbohem, zčásti, shůry, zvesela, svrchu, stěží 2l).
Upozornění: shnilé (brambory), (dům) shořel, strávit - trávením vstřebat potravu {Dobře strávil jídlo.), prožít (Strávil dovolenou na horách.); zničit (Dluhy strávily majetek.), sleva (od slevit), zlevněný (od zlevnit).
V případech, když nemůžeme slovo s předponou zařadit do některé z uvedených skupin, řídíme se ustáleným psaním, př. zkoušet, zkoumat, zpět, zpěčovat se, zpěv, zpověď, zpupný, zpytovat, ztepilý, ztéci (hradby) aj.
Pomůcka: s-, z- píšeme obvykle tam, kde je v příbuzném slově se-, ze-, př. sbírat - sesbírat, sebrat; zdírat (rozdírat, drásat) - zedrat, zedřu (se) - zedřu se námahou.
CVIČENÍ
Doplňte předpony s- (se-), z- (ze-): ^-totožnit se s názorem, ^klížit prkna, gropit hloupost^rtýrat zajatce, Zvelebit okoh'3tlumit rozhlas, ^třeštěné děvče^-cvrklá kůže^-pustlá krajina^tepilý hoch^hostit se poslání,ďhlížet se ▼dítěti,ohlédnout zajímavou výstavu^bil dvě tyčky£rběhl ze studií, drobnál*právka,;rmontovat model, jeho2pupnost, stoh slámyišhořel, hruškyihnily, -dřít kůži z těla, omotej provaž, malířská ^podoba krajiny, jde to^těžka, babička -drala penV-Tilížet se v zrcadlej-trhal tapety, výrobky jsouí-levněny, kritika ho otrhala, -brousit Jeseníky, dát -propitné, -balit kufry, -tratil odvahu, -trouchnivěla dřevo, -provodit ze světa, -krmit zásoby, -práskaný pes, -komolenina slova, -trápený výraz, -česané vlasy, chvíli si -chrupnout, -klátit hořem, -hrbená postava, -chumlaný papír, -hnat slepice do hejna, -propadená věc, -provodit ze světa, -vrhl nádobu s horkou vodou.
-hhzel na tu krásu před sebou. Zase -vrhl nádobu s čajem. Tento kužel je třeba -kosit. Umělecky byl námět -podoben dobře. Voda může -téci potrubím do nádrže. Vrátil se v -draných šatech. Neuměl si-jednat pořádek, -tepali ho v novinách. Kritika román -trhala. Prázdniny jsme -trávili úvody. Houby byly těžko -travitelné. -těžoval si na -tížené podmínky. Ne-těžujte nám situaci! Déšť -plavoval hlínu do potoka. Voda se -kalila. Kůň jezdce -hodil. Potraviny se -kazily. Vítr -trhal všechny plakáty. Kdo nesportuje, bývá -choulostivěly. Aby mohl -jednat nápravu, -jistil si, kdo je -odpovědný za vzniklou škodu, -trávili mnoho času -pravováním střechy. Koupil jsem si -páteční jízdenku, ale cestou jsem -jistil, že jsem ji -tratil. Nechtěl nic -levit z požadované částky. Všichni -levu uvítali.
23
Když některé látky -vlhnou, snadno se -rážejí. Déšť -myl prach, -vlažil půdu a -kropil obilí. Byl to muž -tepilé postavy. Důležitá součást výbušného motoru je -plynovač. Podal nám ne-kreslenou -právu, -trávili jsme příjemné odpoledne. Zakopávali jsme o -puchřelé stromy. Auto jelo se -tlumenými světly, -práva komise se ukázala být -právnou. Nezapomeň na konečné -účtování. Adrenalin -rychluje a -siluje činnost srdce a -užuje cévy i vlásečnice. Chlapci -řízli čtyři kolíky a -bili dvě prkna. Dům se -řítil. Byla -řízena nová učebna. Je líný -hýbnout se a -brat tužku. Radovali se z deště předčasně, protože jenom -křáplo. Cesty pokrývalo -tlelé listí.
Objasněte významy a tvořte věty:
Sběh - zběh, sběhlý - zběhlý, sběhnout - zběhnout, správa - zpráva, stěžovat si - ztěžovat, stvrdit - ztvrdit, sbít - zbít, sbrousit - zbrousit, strhnout - ztrhnout, sedřít - zedřít, sedrat -zedrat, shlédnout - zhlédnout, shlížet - zhlížet se, sjednat - zjednat, skopat - zkopat, skosit -zkosit, skout - zkout, skreslit - zkreslit, slíbat - zlíbat, sladit - zladit, smáčet - zmáčet, slít - zlít, smačkat - zmačkat, smuchlat - zmuchlat, srůst - zrůst, sválet - zválet, svrhnout - zvrhnout, svést - zvést, sesekat - zesekat, sestrouhat - zestrouhat, stavit - ztavit, skroutit - zkroutit, smazat - zmazat, smotat - zmotat, svolit - zvolit, stéci - ztéci, sužovat - zužovat.
3.6 Střídání délky při tvoření slov
Délka samohlásek se mění (popř. nemění) především při tvoření slov. Pro označení délky samohlásek nemůže být oporou pouze výslovnost, neboť pravopisný rozdíl závisí i na tvoření slov a tvarů.
Podstatná jména
Délka samohlásky se mění zvláště při tvoření podstatných jmen ze sloves s dlouhou samohláskou v kořeni, a to s příponami -č, -tel, -dlo, -tko. Ke změně délky samohlásky dochází také u podstatných jmen utvořených příponami -ář, -áma, -íma a jmen zdrobnělých zakončených příponami -ka, -ek, -ko. Nejdůsledněji se uplatňuje změna v délce samohlásky u jmen zdrobnělých. Při tvoření předponami dochází k dloužení samohlásky v předponě.
• Délka samohlásky základového slova se mění např. u těchto slov: prodávat - prodavač, vysávat - vysavač, ctít - ctitel, rýt - rydlo, pálit - palírna aj.
• Délka samohlásky se nemění u slov: rýt - rýč, počítat - počítač, násobit - násobitel, třídit -třídírna, léčit - léčitel, násobit - násobitel aj.
• Dlouhou i krátkou samohlásku mají slova: odesílatel - odesilatel, umývárna - umyvárna, slévač - slevač aj.
• Při tvoření předponami se pravidelně dlouží samohláska v předponách na-, při-, u-, vy-, za-, např. nábřeží, nález, příjmení, příkaz, úsilí, ústava, výsluní, vývoz, zákulisí, záruka. U dějových podstatných jmen zakončených na -ka se samohláska v předponě nedlouzí, následuje-li slabika dlouhá, např. nabídka, přihláška, zatáčka, vyhlídka aj. Upozorňujeme však na slova výpůjčka, zápůjčka, u nichž se samohláska v předponě dlouží, a nálevka, námitka, závlačka aj., u nichž se samohláska v předponě dlouží a kořenová samohláska krátí. Dvojí způsob psaní má slovo výhrůžka (i vyhrůžka).
Přídavná jména
Délka samohlásky se mění při tvoření přídavných jmen příponami -telný, -í, -ský, -(c)ký, -cí, jestliže se u nich neuplatňuje tendence délku neměnit.
24
• Délka samohlásky základového slova se mění, např. číst - čitelný, strávit - stravitelný, znát-znatelný aj.
• Délka samohlásky se nemění, např. vnímat -vnímatelný, nepřehlédnout - nepřehlédnutelný, neodmítnout - neodmítnutelný; skřivánek - skřivánci, krokodýl - krokodýlí aj.
• Krátkou i dlouhou samohlásku mají např. slova: obývatelný - obyvatelný, popíratelný -popiratelný, rozeznávatelný - rozeznavatelný aj.
• Přídavná jména účelová (vyjadřují, nač něco je, k čemu něco slouží) utvořená od sloves příponou -cí mají před touto příponou krátkou samohlásku: balicí papír (ALE: prodavačka balící zboží), chodící panna (ALE: živočich chodící po čtyřech), bicí hodiny (ALE: kůň bijící podkovami) aj.
Slovesa
Délka samohlásky základového slova se mění při tvoření sloves příponami -at, -ovat, -it,
• Délka samohlásky základového slova se mění u sloves: hrábnout - hrabat, sáhnout - sahat; protáhnout - protahovat, sklíčit - skličovat; hospodář - hospodařit, pytlák - pytlačit aj.
• Délka samohlásky v slovotvorném základu se nemění u slov: seknout - sekat, stříknout -stříkat; půle - půlit, řada - řadit; razítko - razítkovat aj.
• Dlouhou i krátkou samohlásku mají slova: stříhat - střihat, zdvíhat - zdvihat, osídlovat -osidlovat, rozmísťovat - rozmisťovat aj.
Ke střídání délky někdy dochází v kořenu některých tvarů téhož slova, např. chléb - chleba, skála - skal - skalám i skálám - (o) skalách i skálách - skalami i skálami aj.
