Máte zapnutý náhled celé osnovy, zpět na běžné zobrazení.
Načítání a prohlížení osnovy může být v závislosti na množství obsahu pomalejší.
Cílem předmětu je uvedení do nejdůležitějších vývojových tendencí od pračeštiny po novou češtinu.
Cílem tohoto tématu je podat základní informace o nejstarších památkách češtiny a o periodizaci její starší fáze. Probráno je pračeské stadium, raná stará čeština s bohemiky, glosy a přípisky a charakteristika staré češtiny 14. století.
Obsahem tohoto tématu je podat základní informace hláskoslovných změnách na rozhraní praslovanštiny a pračeštiny, a sice principy kontrakce, denazalizace, ztráty jerů a měkkostní korelace. Ukázán je také vliv těchto změn na podobu současné češtiny.
Cílem tohoto tématu je podat základní informace hláskoslovných změnách od pračeštiny do staročeštiny, tedy od 10. do 14. století, a to principy pračeské depalatalizace a hlavní historické depalatalizace, přehlásek a konsonantických změn.
Cílem tohoto tématu je podat základní informace hláskoslovných změnách od 14. století, především podoby diftongizace a úžení.
Cílem tohoto tématu je je podat základní informace o vývoji české deklinaci, především o vývoji gramatických kategorií jmen a deklinaci o- a jo-kmenů maskulin.
Cílem tohot tématu je podat základní informace o vývoji české deklinace substantiv maskulin měkkých, u-kmenů a měkkých neuter.
Cílem tématu je je podat další základní informace o vývoji české deklinace substantiv feminin a konsonantických deklinací.
Cílem tohoto tématu je podat základní informace o tvarech a vývoji českých zájmen, především tvarů osobních a ukazovacích zájmen z hlediska jejich historického vývoje.
Cílem tohoto tématu je podat základní informace o tvarech a vývoji adjektiv. Probrána jsou adjektiva jmenná, složená a jejich stupňování, dále adjektiva přivlastňovací.
Obsahem tohoto tématu je podat základní informace o tvarech a vývoji číslovek. Probrány jsou číslovky základní, řadové, druhové a neurčité.
Obsahem tohoto tématu je podat základní informace o tvarech staročeských sloves. Probrány jsou gramatické kategorie osoby, čísla a času a ukázky časování sloves atematických.
Obsahem tohoto tématu je podat základní informace o dalších tvarech staročeských sloves. Probrány jsou gramatické kategorie způsobu a slovesného rodu, dále participia a ukázky časování sloves tematických.
Obsahem tohoto tématu je podat základní informace o dalších tvarech staročeských sloves. Probrán je infinitiv a supinum. Následuje část o hlavních trendech změn sloves od pračeštiny do nové češtiny.
O kurzu podrobněji
1. Průvodní list a organizace kurzu
Sylabus
Cíle výuky
Cílem předmětu je uvedení do nejdůležitějších vývojových tendencí od pračeštiny po novou češtinu. Ve výuce je probírán hláskoslovný a morfologický vývoj s ukázkami textů staré češtiny, které slouží k procvičení výkladových témat.
Osnova - bloky
1. Periodizace vývoje češtiny.
2. Vývoj hláskosloví na rozhraní praslovanštiny.
3. Hláskové změny 10.-14. století.
4. Hláskové změny od 14. století.
5. Vývoj deklinace substantiv I: gramatické kategorie jmen, o-kmeny a jo-kmeny maskulin.
6. Vývoj deklinace substantiv II: měkké kmeny maskulin a neuter, u-kmeny, o-kmeny neuter.
7. Vývoj deklinace substantiv III: a-kmeny a ja-kmeny, i-kmeny maskulin a feminin, konsonantické kmeny.
8. Zájmena osobní, rodová a přivlastňovací ve svém vývoji.
9. Vývoj skloňování adjektiv jmenných, složených, přivlastňovacích, stupňování adjektiv.
10. Vývoj a skloňování tvarů číslovek.
11. Vývoj sloves I: rozdělení sloves, gramatické kategorie, atematická slovesa.
12. Vývoj sloves II: kategorie způsobu, slovesného rodu, participia a jejich funkce, tematická slovesa.
13. Vývoj sloves III: infinitiv, supinum, důležité vývojové tendence sloves.
Organizace kursu
Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.
Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:
- Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie.
- Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.
- Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému moodle zajistí osvojení učiva v postupných krocích.
Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace.
Podmínky absolvování
Kurs se ukončuje zkouškou, která má formu testu. Předmětem zkoušky jsou především nejdůležitější pojmy a koncepty. Zkouška probíhá ve zkouškovém období. Termíny jsou vypsány v systému IS.
Nejstarší památky češtiny
Cílem tohoto tématu je podat základní informace o nejstarších památkách češtiny a o periodizaci její starší fáze. Probráno je pračeské stadium, raná stará čeština s bohemiky, glosy a přípisky a charakteristika staré češtiny 14. století.
V opoře studujeme s. 10-14.
Úkoly:
Vyjmenujte všechny slovanské jazyky a rozdělte je podle společných vlastností a geografické příslušnosti.
Přečtěte si ukázku ze staročeské památky a pokuste se vysvětlit rozdíly oproti současné češtině.
V srbském jazyku jest země,
jiež Charváty jest jmě.
V tej zemi bieše lech
jemuž jmě bieše Čech.
Ten sě mužobojstva dočini,
pro něž svú zemi provini.
Ten jmějieše bratróv šest,
pro něž jmějieše moc i čest,
a ot nich mnoho čeledi,
jež jedné noci Čech osledi.
I vybra sě se vším z země
jiež bieše Charváty jmě.
I bra sě lesem do lesa,
dědky své na plecí nesa.
A když dlúho lesem jide,
k velikému hvozdu dojide.
Tu sě steště čeledi jeho.
Vecě Čech: "Ach, běda skutka mého,
že jste vy pro mě v tej núzi
a jsú pro mne váši domové hustí luzi."
I vecě Čech k svému sboru:
"Pójdem pod tuto horu,
dětem a skotu odpočinem
a snad sě tu s túhú minem."
Zajtra u prvéj zóře,
by Čech sám sedmý na tej hóřě,
s niež všicku zemi ohléda
a dále jim jíti neda
řka: "Máme zemi po svéj vóli,
budú nám zde plni stoli,
zvěři, ptákóv, ryb, včel dosti,
ot nepřátel dosti tvrdosti."
Jako by sě dnes na púšti stalo,
kdež by jim nic nepřěkážělo.
A země horami obložena
a nad jinými výše položena.
A to po tom móžeš znamenati,
že málo řek móž v ni vtiekati,
neb se bez mála všecky v zemi rodie
a z této do jiných zemí chodie.
Ale že s té hóry na zemi zřěchu,
proto tej hóřě Říp vzděchu.
Vývoj hláskosloví na rozhraní praslovanštiny a pračeštiny
Obsahem tohoto tématu je podat základní informace hláskoslovných změnách na rozhraní praslovanštiny a pračeštiny, a sice principy kontrakce, denazalizace, ztráty jerů a měkkostní korelace. Ukázán je také vliv těchto změn na podobu současné češtiny.
V opoře studujeme s. 15-20.
Úkoly:
Vytvořte kontrakční tvary: dělaješь, sějati, nesěachъ, dobriji, lanьjě, stryjьcь.
Aplikujte Havlíkovo pravidlo na tyto praslovanské tvary: lьgъkъ, domъčьkъ, sъborъ.
Přečtěte si ukázku staročeského textu a vyhledejte tvary, které jsou výsledkem hláskových změn probraných v této lekci:
Prvé chleba nejmějiechu,
jedno maso a ryby jediechu.
Prvé léto laz vzkopachu,
druhého léta rádlem vzórachu.
Ale že jich starostě Čech diechu,
proto zemi Čechy vzděchu.
Ti lidé věrni sobě biechu,
a vše zbožie obecně jmějiechu.
Komuž sě co nedostáváše,
u druha jako své mějieše.
Jeden obyčej zlý jmějiechu,
že manželstva nedržiechu.
Tehdy ijedna paní mužem jísta nebieše
a jeden muž mnoho žen jmějieše.
Právě skotsky přěbýváchu,
na každý večer nového manželstva hledáchu.
