_ SOUVISEJÍCÍ KAPITOLY: Argumenty pro a proti existenci Boha jsou rozebírány také v 7. kapitole, Existuje Bůh?, a v 1. kapitole, Odkud se vzal vesmír? DALŠÍ ČETBA; James Rachels, The Elements of Moral Philosophy (McGraw-Hill, Singapore 1999), 4. kapitola. 11. JE KREACIONISMUS VĚDA? STUPEŇ NÁROČNOSTI I UCtó ( 0 /M,\ASH]A scmisuvriľ o NÁROČNĚJŠÍ CVIČENÍ B Čím se vyznačuje dobrá vědecká teorie? Odpověď na tuto otázku není tak zřejmá, jak byste si mohli myslet. Neodpovídá se na ni snadno ani. vědcům. Tato kapitola zkoumá tvrzení a metodv kie-acíonistů ve snaze o objasnění, proč je tak těžké presné definovat, co je to ve skutečnosti dobrá věda. Kreacionismus versus ortodoxní věda Stoupenci kreacionismu věří, že biblický popis stvoření světa je doslovně pravdivý. Bůh stvořil Zemi a všechny její formy, života / šesti dnech. Podle, stoupenců kreacionismu k tomu došlo před necelými 10.000 lety (výpočet stáří .světa odvozují od počtu .generací uvedených v bibli). Zároveň jsou přesvědčeni, že pro jejich biblickou teorii svědčí přinejmenším stejné množství dostupných vědeckých důkazů jako pro teorii konkurenční. Velká většina současných vědců je však přesvědčena, že svět je daleko, daleko starší. Vesmír podle nich vznikl někdy před deseti až dvaceti miliardami let velkým třeskem, nepředstavitelně silnou íxplozí, při níž vznikla hmota, prostor a čas. Země, podle ortodoxní teorie, je stará-přibližně čtyři a půl miliard let a prvnř zárodky života se tu objevily zhruba před třemi a půl miliardami let. Evolucí, skrze proces přírodního výběru, se potom vyvinuly složitější formy života, včetně prvních savců asi před200 000 000 let a moderního člověka - Hornů sapiens - před. nějakými 120 000 lety, ■ Kreacionismus má svůj vlastní institut - Institu t vědeckého kreacionismu (The Institute of Creation Science) - a také své vlastní konference, publikace a badatele s doktorským titulem z filozofie. Pro mnohé z těchto lidí není kreacionismus pouze vědeckou 142 143 křížovou výpravou, jde o morální raženi. Podle H. M, Morrise, předního stoupence kreacionismu: Evoluce je kořenem ateismu, komunismu, nacismu, behaviorismu, ekonomického imperialismu, militarismu, volnomyšlenkářs tví, anarchismu a všech možných protikřesťanských systémů víry a konání.* Ve Spojených státech stoupenci kreacionismu tvrdě bojují za to, aby byl kreacionismus vyučován na školách. Ve dvou státech, Arkansasu a Louisianě, byly nyní schváleny zákony .o „rovném zacházení", které přikazují, aby byl kreacionismus vyučován vedle evoluční teorie jako stejně seriózní vědecký obor.-1 prezident George W. Bush je přesvědčen o tom, že kreacionismus by .měl být vyučován po boku evoluční teorie. Jeho mluvčí prohlásil: „Prezident si myslí, že tuto otázku si musí rozhodnout jednotlivé státy a místní školní komise, ale věří, že by měly být vyučovány obě teorie." Stoupencům kreacionismu se podařilo přesvědčit velkou část široké veřejnosti, že jejich teorie je přinejmenším stejně vědecky seriózní jako alternativa velkého, třesku/evoluce, Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že přibližně čtyřicet pět procent obyvatel USA věří, že Bůh stvořil člověka „přibližně v jeho dnešní podobě před maximálně 10 000 lety" **. Kreacionismus přitahuje í vysokoškolsky studované lidi: asi třetina Američanů s vysokoškolským vzděláním věří, že biblický popis je doslovné pravdivý, jeden akademik z Tennessee, který nedávno provedl průzkum mezí svými studenty, píše, že vědci jako on „musí vybojovávat bitvy osvícenství stále znovu a znovu.. Středověké myšlenky, které byly s rozmachem vědy před 300 až 400 lety zcela, vyhlazeny, nejsou úplně mrtvé; jsou živé a daří se jím dobře ve školách, v kole jích a univerzitách" ***, . ■ A'přece se na první pohled zdá, že proti.kreacionismu svědčí nevyvratitelné empirické důkazy, ■ * Guardian, str. .14 v části. „The Editor", 17. listopadu. 