RURÁLNÍ KULTURNÍ DĚDICTVÍ
Doklady venkovské kultury
Formy dochování a zpřístupnění venkovského kulturního
dědictví
Park Etnograficzny w Tokarni
lidová kultura
- označovaná také jako tzv. malá tradice
- převážně neliterární, ústně předávaná, z hlediska svých tvůrců anonymní,
vázaná na sociální prostředí vesnice a nižší společenské vrstvy měst – tedy
na menší lokální sociální skupiny
- v současnosti se spíše jedná o dílčí relikty tradiční kultury raného
novověku, novodobý folklorismus či mediální kulturu
tradiční kultura / tradiční lidová kultura
- zahrnuje ty prvky lidové kultury, které jsou de facto vyhaslé (neaktivní)
nebo reprodukované a předváděné v rekonstruované a stylizované podobě
jako folklorismus, a mají tedy podobu kulturně historického dědictví
vesnická / venkovská / rurální kultura
- pojímání lidové kultury v užším okruhu kultury obyvatel vesnice
DOKLADY VENKOVSKÉ – tradiční lidové – KULTURY
Základní kategorie tradiční lidové kultury
- lze je pozorovat a studovat jak dochované v terénu (in situ), tak
prostřednictvím písemných, ikonografických, hmotných a dalších pramenů (ex
situ, in fondo)
 hmotná kultura
- je nejsnáze dokumentovatelnou a prezentovatelnou složkou tradiční lidové kultury
- zahrnuje nemovité i movité výtvory, technologické postupy a mezigeneračně
předávané znalosti a zkušenosti, jež předně sloužily k zajištění obživy a ochrany
před nepříznivým přírodním prostředím (obydlí)
- používání místně dostupných přírodních materiálů k výrobě a opravám movitých i
nemovitých artefaktů a vysoká míra samozásobitelství, stejně jako i úkonů
prováděných svépomocí
- lokální a regionální specifičnost a velká prostorová variabilita hmotné kultury
 duchovní a sociální kultura
- nemateriální kultura, mnohem obtížněji zachytitelná a prezentovatelná než materiální
(hmotná) kultura
- jde o vzájemně propojenou, synkretickou a mnohovrstevnatou skupinu jevů, procesů,
norem a vzorců chování, uspokojující duchovní a sociální potřeby člověka
Hmotná kultura
- dále ji dělíme na základní podskupiny; na jejím studiu se podílí více oborů
(vedle etnologie například archeologie, dějiny umění, historie, muzeologie,
ale také přírodovědné obory – například etnobotanika)
 zemědělství a chov hospodářských zvířat, lov a rybolov
 tradiční rukodělná výroba
 tradiční formy komunikace a transportu
 sídlo, dům a bydlení (tzv. built environment)
 oděvní kultura
 tradiční lidová strava
Zemědělství a chov hospodářských zvířat, lov a rybolov
 nemovité výtvory
- historická kulturní krajina, která byla v minulosti (zejména až do 19. století)
utvářena tradičními formami agrárního a lesnického hospodaření
- hospodářské a provozní objekty
 movité artefakty
- nářadí a nástroje ke zpracování půdy (motyky, rýče, oradla, pluhy, háky
atd.); k úpravě půdy před setím (brány, polní válce atd.); k setí a hnojení
(vidle na hnůj, nůše, ošatky atd.); ke sklizni a manipulaci s plodinami (různé
typy srpů a kos, ruční a potažní hrábě atd.) a k výmlatu a čištění obilí (cepy,
vějačky, čistící mlýnky atd.)
- artefakty spojené s chovem zvířat – dobytka (různé součásti zápřahů,
nářadí a náčiní pro ošetřování, dojení, podestýlání atd.) a s transhumančním
salašnickým chovem ovcí (mobilní salaše, košáry pro zvířata atd.)
- stroje (mlátičky, secí a žací stroje)
 mezigeneračně předávané znalosti, technologické postupy, právní
úkony apod.
