RURÁLNÍ KULTURNÍ DĚDICTVÍ Doklady venkovské kultury Formy dochování a zpřístupnění venkovského kulturního dědictví Park Etnograficzny w Tokarni lidová kultura - označovaná také jako tzv. malá tradice - převážně neliterární, ústně předávaná, z hlediska svých tvůrců anonymní, vázaná na sociální prostředí vesnice a nižší společenské vrstvy měst – tedy na menší lokální sociální skupiny - v současnosti se spíše jedná o dílčí relikty tradiční kultury raného novověku, novodobý folklorismus či mediální kulturu tradiční kultura / tradiční lidová kultura - zahrnuje ty prvky lidové kultury, které jsou de facto vyhaslé (neaktivní) nebo reprodukované a předváděné v rekonstruované a stylizované podobě jako folklorismus, a mají tedy podobu kulturně historického dědictví vesnická / venkovská / rurální kultura - pojímání lidové kultury v užším okruhu kultury obyvatel vesnice DOKLADY VENKOVSKÉ – tradiční lidové – KULTURY Základní kategorie tradiční lidové kultury - lze je pozorovat a studovat jak dochované v terénu (in situ), tak prostřednictvím písemných, ikonografických, hmotných a dalších pramenů (ex situ, in fondo)  hmotná kultura - je nejsnáze dokumentovatelnou a prezentovatelnou složkou tradiční lidové kultury - zahrnuje nemovité i movité výtvory, technologické postupy a mezigeneračně předávané znalosti a zkušenosti, jež předně sloužily k zajištění obživy a ochrany před nepříznivým přírodním prostředím (obydlí) - používání místně dostupných přírodních materiálů k výrobě a opravám movitých i nemovitých artefaktů a vysoká míra samozásobitelství, stejně jako i úkonů prováděných svépomocí - lokální a regionální specifičnost a velká prostorová variabilita hmotné kultury  duchovní a sociální kultura - nemateriální kultura, mnohem obtížněji zachytitelná a prezentovatelná než materiální (hmotná) kultura - jde o vzájemně propojenou, synkretickou a mnohovrstevnatou skupinu jevů, procesů, norem a vzorců chování, uspokojující duchovní a sociální potřeby člověka Hmotná kultura - dále ji dělíme na základní podskupiny; na jejím studiu se podílí více oborů (vedle etnologie například archeologie, dějiny umění, historie, muzeologie, ale také přírodovědné obory – například etnobotanika)  zemědělství a chov hospodářských zvířat, lov a rybolov  tradiční rukodělná výroba  tradiční formy komunikace a transportu  sídlo, dům a bydlení (tzv. built environment)  oděvní kultura  tradiční lidová strava Zemědělství a chov hospodářských zvířat, lov a rybolov  nemovité výtvory - historická kulturní krajina, která byla v minulosti (zejména až do 19. století) utvářena tradičními formami agrárního a lesnického hospodaření - hospodářské a provozní objekty  movité artefakty - nářadí a nástroje ke zpracování půdy (motyky, rýče, oradla, pluhy, háky atd.); k úpravě půdy před setím (brány, polní válce atd.); k setí a hnojení (vidle na hnůj, nůše, ošatky atd.); ke sklizni a manipulaci s plodinami (různé typy srpů a kos, ruční a potažní hrábě atd.) a k výmlatu a čištění obilí (cepy, vějačky, čistící mlýnky atd.) - artefakty spojené s chovem zvířat – dobytka (různé součásti zápřahů, nářadí a náčiní pro ošetřování, dojení, podestýlání atd.) a s transhumančním salašnickým chovem ovcí (mobilní salaše, košáry pro zvířata atd.) - stroje (mlátičky, secí a žací stroje)  mezigeneračně předávané znalosti, technologické postupy, právní úkony apod. snopy obilí v mandelech, pod Radhoštěm sušení sena v budách, kopách na pasece čp. 154 v Trojanovicích, 2016 dokumentace části dřevěných bran, naposledy