2001. ** Tamtéž. *** Tamtéž. Vezměte si například-nálezy fosílií. Zkoumáním hornin pod našima nohama jsou.odhalovány vrstvy, které se tu evidentně usazovaly mnoho miliónů let, a v těchto vrstvách lze nacházet uložené fosílie. V každé z nich se nacházejí jiné formy života. V nejnižších vrstvách jsou objevovány pouze velmi jednoduší tvorové, vvše lze najít složitější formy, včetně dinosaurů, ještě výše uz se objevují savci a teprve v nej mladších vrstvách lze vypozorovat i stopy člověka. Toto vrstvení fosílií svědčí pro teorii evoluce a je v rozporu s biblickým vysvětlením, podle něhož všechny formy života bvly stvořeny více čí méně ve stejnou dobu před necelvmi 10 000 let. Pokud by byla biblická verze správná, čekali bychom, ze budou ukázky celého spektra životních forem rozesety po vrstvách značně nahodile (ovšem za předpokladu, že by těch pár tisíc let, které od smíření světa uběhly, vůbec stačilo k vytvoření takovýchto mineralogických vrstev). ■Podle kreacionismu například člověk a všichni ostatní savci kráčeli po Zemi ve stejnou dobu: jako dinosauři, proro bychom právem mohli čekat, že fosílie člověka a jiných savců se budou nacházet ve stejných vrstvách jako fosílie dinosauru. A přece se savci vyskytují pouze ve vyšších vrstvách. To je, zdá se, další silný argument proti- kreacionismu.... Světlo, putující k nám od jíž dlouho vyhaslých hvězd, je dalším důkazem rozhodně popírajícím tvrzení, že vesmír je srarv pouze několik tisíc let. Světelný rok je vzdálenost, kterou světlo urazí za jeden rok.. Mnoho viditelných hvězd je od nás vzdáleno mnoho miliónů.světelných let. Zdá se tedv, že světlo, které z těchto hvězd přichází, muselo od nic h vyrazit už před mnoha milióny let. Pokud je však vesmír starý jen několik tisíc let. jak by to bvlo možné? Zdá se edy, že toto s\ ětlo mířící k Zemi stvořil Bůh. To by ale znamenalo, e k mnoha astronomickým jevům, kteté nyní pozorujeme, nikdy :ledoslo. Například dejme tomu, že pozorujeme zdanlivý \yhuch upernow, vzdálené od nás 30 000 světelných ler. Ale k žádnému takovému výbuchu nedošlo, protože Bůh pouze wtvořil iluzi, že k němu došlo, tím. že k n am vyslal svetlo a další radiací z bodu vzdáleného od nás necelých 10 000 světelných let. To by však znamenalo, že Bůh je pod\ odník -- že úmyslné vytváří iluzí, že vesmír 144 148 je daleko starší, /.rcjniě aby z nás dčW bla/nv. Pit stoupenců kreacionismu je ochot tuch přijmout i tento sávev. Další důk«i7, poukazující tu /načne stán vesmíru, rum poskytují například lirosféncke desky. IWorovana rychlost pohybu pevných desek světadílů po povrchu Země ruku v ruce s hojnými důkazy, že desky takto ura/íly už mnoho n sic m i L svědčí o tom, že Země musí bvt stará mnoho miliónů let, a nikoli jen par tisíc. Jak stoupenci kreacionismu obhajují svou teorií Empirické důkazy proti kreacionismu se mohou zdát nezvratné, ale stoupenci kreacionismu argununtují tmi, že situace není tak jednoduchá, a se značnou důmyslností v snaží doká/at shodu jejich teorie s dostupnými údaji. Vezměte si například