K pojetí lexikonu čili slovníku Slovník: - nejčastěji abecedně řazený seznam slovní zásoby, vysvětlující slova z různých hledisek - sestavováním slovníků se zabývá lingvistická disciplína zvaná lexikografie. Ve většině slovníků jsou slova zachycena pouze ve svém základním tvaru, tzv. lemmatu Slovníky se vyskytují tradičně nejčastěji v knižní podobě (např. Slovník spisovné češtiny). V poslední době se však objevují i digitální slovníky, dostupné na CD nebo na internetu (např. anglický dictionary.com) Klasifikace slovníků podle Manuálu lexikografie (Blatná, R., Čermák, F. eds.). H+H Jinočany 1995, s. 11-13: Klasifikační rys (klasifikujeme): Typ slovníku 1. (Obsah) obecně a) encyklopedické b) jazykové (dále ad 2.) 2. (Čas) jazykově a) diachronní: historické – etymologické b) synchronní (dále ad 3.) 3. (Jazyky) synchronní a) vícejazyčné/překladové (dvou- či více) b) jednojazyčné (dále ad 4., též k rozsahu) 4. (Cíl) jednojazyčné a) normativní (obv. školní), kodifikační b) deskriptivní/ vědecké (dále ad 5.) 5. (Uspořádání) deskriptivní a) jiné: retrográdní, frekvenční, věcné/tezaurus… (srov. 7.) b) alfabetické (dále ad 6.) 6. (Oblast) alfabetické a) dílčí - individuální (autora, díla…) - stratifikované: geograficky (dialektické) či sociálně (sociolekty, registr, slang – argot…) - oborové: - věcné: terminologické, popř. slang - jazykové: onomaziologické (srov. 7.), frazeologické, onomastické… b) celonárodní (dále ad 7.) 7. (Východisko) a) onomaziologické: - tezaurus/ věcný; synonymické, hyponymické aj. b) sémaziologické (dále ad 8.): obecné – dílčí (ne/normativní), ortografické–ortoepické (ne/normativní) 8. (Médium uložení) a) knižní b) elektronické 9. (Specifikace) - speciální slovníky retrográdní, slovníky zkratek aj. NEJČASTĚJŠÍ DRUHY (TYPY) SLOVNÍKŮ (shrnutí): 1. podle rozsahu: * slovníky malé, kapesní (do 10 000 hesel) * slovníky střední (50 000 až 60 000 hesel) * slovníky velké (nad 60 000 hesel) 2. podle účelu (zaměření, typu) hesel: · slovníky výkladové (jednojazyčné): a) jazykové: PSJČ (250 000 hesel – doložena citáty, 9 dílů), SSJČ, SSČ b) naučné: kromě významu slova přináší i širší obecné poučení (slovníky naučné, encyklopedie) * slovníky současného jazyka (významové, pravopisné, frazeologické, slovníky synonym, slovníky cizích slov atd.) * slovníky jednotlivých historických období a slovníky etymologické * slovníky popisující slovní zásobu profesních skupin (např. Filosofický slovník, Defektologický slovník, Biblický slovník apod.) * speciální (retrográdní, frekvenční, valenční atd.) slovníky překladové (vícejazyčné) - překlad z jednoho jazyka do druhého - ke slovům jednoho jazyka obsahují jeho překlad v druhém jazyce (často i s výslovností, komentářemi, frázemi… nebo s jinými doprovodnými informacemi) - některé větší překladové slovníky obsahují i druhou část, ve kterém jsou slova pro zpětný překlad z druhého jazyka do prvního - mohou být i specializované (např. na odborné termíny z některé oblasti) 3. podle využití: 3.1 normativní, kodifikační (SSJČ, SSČ) 3.2 ilustrativní, vědecké, deskriptivní (PSJČ) 4. podle časového hlediska: a) synchronní b) diachronní 5. podle speciálního účelu zachycení lexikonu: Ø SLOVNÍK HISTORICKÝ – např. Staročeský slovník – slovní zásoba staré češtiny do 15. století Ø SLOVNÍK NÁŘEČNÍ Ø SLOVNÍK AUTORSKÝ – všechna slova jednoho autora Ø SLOVNÍK FRAZEOLOGICKÝ – ustálený výklad slov, Lidová rčení – Zaorálek, Slovník synonym a frazeologismů, Slovník české frazeologie a idiomatiky, Český slovník věcný a synonymický … Ø SLOVNÍK CIZÍCH SLOV Ø SLOVNÍK ZKRATEK Ø SLOVNÍK ETYMOLOGICKÝ – vysvětluje původ slova (např. V. Machek aj.) Ø SLOVNÍK FREKVENČNÍ – informuje o četnosti (frekvenci výskytu) slova v promluvách Ø SLOVNÍK RETROGRÁDNÍ – zpětný slovník, při řazení slov se postupuje od konce slov (abecedně) Využití slovníků ve spec. oborech: I. V praktických oborech: 1. Slovník zkratek 2. Slovník pojmů a definic 3. Slovník hesel 4. Slovník slangů II. Biblické slovníky: * Jednojazyčné biblické slovníky vykládají jednotlivé biblické termíny v témže jazyce, * Specializované dvojjazyčné slovníky překládají z jednoho jazyka do druhého slova vyskytující se v Bibli (např. Řecko-český biblický slovník) * Kombinované biblické slovníky vykládají jednotlivé termíny a současně uvádějí jejich podobu v originálním jazyce (hebrejském, řeckém) se všemi možnostmi překladu daného slova. * Speciální (synoptické) slovníky porovnávají mezi sebou různá místa Bible. Kombinovaný slovník svou velikostí může patřit mezi rozsáhlá díla i když konečný počet termínů, jimiž se zabývá, nepřesahuje 10 000 hesel. Poněvadž řada výrazů Bible je překladem někdy desíti i více slov hebrejských a řeckých a na druhé straně jeden a týž hebrejský nebo řecký výraz je překládán množstvím různých českých slov, je nutné v kombinovaném slovníku uvést i hebrejský a řecký originál. Kombinovaný biblický slovník uvádí i slova z dalších jazyků (latina, aramejština), které v biblické kultuře hrály významnou roli. (srov. také: Čejka, M.: Česká lexikologie a lexikografie…)