použitých při vláčení pole v roce 1926 - kresba a popis Josef Korejz Blatinský (1909–1989); Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou ohrnování brambor u paseky čp. 154 v Trojanovicích, 2016 hrabice – kosa na obilí s odkládacími pruty (někdy s plátnem) k zachycení a ukládání posečených rostlin; zavedená od konce 16. století trojnožka na klepání kosy povříslo snopy mlat plevňa mlat 1836 Usedlost čp. 60 v Bartovicích - dvojstodola – konec 2. třetiny 19. století + polovina 30. let 20. století kočárovna pohled do starší a mladší části dvojstodoly u čp. 60 v Bartovicích - mlat - patro - přístodůlek mlátička větrný mlýnek s turbínou, Vratimov – Horní Datyně - přenesený z Rychvaldu - v Horních Datyních fungovala v letech 1911 až 1937 firma (kovárna + zámečnická dílna) Josefa Borového, vyrábějící tyto mlýnky - stávaly u selských statků i domkářských usedlostí, sloužily nejčastěji k mletí šrotu pro dobytek „skanzen“ větrných mlýnků Transhumanční salašnický chov ovcí na Valašsku jeden z posledních bačů na Radhošti – Michal Paprskář, který zde střídal Rudolfa Blinku, kolem 1953 koliba (salaš) s košárem na Černé hoře v Beskydech současný chov ovcí a koz v Beskydech, 2014 - nejedná se již o tradiční způsob chovu ani pastvy Usedlost čp. 29 v Nových Heřminovech - pohled do zděného chléva završeného segmenty do traverz – stájová klenba, začátek 20. století - stání pro krávy a pro koně - v rohu vyhrazená část pro prasata - na podlaze položeny dřevěné rošty – brliny, mostiny pohled do chléva s ustájenou krávou - dokumentace Josef Korejz Blatinský (1909–1989); Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou pohled do chléva u paseky čp. 154 v Trojanovicích, 2016 - stájová klenba - brliny s odtokem (kanálkem) chlév s hnojištěm a s vyváděním dobytka na pastvu u paseky čp. 154 v Trojanovicích, 2016 vrš na ryby z proutí - kresby a popis Josef Korejz Blatinský (1909–1989); Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou - dokumentováno v roce 1957 vrš na ryby – instalovaný exponát v Archeoparku Chotěbuz, archeologická lokalita v Chotěbuzi-Podoboře Lov - příklady různých typů pastí SIIDA – Národní muzeum finských Sámů Inari, Finsko Tradiční rukodělná výroba rukodělnost – úzká vazba výrobce s materiálem, většinou snadno dostupným (dřevo, kámen, hlína, kov atd.) Na tradiční formy výroby měly vliv i jiné organizační formy výroby – například manufaktury, továrny. Soudobou tzv. lidovou uměleckou výrobu je nutno odlišovat od suvenýrových kýčů nabízených turistům.  nemovité výtvory - pozůstatky po získávání surovin (hliniště, lomy na kámen atd.) - provozní objekty (kovárny, mlýny atd.) hliniště s ruční výrobou cihel v Dolní Lomné, 1950 (Etnografický fotoarchiv, Ostravské muzeum)  movité artefakty – rozdělení podle zpracovávaného materiálu  nářadí, nástroje, stroje, výrobky – produkty - zpracování přírodních pletiv (košíkářství; pletení ze slámy, vrbového proutí, loubků, orobince atd.) - práce se dřevem (tesařství, truhlářství, šindelářství, kolářství, bednářství, řezbářství atd.) - výroba textilu a oděvů (krejčovství, tkalcovství, barvířství, krajkařství atd.) - výroba z kůže (obuvnictví, kožešnictví, brašnářství atd.) - zpracování silikátů a zemin (hrnčířství, kamnářství, sklářství atd.) - výroba z kovu (kovářství, podkovářství, klempířství, drátenictví atd.) - zpracování kamene (těžba kamene – vápence, pískovce, břidlice; kamenictví atd.) - výroba potravin a zpracování tuků (mlynářství, krupařství, voskařství atd.)  