Metodologie vědy Lukáš Richterek Katedra experimentální fyziky PF UP, 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc lukas.richterek@upol.cz Podklad k předmětům: Filozofické problémy přírodních věd (UPOL) Fyzika, filozofie, umění (SLU) Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 1 / 16 Gnoseologie Vladimír Nabokov Není vědy bez fantazie a není umění bez faktů. gnoselogogie (γν˜ωσις gnósis – vědění a λ´oγoς logos – slovo) noetika (νo´ηµα noéma – myšlenka) epistemologie (εpισ´ηµη epistémé – znalost, schopnost) historicky spojeno s určitými myšlenkovými směry a proudy – „ismy“ naivní realismus: spoléhá na smysly – vnímané věci jsou totožné s vjemy – předměty jsou i bez našeho vnímání barevné, mají chuť apod. (odlétající pták mizí, slunce zapadá, atd.) =⇒ není činěn rozdíl mezi vjemovým odrazem reality a mezi představami (halucinace, uvědomění objektu a subjektu, vztah mezí poznáváním a poznávaným) × George Berkeley (1685--1753): „Esse est percipi“, Být znamená být vnímán Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 2 / 16 Další -ismy... iracionalismus: problém zdroje poznání; uznává i jiné zdroje jako vnuknutí, osvícení, náboženskou extázi, v pozdějších dobách intuici, instinkt atd. relativismus: téma sofistů a skeptiků ve starověkém Řecku, nedůvěra ke smyslovému poznání a důraz na rozum, podstata jsoucna mimo hranice poznatelnosti Protágoras z Abdér (481 př. n. l.--410 př. n. l.) „Mírou všeho je člověk“, neboli každému je pravdou to, co se mu jí zdá být. Gorgiás (485 př. n. l.--380 př. n. l.) „Nic není. I kdyby něco bylo, nemohli bychom toho poznati. Kdybychom to i poznati dovedli, nemohli bychom toho jiným vyjádřiti.“ Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 3 / 16 Zdroj: Anzenbacher, A. (1990). Úvod do filozofie. Praha: SPN. Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 4 / 16 Další -ismy... empirismus (senzualismus): období renesance ve spojení s rozvojem přírodních věd; smyslové poznání do role prvotního zdroje našeho vědění (vše, co je v rozumu, bylo již nějak obsaženo ve smyslech a počitcích) Francis Bacon, Thomas Hobbes („Člověk člověku vlkem“), John Locke („Předpokládejme tedy, že vědomí je takříkajíc čistý list papíru, nepopsaný, prostý jakýchkoli ideí“), David Hume Descartův racionalismus: zdůrazňuje neomezené možnosti lidského rozumu a spatřující v něm východisko poznání – „co je rozumné, je také skutečné“ =⇒ cílem vypracovat univerzální metodu, pomocí níž by bylo možné získávat pravdivé poznatky o skutečnosti nezávisle na smyslové zkušenosti Baruch Spinoza („Bůh čili příroda“), Gottfried Wilhelm Leibniz („Žijeme v nejlepším z možných světů“) Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 5 / 16 Další -ismy... Kantův agnosticismus: vztah smyslového a racionálního poznání – mezi vnější skutečností a naším poznáním o ní je nepřekročitelná propast, naše poznání není adekvátní. Podněty a informace poskytuje sice zkušenost, jak tvrdí empiristé, ale zdrojem poznání je rozum, podle Kanta nezávislý na zkušenosti. Toto stanovisko překonává německá klasická filozofie, zejména Georg Wilhelm Friedrich Hegel („Nic velkého na světě se nerodí bez myšlení“) – skutečnost odvoditelná z myšlení. pozitivistická reakce: dány pouze jevy jako pozitivní skutečnost a je bezúčelné pátrat po jejich podstatě a vůbec zbytečné jsou metafyzické otázky po smyslu, účelu či příčinách jevů; pouze konstatovat fakta daná formou jevů, uspořádávat je podle zákonů a z nich předvídat jevy budoucí Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 5 / 16 empirismus × racionalismus Empirici: Mravenci staví z materiálu, který nasbírali v přírodě kolem sebe Francis Bacon (1561–1626) George Berkeley (1685–1753) David Hume (1711–1776) Ernst Mach (1838–1916) Logičtí empiristé (logičtí empiristé – Vídeňský, Berlínský kroužek, …; Rudolf Carnap – verifikace, Hans Reichenbach) Albert Einstein (1879–1955) Racionalisté: Pavouci staví z toho, co vysoukají ze sebe Pythagoras (569–475 př.n.l.) Platon (427–347 př.n.l.) René Descartes (1596–1650) Albert Einstein (1879–1955) Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 6 / 16 John Stuart Mill (1806–1873) kánony (pravidla) indukce: pevný psychologický a logický základ pozitivismu poskytnout =⇒ úkolem logiky je odlišit nahodilé spojení představ od trvalých, zákonitých jediným pramenem poznání zkušenost a jedinou přípustnou metodou poznání je proto indukce metoda shody – mají-li dva nebo více zkoumaných jevů jeden faktor společný, je tento faktor příčinou nebo účinkem, jenž zkoumáme (otrava stejným jídlem); metoda rozdílu – mají-li dva případy, z nichž jeden obsahuje zkoumaný jev a druhý ne, všechny ostatní znaky kromě odlišného faktoru společné, pak se tento odlišný faktor vztahuje k příčině či účinku zkoumaného jevu (otrava tím, co snědl navíc); Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 7 / 16 John Stuart Mill (1806–1873) kánony (pravidla) indukce: pevný psychologický a logický základ pozitivismu poskytnout =⇒ úkolem logiky je odlišit nahodilé spojení představ od trvalých, zákonitých jediným pramenem poznání zkušenost a jedinou přípustnou metodou poznání je proto indukce metoda kombinace shody a rozdílu – mají-li dva nebo více zkoumaných jevů jeden společný faktor, který se nevyskytuje v případech, kde zkoumaný jev také chybí, pak se tento faktor vztahuje k příčině zkoumaného jevu; metoda zbytků – odstraníme-li ze zkoumaného jevu část, která je známa jako výsledek působení určitých známých faktorů, pak zbytek tohoto jevu musí být následkem ostatních možných faktorů (pizza - průjem, čaj – bolení hlavy; pokud navíc žaludeční problémy – salát); Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 7 / 16 John Stuart Mill (1806–1873) kánony (pravidla) indukce: pevný psychologický a logický základ pozitivismu poskytnout =⇒ úkolem logiky je odlišit nahodilé spojení představ od trvalých, zákonitých jediným pramenem poznání zkušenost a jedinou přípustnou metodou poznání je proto indukce metoda sdružených změn – jestliže se v souvislosti se změnou určitého faktoru změní i jiný faktor, jsou kauzálně spojeny (různé množství slátu, různý stupeň problémů). Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 7 / 16 Francis Bacon (1561–1626) Kniha Přísloví 24,5 Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu. Nové organon: kritický, maximálně odosobněný přístup ke skutečnosti, zbavený emocí, vlastních názorů a hodnocení dále připravenost vzdát se dosud uznávaných myšlenkových konstrukcí, pakliže se výsledky vědeckého zkoumaní s nimi dostanou do rozporu, skepsi a nedogmatičnost. v běžném životě není takový přístup příliš častý a vědeckost, objektivita poznání v neustálém ohrožení čtyři překážky, které musí překonávat: Afor. 39: Idolů pak, které by se zmocnily lidských myslí jsou čtyři druhy. První druh jsem nazval idoly rodu, druhý pak idoly jeskyně, třetí idoly tržiště a čtvrtý idoly divadla.Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 8 / 16 Francis Bacon: Idoly Afor. 41: Idoly rodu mají základ v samé lidské přirozenosti a v samém lidském rodu či pokolení. Tvrzení, že lidské smysly jsou mírou věcí, je vlastně nesprávné. Právě naopak, jak všechny smyslové vjemy, tak i to, co je v mysli, je ve vztahu k člověku a nikoli k vesmíru. Lidský rozum je jako nerovné zrcadlo, jež přijímajíc paprsky věcí, směšuje svoji přirozenost s přirozeností věcí a tím ji pokřivuje a porušuje. Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 9 / 16 Francis Bacon: Idoly Afor. 42: Idoly jeskyně jsou idoly člověka jako jednotlivce, neboť každý jednotlivec má svoji jakousi individuální jeskyni či doupě. Tato jeskyně láme a zkresluje světlo přírody, a to jednak proto, že každému je vlastní určitá zvláštní přirozenost, jednak proto, že se mu dostalo odlišné výchovy a stýkal se s jinými lidmi. Také proto, že četl jen určité knihy a měl v úctě rozmanité autority a obdivoval se jim, dále proto, že jeho dojmy byly odlišné, podle toho, zda se naskytly duši předpojaté a plné předsudků, anebo duši vyrovnané a klidné, anebo pro jiné věci tohoto druhu. Takže vlastně lidský duch (tak jak je uspořádán v jednotlivých lidech) je velmi proměnlivý, naprosto zmatený a jaksi náhodný. Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 9 / 16 Francis Bacon: Idoly Afor. 43: Jsou však také idoly, jež vznikly ze vzájemného styku a společenského života lidského rodu, ty pak nazýváme idoly tržiště proto, že vznikly vzájemným dohadováním ve společenství. Lidé se totiž dorozumívají řečí: slova jsou pak určována obecným chápáním. Špatný a nevhodný výběr slov kupodivu značně překáží rozumu. Nenapraví to ani definice, ani nějaké vysvětlování, jak se učenci obvykle ohrazují a brání. Slova prostě rozum znásilňují a všechno uvádějí ve zmatek a lidi svádějí k nespočetným a zbytečným sporům a myšlenkám. Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 9 / 16 Francis Bacon: Idoly Afor. 44: A konečně jsou také idoly, které se do lidských myslí přestěhovaly z různých filozofických učení a z toho, že se nesprávně používalo pravidel dokazování. Nazývám je idoly divadla, poněvadž všechny tradiční a až dosud vynalezené filozofické systémy jsou podle mého mínění jako divadelní hry, jež vytvořily toliko světy vymyšlené a jakoby na divadle. Nemluvím jenom o nynějších filozofických školách, ale také o těch starých, protože takových her lze složit a společně provozovat ještě velmi mnoho Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 9 / 16 Francis Bacon: Idoly =⇒ naše poznání světa má své hranice vymezené schopnostmi lidských smyslových orgánů a rozumu ke vnímání reality se druží individuální sebeklamy dané povahou, výchovou a návyky, v nichž je člověk uzavřen „jako v jeskyni“ mezi lidmi a skutečností stojí také řeč, jež jako zprostředkující systém může také deformovat poznání pro zachycení skutečnosti mohou lidé vytvářet i značně odlišné konstrukce, bývá obtížné oprostit se od předsudků opírajících se o názory uznávaných autorit Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 9 / 16 Faktory ovlivňující poznání biologické jiný práh citlivosti klamy =⇒ anatomická stavba smyslových orgánů a princip jejich funkce ovlivňuje lidskou psychiku (sugestibilita, racionalizace, projekce apod.) zapojují se emoce a vůle, které mohou silně a i nevědomě poznání zkreslovat daltonismus – není dobrý předpoklad např. pro výzkum v oblasti spektroskopie (eliminace pomocí technických prostředků – dalekohled, mikroskop, Karl Jansky, …) dostatečně velké galvanické baterie otevřely Humphry Davymu cestu k objevu alkalických kovů Nové technologie umožňují zpřesňovat a ověřovat již provedené experimenty (Michelsonův-Morleyův experiment 1887) Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 10 / 16 Faktory ovlivňující poznání společenské: souvisejí se společenskou funkcí a postavením vědy – ekonomické a politicko-ideologické Příklad piltdownské lebky V době koloniálních válek bylo třeba zdůvodnit nadřazenost bílé rasy jako argument pro „civilizační úsilí“ Evropanů v Africe. Na jaře roku 1912 právník a amatérský archeolog Charles Dawson nalezl ve štěrkovně u sussexského Piltdownu úlomky tzv. piltdownské lebky (později našel ještě další), která měla dokumentovat, že už v době Pithecantropa (před 200 000 lety) na území Anglie žili vyspělejší předkové člověka. Až v roce 1953 britský vědec Kenneth Page Oakley dokázal, že piltdownské kosti nejsou tak staré, jak se mezitím nadšeně předpokládalo. Ba co víc, čelist byla výrazně mladší než zbytek lebky, kosti byly máčeny v kyselině a pak barveny solemi železa a manganu. Autorem byl pravděpodobně tehdejší pracovník místního muzea Martin A.C. Hinton. V českých zemích: rukopisy královédvorský a zelenohorský genetika v SSSR (zdánlivě protiřečí teorii evoluce!), podobně byl brzděn rozvoj kybernetiky a výpočetní techniky Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 10 / 16 Společenské faktory – pokračování Ideologický vliv může za určitých podmínek být i nechtěně produktivní