ti
o
m
H O
i—t
1
a
I
I
E
B
B
TT
r
■
1S4
UTRPENÍ SV, ViCUVA M UČENÍKA.
runt ad raoríem, statun Ole occasion am feciens exiebat foras, memorana boc, quod dicitur in evangelio:  „nohta  coudeinpnare, et non OoQ-dr:iijpnřihji'iiÍH!.a   Carccres quoque destruxit, oamia patibula succidřt,   OrphanoruniquLj fuít miscricore, et pater gemeatium. et viďubrum, sauciatorumque consolator: esurientes aleus, ai-tientibusque patům mink trans, ct de veatimentia au is nudos tegens; infirm05 Tisitsius, mortuos se-peliens, hoepites et peregrines ut proprios pro-ximos libanter rscipiebat; presbytcris et clcrieia honorabiliter minis trans   errantibus via. la veď l,tf is ostendebat   Insuper cti am humiUtatem, patieutiam, manauetiidineni, potissirflumque cari-tatem obaervabat; per vim atqae per fraudem uulli hominum aliquíd abstuht, ewcitumque suum non solum armig írjduebat, sod etiam opti-mis vestimentig.  Jlaec autem et his siiuilia ab ipso tírocinio spirítualiter acti varn ecclesíae vitam immitanB observabat; sed et in qu&dragesímali tempo ra per arduum callem pergebat de cíyj-tate in omtatem &d ecclesías pedester discal-ceatus, ita ut radicitua in eius vestígiia cruor apparcbat,  Cilicio aspero Eubtus indutus, děsu per vostíbua regalibus círcumamictus non cessavit gratias soli agerí deo, Itaque in tempore measia in nocte surgena ibat lu-tenter in agrum, et triticum metebat et portaba'. in liumeria suk ad domům suam, et tracts ba i, et in mot is mo-lebat, et cribrabat farmám: similiterquc sumcns idriam cum uuo cliente intempestac noctis per-gebat ad aquam, quam hauriens sic dixit: in nomine patris, et filíi, et spiritus sancti, quam-que domům affůrens, ei ea cum praeditta oblá tas coquebat.  Simili módo nocturno sileútio properab&t in vineaio suam cum ministře fidelij et aceipientes botros intríveruflt in chorus^ et portabant in cell ulam suam occulte, ibíque cal-cabant illud in tor£ulario et faderunt in urceum. Idcirco haac f&ciebat, ut per hoc sacerdotos aa-lutia hosti am offeirent domino- Sed et hoc, quo ti a ádelium relatione inventura est, tacendo prae-terire incougnium constat, qui iam dei inspira-tione praesagus erat futurorum y sed in aliia eius mul tis vaticiuha unam rem innotesco: quod qua-dam die anni circuli Tolyentis cona&endena su-penc-rem paJatium, fluspiciensque per feneatr^m uni discipulo narravit dicena: vidatur ™hi hoc
mčtliv ja.a toboř co Čteme v evangeliu: flneattdte a nebude to aomzeni,'1* Boural také vězeut a Šibenice väcchny podtínal. Sirotkům byl inilo&rdný, naříkajícím a vdovám otcem, raneným útäcbou; bime hladové, napájeje žíznivá, odívaje laty vlastními nahé, narStéťiije nemocné, pochovávaje mŕtvej hosty a cůince jako vbistní přibtiiméi^ád přijímal; kiič/JňtaZiikňni uctivé posluhoval, blond lei ni cestu pravdy ukaKůvah Mimo to také pokora^ trpélívost, mírnost, ívliäté pak laskavost 09Vécl&o?al; násilné a lstivě nikomu ničeho ne odnímal, vojsko pak své nejen zbraaecii, nýbri i dobrými Sáty odíval. Toto a podobné od svého jinošství, uóinný život církevní duSevné nápodobě, zachovával; take T čase postním po strmuých stezkách od méata k niĚatu