mezigeneračně předávané technologické znalosti, dovednosti apod. Vodní mlýn Wesselsky v Loučkách nad Odrou - areál vodního mlýna evidován v ÚSKP ČR pod r. č. 50055/8-3990 hlavní budova vodního mlýna (mlýnice), 2013 úsek mlýnského náhonu s kamenným mostem, 2013 Mlynářství Vodní mlýn Wesselsky v Loučkách nad Odrou pohled do části mlýnice s transmisí, 2013 https://www.vodnimlyn.cz/ kovárna na pasece čp. 43, Trojanovice lisice (Notstall) - kopie stojí u kovárny v areálu Valašské dědiny ve VMP v Rožnově pod Radhoštěm Kovářství Podkovářství kuzňa pajta Košíkářství košíkář a družstevník František Žabka žijící na č. 8 v Rampuších (dnes část obce Liberk, okres Rychnov nad Kněžnou), 1955 formy na opěradlové a sedadlové rámy + zlepšováky Františka Žabky - šény – tenké pásky na oplétání například stoliček - dokumentace Josef Korejz Blatinský (1909–1989); Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou Šindelářství ferfuk – sloužil ke strouhání šindele – tzv. strýcova stolice (strýček) - ferfuk patřil Adamu Bělešovi žijícímu na č. 47 v Bukovci - foto 1952 (Etnografický fotoarchiv, Ostravské muzeum) Jan Pyško na č. 38 v Horní Lomné opracovává pořízem šindel upevněný ve ferfuku – strouhání šindele; jeho syn štípe z polena desky na šindel - fotografie darována Janem Pyškem ml. (Etnografický fotoarchiv, Ostravské muzeum) - výroba štípaného smrkového šindele pro novostavbu kostela Božího Těla v Gutech - pokrývání střechy šindelem, Jan Havlíček, dům č. 100, Dolní Lomná, 1952 (Etnografický fotoarchiv, Ostravské muzeum) Tesařství Josef Halamíček - pasekář a tesař z Trojanovic Karel Halamíček (* 6. 11. 1919, † 2008) - syn a zároveň žák Josefa Halamíčka - pracoval také ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Josef Červený - žák Josefa Halamíčka a spolupracovník Karla Halamíčka (soukromý archiv) dlouhý hoblík – hobel – na opracování prken - letopočet 1818 - monogram AH – Adam Heczko – stavebník domu č. 2 v Košařiskách u Jablunkova - foto 1952 (Etnografický fotoarchiv, Ostravské muzeum) Jan Gruška z č. 48 v Horní Lomné prováděl veškeré tesařské práce, byl dovedným řezbářem; foto 1952 (Etnografický fotoarchiv, Ostravské muzeum) KOLOVRÁTKY RUDNÍKY Iluminace z Václavovy bible: Biblia germanica regis Wenceslai V. Bohemiae iussu scripta - středověké staveniště, řemeslníci při stavbě chrámu z cedrového dřeva 1389–1400, Österreichische Nationalbibliothek, Wien, Cod. 2760, fol. 82rb bradatice HLAVATKY PANTOK DLÁTOVKY KŘÍŽOVKY POBÍJEČKY Tesařství dnes tesařské nářadí používané ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, 2017 tesař David Stejskal z Pardubic – Nositel tradice lidových řemesel oblé teslice širočina máselnice – jednotlivé části - dokumentace Josef Korejz Blatinský; Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou velká míra na obilí malá míra na pohanku Pavel Bachlet z Dolní Lomné s ručním vřetenem; přeslen (družka) + přeslice zastrčená za opaskem, 1952 krajkářka Anežka Kalousová z Dolní Vsi (dnes součást města Rychnova nad Kněžnou) TEXTILNÍ ŘEMESLA Zpracování hlíny - ruční výroba cihel v Dolní Lomné, 1950 (Etnografický fotoarchiv, Ostravské muzeum) Tradiční formy komunikace a transportu  nemovité pozůstatky (zbytky komunikací, polní cesty, průhony pro dobytek atd.)  movité artefakty - dopravní prostředky: žebřiňáky, trakaře, vozy, saně, svlaky, smyky, lodě v případě vodního transportu atd. - artefakty na nošení a přepravu břemen: koše, nůše, krosny, loktuše, brašny atd. - formy zápřahu dobytka a koní: jednotlivé