Vznik a počátky samostatného Československa (1918-1925) Novodobé dějiny II (12) Novodobé dějiny II –1. Úsvit občanské společnosti : proměna státu a práva v habsburské monarchii od panování Marie Terezie do roku 1848 –2. Formování moderního českého národa: teorie a koncepty –3. Formování moderního českého národa: etnokulturní identita 1780-1848 –4. České země v revoluci 1848 –5. České země v období neoabsolutismu –6. České země v době obnovení ústavnosti 1860-1865 –7. České země době rakousko-uherského vyrovnání 1866-1873 –8. České země v letech 1873-1890: od pasivní rezistence k „drobečkové politice“ –9. České země v letech 1891-1904 –10. České země v letech 1905-1914 –11. České země a první světová válka 1914-1918 –12. Vznik a počátky samostatného Československa (1918-1925) Ustavení státu –28. 10. 1918 v Praze vešla ve známost Andrássyho nóta, interpretováno jako kapitulace Rakousko-Uherska –vyhlášení samostatného čs. státu –zástupci předsednictva NV předtím převzali Vojenský obilní ústav (F. Soukup, A. Švehla) –zástupci NV na místodržitelství – převzetí moci –do předsednictva NV kooptován první Slovák Vavro Šrobár – doplnil pětici „Mužů 28. října“ = zvolené předsednictvo NV –A. Rašín, F. Soukup, A. Švehla, J. Stříbrný, V. Šrobár – všichni podepsáni pod základním zákonem –podvečer 28. 10. se sešel NV (42 čl.) –vydal 1. zákon čs. státu: recepční normu –30. 10. Deklarace slovenského národa schválená cca 200 zástupci slovenské politiky v Turčianskom Svätom Martině –4.-14. 11 dočasná vláda pro Slovensko –13. 11. NV vyhlásil Zatímní ústavu: –jednokomorový parlament (Revoluční NS) –6násobné rozšíření NV + kooptace Slováků –zrušeny ZS –prezident jen čestná práva –14. 11. 1. slavnostní schůze RNS –bez německých poslanců (ti až 1920) –vyhlášení republikánské formy státu –sesazení habsbursko-lotrinské dynastie –aklamací zvolen prezidentem TGM –byla ustavena vláda v čele s K. Kramářem Odpor Němců Čech, Moravy a Slezska –29. 10. 1918 vyhlášena provincie Deutschböhmen –30. 10. Sudetenland –3. 11. Deutschsüdmähren –3. 11. Böhmerwaldgau –jako poslední hl. město provincie obsazena Opava 16.-17. 12. 1918 –Těšínsko: 5. 11. dohoda o dočasném rozdělení správy –18. 11. připojena Podkarpatská Rus –10. 12. mimořádná přechodná opatření pro Slovensko –ministr s plnou mocí pro Slovensko V. Šrobár –mapa: zdroj internet 4. 3. 1919 v pohraničí generální stávka (v den, kdy se mělo poprvé sejít rakouské NS) – „Märzegefallene“ Boj o státní integritu –20. 1. 1919 začalo obsazování území Slovenska (přiřčeného ČSR nótou dohody 24. 12. 1918 o stanovení demarkační čáry) –27.-29. 4. 1919 čs. vojsko obsadilo, na některých místech i překročilo demarkační linii dle nové nóty Dohody z 20. 3. mezi Slovenskem a Maďarskem –20. 5. 1919 Maďarsko odpovědělo útokem –16. 6. pod ochranou maďarské Rudé armády v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad –13. 6. 1919 stanovila pařížská mírová konf. definitivní hranici mezi ČSR a Maďarskem – odchod maď. vojsk do 4. 7. –7. 7. se SRR zhroutila –4. 5. 1919 zahynul MRŠ –8. 5. 