Súdcě nejmějiechu,
nebo sobě neškodiechu.
Pakli se kdy stala která vada,
u stařějšieho budieše rada,
aby právo učinili
a pravému škody polepšili.
Tehdy všicka země závory nejmějieše
neb zlodějóv v nie nebieše.
Minu let velmi mnoho,
že sě držě ten lid obyčeje toho.
Hláskové změny 10.-14. století
Cílem tohoto tématu je podat základní informace hláskoslovných změnách od pračeštiny do staročeštiny, tedy od 10. do 14. století, a to principy pračeské depalatalizace a hlavní historické depalatalizace, přehlásek a konsonantických změn.
V opoře studujeme s. 21-30.
Úkoly:
Proveďte pračeskou depalatalizaci ve tvarech: pekarьna, kamenьnъjь, vъzęcьnъjь.
Rekonstruujte depalatalizační proces ve tvarech: chutný, plátno, pořádný, věrný.
Proveďte přehlásku 'a>ě v následujících tvarech: čáša, ležati, kóža, slyšati, dušami.
Rekonstruujte původní tvar před přehláskou 'a>ě: pěší, tiehneš, otce, sviece.
Rekonstruujte původní tvar: hora, toho, Spytihněv, hloupý.
Proveďte přehlásku 'o>ě ve tvarech: dědicovi, miesiecov, Ježúšovi, zlodiejom.
Proveďte rekonstrukci původního tvaru po přehlásce 'u >i: jih, Jiří, cit, klíč, líbati, dělají, paní, zemi.
Vysvětlete současnou podobu slov: země, bič, pěna, vedete, tichý.
Vysvětlete vznik novočeských tvarů: věnec, měsíc, dělají, pěkný.
Hláskové změny od 14. století
Cílem tohoto tématu je podat základní informace hláskoslovných změnách od 14. století, především podoby diftongizace a úžení.
V opoře studujeme s. 31-36.
Úkoly:
Vyložte vývoj následujících tvarů: rukou, soused, soud, mouka, koupíme.
Vyložte vývoj tvarů: vejr, strejc, svatej, kterakej, k druhejm, malej.
Vyložte vývoj tvarů: víra, zajíc, chodí, míra, křičí, víme.
Vyložte vývoj tvarů: krejčí, volej, nejlepší.
Vývoj deklinace substantiv, část 1.
Cílem tohoto tématu je je podat základní informace o vývoji české deklinaci, především o vývoji gramatických kategorií jmen a deklinaci o- a jo-kmenů maskulin.
V opoře studujeme s. 37-41.
Úkoly:
Skloňujte podle vzoru tato substantiva: dub, junoch, bóh, beránek, běs, duch.
Podle vzoru skloňujte substantiva tvořec, kóň, zloděj, meč, pepř, plač.
O- a jo-kmenová substantiva v textu
Přečtěte si ukázku staročeského textu a vyhledejte všechna substantiva o- a jo-kmenová. Určete všechny hláskové změny.
Dvamezcietmý rozdiel praví o stromiech, jenž sedmkrát přes léto nesú; o smaragdiech laciných, o lidech prodajných; o péckách, ješto kury plodie; také o dvorných jablkách i stromiech.
V Ejiptě jsú štěpové v některých zahradách, jenž sedmkrát ovoce přes léto přinášejí a tolikrát ktvú i list obnovují; a to jsú jablka i hrušky rozličné. V Ejiptě smaragdy nalezují a obecně prodávají, a jsú velmi laciní v té zemi, viece než jinde.
V tom úhlavném městě ejipském, ješto slove Kar, tu prodávají vše lidi, ženy i muže, kteřížto s nimi neleží, nebo oni vieru mají jako zde skót. Také v témž městě jest duom pln malých pécek, a ty jsú málo teplé od sebe samy. I přinášejí ženy vajce, z nichžto chtie kuřence zploditi, i kladú v ty pécky a zacpají je hnojem; a ve třech neděléch vylehú se z vajec kuřenci; a ty ženy přijdúc, každá své kuřence pobéře. A to činie přese všecko léto ústavně. Protož v tom městě i v tom kraji jest mnoho kuřenec.