do kostela pesky bos chodil, tak že dokonce v šlépějí tíh jeho krev ae ukazovala, Hrufcon koáili spod nose, svrcha odea Sáty královskými nepřestavid diky v /dávat i jedinému bohu. Pročeí ve ž!iě za noci vstávaje chodil kradmo na pole, pšenici požtnal a na ramenou svých domů nosil, mlátil, mlel a mouku ci&lil \ a podobně přibrav jediného sluhu za bouřlivé noci s vedrem k vodé chodil, kterouž nabíraje mluvil: „ve jménu otce i syna i ducha svatého"; z vody této doinl při-našené a ze i mi ei č n i mouky pekl oplatky. Podobné spec bával Jta ticha nočního do vinice své s věrným siahou; tam natrhavše liroznů snesli na hromadu a dauáäeli do evétničky své tajne; pak vtno lisovali a nalévali do džbánu. A to činil za tlm účelem, aby koéii toho užívat i mohli při oběti spásy pánu přinášené.  Než také tato, Echo jsme se z vypravování hodnověrných lidí dovědůli, mlčením pominou ti vidi ae nám nesluš" no, re jií tenkrát vnuknutím božím prorokoval věci budoucí; než z mnohých jiných jeho vésteb j e duu zázname navám. Vystoupiv totiž jednoho dne do hořejší části paláce řekl jistému žáku shledna s okna: „tento dům staršího Pavla knize připadá mi jako opustĚný." Zatím matka jeho sama, kteráž nevařila v boha, a nej ukrutnějšími muži se radila; i řekli: „eo učiníme,, jelikož ten, který mel býti. knfžeíem, od kneži jest pokažen a vode život mnisský?" I vyslala ze íááti muže ku tchyni své svatá stařeně zvaná Ludmile, aby ji zavraždili; kteří také učinili, jak jím bylo rozkázáno. Také její duse muéetdctvím ozdobena z těla vyšedši odebrala se k päuu. Kež i mnohé kuěze ae žáky
UTRPEľVÍ SV, VÁCLAVA AIUČEfíÍKA.
ISô
atrium maioris Pauli presbyteři quasi desertům esse.  Interea uero mater eius ipsa, quae incre-dula dei, cum crudelissimis viris ioito consilio dixerunt: quid facimusT qnia priuceps debabat esse, pervßrsus est a clericis, et est ajonacliuB? Miüitque iufelices viros per invidiam ad socrum suam beatissimam matronnm nomine Ludmilla, ut earn interficerent, qui et fecerant, sieut illis iussura fuerat. Cuius etiam anima exnta corpore cum palma martyrii perrexit ad dominum, et prcsbyteros multos cum  clero privantes substantia eiecerutit de terra.   Tunc im pleta est eius prophetia, quam niiper praedixerat. Et ab i 11 a die nimiis increpabant minis beatissimo Ven-dezlauo optantes, nt resipisceretur a doctriua, et custodiebant sum.  Ipse autem iugiter oc-culens Ii bell um paruum sub tegraine suo gesta-bat, et ubicumque ittveniebat locum, cum diligentia recitabat, et gemena graviter nimis duluit cordis illorum caecitatem. Denique cum hi omnes praedicti malivoü irent ad immolan-dutn demoniis agnos atque porcellos, ut ederent ex his nefandissirciis hostii;; ipse äutem «portu-n datem quaerens subtraxit se ab eis, et nun-quam contaminatus fuit in escis eorum. Itaque et potum, quod eis propinabant, nuraquara gusta vit.   