CVIČENÍ
Doplňte chybějící samohlásky a zdůvodněte pravopis délky:
V-hr-žka, v-j-mka, n-levka, z-vlačka, z-kulisí, př-jmení, j-zdárna, s-zárna, č-dlo, napom-hatel, odes-latel, v-p-jčka, um-várna, voz-čk-ř, č-t-rna, dohl-žitel, n-sobitel, kav-rna, ml-tička, vys-lačka, p-r-tko, st-č-rna, p-s-rna, sl-vač, prod-vač.
Nesm-ř-telný, pop-ratelný, r-jský, č-pí, kr-ličí, p-nský, bal-cí (papír), skř-vánčí, str-v-telný, ovl-datelný, vn-matelný, neodm-tnutelný, pop-ratelný, ob-vatelný, rozezn-vatelný, krop-cí (konev), sl-nský (k Slaný), pl-nský (k Planý).
Skl-čovat, zahr-dkařit, p-lit, zdv-hat, os-dlovat, rozm-sťovat, raz-tkovat, stř-kat, skl-čovat, stř-hat, r-movat, os-dlit, zdv-hnout, rozm-stit, stř-hnout, m-dlit.
Tvořte příponami -ař, -ář, -éř, -íř jména konatelská a všimněte si, jak se změnila délka: Mýdlo, kajak, meč, četa, krám, vor, výhybka, stůl, zbroj, zvon, vláda, mlýn, pilník, mléko, hrnec, bylinka, kůň, cukr, cihla, film, topení.
Utvořte od sloves příponou -cí přídavná jména účelová a přídavná jména vztahující se k původci děje; spojte je s podstatnými jmény:
VZOR: mrkací (Na pultě seděla mrkací panenka.) x mrkající (Chlapec mrkající na dívku.) Vábit, prát, hrát, kropit, plnit, chladit, padat, mýt, těsnit, lepit, holit, zavírat, spát, plést, chránit, jmenovat, vodit, brousit, psát, tázat se, měřit, čistit, zasedat, bořit, krýt, hasit, vysílat, ladit, péci, hojit, přijímat, obrábět, krýt, řídit, honit, zakládat, razit, suit, bít, odkládat, mlátit, zametat, přesýpat, brzdit.
25
Utvořte příslušná přídavná jména od sloves:
(Kropit) konev, (péci) trouba, (leštit) pasta, (bít) hodiny, (těsnit) kroužek, (mrazit) pult, (prát) žena, (prát) šaty, prodavačka (balit) zboží, (balit) papír, žena (šít) na (šít) stroji, (mrkat) panenka, dívka (kropit) prádlo, (vyšetřovat) soudce, (vyšetřovat) vazba, (prát) prostředek, (číst) přístroj.
3.7 Pravopis souhláskových skupin
Při spisovné výslovnosti se některé skupiny souhlásek zjednodušují nebo jinak pozměňují, ale v písmu zůstávají beze změny, a to:
* V kořenech slov, př. srdce, jablko, lžíce, džbán, čtvrtek, koroptev, tkadlec, hřebík, jméno aj.
* Při ohýbání, př. vraťte, choďte, kostce, v pecce.
* Při odvozování předponami, př. podzemní, předzpěv, rozzlobit, a příponami, př. dětský, hrstka, tloušťka, řemeslník, kamenný.
Připomínáme, že s dvěma -nn- se píší často přídavná jména složená, př. tenkostenný, jednostranný, krátkovlnný, hrubozmný, rovnoramenný. Přídavná jména, která jsou odvozena příponou -í (nikoli -ní\), se píší jen s jedním -n-, př. havraní, krocaní, kuní, jelení aj.
Při skládání slov zůstávají hlásky beze změny, pí. půlletý, dvojjazyčný.
Ke změnám dochází v souhláskových skupinách nejčastěji při odvozování příponami.
* Před příponami -ka, -ky zůstávají hlásky ď, ť, ň většinou beze změny, př. loďka, síťka, baňka, někdy se mění v d, t, n, př. choutka (chuť), oprátka (oprať), zídka (zeď), pečínka (pečene). V některých případech dochází ke kolísání, př. skříňka i skřínka, měšťka i městka.
* Jména odvozená původně příponou -ík {-ice, -ický, -ictví, -ičiti) a -ina z přídavných jmen na -nný, -nní, př. cenný, denní aj., posuzujeme tak, jako by byla odvozena přímo od základních jmen, a proto v nich píšeme jen jedno n, př. ceník, deník, viník, okenice, nádeník, cenina, kamenina a jiné.
* Souhláskové skupiny vznikající z poslední souhlásky základového slova a z přípony -ský, -ství, -stvo někdy zůstávají beze změny, jindy se zjednodušují:
* poslední hlásky í, š, č, z zůstávají beze změny, př. Paříž + -ský = pařížský, Habeš + -ský = habešský; Halič + -ský = haličský, Francouz + -ský = francouzský;
* hlásky 5, c, se zjednodušují, př. Brandýs + -ský = brandýský, Lysá + -ský = lyský, Harc + -ský == harcký, Pankrác + -ský = pankrácký;
* mění se:
-k-ský > -cký: Rek - řecký, Turek - turecký, -h-ský > -žský: Praha - pražský, Volha - volžský,
-g-ský > -žský: zvláště u jmen slovanských, př. Ladoga - ladožský, Riga - rižský, jinde se nemění, př. Chicago - chicagský,
-ch-ský > -šský: Lach - lašský, Vlach - vlašský, Kazach - kazašský.
U místních jmen cizího původu na -berg (-berk), -borg, -burg (-burk), -burgh, -ing, -inky se odsouvá před -ský koncové -g (-gh) nebo -k, př. Norimberk - norimberský, Augspurk - augspur-ský, Nymburk - nymburský, Helsinky - helsinský aj. Podobně je tomu u jmen na -k, -ka, předchází-li souhláska, př: New York - newyorský, Aljaška - aljašský, Jamajka - jamajský, Kamčatka - kamčatský.
* Souhlásky d,t,n, ď, ť, ň zůstávají beze změny, př. Poděbrady - poděbradský, Plzeň -plzeňský, Vídeň - vídeňský, Choceň - choceňský, Pešť - pešťský; dětství, panství aj.
26
* Je-li poslední souhláskou základového slova ř, obvykle se nemění, př. Vinoř - vinořský, Kravaře - kravařský aj. Méně často se vyskytuje -r-ský, př. svatojirský i svatojiřský, záhorský i záhorský.
* U místních jmen na -nná, -nné, př. Jablonná, Hostinné, se připojuje přípona -ský ke zkrácenému kmeni (píšeme jen jedno -n-!), př. jablonský, hostinský.
Souhláskové skupiny, které vznikají při stupňování přídavných jmen na rozhraní slovotvorného základu slova a přípony -ší, se zachovávají, př. dražší, sušší, chudší, snazší, hladší, užší, hlubší a].
U některých přídavných jmen na -ký je však 2. a 3. stupeň zakončen na -čí, př. hezčí, mělčí, trpčí, hebčí, křehčí, tenčí, břitčí.
CVIČENÍ
Odůvodněte způsob psaní:
Pod(d)aný nevolník, bez(z)ásadové jednání, nej(j)ednodušší vysvětlení, na ruměn(n)ých tvá-'řích, ran(n)í mlhy, půl(l)etý odklad, vyš(š)í hodnost, vin(n)ík se přiznal, mondén(n)í filmová společnost, nej(j)edovatější sloučenina, prodej ran(n)ých brambor, nej(j)menovaný autor, od(d)avky neboli svatba, humán(n)í zařízení, tzv. sen(n)á rýma, poštovní cen(n)iny, na pod(d)acím listu, dvouden(n)í výlet, lec(c)os jsme zapomněli, úrodné vin(n)ice, nej(j)asnější hvězdy, dlouhý od(d)enek, projevuje se spontán(n)ě, od(d)aluje svou cestu, vysoká směn(n)á hodnota, neod(d)ůvodněné zamítnutí žádosti, havran(n)í křik, muž je vin(n)en, žena je ne-vin(n)a, píše si den(n)ík, nej(j)adrnější krmení pro dobytek, na samočin(n)ém počítači, trochu vin(n)ého octa, nej(j)istější řešení, na kamen(n)é lavičce, vaši od(d)aní žáci, nej(j)izlivější poznámky, nečin(n)ě přihlížet, svůj názor od(d)ůvodnili, od(d)ělit zrní od plev, chvíli si od(d)ychnu, pod(d)olovaná část města, na nástěn(n)ých hodinách, pod(d)ajný materiál, od(d)robená omítka, pod(d)aná ruka, otrhan(n)í zajatci, souken(n)ý kabát, zásilka ran(n)é zeleniny, měk(k)oučká látka, rovnoramen(n)ý trojúhelník, jeskyn(n)í živočich, půl(l)itr piva, přilétli rac(c)i, ran(n)í noviny, vyvěšený cen(n)ík, potrestaný vin(n)ík, obratný kamen(n)ík, od(d)ací list.