fosílie. Stoupenci kreacionismu, tvrdí, že mineralogické vrstvy lze vysvětlit biblickou potopou světa. Deště, které způsobily potopu, vytvořily obrovské nánosy bahna,' které se proměnily ve zkamenělé vrstvy pod-nalíma-nohama, Stoupenci kreacionismu tvrdí, že do jejích teorie zapadá i rozmístění forem života v těchto vrstvách. Důvodem, -proč se dinosauři nalézají v.nižších vrstvách než savci, je podle některých-to, že dinosauři byli pomalá, .nemotorná a relativně neinteligentní zvířata, která ■utonula'dříve než rychlejší a inteligentnější savci,-kterým se-podařilo utéct do výše položených- míst Proč nelze ve spodních vrstvách očekávat ani fosílie člověka,-se pokoušejí-vysvětlit na www.christiariaiiswers.net. Vi sny s fosíliemi dokáži geologové zastávající teorii potopy světa snadno vysvětlit tím, jak byla vodami potopy zaplavovaná postupné různá ekologická pásma. Například organismy žijící na rovinatých mořských pobřežích by byly po .provaleni všech pramenů obrovské propastné tůně*' zničenv jako první a jako pivní pohrbeny pod erozními naplaveninami z pevniny, způsobenými „otevřením nebeské propusti". Proto rtelzt očekávat, že by se ve spodních vrstvách potupy, obsahujících pouze organismy mofskyc h pobřvzi, mohly nacházet nějaké lidské ostatkv- A nálezy rostli i, tak jak je dnes chápeme, to jen dokládají,* * www,christiananswers.řiet/q-aig/a;ig-c014;htiMl r v případě světla, které k nám šidíme přicházet ze vzdálených hvězd, arokazalí obhájci kreacionismu značnou představivost. Například irkteří rvrdi, že dojem velkého stáří je způsoben „roztažením času" / důsledku rychlé rozpínavosti vesmíru směrem od jeho seředo-xxju, v němž je umístěna Země. Ve prospěch této konkurenční :eorie bylv již publikován}- celé odborne časopisy, v nichž se to jen lemžilo rovnicemi. Stoupenci kreacionismu tedy vvtvářcjí stále spletitější teorii vysvětlující vesmír, které pozorujeme kolem sebe, a zároveň jsou přesvědčeni o tom, že jejich teorie „odpovídá" důkazům přinejmenším stejné dobře jako teorie konkurenční. To, co kreacionističtí rědci nabízejí, skutečně vyhlíží jako seriózní, vážná veda. jak jsem avedl. přibližné milión amerických občanů, z nichž mnozí jsou inteligentní, vysokoškolsky vzdelaní lidé, věří, že Země je stará ne-telých 10 000 let. Byli všichni tito lidé oklamání? Nebo je vědecký kreacionismus skutečné véda? Falzifikacionismus 'ednu z nejzajímavějšícli teorií toho, jak se véda vyvíjí, nabízí Karl Popper (1902-1994), Popper sice přijímá mimořádný závěr Davida Humea (1711-1776) (vysvětlený ve 14, kapitole, Proč očekávat, že zítra vyjde slunce?), že vědecké teorie nejsou nikdy potvrzeny (tímto Hunem ým argumentem se tu nemusíme zabývat), ale podle Poppera to nepředstavuje žádny problém, protože věda nepostupuje vpřed prostřednictvím potvrzováni teorií, ale prostřednictvím falzifikaci' teorií. Vezměte si například hypotézu, že všechny labutě jsou bílé. Tuto aypotézu můžeme snadno wvratit ířalziťlkovat), najdeme-li alespoň jednu černou labuť, A podobně tak pozorováni jedné akce, u níž nedochází k rovnoměrné a opačne reakci, stačí k falzifikaci hypotézy, ze všechny akce w-olávají stejnoměrnou a opačnou reakci. To neznamená, že všední)' vědecké hvpotézy, které ještě nebvly falz i Ukovány, jsou z vědeckého hlediska stejné seriózní. Popper tvrdí, že některé teorie jsou vtee tálzirikovatelné než tiné. ■ Například tklzifikovat nejasně formulovanou teorii je nesmírné' těžké, protože její