Cum autem fact us esset vir, convoeavit omnes viros suos et matrem, et exprobravit in-credulitíiteiii itlorum et duritiam cordis diecns: cur me prohibit is tis díacere legem domini dei inei, et serrire illi soli? Et si hactenus in vestra fui potostate, ammodo tarnen non obediens vobia dco vol o servire: et reduxit de eiilio presbiteros et clericos cum gaudio magno: et apertae sunt ecclesiae, et gaudere coepit religio Christiana, et diabolo fiebant phirima detrimenta. In tempore autem ill o multi sacerdotes de provincia Bava-riorum et de Svevia audientes famam de eo coti-fluebant cum reliquiis sanctorum^ et libris ad eum. Quibus omnibus habunde aurüm, et argcntuin, crusinas et maueipia^ atque vestimenta hilaritrr. prout unieuique opus erat, praestabat Hi quoque omnes magistři mirabantur in doctrirta eius, Po-terat namque imitator fore psalmistae, qui in spiritu dixit: „super omnes docentes me intel-lexi, quia testimonia tua meditatio mea est." In cuius etiam mente sola praetiosae margaritae claritas fulgebat, cuiquc dominus tantam gra-
oloupili a vyhnali ze země. I naplněno jest nedávné proroctví jeho. A od toho dne hrozili svatému Václavu, žádajíce, aby zmoudřel a od pravé víry se odvrátil; i střežili jej. On sám pak ne-ustale skrytu pod šatem nosíval malou knížku, a kdekoli slušného místa nalézal, pilné st ni se modlíval a vzdychaje pfehofcc želel zaslepenosti srdci jejích. Když pak tito v&ichni jmenovaní zlo-myslntci chodili obětovat modlám beránky a selata, aby z ohavných obělí těchto pojedli: on sám vyhledávaje záminky odloučil se od nich, a nikdy poskvrněn nebyl při hodech jejich. Ani také nápoje, který jim připravovali, nikdy neokusil Došed pak včkn mužského povolal všechny mnže k sobě i matko., a vytýkaje jim nevéru jejich a zatvrzelou srdce řekl: „proč jste mi bránili učiti se zákonu pána boba mého a sloužili jemu? A byl-ii jsem posud v mod vaší, od dneska nebudu poslouchali vás a budn síonžiti bohu."  I poroUl zpět z vyhnanství kněze a žáky s veselim velkým, otevřeny json chrámy a zaradovalo se náboženství kresťanské, ďábel pak utrpel újma převelkou. Toho éasn mnoho knéif ze země Bavorské a ze Švábakě uslyševše pověst o ném v zástupech valilo se k něm n s ostatky svatých a s knihami. Témto všem ndéloval Štědře zlata a stříbra, krzen a majetku, ba i rád šatstva, jak kdo čeho potřeboval. Také všichni uéitelé tito divili so učenosti jeho; neboť mohl napodobili žalmistn, jenž s nadšením 7volal: „nade váechny učitele své porozuměl jsem, neboř důkazy tvé jsou myšlením mým/ V dnši jeho jasnost vzácné perle so skvěla, a itdé-liti mu ráčil pán tak velké milosti, že také z boj A co vítěz vyšel. U vzezřeni byl velebný, tělesně pak neposkvrněný, tak že co mládenec umřití ho-roucně ei přál. Ylidně mlnvíval k vojínům, ty vgak, o kterých védĚl, že json surovci a že ae toulají bez pfJčiny, neb že v krčmách popíjej! a od pravé víry odpadávají, ihned k stolici při-vázati a přísně mrskali dal. Ve dne ani v noci modliti se nepřestával, proti odvěkému pak nepříteli štít víry vždy měl pohotové a neviditelný meě ducha svatého, který jest slovo boží. Bylf bez odporu pravý ctitel boží, a mnohé podle přikázaní apoštola domlouváním, důtklivýtn prošením, vytýkáním k hodům otce vyzýval, a vysvobodiv z moci ďábelská a uveda do lána svaté matky církve stále krmil pokrmem božským. Tu
37
186
UTBPJENÍ SV. VÁCLAVA JIĽČE\lk"A.