Doplňte vynechané hlásky a pravopis odůvodněte:
Návrh po-aný pracovníkem našeho o-ělení byl přijat. Města založená šlechtou a církevními hodnostáři se nazývala města po-anská. Při teré-ích úpravách byl zajištěn o-ok dešťové vody. Zůstane mi v paměti jeho ro-ářený obličej. Zařaďte to do svého de-ího plánu! Dě-ví bylo J. Ladovi zdrojem největší inspirace. Babi-in příjezd byl významnou událostí pro celou rodinu. Choval se jako malé dě-o. Vyjmenujte mě-é souhlásky. Na silnici cho-e vždy po levé straně. Boty byly ze skute-ké Botany. Krkono-ký národní park má velmi mnoho obdivovatelů. Zápas navštívili i francou-tí sportovci. Brandý-ká fakulta vychovává budoucí učitele. La-ké nářečí je ovlivněno polštinou. Jeho největším bohat-vím byla moudrost a skromnost. Míse-ký porcelán nechyběl v jeho sbírce. Svatoji-ský klášter na Pražském hradě se stal důstojným stánkem českého gotického umění.
Doplňte njnn a odůvodněte:
Ještě v květnu je třeba chránit rostliny před ra-ími mrazíky. O událostech ve Francii v 18. století pojednává Feuchtwangerova kniha Lišky na vi-ici. Významná událost našla odezvu v de-ím tisku. Zhlédli jsme balet Kame-ý kvítek. Hovořil ply-ě několika jazyky. Nejúči-ější prevencí chřipkových onemocnění je otužování. Půjčil si sebra-é spisy B. Brechta. Všestra-ý jazykový
27
rozbor jsme zařadili na začátek hodiny. Staré dřevě-é koryto leželo v koutě zahrady. Pojednání o rostlinách krytoseme-ých najdete v učebnici botaniky. Sledoval televizní seriál Tajemství proutě-ého košíku. Vymkl si rame-í kloub. Obdivoval krásnou ku-í kožešinu. Přinesla ce-é zprávy.
Užijte slov ve větách:
Raný, ranní, ranný; vinice, vinný, viník, vinen, vinna, vinno; podaný, poddaný; cenný, ceník, cenina, cennost; denní, deník.
Utvořte přídavná jména k vlastním jménům místním:
Kroměříž, Brandýs, Krkonoše, Rus, Vídeň, Unhošť, Uherské Hradiště, Tunis, Syneč, Nový Svět, Suez, Povolží, Podlesí, Peking, Paříž, Nemyšl, Bezděz, Náměšť, Muráň, Kavkaz, Libhošť, Chotěbuz, Chotýš, Donbas, Bystřička, Asýrie, Zábřeh, Chicago, Radbuza, Lašsko, Togo, Aš, Sasko, Baku, Santiago, Zderaz, Kirgizie, Mekka, Rakovník, Kongo, Habeš, Prusko, Tunisko, Harc, Riga, Volha.
Utvořte od slov uvedených v závorkách přídavná jména a odůvodněte pravopis:
(Oděsa) přístav, (Paříž) komuna, (Pardubice a Brandýs) kraj, (Přelouč) obyvatelé, (Slezsko) hranice, (zeměměřičství) fakulta, (Helsinky) stadión, (Ladoga) jezero, (Tunis) lidé, (Francouz) závodníci, (Peking) ulice, (Montblank) observatoř, (Hamburk) přístav, (dítě) věk.
3.8 Přejatá slova
O pravopisu přejatých slov rozhoduje míra jejich zdomácnění a rozšíření v češtině. Jejich grafika se většinou počešťuje, jindy zůstává písemná podoba toho jazyka, z něhož bylo slovo přejato. K zvláštnostem pravopisu cizích slov patří užívání některých grafémů, zvláště x, q, w, f, ó aj.
Slova zdomácnělá se obvykle píší podle zásad českého pravopisu. Vždy je však třeba respektovat stylové činitele, zavedené zvyklosti aj. V textech určených širší veřejnosti je možné psát i slova úzceodborná počeštěným pravopisem, a naopak při odborném, vědeckém užití lze u slov pravopisně počeštěných ponechat podobu původní.
Slova psaná původním pravopisem
* Úzce odborná slova, slova mající povahu mezinárodních značek, slova knižní i slova omezená na úzký okruh uživatelů, př. enjambement, lawn-tennis, vaudeville; brutto, netto, watt, joule, ytterbium aj. Pouze s se píše ve slovech nepočeštěných, např. laser, cirrhosis aj.
* Slova (většinou francouzská a anglická), která částečně zdomácněla, ale jejich výslovnost se od psané podoby podstatně liší, př. bulletin, interview, handicap, resumé (i résumé), ouvertura, revue, outsider aj. Zdomácňování však probíhá postupně, a proto se některá slova píší dvojím způsobem, např. rallye i rely, trust i trast, junta i chunta, runway i ranvej apod.
* Cizojazyčné citáty, př. ad hoc, de facto, fair play, de iure aj. Podobného typu jsou i některé výrazy hudební, např. allegro, arpeggio, appassionato, capriccio, da capo alfine aj.
* Vlastní jména osobní a zeměpisná pocházející z jazyka, který užívá latinské abecedy, se píší pravopisem původním, mnohdy odchylným od výslovnosti, př. Goethe, Caesar, Rousseau, Shakespeare; Bordeaux, Cambridge aj.
28
Slova pravopisně počeštěná
Způsob psaní těchto slov zpravidla odpovídá jejich české spisovné výslovnosti (až na některé odchylky). Upozorňujeme, že uvedená pravidla se netýkají pravopisu jmen vlastních.
* Ve slovech nepíšeme skupiny ae, ai, oe, pokud se vyslovují jako [e], [é], např. aféra, gynekologie, prehistorický, paleologie, hematit, pedagog, ekologie, rentgen aj. Psaní samohláskových skupin zůstává zachováno všude tam, kde se samohlásky vyslovují, např. kánoe, aeroplán, aerobní aj.
* Písmeno c vyslovované jako [k] se píše jako k (abstraktum, streptokok); qu jako kv (kvóta, kvinta); gu jako gv (lingvista, sangvinik); w jako v (tramvaj); i/y vyslovované jako [j] se píše jako j (loajální, rajon); rh se zjednodušuje v r (rododendron); ck vyslovované jako [k] se zjednodušuje v k (hokej, šok).
* Skupina th se zachovává ve slovech úzce odborných a v jejich odvozeninách (dithyramb, paramythie); v odborných textech lze použít podoby s th i u běžných termínů (ethan, methyl); zachovává se rovněž u jmen místních (Thermopyly, Thajsko) a vlastních (Thukydides).
* Zjednodušují se zdvojená písmena ss, 11, nn, mm, dd apod. (agrese, glosa, mise, stres; bula, ilegální; tenis, inovace; dilema; mezanin;pudink, iracionální; fotbal, basketbal aj.).
* Některá slova můžeme psát pravopisem dvojím, např. jazz i džez, make-up i mejkap, handicap i hendikep, guerilla xgerila aj.
* Zakončení -ing si podržují výrazy pouze úzce odborné (fading, telerecording) a výrazy poměrně málo frekventované, často omezené pouze na určitou vrstvu uživatelů jazyka (surfing, windsurfing, dancing, happening aj.). Výrazy frekventovanější (používá jich širší okruh uživatelů) mají vedle -ing také zdomácnělou podobu -ink. Pořadí je: -ing i -ink, př. briefing i brífink, clearing i klirink, dabing i dabink, puding i pudink aj. Pořadí -ink i -ing je u slov: marketink i marketing, jachtink i jachting, driblink i dribling, dopink i doping aj. Pouze s příponou -ink píšeme: dispečink, (auto)kempink, trénink aj.
* U některých zeměpisných jmen užíváme podoby počeštěné, př. Paříž, Benátky, Vídeň, Londýn, Mnichov, Drážďany aj.
Připomínáme, že jména osobní a zeměpisná pocházející z jazyka, který užívá jiné abecedy než latinské, se píší podle závazných transkripčních nebo transliteračních pravidel. Jména orientální se přepisují tak, že způsobem v češtině obvyklým vystihujeme jejich původní výslovnost. Pravopis těchto jmen se v průběhu doby někdy mění, např. Kalkata (dříve Kalkuta), Keňa (drive Kenya, Kenja), Kampuča (dříve Kambodža), Čad (dříve Tschad) apod.
Některá antická jména osobní i zeměpisná mají jednak podobu vycházející z řečtiny (k, oi, -os), jednak podobu založenou na přepisu latinském (c, oe, -us), např. Foibos - Foebus, Ktrberos - Cerberus; Foinikie - Fénicie, Skylla - Scylla aj. V odborných textech dáváme přednost původním podobám řeckým. Jména užitá v tradiční podobě, odchylné často vlivem zprostředkujícího jazyka, zejména latiny, tuto podobu zachovávají, např. Avicenna (vedle Abú AU ibn Sátá).