Také v tom městě nalézají velmi dlúhá jablka, a slovú jablka z ráje. A nelze jich z té země vyvézti, neb zhnijí v šesti dnech, neb jsú měkka a sladka. A roste jich dobře sto na jednom pni nebo na jedné větvi. A toho stromu listie jest dobře na nohu všíři a na loket vzdéli. Také jsú tu jablka, jenž slovú Adamova jablka, neb tak rostú od přirozenie, jako by byly nakušeny s jedné strany. Také sú tu fíkoví stromové, na nichž rostú fíci bez listu.
Vývoj deklinace substantiv, část 2
Cílem tohot tématu je podat základní informace o vývoji české deklinace substantiv maskulin měkkých, u-kmenů a měkkých neuter.
V opoře studujeme s. 42-48.
Úkoly:
Podle vzoru vyskloňujte substantiva: čřěví, Innocencí, řěpí, Theodosí.
Podle vzoru skloňujte substantiva: dóm, vól, med, led, vrch.
Podle vzoru skloňujte substantiva: dielo, číslo, koleno, kúzlo, okno.
Podle vzoru skloňujte substantiva: plece, vajce, ohnišče, lože, slunce.
Podle vzoru skloňujte substantiva: zhřěšenie, ščestie, sbožie, obilé, zelé.
Tvary substantiv v textu
Prostudujte si ukázku staročeského textu, vyhledejte všechna substantiva probraných deklinací a určete jejich gramatické kategorie:
Jiřík, urozený šlechtic, byl syn mocného pána z Uher, Krysafana tak řečeného. Byl jest rytieř věku mladého i silného a jměl sobě čtrmezcietma let neb málo více. Ten Jiřík v apulské zemi od krále uherského nad jedním městem, jménem Troja, vládl, i nad jinými mnohými věcmi vládl a v úřad byl posazen, a byl velmě ukruten proti nepřátelóm královým i protiven, v kterémžto protivenství bez čísla škod učinil skrze lidské krve prolitie. Přinajmenšiem puol čtvrta sta lidu zahubil neprávě proti svému svědomí.
Tvary substantiv, část 3
Cílem tématu je je podat další základní informace o vývoji české deklinace substantiv feminin a konsonantických deklinací.
V opoře studujeme s. 49-58.
Úkoly:
Podle vzoru skloňujte substantiva: réva, múka, miera, hlína, brána, vládyka.
Podle vzoru skloňujte: prorokyni, kašě, vóle, vánocě, sviece.
Podle vzoru skloňujte substantiva: ledvie, histořie, pradlí, rolí.
Podle vzoru skloňujte substantiva: labuť, káď, česť, saň, zeď, čeleď.
Podle vzoru skloňujte substantiva: tykev, kuroptev, plútva, krokev.
Tvary substantiv v textu 2
Prostudujte si ukázku staročeského textu a určete gramatické kategorie všech substantiv:
Byl za času krále Václava českého třetieho panoše jeden slovutný Tóma z Štítného, literát dobrý, v svých letech poctivě a v svém šlechetném životu do starosti zachovalý. A veda život bohomyslný a pokojný na své tvrzi, složil a vyložil tyto kniehy českým jazykem, a ačkoli v druhých sloviech, za našich let neobyčejných, ale v staré české řeči nalezených; kterýmž, často čta, porozumieš. A také jsa rozumu dospělého, mluví řečí okrášlenú a milú, v kterýchžto Písma svatého Starého i Nového zákona i doktoróv svatých požívaje. Kteréžto rozdělil jest ve troje kniehy. A jsúť na mnoho miestech, a zvláště na počátku rozomóv vtipných a vysokých pro ty, jenž jsú životóv k bohu pozdvižených myslí svú a jenž mají o bohu vyššie poznánie než sprostní. Protož komuž by sě zdály u prvu těžky a nesnadny, nerozpakuj sě! (1) Protož přetrp laskominy a ostrost tu jako onoho vína na oné svadbě prvnieho; potomť bude pochotnější dáno. A jakož žákóm ve škole řiekají: Lekcí čtena jednú líbí se, a desětkrát přečtena, lépe rozumie sě. A k tomu popros pána boha, toho mistra umělého, ať rozum otevře a osvietí a k tomu chut a milost dá, a uzříš s pomocí jeho v nich velikú kratochíl a úžitek duši a spasení svému. Ale ktož chceš úžitku toho požívati, musíš s světem nemnoho mieti činiti a též tělesným žádostem, libostem a ďabelskému lákání odolávati a v čítaní upokojenú mysl mieti.