snopy obilí v mandelech,
pod Radhoštěm
sušení sena v budách,
kopách na pasece čp. 154
v Trojanovicích, 2016
dokumentace části dřevěných
bran, naposledy použitých při
vláčení pole v roce 1926
- kresba a popis Josef Korejz
Blatinský (1909–1989);
Muzeum a galerie Orlických hor
v Rychnově nad Kněžnou
ohrnování brambor u paseky
čp. 154 v Trojanovicích, 2016
hrabice – kosa na obilí
s odkládacími pruty
(někdy s plátnem)
k zachycení a ukládání
posečených rostlin;
zavedená od konce
16. století
trojnožka na klepání
kosy
povříslo
snopy
mlat
plevňa
mlat
1836
Usedlost čp. 60 v Bartovicích
- dvojstodola – konec 2. třetiny 19. století
+ polovina 30. let 20. století
kočárovna
pohled do starší a mladší
části dvojstodoly u čp. 60
v Bartovicích
- mlat
- patro
- přístodůlek
mlátička
větrný mlýnek s turbínou,
Vratimov – Horní Datyně
- přenesený z Rychvaldu
- v Horních Datyních
fungovala v letech 1911 až
1937 firma (kovárna +
zámečnická dílna) Josefa
Borového, vyrábějící tyto
mlýnky
- stávaly u selských statků i
domkářských usedlostí,
sloužily nejčastěji k mletí
šrotu pro dobytek
„skanzen“ větrných mlýnků
Transhumanční
salašnický chov ovcí
na Valašsku
jeden z posledních bačů na
Radhošti – Michal Paprskář,
který zde střídal Rudolfa
Blinku, kolem 1953
koliba (salaš) s košárem na
Černé hoře v Beskydech
současný chov ovcí a
koz v Beskydech, 2014
- nejedná se již o
tradiční způsob chovu
ani pastvy
Usedlost čp. 29
v Nových Heřminovech
- pohled do zděného chléva
završeného segmenty do
traverz – stájová klenba, začátek
20. století
- stání pro krávy a pro koně
- v rohu vyhrazená část pro
prasata
- na podlaze položeny dřevěné
rošty – brliny, mostiny
pohled do chléva
s ustájenou krávou
- dokumentace
Josef Korejz Blatinský
(1909–1989);
Muzeum a galerie
Orlických hor v Rychnově
nad Kněžnou
pohled do chléva u paseky
čp. 154 v Trojanovicích, 2016
- stájová klenba
- brliny s odtokem (kanálkem)
chlév s hnojištěm a s vyváděním dobytka na pastvu u paseky čp. 154
v Trojanovicích, 2016
vrš na ryby z proutí
- kresby a popis
Josef Korejz Blatinský
(1909–1989);
Muzeum a galerie Orlických hor
v Rychnově nad Kněžnou
- dokumentováno v roce 1957
vrš na ryby – instalovaný exponát v Archeoparku Chotěbuz,
archeologická lokalita v Chotěbuzi-Podoboře
Lov
- příklady různých typů pastí
SIIDA – Národní muzeum finských
Sámů
Inari, Finsko
Tradiční rukodělná výroba
rukodělnost – úzká vazba výrobce s materiálem, většinou snadno
dostupným (dřevo, kámen, hlína, kov atd.)
Na tradiční formy výroby měly vliv i jiné organizační formy výroby – například
manufaktury, továrny.
Soudobou tzv. lidovou uměleckou výrobu je nutno odlišovat od suvenýrových
kýčů nabízených turistům.
 nemovité výtvory
- pozůstatky po získávání surovin
(hliniště, lomy na kámen atd.)
- provozní objekty
(kovárny, mlýny atd.)
hliniště s ruční výrobou cihel
v Dolní Lomné, 1950
(Etnografický fotoarchiv,
Ostravské muzeum)
 movité artefakty – rozdělení podle zpracovávaného materiálu
 nářadí, nástroje, stroje, výrobky – produkty
- zpracování přírodních pletiv (košíkářství; pletení ze slámy, vrbového
proutí, loubků, orobince atd.)
- práce se dřevem (tesařství, truhlářství, šindelářství, kolářství, bednářství,
řezbářství atd.)
- výroba textilu a oděvů (krejčovství, tkalcovství, barvířství, krajkařství atd.)
- výroba z kůže (obuvnictví, kožešnictví, brašnářství atd.)
- zpracování silikátů a zemin (hrnčířství, kamnářství, sklářství atd.)
- výroba z kovu (kovářství, podkovářství, klempířství, drátenictví atd.)
- zpracování kamene (těžba kamene – vápence, pískovce, břidlice;
kamenictví atd.)
- výroba potravin a zpracování tuků (mlynářství, krupařství, voskařství atd.)
 mezigeneračně předávané technologické znalosti, dovednosti apod.