Psaní s a z
Ve slovech, v nichž se původní s vyslovuje jako [z], píšeme z: analýza, hypotéza, iluze, báze, fantazie, fyzika, prezident, gymnázium aj. Podle nových Pravidel je možno v těchto slovech psát z i s, i když podoby se z se považují za základní (stylově neutrální). Týká se to např. dublet jako analýza - analysa, azyl - asyl, bazilika - basilika, dimenze - dimense, epizoda - episoda, exkurze -exkurse, exploze - explose, expozice - exposice, fantazie - fantasie, filozofie - filosofie, fyzika -fysika, geneze - genese, gymnázium - gymnasium, iluze - Huse, invaze - invase, izobara - isobara, izolace - isolace, muzeum - museum, organizace - organisace, pauza - pausa, penze - pense,
29
plazma - plasma, poezie - poesie, prezentace - presentace, prezident - president, próza - prosa, revize - revise, rezoluce - resoluce, riziko - risiko, televize - televise, trezor - tresor, tuberkulóza -tuberkulosa, univerzita - universita, úzus - usus; konzerva - konserva, konzervativní-konservativ-ní, konzervatoř - konservatoř, konzul - konsul, konzulát - konsulát, konzultace - konsultace, konzumace - konsumace, deziluze - desiluse, dezinfekce - desinfekce aj.
Ve slovech s příponou vyslovovanou jako [-izmus] a ve slovech zakončených na [-zmus] a [-zrna] se píše 5 i z; za základní se považují podoby se s, např. impresionismus - impresionizmus, mechanismus - mechanizmus, organismus - organizmus, racionalismus - racionalizmus, realismus - realizmus, symbolismus - symbolizmus; spasmus - spazmus, charisma - charizma aj.
Ve slovech, v nichž se připouští dvojí spisovná výslovnost, tj. [s] i [z], a nová Pravidla uvádějí psaní dublet, se za slohově neutrální považují podoby se s. Jako dublety se hodnotí dvojice slov: diskuse - diskuze, disertace - dizertace, renesance - renezance, resort - rezort, režisér - režizér.
Ve slovech zakončených v 1. pádě na skupinu vyslovovanou [-ns], [-rs], [-ls], v ostatních pádech a ve slovech odvozených vyslovovanou [-nz], [-rz], [-lz] bylo podle nových Pravidel povoleno psát pouze z, podle Dodatku je správné také psaní s, a to bez stylového rozlišení. Jako dublety se tedy hodnotí např. diskurz - diskurs, exkurz - exkurs, impulz - impuls (impulzní -impulsní), konkurz - kunkurs, kurz - kurs (kurzista - kursista, kurzovné - kursovné, kurzovní -kursovní), pulz - puls (pulzace - pulsace, pulzační-pulsační, pulzovat - pulsovat), rekurz - rekurs, reverz - revers aj.
Označování délky samohlásek
Délka samohlásky se obvykle označuje tam, kde se ve spisovné výslovnosti vyslovuje dlouhá samohláska bez většího kolísání, a to:
* V základech slov, např. anténa, islám, konkrétní, malárie, móda, oáza, panoráma, plénum, rádio, fúze, túra, schéma, téma aj.
Ve slovech zakončených na: -é (resumé i résumé, paré), -ém (emblém, ekzém, parfém), -én {bazén, refrén, suterén; netýká se však názvů chemických prvků), -ér (guvernér, instalatér, startér; ALE: bojler, dribler, boxer, kontejner, manažer, revolver), -éza (protéza, polonéza, syntéza), -iáda (olympiáda, triáda), -ián (vegetarián, grobián), -iér (ateliér, interiér, konferencier), -iéra (bonboniéra, kariéra, voliéra), -ín (krepdešín, hermelín, akvamarín, olivín, cherubín, rabín; v názvech chemických sloučenin je však -in), -ína (angína, disciplína, vakcína, vazelína, vitrína), -má (angažmá, apartmá, aranžmá), -oár (budoár, repertoár, rezervoár), -óza (celulóza, nervóza, tuber-) kulóza), -ózní (nervózní, kuriózní), -ózový (celulózový), -ýn (blondýn, harlekýn, manekýn, dyftýn), -ýza (dialýza, analýza) aj.
V některých případech se však vyslovovaná délka samohlásek neoznačuje. Za vyslovované [dý], [tý], [ný] píšeme di, ti, ni, např. recidíva, aktiv, kolektiv, nikotin, serpentina aj.
V zakončení slov, v nichž nová Pravidla uvádějí jen psaní se samohláskou krátkou a předchozí Pravidla jen se samohláskou dlouhou, je možné psát samohlásku dlouhou i krátkou.
Jde o slova se zakončením na -en (acetylén - acetylén), -in (benzin - benzín, glycerin-glycerín, penicilin -penicilin), -iv (archiv - archív, masiv - masív), -iva (defenzíva - defenzíva - defensiva, ofenziva - ofenzíva - ofensiva), -ivum (pasivum - pasívum, reflexivum - reflexívum), -ivní (archivní-archívní, masivní - masivní, pasivní - pasivní), -emie (blasfemie - blasfémie, leukémie - leukémie), -erie (bakterie - baktérie, baterie - batérie, bižuterie - bižutérie, drogerie - drogérie, galerie -gelérie), -on (balkon - balkón, balon - balón, bonbon - bonbón, citron - citrón, milion - milión, salon - salón, stadion - stadión, špion - špión, vagon - vagón), -onek (balónek - balónek, citrónek -citrónek, salonek - salónek), -ona (fazóna - fazóna, sezona - sezóna), -onka (fazonka -fazónka), -ped (ortoped - ortopéd).
U přídi tato samo jmen s pří tenký). Uj eftmemu \ obvykle kr tematický, Tam. k( jejich sloh ■c base) aj Přejatá disfedné] Mmjfus. obr
Doplňte v
Vř známé papr-ka, n wtopávky, Wzdoba. b zkoušky, p papocpn vezmi dop rozluštění d-siekt-ckí bafaer-ok>, háj. starší 1 prakt-kant otgant-n. i z tr-kot-nu zi~~:ivj k cekal na re
Doplňte s i
Organi-oví poi-uje. i-c Kartová, n óHokačníť t .-•"?ší2 ťS-ertační \ pre-entu. p apo-ici. ve pjfcodoá r< oóené di-p rcne-anční rc-ortLL prá
30
U přídavných jmen odvozených od slov, v jejichž základě je samohláska dlouhá, se někdy tato samohláska krátí, jindy zůstává dlouhá. Dlouhá samohláska se označuje u přídavných jmen s příponou -ový (materiálový, kostýmový, ekzémový, prémiový) a -ský (diktátorský, instalatérský). U přídavných jmen s příponami -ní a -ný zůstává délka obvykle také zachována (módní, efemérni, monotónní). Jestliže jsou přídavná jména odvozena jinými příponami, délka se obvykle krátí, např. -drní (plénum - plenární, pól - polární), -ický (schéma - schematický, téma -tematický; ALE: sféra - sférický, múza - múzický).
Tam, kde je v jednom slově spojeno více dubletních možností, je třeba dbát na to, aby se lejich slohový příznak shodoval. Píše se tedy teze nebo these (ale ne theze), báze nebo base (ale ne base) aj.
Přejatá slova, která nejsou součástí spisovného jazyka, a slova citově zabarvená se píší důsledně pravopisem českým, např. bazírovat, frizírovat, plezír, razírovat, strožok, špajz, švunk, trujfus, obrlajtnant, ajnclík, glajchšaltovat, lógr, kunčaft aj.
CVIČENI
Doplňte v uvedených slovech i, í nebo y, ý:
Ve známé p-nakotéce, nesnášenlivá b-rokracie, bulharský monast-r, c-rilské písmo, chutná papr-ka, nový b-c-kl, c-klus přednášek, obětavá samar-tánka, s-mpat-cký S-biřan, m-kénské vykopávky, n-kot-n v tabáku, řecká m-tologie, rozsáhlá b-bl-ografie, starodávný sp-net, s-metr-cká výzdoba, bývalé belgické dom-n-um, rozmíchat v m-xéru, úspěchy t-mové práce, p-rotechnické zkoušky, pohyby m-m-ckých svalů, s-lážování krmiva, f-z-olog-cký výzkum, tištěno na b-blovém papíře, prudké bod-čeky, svaly b-cepsy, cvičení d-v-ze, habsburská d-nastie, f-ngovaný podpis, vezmi do p-nzety, c-trusové plody, afričtí trpaslíci P-gmejové, město Hels-nky, pracovní h-potéza, rozluštění h-erogl-fů, japonská k-mona, k-nologický kroužek, známý pol-h-stor, některé i-slekt-cké děti, P-rrhovo vítězství, matr-ční list, balení sachar-nu, pon-klovaný nástroj, bakter-olog-cký ústav, van-lkové pečivo, větrný c-klon, jodová t-nktura, uhelné br-kety, c-přišový háj, starší film Kr-st-án, c-l-ndr-cký útvar, vkusně zařízený vest-bul, oblíbil si deskr-pt-vu, nový prakt-kant, red-gování časopisu, úspěšný exper-ment, ox-d, ox-genium, ox-dace, pud-nk, látka organt-n, exponáty ve v-tr-nách, s-multánní hra v šachy, enc-kloped-cký slovník, prádlo i tr-kot-nu, řádná d-str-buce zboží, def-n-t-vní rozhodnutí, bunda z d-ft-nu, bufet neboli b-stro, zajímavý kv-z, v-kend na chalupě, f-lumenistický kroužek, perox-d vodíku, pas-vní bilance, čekal na ref-ži, d-vergentní řada, známý d-xieland, b-zn-s, mladý bened-kt-n.