obhájce má v každém případě možnost vyhnout 146 147 se falzifikaci tím, že řekne: „Ale takhle i sem to-.nemyslel." Teorie, která je formulovaná přesně, pomocí jasně definovaných pojmů, je falzifikovatelná snadné]! než r«i, která \e mlhavá.. čím snadněji je teorie fulzirikovarelna. tím podle Poppera lépe. Přesně vyjádřené ten n e se širokým yaberem jsou upřednostňovány před teoriemi, které map poti/e u,:kv zálvt nebo jsou formulovány nejasně. Věda postupuje vpřed prostřednictvím vytváření a testování smělých, snadno falzifikovatelných hypotéz, ■ Teorii, která je nefalzílkovatelná - protože se do ní hodí cokoli nelze-podle Poppera vůbec považovat za „vědeckou". Každá skutečná vědecká teorie musí mít ■empiricky'ověřitelné důsledky, falzifikmcionisticlcá kritika kreacionismy Někteří falzifikacíoiiisté kritizují kreacionismus,'že je tiefalzífiko-vatelný, a tedy není skutečnou vědou.-Je tato kritika oprávněná? Především si povšimněme, že kreacionismus není nijak přesně formulován: je těžké přesně říct, co bychom měli očekávat, pokud má kreacionismus pravdu. Už to samo o sobě činí kreacionismus těžko falzífikovatelným. . . .... Zadruhé, stoupenci kreacionismu svou teorii neověřují tím, že by se ji snažili faizífikovat, spíše všechny své síly soustředí' na to, aby svou teorií před falzifikací ochránili K základní kreacionistické teorii jsou neustále přidávány další- a další kousky za účelem vysvětlit empirické údaje, které by jinak tuto teorii vyvracrlv. Například kd\ ž \ c sftpivch vrstsaeh jako dm c> saun stale nejsou nacházeny žádné lidské rosila, stoupenci kreacionismu pnehá/ep a dodatečnou teorii, kteia tuno fakt wsveduje tvrzením, že Bůh lidi pou/i neutopil, ale whladil po unh veškeré stop}': „Bo/í opovrženi huchem bylo takové, že mu musel odpen idar přísný tiest -naptostj 7Íhulu a whWtnj všech stop.' " Zkrátka, at uz ;e objeveno cokoli, co bv mohlo na první pohled kreacionismus fal/trikv* at, stoupenci kreacionismu vždy dumvslne nacházejí zpusob, (ak in to mohlo do jejich teorie přece jen paso- Tamtéž. vat. Základní kreacionisticki teorie se buď pozmění, nebo néjakvra způsobem doplní, jako tomu h)'lo \ pi ip.idé, kd\ absence lidských řosílší ve spodních \ rstvach byla \ ysvětlena dodateŕiioti hvpottvoti o tom, že Bůh ynictl všechnv lidské ostatky nebo |e nej.ikx m způsobem napadena hodnověrnost takovélioto nepohe kteaciomsticka metoda se takto skutečné chová. Odpověď stoupence kreacionismu Ale počkat, je tato kritika kreacionismu skutečné oprávněna? Možná, že nejde o tak prostou otázku, jak si tato prostá řalzifikad-onistická kritika kreacionismu predsta\ tne. Strategie „doplňování" teorie za účelem její ochiam před fal/itikaei je ve skutečnosti naprosto seriózní. Totéž dělají i představitele tradiční vedv. Zde je příklad. Newtonova teorie univerzální gravitace předpověděla přesnou dráhu planěn* lit an. t Oběžná dráha Uranu se od te "\f< předpovězené memeně odchy- » ,*->s *' lóvala. Bylo pozorováno, že pla- ^^^^ neta ze své proie k to van é drahý kolem. Slunce občas vvbocuje. Toto pozorovaní bv tedy mělo ' Newtonovu teorii falz i ři kovat ■ Proč tedy neb)-la Newtonova teorie zavržena? Stalo se následující. Někteří vědci předpokládali, že v bií/kosti Uranu musí exisrouit tutá, dosud neobjevená planeta, ktei ,í svou bh/kostí a dostatečnou velikosti ovlivňuje dtahu Uranu a tím vysvětlili tuto odch\ Ikn způsobem, jenž se slučoval s Newtonovou teorii. 