Vodní mlýn Wesselsky
v Loučkách nad Odrou
- areál vodního mlýna
evidován v ÚSKP ČR
pod r. č. 50055/8-3990
hlavní budova vodního
mlýna (mlýnice), 2013
úsek mlýnského
náhonu s kamenným
mostem, 2013
Mlynářství
Vodní mlýn Wesselsky v Loučkách nad Odrou
pohled do části mlýnice s transmisí, 2013
https://www.vodnimlyn.cz/
kovárna na pasece čp. 43,
Trojanovice
lisice (Notstall)
- kopie stojí u kovárny v areálu
Valašské dědiny ve VMP v Rožnově
pod Radhoštěm
Kovářství
Podkovářství
kuzňa
pajta
Košíkářství
košíkář a družstevník
František Žabka žijící na č. 8
v Rampuších (dnes část obce
Liberk, okres Rychnov nad
Kněžnou), 1955
formy na opěradlové a
sedadlové rámy + zlepšováky
Františka Žabky
- šény – tenké pásky na
oplétání například stoliček
- dokumentace
Josef Korejz Blatinský
(1909–1989);
Muzeum a galerie Orlických hor
v Rychnově nad Kněžnou
Šindelářství
ferfuk – sloužil ke strouhání
šindele – tzv. strýcova stolice
(strýček)
- ferfuk patřil Adamu Bělešovi
žijícímu na č. 47 v Bukovci
- foto 1952 (Etnografický
fotoarchiv, Ostravské muzeum)
Jan Pyško na č. 38 v Horní
Lomné opracovává pořízem
šindel upevněný ve ferfuku –
strouhání šindele; jeho syn štípe
z polena desky na šindel
- fotografie darována Janem
Pyškem ml. (Etnografický
fotoarchiv, Ostravské muzeum)
- výroba štípaného smrkového
šindele pro novostavbu kostela
Božího Těla v Gutech
- pokrývání střechy šindelem,
Jan Havlíček, dům č. 100, Dolní
Lomná, 1952 (Etnografický fotoarchiv,
Ostravské muzeum)
Tesařství
Josef Halamíček
- pasekář a tesař
z Trojanovic
Karel Halamíček
(* 6. 11. 1919, † 2008)
- syn a zároveň žák Josefa
Halamíčka
- pracoval také ve Valašském
muzeu v přírodě
v Rožnově pod Radhoštěm
Josef Červený
- žák Josefa
Halamíčka a
spolupracovník Karla
Halamíčka
(soukromý archiv)
dlouhý hoblík – hobel – na
opracování prken
- letopočet 1818
- monogram AH – Adam
Heczko – stavebník domu č. 2
v Košařiskách u Jablunkova
- foto 1952 (Etnografický
fotoarchiv, Ostravské muzeum)
Jan Gruška z č. 48 v Horní Lomné prováděl veškeré tesařské práce,
byl dovedným řezbářem; foto 1952 (Etnografický fotoarchiv, Ostravské
muzeum)
KOLOVRÁTKY
RUDNÍKY
Iluminace z Václavovy bible:
Biblia germanica regis
Wenceslai V. Bohemiae iussu
scripta
- středověké staveniště, řemeslníci
při stavbě chrámu z cedrového
dřeva
1389–1400, Österreichische
Nationalbibliothek, Wien, Cod. 2760,
fol. 82rb
bradatice
HLAVATKY
PANTOK
DLÁTOVKY
KŘÍŽOVKY
POBÍJEČKY
Tesařství dnes
tesařské nářadí používané
ve Valašském muzeu
v přírodě v Rožnově pod
Radhoštěm, 2017
tesař David Stejskal
z Pardubic – Nositel
tradice lidových řemesel
oblé teslice
širočina
máselnice – jednotlivé části
- dokumentace Josef Korejz Blatinský;
Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově
nad Kněžnou
velká míra na obilí
malá míra na pohanku
Pavel Bachlet z Dolní Lomné s ručním
vřetenem; přeslen (družka) + přeslice
zastrčená za opaskem, 1952
krajkářka Anežka Kalousová z Dolní
Vsi (dnes součást města Rychnova
nad Kněžnou)
TEXTILNÍ ŘEMESLA
Zpracování hlíny
- ruční výroba cihel v Dolní Lomné, 1950 (Etnografický fotoarchiv,
Ostravské muzeum)
Tradiční formy komunikace a transportu
 nemovité pozůstatky (zbytky komunikací, polní cesty, průhony pro
dobytek atd.)
 movité artefakty
- dopravní prostředky: žebřiňáky, trakaře, vozy, saně, svlaky, smyky,
lodě v případě vodního transportu atd.