části postrojů, například jařma – jha, uzdy, sedla atd. Veřejné komunikace zásadního významu vznikaly až do 18. století, kdy se jejich budování ujal stát a obce, většinou živelně v trasách dálkového obchodu. nošení mechu v loktuši – „cesta z lesa“, Jablunkovsko (Etnografický fotoarchiv, Ostravské muzeum) zápřah dobytka – žebřiňák se slámou, rodina Stavárkova z Trojanovic - odvoz kmenů lesních stromů koňmi, Dolní Lomná, 1950 (Etnografický fotoarchiv, Ostravské muzeum) Sídlo, dům a bydlení - díky muzeím v přírodě nejznámější a nejpopulárnější složky lidové hmotné kultury  intravilán a extravilán sídel  nemovité objekty  movité artefakty související s vybavením a prostorovou organizací interiéru - velmi důležitá z hlediska typologie je podoba a vývoj topenišť - estetické či umělecké aspekty lidového domu – například plastiky, zdobené lomenice, malby na stěnách zděných i dřevěných obydlí, výmalby interiérů včetně zdobení trámových stropů apod. Vaškova hospoda čp. 176 (dendrodatum 1615) v areálu Dřevěného městečka ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (VMP) příklad výměny spodních trámů roubení na Vaškově hospodě - dodržení tradičního postupu a způsobu opracování měněných trámů? - ohrožení tradičních řemesel Demontování a znovubudování dřevěných staveb, VMP. Komora z Jasenné v areálu Valašské dědiny, VMP. - příklad transferované originální stavby Komora z Jasenné in situ. - příklad transferované originální stavby Zagroda Wsi Pszczyńskiej panská sýpka z Czechowic, 1784 - příklad označení trámů roubení před transferem stavby 2011 2016 DŮM čp. 383 Příbor, 2017 roubená konstrukce pohled do bývalé černé kuchyně Oděvní kultura  movité artefakty (jednotlivé části krojů, ozdoby apod.)  techniky a technologie výroby oděvu  problematika úpravy a zdobení těla Funkce oděvu: obřadní, sváteční, všední, pracovní, profesní atd. KROJ – etnografické regiony Tradiční lidová strava - regionálně a sociálně velmi různorodý fenomén Pokrmy: všední, sváteční, obřadní Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm stálá expozice, 2017: JAK JDE KROJ, TAK SE STROJ Slovácké muzeum v Uherském Hradišti NÁRODOPISNÁ EXPOZICE Duchovní a sociální kultura - nemateriální lidová kultura je obtížněji zachytitelná a prezentovatelná než materiální - jedná se o vzájemně propojenou, synkretickou a mnohovrstevnatou skupinu jevů, procesů, norem a vzorců chování, které uspokojují duchovní a sociální potřeby člověka - národopis spolupracuje s řadou dalších oborů – s literární a hudební vědou, religionistikou apod.  slovesný, hudební a taneční folklor  výroční, rodinná a socioprofesní obřadnost (obyčeje, svátky, slavnosti) kalendářní obyčeje (masopustní, velikonoční, májové, vánoční atd.) obyčeje spojené s narozením obřady spojené s významnými životními přelomy obřadnost spojená se smrtí a pohřbem  lidová víra (náboženství) a zbožnost  rodinné (příbuzenské) a společenské vztahy Poslední pomazání autor Alois Beer (1833– 1897) – Vlastivědné muzeum v Dobrušce Vynášení rakve z „domu smutku“ Formy dochování a zpřístupnění venkovského kulturního dědictví PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ vesnické památkové rezervace (od 90. let 20. století) vesnické památkové zóny (od 90. let 20. století) MUZEA V PŘÍRODĚ INSTALOVANÉ OBJEKTY spravované obcemi, institucemi, soukromníky apod. MUZEJNÍ EXPOZICE PAMÁTKY solitéry areály Památka UNESCO: Vesnická památková rezervace Holašovice (okres České Budějovice), od roku 1998 Národopisné muzeum Slánska, Třebíz