Doplňte s nebo z:
Organi-ovat práci, exkur- do historie, naturalt-mus v umění, zbabělý de-ertér, život ve městě pul-uje, i-olovaní lidé, přísná revi-e, má rád ri-oto, krytý ba-én, železná traver-a, Univer-ita Karlova, nová fré-a, provi-orní ubytování, chvilka poe-ie, zajímavá di-ku-e, naše re-oluce, di-lokační řízení, zájmová organi-ace, zaplatit kur-ovné, dvoudenní exkur-e, moderní kombiné-a, nově obsazený kompar-, kur-y angličtiny, silná explo-e, zimní univer-iáda, re-olutní odpověď, di-ertační práce, kniha o kor-árech, di-pen-ní povolení, nová proté-a, nervó-ní přítel, tvary pré-entu, podává rekonkur-, jedna fá-e pokusu, kon-umní společnost, přesná diagnó-a, poznal apo-ici, velké repre-álie, módní fa-óna, pre-enční listina, známé frá-e, trpí avitaminó-ou, výhodná po-ice, kobylí mléko neboli kumy-, nový impul-, bezvýznamné expo-é, výroba celuló-y, učené di-putace, velké di-proporce, souhláska neboli kon-onant, nově zřízený kon-ulát, rene-anční umění, schopný reži-ér, gene-e díla, zájem o gno-eologii, velký kon-en-us, zástupci všech re-ortů, práce buldo-erů, známý di-ident, di-Iokační řízení, dobré di-po-ice, očekávaná inver-e.
31
Doplňte vynechané hlásky:
Náročné t-ma, t-matický celek, zimní ol-mpiáda, b-rový preparát, ek-ém na ruce, a-é Dobrovský, zajímavé intervie-, chutné bonb-ny, kv-ta dovozu, s-ntetické látky, naše kult-ra, kult-rní zarízení, arch-vní studie, převeďte do akt-va nebo do pas-va, zabývá se ekon-mií, lední rev-e, nové k-noe, koupil dev-zy, nové dž-nsy, napiš r-sum-, zvoní telef-n, invent-ra v obchodě, malý bal-nek, známi kari-risté, nákladní vag-ny, zajímavá premi-ra, skladby pop-musi-, korekt-rní značky, těžký h-ndi-p, dobrý pl-b-ck, dva mili-ny korun, nový repert-r, začíná sez-na, hovězí buj-n, zahrál ofs-d, cestovní manik-ra, brav-rní výkon, prodává v drog-rii, rybí f-1-, nakreslil sch-ma, sch-matický náčrt, hrál R-ps-dii v modrém, jeho m-st-f-kace, skoč do kant-ny, kup citr-ny, b-ftek s vejcem, hluboký kaň-n, gejz-r vody, revu-lní vystoupení, př-jemné ar-ma, drez-ra lvů, f—e politických stran, večerní to-leta, generální kon-ul, stoupenec isl-mu, e-aktní vědy, ozval se kla-on, špatný stav ter-nu, e-ivaletní náhrada, san-inický člověk, nový bu-etin, váha bru-o a ne-o, známá -vert-ra, věhlasný lin-ista, čokoládový pud-n-, neřešitelné di-ema, jeho koníčkem byl w-nd-urfin-, vydatný trénin-, navštívili autokempin-, akt-vní student, monot-nní zvuk.
Doplňte vynechané hlásky z variant uvedených v závorce:
A-ny (th/t, e/é), Ba-iiej (s/z), Bomba- (y/j), Br-my (e/é), Bru-el (ss/s), -ur-ch (Z/C, i/y), Hambur- (g/k), Austr-lie (a/á), Arm-nie (e/é), As-rie (y/ý), Dalm-cie (a/á), Tu-is (nn/n), Pelo-° pon- (e/é, z/s), Ad-že (i/y), N-l (i/y), Ape-ny (nn/n, i/y), Arde-y (nn/n), P-reneje (i/y), Per-ie (s/z), Indon~ie (e/é, s/z).
Napište počeštěným pravopisem, kde je to možné:
Essay, sujet, cercle, ensemble, table-tennis, judo, jockey, kanoe, jazz, business, busta, coca-cola, codex, collegium musicum, grapefruit, pyjama, team, jam, gentleman, tweed, lunch, abbé, meeting, pathos, mythus, beefsteak, roastbeef, pudding, sandwich, gervais, mokka, malinové gelé, pommes frites, jahodová bouwle, chargé d'affaires, causerie, departement, bulletin, milieu, joule, rallye, runway, trust, knockaut, charleston, causa, coach, commedia delľarte, cowboy.
Napište jména autorů uvedených děl:
Sen noci svatojánské (divadelní hra), Emil (román), Fidelio (opera), Don Quijote (romány Zdravý nemocný (divadelní hra), Miláček (román), Holubice míru (obraz), Bídníci (román), Křižáci (román), Stařec a moře (povídka), Pygmalion (divadelní hra), Svit luny (klavírní skladba).
3.9 Psaní velkých písmen
V grafických soustavách hláskového typu se vždy v určité míře užívá prostředků, které ve zvukovém plánu nemají přímé odůvodnění. Jde např. o psaní velkých písmen. V našem přehledu zachycujeme i změny, k nimž došlo v novém vydání Pravidel českého pravopisu.
Jména osobní
* Vlastní jména píšeme velkým písmenem, př. Karel Čapek, Karel Čtvrtý, Petr Veliký, Ladislav Pohrobek, Arnošt z Pardubic aj. V ustálených spojeních jmen středověkých autorů, jejichž skutečná jména neznáme, píšeme první slovo jména velkým písmenem, př. Mnich sázavský, Anonym perský, Mistr třeboňský, Mistr vyšebrodský i Vyšebrodský mistr aj.
32
* Označení příslušníků rodů, rodin a kolektivů osob téhož jména píšeme velkým písmenem, pr. Přemyslovec, Přemyslovci, Habsburkové, Novákovi (členové rodiny Nováků), Novákové I nositelé jména Novák) aj.
* Přídavná jména přivlastňovací utvořená od jmen vlastních příponami -ův (-ova, -ovo), -in i-ina, -ino) píšeme s velkým počátečním písmenem, př. Nezvalovo dílo, Celsiova stupnice, Jitčin sešit aj.
* Malé písmeno píšeme u přídavných jmen utvořených příponami -ský, -ovský, př. čapkovský mwnor.
* Jména osob pocházející z jazyků, které užívají jiného písma než latinky, se přepisují tak, že písmeny české abecedy přibližně vystihujeme jejich výslovnost, př. Buddha, Mahátmá, Gándhí
* V pravopise jmen osob mytologických obvykle zachováváme zvukovou podobu původní, mř.Dionýsos, Apollón, Alláh, i když některá z těchto jmen mají vžitou počeštěnou podobu, př. Hádes, Venuše, Metuzalém, Mojžíš.
* V cizích jménech se zpravidla dodržují zvyklosti příslušného jazyka, př. McDonald, ďArtagnan, pokud nejde o podobu počeštěnou (viz výše).
Jména nebeských těles a souhvězdí
Při užití jmen v astronomickém významu píšeme velké písmeno, př. Mléčná dráha, Velký váz aj_ jinak píšeme písmeno malé, př. Vrátil se z emigrace do rodné země. Ztemnělou krajinu osvětloval měsíc. S malým počátečním písmenem píšeme jitřenka, večernice aj.
Jména zeměpisná
* Názvy světadílů, jejich částí, zemí, krajin, ostrovů, hor, nížin, moří, řek aj. píšeme s velkým pnmenem, př. Balkán, Olomoucko, Krkonoše, Labe, Cechy, Orient, Latinská Amerika, Bílá Rus, Jarní Amerika, Nový svět (Amerika), Divoký západ, Blízký východ, Západ (hospodárky vyspělé štíry západní Evropy a Severní Ameriky) aj. ALE: jižní Evropa (přívlastek není součástí at»ěpisného vlastního jména), sever, západ (světové strany).
* Jména měst a osad se píší velkým písmenem. V několikaslovných místních jménech pneme velkým písmenem všechna slova kromě předložek, př. Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Smaská Nová Ves, Ústí nad Labem, Rožnov pod Radhoštěm aj. Obecné pojmenování město se pfie vždy s malým počátečním písmenem, např. město Olomouc, město Přerov. Velké písmeno pneme jen tehdy, je-li slovo město součástí vlastního jména, př. Město Libavá, Město Albrechtice, Město Toušov.
