Onomastika, lexikolokogie a lexikografie


Šrámek, Rudolf: Úvod do obecné onomastiky. MU, Brno 1999 (UO)

Šrámek, R.: Onomastická lexikografie. In: Manuál lexikografie. (Blatná, R., Čermák, F. eds.). H+H,
Jinočany 1995; s. 158 - 181

Čejka, M.: Česká lexikologie a lexikografie. MU, Brno 1992


 1. Předmět výzkumu: onyma čili propria (srov. s apelativy)
 2. Povaha a podstata systému:

-          kategorie na pomezí spol. – jazyk – jedinec:

a)      onymický objekt

b)      onymický obsah

c)      onymická funkce
 3. Obecná onomastická teorie (teoretická východiska)  a metodologie (speciální pracovní metody)


(UO 11)


2. vlastní jméno jako výsledek interakce:


2.1 rovina objektů, jevů a vztahů: onymické objekty x objekty apelativní

2.2 klasifikace onymických objektů:

2.21 jednodenotátové /singulativní

2.22 více-/ mnohodenotátové: heterogenní a homogenní (série, řada, posloupnost x jeden/
individualizovaný prvek; zaměnitelnost – salve veritate…


-          nejednotnost klasifikačních přístupů:

klasifikace slovnědruhová, stratifikační, relační (vztahové modely), objektová, etymologická,
kontaktová (přímá – nepřímá, primární – sekundární, kulturní a topografická), funkční, situační
(jazyk – jedinec – společnost) aj.


(… k dalšímu studiu: UO 11-59n)


3. K vyjádření onymického obsahu a onymické funkce:


3.1. plány v rámci lexikonu:

A. onymických objektů (fixace, tematizace aj.)

B. propriálně pojmenovacího motivu (odraz věcné stránky, která se stává východiskem pojmenování
propria)

C. jazykových prostředků (stratifikace jazyka teritoriální, sociální, vnitřní aj.)

D. společenské komunikace


3.2 aspekty plánů:

A. temporální (proměnlivost v jazyce):

- nutné odlišit: temporální propriální sféra jazyka x chronologická vrstva jazyka

- etymologická onomastika (vývojové procesy)

- vymezení pojmů/ propriální vrstva (temporálnost)

- makrotyp x mikrotyp

B. areálové: propriální jádro (základní, /pre/historický typ pojmenování); časově odlišujeme…

C. propriální (onomastická) rekonstrukce (původní, předpokládaná/ -ý forma / význam), rekurs
(propriální sféra x apelativní sféra: funkční protiklad; srov. onymické funkce)

D. sociálně prestižní: záměr, norma, verifikace aj.

E. variabilita: variety a komunikace…

F. kvantifikující: produktivita, frekvence, hustota výskytu (distribuce)


(… k dalšímu studiu: UO 67 – 119)


 4. Vztah k dalším oborům (výběrově):


4.1  propriální gramatika (k uspořádání propriální sféry jazyka)

4.2  propriální sémantika (geneze, vývoj, status - funkce)

4.3  onomastická lexikografie:

- (an-)oikonyma / toponyma

a)      onymický obsah (trvalé spojení mezi denotátem a propriem); teorie onymických objektů
denotátů

b)      onymické heslo: základní, hnízdové, etymologické, revokační, pomocné… (souvisí s , teorií
lemmatizace)

c)      onomastické slovníky (odlišení: katalog/kartotéka, rejstřík/index, slovník/lexikon…)… srov.
obecnou teorii klasifikace slovníků …

d)      materiálová báze

e)      problematika výkladu


(… k dalšímu studiu: UO 121-147)