tiam conferre dignatus est, ut et praelüs victor extitít. Vultu procerus, et corpore castus, ita at coelebB libenti animo optabat vitam finire. Blandina babebat contra militcs eloquium, quos autem sciebat inmites et vagantes sine causaj vel in taberuis  bibcntes, et a doctrina re-cedentes, statim illos mensae pronos alligans districte flagris verberabat multis; et non in die neque in nocte ab oratioUe vacabai. Semper contra antiquum hostem scutum fidei suraebat et invi&ibile Spiritus sancti gladium, cjuod est verbum dei.  Erat nam que sine querela verus dei cultor, et multos secundum apostoli prae-cepta arguendo, obsecraodo, increpando ad coo-nam patři s familias iuvitabat, eo$quo ercptos a diabolica potentate, in gremio sanctae matris ecclesiae constitutes, assidue diving dapibus nu-triebat. Tuuc autem frater eius iunior et peior nomine Bolezlavus diabolica frauds deceptus, cum inipiis maligaum inierunt consilium contra praedictum virum beatum, ut eum perderent. Ipse vera sciebat, et sicut homo in aestu diei foenilem meten? eitiet aquam, ita ipse procul dubio desiderabat martyrium percipere; sed non de manu fřatris sni, quia diligebat eum, et sciebat ob hoc. cum minim e evadere gehen nam per-petuam. Eo namque tempore cogitavit templům aedifieare domino, et per nuncios scisei tavit urbís Itade&bonae episeopuni religiosum, nomine Tutuin, dicens: pater meus aedificavit templům domino deo, ego autem cum tua licentia similiter opto condere ecclesiain domino deo in honorem sancti Viti martyris Christi. Epíscopus autem Tutus ex-pandib manu« suas cum gratiarum actione. ad dominum ovans et dicens: bace narrate Slip meo felici Yendezlavo di cen tes: jam ecelesia tua constat ante dominum deum venustissime constructa, Cunique narrassent secundum iussio-nem episcopi, valda gavisus fuit, et convocatis omnibus deo opitulante ipse incipiens miro or-diue fundavit ccclesiam in nomine ßaneti Viti. In tempore autem illo voluít ire Rom am, ut papa eum induerel vestibus monastícis, et pro dei amore relinquere voluit principátům, et dare illud fratri buo ; sed non potuit propter ecclesiam piacnominatam,  quia nondum perfecta esset. Tunc frater eius praedictus, sicut et olim cum impiis facto consilio mísit nunciům, ut cum frau-
ale bratr jeho mladší a horši, jménem Boleslav, podveden ďábelskou lstí proti svatému muži se zlosyny ohavně se uradil, aby jej zabili. On sám však védél o tom, než jako člověk za vedra den-' n i h o seno sekoucí žízni po vodě, tak asi toužil dojití mnčenictvl, vsak nikoli rukou bratra svého, poněvadž jej miloval a věděl, že pro to by neušel věčnému peklu. Toho času uzavřel vystavěn" chrám hospodinu; i dal se o tázat i skrze posly nábožného biskupa Kezeuskébo, jménem Tutona, řka: „otec můj vystavěl cbrám pánu bobu, také já s povolením tvým přcju si za! ožiti chrám k n poctě svatého Víta, mučeníka Kristova." Biskup pak Tuto rozpjal ruce diky. vídávaje panu a jásaje řekl: „již cbrám tvňj stoji před páucm bohem nejozdobněji vystavený." Když vypravovali jemu poslové, jak jim byl přikázal biskup, zaradoval se velmi a svolav všechen lid s pomoci boži sám základy položil chrámu svatého Vita. Toho času chtěl jiti do Říma, aby jej papež oděl oděvem mníšskym, a z lásky k bohu vzdáli se chtěl důstojenství knížecího a odovzdali je brarrn svému; ale nemohl, poněvadž svrchu jmenovaný chrám ještě nebyl dostaven. Tu bratr jeho nahoře zmíněný, jak byl se zlosyny uzavřel, poslal posla lstivě jej pozvat do domu svého jakoby k hostině, než spise k zavražděni jej pozval; on sám pak o tom věděl.  A když přisel Čas, aby sel, pozdravil všechny přátele své a vydal se na cestu; a ještě onoho dne hodoval s ukrutnými nepřáteli těmito. Ta-jistý člověk nachýliv se k uchu jeho řekl septcio: „uteč, princ můj, jak rychle mfižeš, poněvadž tito chtějí té zavra-žditi." On ale nechtěl, nýbrž vrátil se mezi ho-dovciky, a přijímaje ciši bez bázně přede véeuii zvýšeným hlasem promluvil: nve jménu svatého Michaela archanděla vypijeme čísi tuto modlíce seT aby uredl nyní duše naše k pokoji radováni věrného. Amen." V noci pak oné pred jitrem následujícího dne, jakož pravidelně Činíval, sej do chrámu k modlitbě ranpl.  1 potkav bratra řek i k nému : „ včera velmi jsi nám posloužil; přijmi mnoho díků od pána." Onen ale dobyv meče z pochvy a udetív muže svatého do hlavy odpověděl: .„a takto dnes chci ti poslonž-iti." I vyteklo sotva trocho krve, poněvadž aily pozbyl CBoleslav) strachem hrozným; i mohl svatý Varia r lehko překonat! jej, poněvadž meč vyrval
f-*
■ s.
I
B
\
!