Zájmena
Cílem tohoto tématu je podat základní informace o tvarech a vývoji českých zájmen, především tvarů osobních a ukazovacích zájmen z hlediska jejich historického vývoje.
V opoře studujeme s. 60-64.
Úkoly:
Srovnejte tvary osobních zájmen ve staroslověnštině a staročeštině a vysvětlete rozdíl ve tvarech.
Srovnejte tvary těchto zájmen ve staroslověnštině a staročeštině a vysvětlete rozdíl ve tvarech.
Srovnejte tvary těchto zájmen ve staroslověnštině a staročeštině a vysvětlete rozdíl ve tvarech.
Vyhledání tvarů zájmen v textu
Přečtěte si ukázku staročeského textu, vyhledejte a určete všechna zájmena.
A někteří vedú klášterský život; sběrúc se jich viece spolu, jednoho sobě voléc starostu, jehož se poddadie vuoli, pravým poslušenstvým sú vuoli Bohu obětujíc v ruku toho starosty svého, chválu boží pějíc, v svých hodinách toho slova pamatujíc, ješto řekl Kristus: "Kdež se u mé jmě sberú dva nebo třé, tu jsem já také mezi nimi"; ne jen mienie ten počet dvú nebo tří, ale mienie, leč málo, leč mnoho bylo by se sebralo ve jmě božie, v něm žádost majíc, jemu slúžiec - tu je Buoh s nimi. Mnoho jest těch vyšlo, ješto sú zemní vedli jako nebeský život v čistotě, u poslušenství, nejsúc v své mysli ijediniem jměním zaneprážďněni, ale svobodnú myslí držiec se Boha. Takovéť jest Buoh ohlašoval divy rozličnými a dal je ku příkladu šlechetnosti, takže po všem světu vyšly jsú pověsti o nich.
Skloňování adjektiv
Cílem tohoto tématu je podat základní informace o tvarech a vývoji adjektiv. Probrána jsou adjektiva jmenná, složená a jejich stupňování, dále adjektiva přivlastňovací.
V opoře studujeme s. 67-82.
Úkoly:
Skloňujte: dobr beránek, míla pravda, ostnec tvrd, srdce čisto.
Skloňujte tvary: daleká země, svatá sieň, zrádný muž, světý Václav.
Skloňujte tvary: budúcí súd, přikázání najvětší, cuzí žena.
Skloňujte tvary: bydlitel Sichemov, léto Saulovo, dóm Davidóv.
Vytvořte komparativ a superlativ z adjektiv: hrdý, blízký, mladý, čistý, múdrý.
Číslovky
Obsahem tohoto tématu je podat základní informace o tvarech a vývoji číslovek. Probrány jsou číslovky základní, řadové, druhové a neurčité.
V opoře studujeme s. 73-78.
Úkoly:
Srovnejte tvary základních číslovek ve staroslověnštině a v historické češtině.
Určování číslovek v textu
V ukázkách určete druhy a tvary číslovek:
- pětmezcietmý rozdiel praví o sicilské zemi
- dáno mu zbožie toliko
- podlé počtu dvanáctera pokolení
- vlada všiú jeho komorú
- v tejto trojéj věci
- druh druha sě tona lapá
- by Čech sám sedmý na téj hořě
- jednoho a patdesát člověkóv
- k dvěmanádst apoštolóm
- po třech dcietech osmého
Slovesa - část 1.
Obsahem tohoto tématu je podat základní informace o tvarech staročeských sloves. Probrány jsou gramatické kategorie osoby, čísla a času a ukázky časování sloves atematických.
V opoře studujeme s. 79-89.