* Názvy částí měst se píší s velkým písmenem, př. Praha-Vršovice, Praha-Staré Město, OĚomouc-Lazce aj. I když městská část představuje samostatný územní správní celek, neznamená to, že píšeme ve slově městská velké počáteční písmeno. Jde o stejné označení jako město, otec. hlavní město apod., jde tedy o obecné pojmenování, které píšeme s malým počátečním píanenem, např. úřední hodiny Obvodního úřadu městské části Praha 2 jsou... Velké písmeno ■HŽeme psát jen tehdy, vyskytne-li se označení v hlavičce úředního papíru.
* V názvech obsahujících jméno druhové (náměstí, most, třída...) a jeho bližší určení pokládáme za vlastní název jen bližší určení, a proto je píšeme s velkým písmenem, ať stojí na kterémkoli místě, př. náměstí Míru, (ALE: Náměstí Míru - zastávka metra v Praze), nábřeží Edvarda Beneše, most Palackého, pasáž Černá růže, kolonáda Tržního pramene, Posázavská mrzko, sady Vrchlického, zahrada Na Valech, moře Jaderské i Jaderské moře, Rožmberský rybník, fotrovy kameny aj.
33
Ke změně dochází v názvech ulic; velkým písmenem se píše jak předložka, tak i slovc následující po ní, př. ulice U Vodárny, ulice Na Vyhlídce, náměstí Sled Zahrádkami apod.
Označení sídliště se píše s velkým písmenem, je-li součástí oficiálního názvu: Sídliště Antale Staška (ALE: sídliště Jihozápadní Město, sídliště Nová Ulice, sídliště Xo\éSady, sídliště Jihlava--Jih) apod.
* Názvy, jejichž základem jsou slova jako kotlina, nížina, pánev, tabule aj., jsou vlastním jmény jen v terminologii zeměpisné, a proto se píše: Malá nížina uherská, ALE: slezská nížina, hornoslezská uhelná pánev (termíny geologické).
Nová Pravidla pamatují i na to, že ne každý píšící zná oficiální označení instituce, organizace apod. V nejasných případech je vhodné dát přednost psaní s velkým písmenem ve slově prvním
Jména knih, časopisů, uměleckých děl, relací, rubrik
Tato jména píšeme obvykle s velkým počátečním písmenem, př. Lidové noviny, zprávy z Černé kroniky, Jazykový koutek, Bible kralická i Kralická bible, Písmo svaté (bible), Nový zákon, Kniha žalmu, Má vlast, Symfonie č. 5 - Osudová i Osudová symfonie, Polka Es dur (ALE: polka -tanec), Zátiší od V Beneše (ALE: zátiší - malířský námět), Čítanka pro 3. třídu základních škol (ALE: čítanka - obecné označení) aj.
U starších děl, která neměla název, nebo jejichž pravý název neznáme, je možné obojí pojetí tradovaného názvu: druhové, př. legenda o sv. Prokopu, i vlastní, př. Legenda o sv. Prokopu.
Jména modliteb, př. Otčenáš, Zdrávas, Desatero aj., pokládáme za vlasmi název a píšeme je velkým písmenem, ale jen v souvislostech, z nichž vyplývá, že je jich užito jako titulu slovesného výtvoru, př. ve staročeském Otčenáši.
Jména škol, institucí, objektů, sdružení, závodů, správních oblastí
* Názvy škol píšeme s velkým písmenem, př. Akademie múzických umění, Univerzita Karlova, ale i Karlova univerzita, České vysoké učení technické, Děkanát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, Rektorát Univerzity Komenského, Pedagogická fakulta Í/Paj.
Podle nových Pravidel píšeme velkým počátečním písmenem označení všech škol, př. Střední průmyslová škola stavební v Olomouci, Gymnázium J. Keplera, Konzervatoř v Kroměříži, Základní škola ve Velké Bystřici aj.
* Velkým písmenem píšeme také názvy vědeckovýzkumných, kulturních a tělovýchovných institucí: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Městský úřad v Přerově Divadlo na Vinohradech, Galerie bratří Čapků, Archiv hl. m. Prahy, Pražská botanická zahrada, Česká tisková kancelář aj.
* Názvy jedinečných institucí píšeme s velkým písmenem, př. Česká národní rada, Poslanecká sněmovna, Spolkový sněm (v Německu), Senát (v USA), Sejm (v Polsku) aj. Jako neoficiální názvy druhové se však chápou pojmenování zahraničních nebo historických institucí a orgánů, a proto se píší písmenem malým, př. sněmovna lordů, francouzské národní shromáždění aj.
* Velkým počátečním písmenem píšeme i názvy organizací a sdružení pro výrobu, obchod, služby apod., př. Živnostenská banka, Dům módy, Občanská plovárna, kempink U Věže, koupaliště Džbán, Jihočeská restaurace aj.
* Obdobná je situace u označení domů, př. dům U Goliáše, výstavních síní, př. U Hybernů, nebo restaurací, př. restaurace U Medvídků,fU Tří hvězd. Když však předložky nepoužijeme jako součásti názvu a její užití vyplývá z větné stavby, píšeme písmeno malé, př. Seděli jsme u Medvídků, u Tří hvězd.
* Zdravotnické a sociální instituce a organizace píšeme velkým písmenem, př. Fakultní nemocnice v Olomouci, Ustav pro péči o matku a dítě, Zdravotnické zařízení Praha 5 aj.
34
* Názvy významných objektů píšeme s velkým písmenem, př. Památník národního písemnictví, stejně jako názvy divadel, př. Národní divadlo, Divadlo Na Zábradlí, Divadlo J. Wolkera, Hudební divadlo v Karlině, Osvobozené divadlo, a uměleckých souborů, př. Česká filharmonie, Pražské kvarteto aj. ALE: divadlo hudby (druh kulturního zařízení).
* Vždy s velkým písmenem se píší názvy institucí, v jejichž pojmenování je užito slov
v v
v přeneseném smyslu, př. Česká včela, Matice, Červený kříž aj.
* Názvy sdružení píšeme s velkým počátečním písmenem, př. JazykovednésdruženíAV CR, Literárněvědná společnost aj.
* Názvy správních oblastí píšeme velkým písmenem jen u prvního slova sousloví, př. Království české, Země česká, Markrabství moravské, Říše rakousko-uherská, Říše velkomoravská i Velkomoravská říše aj. ALE: podkrkonošský kraj - nejde o správní oblast. Historické názvy států a správních útvarů píšeme s malým písmenem, př. rakouské mocnářství, první republika, attínše.
Jména svátků, významných dnů, událostí, smluv, dokumentů
* Názvy svátků, památných nebo jinak význačných dnů píšeme s velkým písmenem, př. Nový wk. Květná neděle, Štědrý den, Narození Páně, Hod boží vánoční (Boží hod vánoční), Vánoce, Baží tělo, Velikonoce, Svatodušní svátky, Den vítězství, Nový rok, Hromnice, Dušičky; ALE: advent, masopust, letnice aj.
' Označení významných dějinných událostí píšeme s velkým písmenem, př. Pražské povstání, fítřížská komuna, Velká francouzská revoluce; ALE: druhá světová válka, husitské války, napoleonské války aj.
* Názvy státních a diplomatických aktů a smluv píšeme s velkým písmenem, př. Postupimská dohoda, Zlatá bula sicilská, Dekret kutnohorský i Kutnohorský dekret, Helsinské dohody, Listina Sdských práv a svobod, Sbírka zákonů; ALE: ženevská konference, postupimská konference, tachovská dohoda aj.
Jména soutěží, akcí
Tato jména píšeme s velkým písmenem, př. Přerovská rokle, Pražské jaro, akce Brontosaurus, Uberecké výstavní trhy, Mistrovství světa v ledním hokeji 2002 aj. Když vypisujeme číslovku s»rr. em, píšeme velké písmeno, př. Dvacáté zimní olympijské lny, ALE: matematická olympiáda, mmtrovství republiky, hokejová liga aj.
Jména významných staveb, výrobků, dopravních prostředků
* Názvy významných staveb píšeme velkým písmenem, př. Obecní dům, Prašná brána, Xovoměstská věž, Pražský hrad i Hrad, Týnský chrám, Klementinská kolej (Klementinum), Bet-iamská kaple (ALE: kaple svatého Kříže), Sázavský klášter (ALE: františkánský klášter, klášter . z:-:::nek): Obecní dům v Praze, Národní dům na Smíchove, Lidový dům; Vladislavský sál Hnidu
' Označení radnic, chrámů, kaplí však píšeme obvykle s malým písmenem, př. malostranská wadrúce, chrám svatého Jakuba i chrám svatojakubský, tepelský klášter, kaple sv. Damiána aj.
* Označení léků píšeme s malým písmenem, př. penicilin/penicilin. Velké písmeno píšeme jca v odborném farmaceutickém styku.
* Názvy dopravních prostředků píšeme s velkým písmenem, př. rychlík Moravan, automobil mačky Skoda, Opel x přijel škodovkou, opiem.
Obchodní značky sériových výrobků níšeme s velkým písmenem (prášek na praní Palmex, 'pasta Elmex, ALE: pere v palmexu, Čistí si zuby elmexem).