zájem o morfologii v 19. století, který vedl k nashromáždění velkého množství faktů, jež později byly využity jako argument pro ideu evoluce, byl původně motivován úsilím vypátrat Božský plán přírody podobně kosmické lety a rozvoj kosmonautiky se v 50. a 60. letech 20. století jak v USA tak SSSR staly prestižní politickou záležitostí (vliv i na učebnice) preference určitých oblastí výzkumu (i finanční podpora) × finanční náročností vědeckých pracovišť Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 11 / 16 Metody Metoda (z řeckého met-hodos – doslova „za cestou“, cesta za něčím) je postup nebo návod Francis Bacon: „ipsa scientia potestas est“ (Meditationes Sacrae, 1597) Thomas Hobbes (Leviathan, 1651), sekretář za mlada LOGICKÉ: fakta (objekty, vlastnosti, procesy) EMPIRICKÉ: údaje (věty, pojmy, čísla) + manipulace s nimi ⇒ poznatky vědecký fakt: matematicky, jazykově vyjádřená informace normy: objektivní, exaktní, empiricky ověřitelný (není jednoduché!: receptory, CERN, GPB) « buň. jádro nemá chromatickou strukturu – denaturace bílkovin při barvení preparátů 1561–1626 1588–1679 Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 12 / 16 Metodika Sled postupů v konkrétním uplatnění metod skepse × kampaňovitost Mendělejev hmotnost Ga, zpochybnil měření ⇒ měl pravdu Einstein a ohyb světelných paprsků získávání fakt 1. etapa, zpracování logickými metodami ⇒ rac. konstrukce (hypotézy, …) vyšší stupeň obecnosti « rozdrcená rostl. tkáň + jód ⇒ modrá, škrob + jód ⇒ modrá, ⇒ ??? některá fakta na okraji, znovuobjevení (setrvačnost u W. Ockhama) problém zálohování dat Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 13 / 16 Jazyk latina, angličtina, matematické, astronomická symboly vztah jazyka a myšlení (němčina, slovanské jazyky) maximální jednoznačnost, internacionální pojmy (× jazykový zákon) nebezpečí zvágňování (práce, energie, pampeliška, kompetence) méně jazykových prostředků (oznamovací věty) Noam Chomsky: struktura jazyka biologicky zakódována v mozku, společná všem; formální gramatika jazyk vlastní jen člověku (???) × některé druhy opic (hominidé) *1928 Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 14 / 16 Pragmatika, sémantika, … pragmatika (pragma = skutek): souvislost s činností lidí, sociální, věková příslušnost, co se řeší, vliv kontextu (soudci před obědem) Když diplomat řekne ano, myslí tím „možná“; když řekne možná, myslí „ne“; když řekne ne, není to diplomat. Když dáma řekne ne, myslí tím „možná“; když řekne možná, myslí „ano“; když řekne ano, není to dáma. (Voltaire) sémantika (sémantikos – sémainó, označuji; séma – znak, znamení): abstrahuje od mluvčího, zvuky, znaky, výběr výrazů, význam morfémů logická s.: význam věty dán (matematicky formalizovanými) podmínkami, za nichž je tato věta pravdivá význam výrazu ztotožňuje se způsobem jeho užití (nebo alespoň determinovaný empiricky či normativně) logická syntaxe: formální vlastnosti výrazů 1889–1951 1906–1978 Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 15 / 16 Sémantické stupně Ludwig Wittgenstein (Russel, Gödel, Hilbert, Tarski, Carnap): sémantické stupně 0. stupeň: věci a vztahy 1. stupeň: znaky pro věci a vztahy 2. stupeň: znaky pro znaky 1. stupně POZOR!!! Nesmí se směšovat! (Ta/Ten) Olomouc je starobylé město. Slovo Olomouc je složeno ze sedmi písmen. Olomouc je složen(a) ze sedmi písmen. sémantické antinomie (rozpory): Epimenidův paradox (paradox Kréťana, paradox lháře) Martin Heidegger (1889--1976): „Řeč je domovem bytí“ Ludwig Wittgenstein 1889–1951 Kurt Gödel 1906–1978 Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 16 / 16 Sémantické stupně Ludwig Wittgenstein (1889--1951): „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet“; ověřitelné výpovědi pouze o světě, nikoli o tom,co je mimo jeho rámec Friedrich Nietzche (1844--1900): „Všichni štěbetají, ale kdo ještě dokáže tiše sedět v hnízdě na vejcích?“ Ludwig Wittgenstein 1889–1951 Kurt Gödel 1906–1978 Poslední aktualizace: 6. dubna 2022 16 / 16