1919 potvrzeno na poradě rusínských NR spojení Podkarpatské Rusi s ČSR –odesláno na mírovou konferenci do Paříže (Dohoda svěřila PR prozatímně do správy ČSR 15. 12. 1919) –28. 6. 1919 podepsána Versailleská mírová smlouva mezi Dohodou a Německem – v platnosti od 1. 1. 1920 (ratifikace Německem) –Něm. mělo odstoupit ČSR Hlučínsko – –10. 9. 1919 podepsána mírová smlouva v Saint-Germain-en-Leye mezi Dohodou a Rakouskem –Korekce hranic na Vitorazsku a Valticku –součástí i tzv. malá minoritní sml. o PR – územím ČSR –ČSR ratif. 10. 11. 1919 –4. 6. 1920 na zámku Velký Trianon podepsána mírová smlouva mezi Dohodou a Maďarském (trianonská) –od 23. 1. 1919 7denní válka o Těšínsko –mocnosti 2. 2. ustanovily demarkační čáru –plánovaný plebiscit neproběhl (Polsko ve válečném stavu se SSSR) –spojenecká Nevyšší rada 28. 7. rozhodla o rozdělení Těšínska –14. 8. 1920 položen základ pro Malou dohodu (dobudov. 7. 6. 1921) –27. 3. 1921 první ze dvou pokusů o monarchistický převrat Karla I. Habsburského v Maďarsku, 23. 10. 1921 (2.) Československo podle sčítání lidu, domů a bytů 1921 –13,37 mil. obyvatel –národnosti –československá 8,76 mil. –německá 3,12 mil. –maď. 745 tis. –ruská a příbuzné (hl. Rusíni) 46o tis. –židovská 180 tis. –pol. 76 tis. – – – Podíl německého obyvatelstva v českých zemích 1921. Autor: Fext – Vlastní dílo, Statistický lexikon obcí v Republice československé I. Země česká (Praha, 1934), Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská (Praha, 1935), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=24693989 Transformace politické scény –15. 6. 1919 první volby v ČSR: do obecních zastupitelstev v českých zemích –30 % soc. dem. –21 % agr. –16 % socialist. –9 % lidovci –nár. dem. –poprvé volily i ženy –7. 7. 1919 Kramářova vláda podala demisi –8. 7. 1919 (do 25. 5. 1920) nová vláda rudozelené koalice, min. př. Vlastimil Tusar –zřídila ministerstvo „unifikací“ –29. 2. 1920 přijalo RNS zákl. zákon ČSR (č. 121/1920 Sb.) – Ústavní listinu Československé republiky –nahradila prozatímní ústavu z 13. 11. 1918 –nově: dvoukomorový parlament (PS a senát) –PS: 300 čl. –Senát 150 čl. –volební právo přiznáno i ženám –1920 přijat župní zákon, župy vznikly jen na Slovensku (pak zrušeny), zůstaly země: –Č., M., Slez., Slov., PR –1927 (od 1928) organizační zákon (reforma správy – Slezsko spojeno s Moravou – Vnitropolitická situace 1920-1925 –Volby do PS 18. 4. 1920 (kromě PR, Hluč., Těš.) –soc. dem. 25,7% –agr. 13,6 –něm. soc. dem. 11,1 –social. 8,1 –o týden později volby do senátu –27. 5. 1920 na společné schůzi obou sněmoven zvolen prez. TGM –25. 5. 1920 jmen. (2.) vláda rz koalice v čele s Vl. Tusarem –činnost ukončila 15. 9. 1920 v důsledku rozkolu v soc. dem. (odštěpení komunistů a vznik KSČ) –jmen. úřednický kabinet Jana Černého –15. 9. 1921 jmenována vláda všenárodní koalice (E. Beneš), od 7. 10. 1922 vláda všenárodní koalice (A. Švehla), 9. 12. 1925-18. 3. 1926 II. vláda A. Švehly – úřednický kabinet Jan Černý II, volby a vznik panské koalice –1920 projednávání úpravy platů státních zaměstnanců dala vzniknout mimoparlamentnímu orgánu Pětka – funguje do 1925 (pak Šestka, Osma atd.) –soc. dem. –nár. dem. –lid. –agr. –soc. –vedle toho vlivové uskupení Hradu = TGM a jeho poradci, přátelé (mj. Karel Čapek) –15. 