PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (adverbiale): - okolnosti Primárně: kdy?, kde?, jak?, proč?... Ø PU času (temporis) Ø PU místa (loci) Ø PU způsobu (modi) Ø PU příčiny (causae), popř. důvodu Odlišit: příčina/ důvod x účel x důsledek, následek, výsledek, účinek apod. X -> … Pří (prvotní) impuls (příčina, důvod; protože/ neboť) X -> … V (Účl) = „smysl, představa výsledku“ (účel, aby) X => … V (Důsl)… implikace, konsekvence (logická); to, co z něčeho vyplývá (důsledek, proto, a proto, tedy, tudíž, a tak) X -> … V… konečná fáze procesu, výsledek X -> … N… následek = to, co následuje (díky procesu) X -> … V (Účn)… to, čeho dosahujeme, nebo i neúmyslně: výsledek procesu… účinek Sekundárně: - druhy samostatné nebo od základních odvozené: · účelu · míry · podmínky · přípustky · zřetele · příčiny · prostředku · původce děje Terciálně např.: - další (možné?) druhy odlišované různými autory: · původu · výsledku (-ů; děje např.) · společenství · prvotních okolností x průvodních okolností (podle pojetí autora) · etc… PU vlastního způsobu – JAKÝM ZPŮSOBEM? Jak Vyjádřeno: * přímo – Zpívá krásně. * přirovnáním – Zpívá jako slavík. * účinkem – Zpívá až k pláči. (= dojemně, špatně) PU míry – KOLIK?, JAKOU MĚROU?, vyjádřeno: * přímo – Hodně křičel. * přirovnáním – Křičel jako na lesy. * účinkem – Křičel do ochraptění. * omezením – Padli všichni kromě dvou. Řekl to nejen mně. * rozdílem – Čím menší pán, tím větší žádá úcty. Příslovečné určení příčiny - příčinná souvislost dvou dějů: PROČ (SE) NĚCO DĚJE/JE? PU příčiny – v užším smyslu – PROČ?, příčina předchází (Třásla se zimou. Trpěl angínami.) Nepříliš správně se někdy přiřazuje: PU účelu – ZA JAKÝM ÚČELEM?, příčina následuje (Lidé tam chodili žádat o radu. Šel tam pro peníze. Připil mu na zdraví.) PU podmínky – ZA JAKÉ PODMÍNKY?, příčina je možná (V případě nehody volejte hasiče.) PU přípustky – NAVZDORY ČEMU?, neplatná příčina (I přes pokročilý věk byl bystrý. Proti všem očekáváním klub vyhrál.) Dále (spíše samostatně): PU prostředku – S ČÍ POMOCÍ?, vyjadřuje určení POMŮCKY (svítit baterkou, odjet vlakem) nebo MĚŘÍTKA, NORMY (řídit se zásadou). PU zřetele – VZHLEDEM K ČEMU?, nejčastěji vyjádřeno: * 7.pádem (Zevnějškem se podobala matce. Stál čelem k domu. Otec je povoláním kantor.) * 3.pádem (Byl k němu hrubý.) * dalšími pády (Poradil mu ohledně toho dopisu.) PU společenství – SPOLU S ČÍM? (bez čeho), nejčastěji vyjádřeno: * 2. a 7. pádem – s předložkami "s" a "bez" (Seděl v kupé s Janou. Vlak s námi projížděl údolím. Bez peněz sem nechoď.) Další příklady: PU výsledků děje (Seřadit se do trojstupu. Rozpadl se v prach.) PU původu (Z prášku vařili knedlík.) PU původce (děje; např.: Dostala prsten od maminky.) PU průvodních okolností - vedle základního děje vyjadřujeme ještě vedlejší/nevětný děj (Odešel s rukama v kapsách.)