* Slovo internet píšeme s malým počátečním písmenem ve významu „komunikační médium", např. První seznámení s internetem. Informace najdete na internetu. Nabízíme připojení k internetu. S velkým počátečním písmenem píšeme slovo Internet tehdy, pokud jde o vlastní jméno, a to ve významu Celosvětová informační a komunikační síť.
Názvy cen a vyznamenání
Tyto názvy píšeme s velkým počátečním písmenem: Řád bílého lva, Rád T. G. Masaryka, Cena Egona Hostovského, ALE: čestná plaketa E Palackého, stříbrná medaile Masarykovy univerzity aj.
Jména kmenová a obyvatelská, přívrženců hnutí, vyjádření společenské úcty, jména pohádkových a nadpřirozených bytostí
* Jména kmenová, národní a obyvatelská píšeme s velkým písmenem, př. Cech, Chod, Moravský Slovák, Lužický Srb, Pražan, Malostraňan, Neslovan, Marťan, Cikán, Žid, Indián Tv etnické smyslu). Jako příklad uvádíme: Je známo, že Indiáni středního Mexika vytvořili už v předkolumbovském období jednu z nejvétších kultur indiánské Ameriky. Jména příslušníků antropologických skupin píšeme s malým počátečním písmenem, př. běloch, rudoch, černoch, indián, žid... Jako příklad můžeme uvést: Potlačování práv černochů i indiánů bělochy patří k temným stránkám naší novodobé historie.
* Jména přívrženců hnutí, příslušníků náboženských vyznání, členů spolků, klubů, organizací, zaměstnanců továren píšeme s malým písmenem, př. husita, katolík, čeští bratří, jezuité, františkáni, pražané (husité pražského křídla), slávisté, smetanovci, mladočeši.
* Osobní a přivlastňovací zájmena 2. osoby Ty, Tvůj, Vy, Váš píšeme s velkým písmenem, ať píšeme jednotlivci nebo kolektivu. Velké písmeno se nepíše u zájmen zvratných, př. se, si, sebe, ani u tvarů slovesa být, např. jsi, jste aj.
* V titulech historické povahy píšeme velké písmeno, př. Vaše Magnificence (oslovení rektora vysoké školy), Spectabilis (oslovení děkana vysoké školy), Vaše Excelence (oslovení vyslance), vážený Mistře (oslovení umělce), ALE: mistr Jan Hus (dosažený stupeň vzdělání); v tradiční zkratce - M. Jan Hus.
* V obecných jménech z náboženské oblasti se píše velké písmeno, př. Bůh, Pán Bůh, Hospodin, Vykupitel, Všemohoucí, Spasitel, Ukřižovaný, Syn boží, Matka boží, Panna, Madona (ALE: madona - jako výtvarné dílo), Prorok - Mohamed, Otcové - církevní, Svatý otec - papež (i Jeho Svatost - titul papeže).
Velkým písmenem píšeme také přídavné jméno Páně (ve významu „boží"). Nevyjadřujeme-li náboženskou úctu, píšeme písmeno malé, př. bůhví; proboha, co si počneme!
* V některých případech píšeme velké písmeno při vyjádření citového vztahu, zdůraznění, v řeči básnické, př. On a Ona, Nic, Vlast aj. Velké písmeno píšeme někdy i u abstraktních pojmů v těch případech, když je chápeme jako zosobněná individua, př. Osud, Svoboda, Radost a její sestra Smutek aj.
* Pohádková jména a jména jedinečných nadpřirozených bytostí píšeme s velkým písmenem, př. Sněhurka, Krakonoš, Kašpárek, Červená karkulka, kačer Donald, Pegas, ALE: víly, polednice, rusalky, vodník aj.
* Užijeme-li vlastních jmen osob ve významu obecném, píšeme je s malým písmenem, př. známý donchuán, pověstnáxantipa, dělá ze sebe kašpara, je to jidáš aj. Malé písmeno píšeme také v ustálených obratech - slovních hříčkách, př.pamatovat na navrátila, chválit davida, poradit se s vaňkem aj.
36
CVIČENÍ
zujte písmena v závorkách velkými nebo malými písmeny a pravopis odůvodněte:
ozí (p)ražané nedoceňují výhody pobytu v (h)lavním městě naší (r)epubliky. Mezi (z)ápadní (s)lovany patří také (č)eši, (s)lováci a (p)oláci. Fotbalový zápas vyhráli (k)ladenští nad (v)ysokomýtskými. Svět (r)usalek, (p)olednic, (s)křítků a jiných nadpřirozených bytostí patří ke krásám (č)eských pohádek. V (j)iráskově románu (p)roti (v)šem jsme se dočetli o (s)ektě (a)damitů. V dějepisu jsme se učili o přínosu (p)etra (v)elikého pro tehdejší (r)usko. Básnické Anpiny (l)umírovců a (r)uchovců významně přispěly k rozvoji naší literatury. Dějinami |T)užických (s)rbů se zabývají i současní historici.
Mezi navštěvované oblasti naší (r)epubliky patří (m)oravský (k)ras. Když řekneme (k)rkonoše, ■ení to jen (p)ec (p)od (s)něžkou a (š)pindlerův (m)lýn. Výlet na (d)ívčí (k)ameny, (p)tačí (k)ameny, (v)ysoké (k)olo, (v)elký a (m)alý (š)išák zvládne i méně vyspělý turista. Někoho láká ■edohledná plocha (m)oře (j)aderského či (č)erného, jiný je zaujat romantikou G)ezer a (p)les, ■apř. (č)erného (j)ezera, (š)trbského a (s)kalnatého (p)lesa. Zaujal nás také výlet k prameni ieky (m)oravy pod (k)rálickým (s)něžníkem. Řeka (l)abe pramení v (k)rkonoších na (l)abské linouce, protéká úrodným (p)olabím, (č)eským (s)tředohořím a v (h)řensku opouští naše ■zemí. Těšili jsme se na výlet do (v)elké (s)tudené (d)oliny ve (v)ysokých (t)atrách. Studoval ■ářečí (m)oravského (s)lovácka. Počasí na (b)ritských (o)strovech bylo horší než u nás. Chtěla brch navštívit pobřeží (f)rancouzské (r)iviéry nebo část (ř)íma, tzv. (v)atikánské (m)ěsto. Koupali jsme se v (t)iché (o)rlici. Přijeli jsme do hotelu (b)ílý (h)ořec v (h)arrachově.
Déti ze (z)ákladní školy v (l)ounech navštívily v Praze (d)ivadlo (n)a (v)inohradech a jejich ■citelé (d)ivadlo (n)a (z)ábradlí. Krása (s)metanových děl ožila v provedení našich
• f»flharmoniků. Koupili jsme si knihu vydanou v (o)lomouckém nakladatelství (f)in. Studium ■a(s)tavební (f)akultě (č)eského (v)ysokého (u)čení (t)echnického je náročné. Při procházce Prahou jsme si prohlédli (s)taré (m)ěsto a (m)alou (s)tranu. Prohlídka (p)ražského (h)radu, jeho (v)ladislavského (s)álu, (s)vatovítského (ch)rámu se známou (k)aplí (s)vatováclavskou aSbírek (č)eskčho (g)otického umění v (k)láštěře (s)v. (j)iří uspokojí i ty nejnáročnější turisty. Z (v)áclavského (n)áměstí jsme šli přes (m)ůstek, potom (u)licí (n)a (p)říkopě, prošli jsme |p)rašnou (b)ranou a (c)eletnou (u)licí přímo k památné (s)taroměstské (r)adnici se tsitaroměstským (o)rlojem. Návštěva (h)ostince (u) (k)alicha nebo některé ze (s)taročeských ^Malostranských hospůdek dokreslí obraz (s)taré Prahy. Učení (m)istra Jana Husa nám pfipomene návštěva (b)etlémské (k)aple na (b)etlémském (n)áměstí. Odvaha (p)ražanů se projevila také v době (p)ražského (p)ovstání. Naše (č)eské lidové tradice vždy znovu ožívají
• (v)ánocích a (v)elikonocích. K večeři snědl chléb s máslem a (e)mentál. Nehodu zavinil ■copatmý řidič (v)olhy.
V (j)ízdárně (p)ražského (h)radu jsme si prohlédli zajímavou výstavu. Nalézt (v)elký (v)ůz Jowede i člověk s nepatrnými znalostmi astronomie. Na (n)ový (r)ok se rodina vždy scházela ■ babičky. Antický filozof Thales pocházel z (m)alé (a)sie. Vyměnili jsme třípokojový byt t in Hici (n)a (s)antošce za dvoupokojový na (s)ídlišti (j)ižní (m)ěsto. Učili jsme se, že (ř)ekovč «Mi v jižní části (p)oloostrova (b)alkánského. V 90. letech 17. století vyvrcholil na (d)omažlicku r*y ich)odů o dávné svobody a privilegia. Orchestr se vrátil ze zájezdu do (j)ižní (a)meriky. V(d)vořákově (s)íni (d)omu (u)mělců dnes účinkuje (č)eské (n)oneto.