11. 1925 parlamentní volby a nová politická konstelace (panská koalice) –vstup Němců do vlády (politický aktivismus) Prvorepublikové politické stranictví 20. let –Československá sociálně-demokratická strana dělnická –přejmen. z Českoslovanské na sjezdu v XII 1918 –odštěpení levice, vznik KSČ –Československá strana socialistická –vznikla roku 1897 jako Strana národních dělníků, následující rok přejmenována na Českou stranu národně sociální –jaro 1918 vznik České strany socialistické –nový název po vzniku ČSR –od 1926 Československá strana národně-socialistická –předs. Václav Klofáč, čl. i Jiří Stříbrný, od 1923 i E. Beneš –Československá národní demokracie –vznik 1919 z: České státoprávní demokracie –ta se vytvořila 1918 sloučením mladočechů, Strany státoprávně pokrokové, Lidové strany pokrokové na Moravě a části Pokrokové strany (realistů) –př. Karel Kramář (+1937) –agrární strana –1919 Republikánská strana čs. venkova –1922 Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu –př. Antonín Švehla, čl. Milan Hodža, Rudolf Beran, Jan Malypetr, František Udržal –Československá strana lidová –leden 1919 sloučením vícero katolických stran –př. Jan Šrámek –Čs. živnostensko-obchodnická strana středostavovská –Josef V. Najman, Rudolf Mlčoch –Komunistická strana Československa – secese soc. dem. levice, sloučena z jednotlivých sekcí říjen/listopad 1921 Prvorepublikové politické stranictví 20. let –Slovenská lidová strana –od 1925 Hlinkova SLS –zakl. a předseda Andrej Hlinka –Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der ČSR –Josef Seliger (+1920), pak Ludwig Czech –Bund der Landwirte –Franz Křepek, Franz Spina –Deutsche Christlich-soziale Volkspartei –Robert Mayr-Harting, Karl HilgenreinerDeutsche Nationalpartei –Rudolf Lodgman von Auen –1933 postavena mimo zákon –Deutche national-sozialistische Arbeiterpartei –1933 postavena mimo zákon – – –Strany státotvorné – (pro)vládní –Strany státoborné Hospodářská a sociální stabilizace a konsolidace –poválečná hospodářská krize – poté cca 1924-1929 hospodářská konjunktura –zpočátku systém vázaného hospodářství –měnová odluka 25. 2. 1919 –s měnovou reformou (připravena A. Rašínem) –z. o kolkování bankovek a soupisu jmění –z. o státní půjčce... –25./26. 1919 vojsko obsadilo hranice –zastavena doprava zboží a osob, přerušen poštovní styk s cizinou –Kč zavedena v poměru 1:1 –při kolkování vrácena majiteli jen polovina bankovek, druhá polovina zadržena jako nucená státní půjčka, úrokovaná 1 % –11. 12. 1919 z. o nostrifikaci akcií –+ buď přeložení sídla společností nebo rozdělení –deflační politika: tvůrce A. Rašín zabit atentátníkem Šoupalem (5. 1./18. 2. 1923) –6. 3. 1923 schválen zákon na ochranu republiky – –10. 12. RNS zrušilo šlechtické tituly –19. 12. 1918 vydán zákon o 8hodinové pracovní době (pro zaměstnance) –(první) pozemková reforma –9. 11. 1918 z. o obstavení VS –16. 4. 