V tomto okruhu přesuneme pozornost na prózu. Próza na přelomu století byla z hlediska recepce moderních směrů a tendencí v literatuře jednoznačně pozadu za lyrikou, jež představovala nejreprezentativnější žánr národní literatury. Převážnou část prozaické produkce představovala realistická próza autorů starších generací, často mající povahu žánrových obrázků. Postupně do realistického modelu prózy pronikaly naturalistické prvky. Na samém přelomu století se pak rozvíjí takové podoby prózy, které se negativně vymezují proti poetice realismu a naturalismu.

V opoře studujeme s. 48-59.