Pohádky o (h)árúnu (a)r (r)ašídovi, slavné cesty (v)asca (d)e (g)amy, báje o (s)emiramidiných (v)isutých (z)ahradách, (g)ermánské kmeny (m)arkomani a (k)vádové, (o)ratorium o (p)anně (o)rleánské, loutkové divadlo s (k)ašpárkem, (p)ruský král (b)edřich (v)eliký, porážka (n)apoleona (b)onaparta, ulice ve (s)pišské (n)ové (v)si, hostinec (u) (z)eleného (s)tromu, mlhovina v (m)léčné (d)ráze, celá (v)elká (b)ritánie a (s)everní (i)rsko, pozvání do (n)árodního (d)omu v Olomouci, úroda na (p)řerovsku, sbírky (s)trahovského (k)láštera, výzkumy na (d)álném (v)ýchodě, nepokoje na (s)tředním (v)ýchodě, (v)ltava pod (v)yšehradskou (s)kálou,
(0) brazárna (k)roměřížského (z)ámku, soutok (h)orní a (d)olní (b)ečvy, (p)alackého článek v (č)asopise (č)eskoslovenského (m)uzea, inspirace (r)ukopisu (z)elenohorského, několik (š)palíčků (k)ramářských písní, obrazy (m)istra (t)řeboňského oltáře, (n)ovákova (s)ymfonická báseň (v) (t)atrách, zájezd souboru (n)árodního (d)ivadla, jízda (p)ražským (m)etrem, vývoj po (t)řicetileté válce, citace z (ch)arty (o)rganizace (s)pojených (n)árodů, oslavy (s)edmnáctého
(1) istopadu, přijeď na (p)omlázku, píše na psacím stroji (c)onzul, pracuje na počítači značky
(a) tari, užívá zase (p)enicilín, nejraději jezdí (f)elicií, sto gramů (b)orové vody, Jirka je známý (d)onchuán, (i)ndiánský náčelník (s)okolí (o)ko, dárek od (j)ejí (m)ilosti (k)něžny (z)aháňské, velkomyslný (m)ecenáš umění, koupil si dvě lahve (k)ofoly, město (d)vůr (k)rálové je známé svou (z)oologickou (z)ahradou, (ch)rám (s)vatého (m)ikuláše v Praze, výprava k (s)evernímu (p)ólu, pohřeb na (o)lšanských (h)řbitovech.
Celé (s)lovanstvo se rozdělilo na tři základní skupiny. V české národní pohádce (o) (p)alečkovi se vypravuje, jak (s)udičky předpověděly (p)alečkovi osud. Za (h)usitské revoluce se (h)usité brzy rozdělili na (p)ražany a (t)ábority. Nebudu vám dělat pořád (k)ašpara! Všichni (a)fričané jsou (č)ernoši. První český král z rodu (l)ucemburků se jmenoval (j)an (l)ucemburský. Podle spisovatele (v)eleslavína a podle (v)eleslavínovy družiny se nazývá celé období ve vývoji naší slovesné kultury (d)obou (v)eleslavínskou. Neruda věnoval mnoho prací svým (m)alostraňanům. Antické (m)úzy byly bohyně věd a umění. Církev (č)eských (b)ratrí vycházela z učení (p)etra (ch)elčického. Do Prahy jezdí z Olomouce také rychlík (o)stravan. Na (n)ový (r)ok si lidé vzájemně přejí mnoho štěstí v (n)ovém (r)oce. Jablko (z)latá (r)eneta má aromatickou dužinu. Prosíme (v)ás o brzkou odpověď. Krajina kolem (t)urnova se nazývá (č)eský (r)áj. Nejkrásnější souhvězdí na jižní obloze je (j)ižní (k)říž. V zemích (b)lízkého (v)ýchodu žijí obyvatelé (m)ohamedánského náboženství neboli (m)ohamedáni. Jestliže se mezi oběžnici (z)emi a (s)lunce dostane zemská oběžnice (m)ěsíc, nastává zatmění (s)lunce.
Navštívil (m)atematický (ú)stav AV ČR, je studentem třetího ročníku (p)řírodovědecké (f)akulty (u)niverzity (p)alackého v Olomouci, navštěvuje přednášky na (k)atedře českého jazyka a literatury, (k)ostel (s)v. (m)artina (v)e (z)di, mast koupila v (l)ékárně (u) (j)ednorožce, léčí se na (ch)irurgické (k)linice, rádi navštěvujeme (o)bčanskou (p)lovárnu. koupil si sedací soupravu (l)ada, zaujal nás výklad o (k)rálovství (č)eském a (m)arkrabství (m)oravském, obdivovali jsme budovu (k)láštera (a)lžbětinek, tramvajová zastávka (u) (t)ržnice, (k)arlovarský pramen (k)nížete (v)áclava, na návsi se sešlo několik (r)omů, oblíbil si (o)rient. plán (h)ornoslezské (u)helné (p)ánve, lidé si prý vytvořili (b)ohy personifikací přírodních sil. (m)nichovohradišťané povzbuzovali své mužstvo, (k)ladenští horníci, starověký filozof (h)érakleitos (z) (e)fesu, malířské dílo (v)incenta (v)an (g)ogha, navštívil (m)ariánské (l)ázné a (k)arlovy (v)ary, panovník (k)arel (č)tvrtý, nová instrumentace (s)tátní hymny, relace (j)azykového koutku v rozhlase, schůze na (m)inisterstvu (h)ospodářství, lidové zvyky na (k)větnou (n)edéli, vánice o (h)odu
(b) ožím (v)ánočním, přípravy na (š)tědrý (d)en, pere v (a)zuru, vládce hor (k)rakonoš, pohádka (č)ervená (k)arkulka, automobil značky (s)amara, přichází (j)eho (m)agnifícence - (r)ektor
38
(u)niverzity, oslovení vyslance (v)aše (e)xcelence, jejich sousedka je známá (x)antipa, jednal na (o)becním úřadě v Prostějově.
Užitím ve větách vysvětlete rozdíly ve způsobu psaní:
národní divadlo - Národní divadlo, západ - Západ, země - Země, fiat - Fiat, polárka - Polárka, pražané - Pražané, mnichované - Mnichované, honza - Honza, matěj - Matěj, cikáni - Cikáni, židé - Židé, navrátil - Navrátil, černá hora - Černá hora - Černá Hora, velký vůz - Velký vůz, slunce - Slunce.
Doplňte velká a malá písmena: Ze zeměpisu
Při řece -oravě se prostírají dvě nížiny. Od -everu po -apajedla se táhne -ornomoravský -val. Je to úrodná -emě -aná, proslulá -anáckým ječmenem. Od -apajedel na -ih leží -olnomoravský -*aL obývaný veselými -lováky. Východní část -emě zabírá -alašsko a -ašsko s památným -idhoštěm a -ysou -orou. Jsou tam i -odslavice, rodiště F. Palackého. Na -eskomoravské -rchovině bydlí -oráči.
ft> stopách Boženy Němcové
Letos o prázdninách jsem byl na návštěvě u -ováků v -everovýchodních -echách na -áchodsku. Jednoho dne jsme se vydali do těch míst, o kterých píše B. Němcová ve své -abičce. Z -áchoda jme přijeli do -eské -kaliče a pak jsme přišli k -atibořickému -ámku a k -tarému -ělidlu. Postáli jsme také u -iktorčina -plavu. Rád bych poznal i -omažlicko a jiné -eské a -oravské kraje, např. -odtsko nebo -oravské -lovácko.
(Z žákovských prací)
3.10 Zkratky a značky Zkratky
Některá slova i celá slovní spojení zkracujeme. Ustálené zkratky se tvoří prvním písmenem slova či slov daného spojení nebo počáteční skupinou písmen zakončenou na souhlásku. Za takovými zkratkami píšeme vždy tečku, př. p. - pan i páni, sl. - slečna, sv. - svatý, t. r. - toho •oku.př. Kr. - před Kristem, v. r. - vlastní rukou, př. n. I. - před naším letopočtem, h., hod. -a:čma. hodin aj.
Pnpomínáme: číslo jednací - č. /, ale i čj.; číslo popisné - č. p., ale i čp.; akciová společnost - a. s.; společnost s ručením omezeným -s. s r. o., ale i s. r. o.
Jména rodná a křestní se zkracují buď počátečním písmenem, př. /. - Jan, Jiří, Josef; P. -WkmX Petr aj., nebo charakteristickou počáteční skupinou, př. Jos. - Josef, Fr., Frant. -František aj.
Fodobně se zkracují přívlastky a bližší místní určení v zeměpisných jménech, př. K. Vary, ML Boleslav, Mor. Budějovice, Týn n. Vit. aj.
Ojediněle tvoří zkratku spojení prvního a posledního písmene - zkratka končí samohláskou, "točku za takovými zkratkami nepíšeme, pí. pí - paní, fa - firma, fě- firmě, fy - firmy.
Závaznou podobu mají oficiální zkratky akademických nebo vědecko-akademických titulů. Pfieme za nimi tečku:
MUDr. (z lat. medicinae universae doctor), MVDr. (medicinae veterinariae doctor), PhDr. ^pWosophiae doctor), RNDr. (rerum naturalium doctor), PaedDr. (paedagogicae doctor),
39