1919 z. o pozemkové reformě (záborový): pro účely reformy zabrán pozemkový majetek nad 150 ha zemědělské nebo 250 ha veškeré půdy – v záboru 28 % veškeré půdy ČSR, z toho 58 % zemědělské, lesy vesměs zůstaly v majetku státu –k realizaci reformy 11. 6. 1919 vytvořen Státní pozemkový ústav –30. 1. 1920 přídělový zákon –drobné příděly, 2296 zbytkových statků, část vrácena původním vlastníkům –nejvíce přídělů 1923-26, probíhaly až do konce 30. let –8. 4. 1920 náhradový zákon – kompenzace velkostatkářům –19. 7. 1921 schválen gentský systém poskytování podpor v nezaměstnanosti odbory se státním příspěvkem (platný od 1925) Zásah do pozemkové držby (největší pozemkoví vlastníci 1918 – nad 40 tisíc ha) –Čechy –Schwarzenbergové 247 736 ha –Černínové z Chudenic 61 430 ha –Colloredo-Mansfeld 57 866 ha –Habsbursko-lotrinský rod 57 832 ha (zabrán bez náhrady) –Kinští z Vchynic a Tetova 51 391 ha –Lobkowiczové 48 565 ha –Waldsteinové 45 434 ha –Thun-Hohensteinové a Thun-Waldsteinové 41 529 ha –Fürstenbergové 40 981 ha –Morava –Lichtenštejnové 135 706 ha – –Slezsko –Arcivévoda Bedřich 64 332 ha – –Slovensko –Pálfyové 105 000 ha –Coburgové 83 000 ha –Andrassyové 79 000 ha – – Stát, církve a náboženství –těsně porevoluční protikatolické nálady – 3. 11. 1918 (Franta Sauer) –vznik Církve československé 8. 1. 1920 (od 1971 Čs. církev husitská) –Karel Farský –1930: 779 tis. věřících –17. 12. 1918 zal. Českobratrská církev evangelická nav. na tradické luterské (augšpurské) i reformované (helvetské), Jednoty bratrské, husitského hnutí a utrakvismu –v první (Kramářově) vládě katolické strany odbyty jedním postem ministra bez portfeje (Mořic Hruban) –v rudozelených koalicích Vl. Tusara pro ně nebylo místo, teprve ve vládě v 1. všenárodní koalici (E. Beneš I) dva rezortní ministři –min. spravedlnosti Josef Dolanský , min. železnic Jan Šrámek –Ferdinand Peroutka (Budování státu III., 1932-38) o katolicismu po 1918: –„Jeho meč byl křehký a tupý, ale jeho štít těžko proniknutelný.“ –Vyznání obyvatelstva českých zemí podle sčítání 1921 –78,5 % řím.-katol. –7,3 % čs. –4,7 % evang. –1,1 % izrael. (žid.) –0,6 % ostatní –7,8 % bez přísl./nezjištěno –Marmaggiho aféra –6. 7. 1925 oficiálně slaveny Husovy oslavy –diplomatická roztržka s papežským stolcem –papežský nuncius Marmaggi odvolán na protest z Prahy –konflikt ukončen tzv. modem vivendi 17. 12. 1927 (dojednáno hlavně E. Benešem) Vznik a počátky samostatného Československa Literatura –ZÁKLADNÍ – –HÁJKOVÁ Dagmar – HORÁK Pavel: Republika československá 1918-1939. Praha 2018. –KÁRNÍK Zdeněk: České země v éře první republiky I.-III. Praha 2000-2003. –OLIVOVÁ Věra: Dějiny první republiky. Praha 2000. – –DOPORUČENÁ – –HÁJKOVÁ Dagmar a kol. (edd.): Sláva republice! Oficiální svátky a oslavy v meziválečném Československu. –KLIMEK Antonín: Boj o Hrad I.-II. Praha 1996. –KLIMEK Antonín: Velké dějiny zemí Koruny české XIII. (1918-1929), XIV (1929-1938). Praha – Litomyšl 2000, 2002. –KUBŮ Eduard: Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami. Praha 2000. –RYCHLÍK Jan – RYCHLÍKOVÁ Magdaléna: Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918-1946. Praha 2016. – – 15