188
UTRPENÍ SV, VÁCLAVA MUČENÍKA.
mortui sunt, alii autem a rieb", et suvdi up que ad mortem permanserunt. Requievitque corpus eius in eodem loco ties annas, et visum est in somnis nonnullis, ut transferred illud ad ecclesiam, quam ipse constmsit. Qui consurgentes media nocte corpus eius de sepulcro sumpserunt, et posue-mnt Buper plaustrum, et venemnt cum eo ad torrentcm, cuius iuundatio eitra ripam per prata fluebat, et transire uon quiveniBt. Qui dum ni-mio moerore obtenti quaererent ligna, ut pontem facerent, revertentes se viderunt trans törreatem plaustrum stantem cum sancto corpora flon hu-midum. Et quid nobis da hoc animadverteudum est, nisi quod virtus onmipotcntis dej transpor-tavit illud. Eli quoque aurigae cernentes hoc prodigiuni valde niirati sunt, et sic venerunt ad ecclesiam praedictarn cum eo. Tunc quoque lu-mine incenso, intuentes viderunt corpus eius integrum, et omnia Turnéra eius sana. Tantum ruin us unum sanguineum erat, quod fiater eius primitue vulneravit Et translatio eius ce-lebratur mi. Nonas MartiL
Venieutes autem fideles populi cum ymnis et canticis condideruut illud in sarcofago, et sepeUerunt iuxta altare, ubi opitulante domino per inter cmionam eius multa opcrantur mira-bilia usque in praesentem diem. Be quibus nimirum loqui nobis aliquid oportet. Quialouge post haec in carcere plurimi homines iacebant hi ligno inclusi, et unicuique torques fuit ferreus in cello, et hi onmes in augustiis suis dominum omnipotentem deprecabantor dicentes: domine dens per merita et orationes beati Ueudealavi adiuva nos. Nocte autem insccuta quasi tinti-nabulum sonuit in auribus eorum, et lux re-fulsit in carcere, et t et« adit se lignum vclut arcus, et extraxerunt pedes suos de ligno. Tunc omnes vociferabantur unanimiter dicentes: do-mine de us miserere nobis. Mos ad fuit Christi virtus, et uniu8Cuiusque torques confrixus (sic) cecidit de collo in terram. Et dimissi de carcere ambulantes per agrum narrabant ea, quae sub oculis viderant, opera domini magna. Quo vieo miraculo umis pagan us, qui in cadem custodia detentus servabatur, v ovit domino dicens: si dominus adiuvat me per merita beati Yende-zlavi, credo in Christum, et dabo filium meum ei in servitium. De quo statim omnia vincula
Přišedaí pak věřících zástupové aa prozpěvování nábožných písní uložili je do rakve a pochovali vedle oltáře, kdež s pomocí páně a pro* atředkováiilm jeho mnohé divy se dójl až po dnešní den. O těchto musíme ovšem něco pové-dčtj. Drahné" Casn uplynulo potom, když jednou velmi mnoho vězňů v kládě sténalo každý železné ]unito maje okolo krká: ti pak všichni v úzkostech svých pána všemohoucího prosili řkouce: „pane bože, pro stásluhy á k přímluvě svatého Václava pomoz iž nám.41 V následující pak noci zaslechli jakoby zvoněni, a světlo ozářilo vězeni: i roztáhla bc kláda jako oblonk, tak že nohy své z ni mohli vytáhnouti. Tn väichni jednohlasně volali řkouce: „pane bože, smiluj se nad námi." Ihned ukázala se moc Kristova, neboť řetězy rozlámány spadly b kikň všech na zemi. Propuštěni byvSe z vězení, kudy šli, vypravovali o velkých skutcích pánc, jeř, vlastníma očima byli spatřili. Uzřev zázrak ten jisty pohan, který v témž vězení se nalézal, zaslíbil se pátm řka : „potnůže-li mně pán skrze zásluhy svatého Václava, uvěřím v Krista a oddám syna svého službě jeho." I spadla s něho ihned všechna železná ponta. Když pak jej opět a opět těsněji spoutali a opét jako prvé 3 něho
i:TRPĚNI SV. VÁCLAVA HLČESfKA.