- artefakty na nošení a přepravu břemen: koše, nůše, krosny, loktuše,
brašny atd.
- formy zápřahu dobytka a koní: jednotlivé části postrojů, například
jařma – jha, uzdy, sedla atd.
Veřejné komunikace zásadního významu vznikaly až do 18. století, kdy
se jejich budování ujal stát a obce, většinou živelně v trasách dálkového
obchodu.
nošení mechu v loktuši – „cesta z lesa“,
Jablunkovsko
(Etnografický fotoarchiv, Ostravské muzeum)
zápřah dobytka – žebřiňák se slámou,
rodina Stavárkova z Trojanovic
- odvoz kmenů lesních stromů koňmi, Dolní Lomná, 1950
(Etnografický fotoarchiv, Ostravské muzeum)
Sídlo, dům a bydlení
- díky muzeím v přírodě nejznámější a nejpopulárnější složky lidové
hmotné kultury
 intravilán a extravilán sídel
 nemovité objekty
 movité artefakty související s vybavením a prostorovou organizací
interiéru
- velmi důležitá z hlediska typologie je podoba a vývoj topenišť
- estetické či umělecké aspekty lidového domu – například plastiky,
zdobené lomenice, malby na stěnách zděných i dřevěných obydlí,
výmalby interiérů včetně zdobení trámových stropů apod.
Vaškova hospoda čp. 176
(dendrodatum 1615)
v areálu Dřevěného městečka
ve Valašském muzeu v přírodě
v Rožnově pod Radhoštěm (VMP)
příklad výměny spodních trámů
roubení na Vaškově hospodě
- dodržení tradičního postupu a
způsobu opracování měněných
trámů?
- ohrožení tradičních řemesel
Demontování a znovubudování dřevěných staveb, VMP.
Komora z Jasenné v areálu Valašské dědiny, VMP.
- příklad transferované originální stavby
Komora z Jasenné in situ.
- příklad transferované originální stavby
Zagroda Wsi Pszczyńskiej
panská sýpka z Czechowic,
1784
- příklad označení trámů
roubení před transferem
stavby
2011
2016
DŮM čp. 383
Příbor, 2017
roubená konstrukce
pohled do bývalé
černé kuchyně
Oděvní kultura
 movité artefakty (jednotlivé části krojů, ozdoby apod.)
 techniky a technologie výroby oděvu
 problematika úpravy a zdobení těla
Funkce oděvu: obřadní, sváteční, všední, pracovní, profesní atd.
KROJ – etnografické regiony
Tradiční lidová strava
- regionálně a sociálně velmi různorodý fenomén
Pokrmy: všední, sváteční, obřadní
Valašské muzeum v přírodě
v Rožnově pod Radhoštěm
stálá expozice, 2017:
JAK JDE KROJ, TAK SE
STROJ
Slovácké muzeum
v Uherském Hradišti
NÁRODOPISNÁ EXPOZICE
Duchovní a sociální kultura
- nemateriální lidová kultura je obtížněji zachytitelná a prezentovatelná než
materiální
- jedná se o vzájemně propojenou, synkretickou a mnohovrstevnatou skupinu
jevů, procesů, norem a vzorců chování, které uspokojují duchovní a sociální
potřeby člověka
- národopis spolupracuje s řadou dalších oborů – s literární a hudební vědou,
religionistikou apod.
 slovesný, hudební a taneční folklor
 výroční, rodinná a socioprofesní obřadnost (obyčeje, svátky,
slavnosti)
kalendářní obyčeje (masopustní, velikonoční, májové, vánoční atd.)
obyčeje spojené s narozením
obřady spojené s významnými životními přelomy
obřadnost spojená se smrtí a pohřbem
 lidová víra (náboženství) a zbožnost
 rodinné (příbuzenské) a společenské vztahy
Poslední pomazání
autor Alois Beer (1833–
1897) – Vlastivědné
muzeum v Dobrušce
Vynášení rakve z „domu smutku“
Formy dochování a zpřístupnění venkovského
kulturního dědictví
PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ
vesnické památkové rezervace (od 90. let 20. století)
vesnické památkové zóny (od 90. let 20. století)
MUZEA V PŘÍRODĚ
INSTALOVANÉ OBJEKTY spravované obcemi, institucemi,
soukromníky apod.
MUZEJNÍ EXPOZICE
PAMÁTKY
solitéry
areály
Památka UNESCO: Vesnická památková rezervace Holašovice (okres
České Budějovice), od roku 1998
Národopisné muzeum Slánska, Třebíz