Úkoly:
Slovesné tvary v textu
Prostudujte si ukázku textu staré češtiny, vyhledejte všechna slovesa a určete jejich kategorie osoby, čísla a času:
Ale když otec k němu přišel, ukázal se vesel před ním, a to vždy na mysli maje a žádaje přesrdečně, zda by kto byl vtom rozumný, ješto by mohl jistotu učiniti srdci jeho o těch věcech, ješto o nich mysléše. I táza se často onoho svého, ještě jemu byl pověděl, proč jej byl zavřel otec jeho, věděl-li by koho, ještě by o tom uměl, jehožto v srdci jmějieše, pověděti. A ten vece: jižť sem pověděl, že tvój otec ty múdré, ješto sú o tom své učenie dávali, vedúc pústeničí pokorný život, některé zbil a některé vyhnal ze više země své; již těch žádného neznám.
Slovesa - část 2.
Obsahem tohoto tématu je podat základní informace o dalších tvarech staročeských sloves. Probrány jsou gramatické kategorie způsobu a slovesného rodu, dále participia a ukázky časování sloves tematických.
V opoře studujeme s. 90-108.
Úkoly:
Slovesné tvary v textu 2
Prostudujte si ukázku staročeského textu, vyhledejte všechna slovesa a určete jejich tvary a třídu:
K těmto obojím bludóm - Kaldejských i Řečských - Ejipští nad to přičinili, že za bohy jměli zvieřata čtveronohá, ptáky, dřievie, telce, telata. Tohoť také psáti nechci, co je tu Nachor mluvil o tom, že je zjevný blud, ukazuje. Ale toť řku, že je snad také z toho bludu a tiem pochopem, ješto hvězdáři někteří v některé časy, vyryjíc lva neb raka na zlatě, i budú to nositi pro některé nemoci aneb takové jiné bobonky, jichž učení nedržie lékaři, ješto věcmi přirozenými přirození pomáhají. Vecě pak Nachor, mnoho mluviv o těch bohóv rozličnosti a že nenie podobné, by tak protivni byli sobě, tepúc se i zabíjejích, by bohové byli, jakož o nich ti píší, ješto jim slúžie, aby tak šeředné činili skutky, až i cizoložstva i jiné takové věci. "Ó králi, vidíš, žeť služba těm mnoho bohóm blud jest. Neslušieť bohy nazývati věci zřejmé a slepé, ješto je vidie jiní, a ony samy nevidie. Ale Bóhť pravý vše vidí, a sámť jest nezřejmý oku tělesnému, jakoť jest dřéve praveno o něm."
Slovesa - část 3.
Obsahem tohoto tématu je podat základní informace o dalších tvarech staročeských sloves. Probrán je infinitiv a supinum. Následuje část o hlavních trendech změn sloves od pračeštiny do nové češtiny.
V opoře studujeme s. 109-115.
Úkoly:
Slovesné tvary v textu 3
Prostudujte si ukázku staršího českého textu, vyhledejte všechny slovesné tvary a určete jejich gramatické kategorie:
Jeden čas Jiřík na svém loži leže a bděl, i byl navštieven Duchem svatým, rozpomenuv se na své hřiechy, že jich jest tak množstvie. Ulekl se, vida, že jeho hříchové jsú mrzcí před obličejem krále nebeského, k milosti boží se utekl a slibuje takových věcí se nikdy nedopúštěti. A proto z pravého skrúšenie nazajtří vstav, s jedním pacholkem bez vědomie přátelského a na rozhřešenie svých hřiechóv šel do Říma a zpovídal se, a pokánie za své hříchy přijal podlé obyčeje římského. Potom znamenav Jiřík malé pokánie za své hříchy, usmyslil k svatému Jakubu jíti a v těch krajinách v pokání a utrpení života svého přebývati, dokudž by skrze milosrdenstvie božie nebyl ujištěn svých hřiechóv jmieti odpuštěnie. A když již k svatému Jakubu přišel, vzdav bohu chválu a pokloniv se svatému Jakubu, otázal kněží a žákuov, bylo-li by které miesto v těch krajinách tajemné a nábožné ku pokání. Oni jemu odpověděli tak a řkúce: "Jest miesto podobné odsud za dva dni jíti vzdálí a odlúčeně ode všeho sboru lidského, klášter svaté Mařie mezi horami." Uslyšel to Jiřík, byl tím velmě vesel. A když přišel na to miesto, ostal tu pět měsícuov.