189
ferrea cecicterunt, qnem iteram, iterumque artius incluserunt, et rumim sicut et ante cecideruut ab eo com pedes, qui continuo dimissus, et sancta fide instructus baptizatus est, et postea pluriraos vix.it annos. Alius qunque eodem modo iussus fuerat rotradi in carcereni, a quo similiter cut)eta argumfinta vinculorum disrupts cecideruut, quern increduli  statím comprebepdeutes vendiderunt longinquis paganis.  Qui dum duceretur ab eis, mentis beati Vendezlavi sicut et frequenter caci-dérunt catenae de manibus eius, et torques de cervice eius, qui, etsi gentiles erant, cernentes mirabilia dei, eum dimiserant. Postea quoque ahum iussit priuceps claudi in carcere, qui in Buspiriis frequenter dominům invocabat dicens: doinine dens per merita beati Vendezlavi adiuva me.  Et dum obdormivit statím, expergiscitur, stana extra carcerem in platcis, et neque com-pedes erant in pedibus eius, neque manicae in manibut}, neque torques in oollo eius.  Et re-greasus ad vicarium, narravit quomodo roirabi-liter dei virtute raptus esset de careers, quem et. dimisemnt. In eadem. civitate erat quaedam mulier paupercula caeca et debilis. Quae cum eeclesiam ingressa esset, ante tumulům beati Ven-deslari pro strávit'se, et tamdiu oravit, quo visum recepit, et soluta est manus eins. Interea vero ligaverunt unum vimm illi, quibus aliquid de-fa obat, ot fortuitu eum vinctum sed ere fecemnt sub eadem ccclesia, qui dum extendit manus ligatas in inferiorem válvam ecclesiae dicens: deue adiuva me per intercessionem beati Ven-dcilavi, illico solutae sunt manus eius, et dimi-serunt eum.
Fuit vir claudus in provincia Francorum, cui in somnis apparuit vir in vestibus albis exor-tans eum atque dicens: surge, et vade in civi-tatem Pragam in ecclessiam sancti Viti, ubi re-quiescit corpus beati Vendezlavi, et ibi recipies sanit alem. Quo dis simulante demum in somnis idem vir eisdemque amictus vestibus astans, qui et ante appamerat ei, dixit: cor non implesti iussionem meam, et non venisti, ubi recepturus es gressura ? llle vero dixit: eo, domine, et sur-gens venit claudicans1 ad negotiatores, et dedit illis mercedem. lili autem assumentes eum in cuiTum venerunt turn eo usque ad praedictam ecclcsiaiu, in qua ctíam orationem fudit, et pro-
okovy spadly, propuštěn jest I vynčiv se svaté vire dal se pokřtíti a po dloubá Icta byl živ. Jiného pak týmž spftsobem osvobozeného a znova uvězněného, když podobně váecbua pouta rozlámána s něho spadla, nedadouce mu viry vzali a prodali vzdáleným pohanům.  Tito pak, kdy i skrze zásluhy svatého Václava na cestě častěji za sebou řetězy s rubou a okovy s šije jeho spadly, ačkoli byli pohané, vidouce divy boží propustili jej.  Později ještě jiného tlal kníže zavřití do vězení, který vzdychaje stále pána vzýval řka: „pane bože, pro záslnby svatého Václava pomoziŽ tni." Probudiv pak se ze sna stál mimo žalář na ulici bfi* ok ovil na nohou a rukou a bez řetězu na krku: i navrátil se k Správci a vypravoval, kterak zázračné pomoci boží z vězení se dostal. Také jeho propustili. V témí městě byla jistá chudičká žena slepá a na ruce chromá. Ta vSedsi do chrámu a pokleknnvSi před hrobem svatého Václava tak dlouho se modlila, až zraku nabyla a rukama volné pohybovala. Jednoho pak člověka svázali věHtelě a posadili náhodou vedla téhož chrámu; ten rozpjal svázané ruce k dolejším dveřím cbrámu řka; „baze, pouioziž mi skrze přímluvu svatého Václava." Ihned volny jsou ruce jeho; i propustili jej.
Byl jeden chromý člověk v zemi Fraucké, jemuž ve snách zjevil se muž v bílých ěatech ta-pomlnaje jej a řka: „vstaň a jdi dn města Prahy do chrámu svatého Vita, kde odpočívá tělo svatého Václava; i obdržíš tam zdraví opět" Když pak človek tento se tváril, jakoby nerozuměl, opět ve snách tyž muž tětuitéž Sáty odén, který se mu prvé byl zjevil, přistoupil k němu a řekl: „proč nevyplnil jsi přikázaní mého a nepřišel jsi tam, kde dojdcé uzdraveni svého ?Ľ On puk řekl: „pfijdu, pane"; a vstav přišel kulhaje ke kupefím a zaplatil jim. Oni pak naložili jej na vůz a přijeli s ním až k zmíněnému chrámu. Edy ž tu modle se n přítomnosti lida na kolena sklesl, milusr-
190
tTRPEKÍ sv. václava HUČEXÍKA.
tiasis comtit coram populo in pavituento, et per dei misericordiam consolidata sunt genua eius, et bases, et plantae, et surgens gratias agebat deo et beato Vendezlavo, ob cuius merita do-minus deus et auxiliari digaatus est.
Proinde obsec ramus te, o beatissime do-mine Vendezlave, ut sicut plurimos nuper per tuam sanctisaunam orationem de careers et de vincuUs homines dominus Uber&vit, ita nunc pro innumeria no stria intquitatibus  apud eundem elementem patrem sis idoneus interventor, qui nos tua pia or at to tie placatíte in praesenti sae-culo custodire, et indeainenter conibrtarc in suo sancto sorvitio digoetur, et ab omnibus insidiis iniinicorum visibilitim atque invisibilium patenter defendat, et omnem morbum procul abiciat, et de in stantibus periculis eruat, et a mundialibus excessibus et tristiciis atque curia clemcnter [nos] eripiens, spiritualit) us virtutibus ditet, et non sinat dies nostros finin, autequam nostra pecc&ta prae-terita, praesentia, fiituraque dimittat, maJignorum spirituum incursiones a nobis procul abiciat, et non inducat in temptacionem; sad det nobis tranquiUam vitam, in qua degentes glorificemus dominům patrem omnipotentem, et cum judex advenerit dominus Jesus Christus in finem sae-cnli, nos segregates ab hoedis statuat inter oves in dextera parte, et audire nos facial desidora-bilem vocem, quam et iuslis suis venturus eat dicere: venite benadicti patri3 mei, possidetis paratům vobis regnum ab initio saeculi; quod ipse praeatsre dignatm- Jesus Cbristns filius dei vivi, qui cum aetcrno patro et spiritu sancto paraclito vivit et regnat in saecula saeculorum. Amen.
denstvím božím narovnány j sob nohy jeho. I vstav diky vzdáva] boha a svatému Václavu, skrze jehož zásluhy pán bůh pomoci mu ráčil.
Protož prosíme tě, svaty Václave, jakož pán skrze nejsvétějšl přímluvu tvou nedávno velmi mnohé lidi z vezení a z okovů vysvobodil, abys tak též i nyní pro nesčíslné nepravosti naše laskavým byl prostředníkem n téhož milostivého otce, aby nás tento skrze laskavou prEinlnru tvou v tomto živote chránili a neustále ve své svaté službe utvrzovati ráčil, nás pfede vSemi úklady nepřátel vidomych a nevidomých mocne opatroval, nemoci chránil, z hrozících nebezpečenství vysvobodil, svetských prostopášností, útrap a starosti milostivě zbavil, duševními ctnostmi obdaril, a nedal nám ze života tohoto vykročiti prvé, než by hříchy naše minulé, přítomné a budoucí odpustil, aby úklady zlých duchů od nás odvrátil, aby nás neuvodil v pokušeni, nýbrž aby nám dal pokojný život, abychom  žijíce oslavovali pána otec všemohoucího, a až přijde pán Ježíš Kristus na konci věku soudit, odděliv nás od beran ň postavil nás mezi ovce na pravici a zaslechl) outi nám dal přežádonená slova, jež k spravedlivým svým přijde promluvit: „poďte,. blahoslavení otce mého, vejdete do království od počátku veku vám připraveného,"  Čehož účastny učiniti ra.ciž nás Ježiš Kristus, syn boba živého, jenž s otcem a duchem svatým žije a kraluje na veky včkůr. Amen.