14S ; ■, ■■■ Následně se ukázalo, že tam planeta ■ skutečně je - planeta Neptun, Právě tyto . odchylky v oběžné dráze Uranu vedly ve skutečnosti k objevení Neptunu. «• ' I Tedy i zde jsme svědky dodatečné teo- Jf r'e" ^ter*íe n^oubována na původní, aby jí ochránila před falzifikací. Hypotéza ^í>y»3i „záhadné planety" tak doplnila Newto- novu teorii, aby zabránila její falzifikací, ■ a doplnění této hypotézy bylo považováno za vědecky přijatelné ještě předtím, -než .byla tato-záhadná planeta skutečně objevena. Proč by tedy zastánci kreacionismu neměli mít nárok na stejný postup? ... Manévry ad hoc Falzifikacionísta může.tvrdit, že mezí hypotézou kreacionismu o tom, že Bůh zahladil po lidech všechny stopy a. newtonovskou hypotézoiľ o záhadné planetě je nejméně jeden významný rozdíl. Zatímco hypotéza záhadné planety zavádí do původní Newtonovy teorie všechny možné dodatečné, nezávisle ověřitelné důsledky, a tím ji činí ještě falžifikovatelnější než byla předtím,: hypotéza o destruktivním Bohu tak nečiní. Toto lze doložit, pokud sí povšimneme, že hypotéza o záhadné planetě je značně falzifikovatelná, protože .to, zdaje Newtonova teorie správná, lze zjistit ověřením, zda v daném místě skutečně nějaká planeta existuje. Tím vzniká další, nezávisle ověřitelný důsledek původní teorie. A, samozřejmě, v před povezené poloze skutečně planeta objevena byla Na. druhé straně, doplněním původní ■ teorie kreacionismu o hvpotézu, že Buh zahladil po lidech všechny stopy, nebyla tato teorie z hlediska nezávisle o\ ěiifeln veh důsledků obohacena o nic. Podle mnoha fál/ifikaoomstu jde pouze o manévr ad hoc, který je ted) vedecky pochvbm". Piesto/e tedy můžete legitimně chránit svou vycho/í teoi n pred falzifikaci „doplňováním" o další hypotézy,■takováto duplném nesměji byt ad hoc. Jsou manévry ad hoc vždy pochybné? Zastánci kreacionismu mohou namítnout, opét oprávněné, že i představitelé tradiční věd)' se někdy uchyluji k takovémuto manévru ad hoc. Vezměte si například heliocentricky model vesmíru, podle něhož Země obíhá kolem Slunce. Brzv poté, co Koperník formuloval heliocentrický model, tni kritizován zastanci starého aristotelovského geocentrického modelu, ie neexistuje žádná pozorovatelná parakxd. Pro názornost: představte sí, že obcházíte sloup s pouliční lampou a díváte se stále přesně na sever, na domy na ulicí, jak se otáčíte kolem lampy, váš \ýhled se posouvá ze strany na stranu a tím se domv před vámi ve vašem zorném poli vychýlí na stranu a zpět. Nejdříve je přímo před vámi dům číslo 93, potom je to dům číslo 91 a potom opét dům číslo 93. Pokud se Země otáčí kolem Slunce, lze stejné tak očekávat, že i nehybné hvězdy se budou „\ychylovať v našem astronomickém zorném poli. jenže žádné takové \ychylování ne-bvlo možne pozorovat. Zdálo se tedi; že tím je heliocentrická teorie falzífikována. Opravdu se zdálo, že je tím nezvratně potvrzen starý aristotelovský model, podle něhož je Země nehybná a Slunce obíhá kolem ní. Někteří obhájci heliocentrického modelu však přišlí s tvrzením, že žádné ..vychylováni" není možné pozorovat, protože hvězdy jsou příliš daleko na to. abv byl tento efekt rozpoznatelný Efekt paralaxy je tím neznatelnější, čím dále jsou příslušná tělesa od pozorovatele. Stejné jako bychom stěží očekávali, že rozeznáme jakékoli \ychýlení, kdvby domy pozorované od pouliční iampv stály na druhé straně města a nikoli v téže ulici, tak nelze očekávat ani to, že budeme schopni zpozorovat jakékoli 15© 151 vychýlení v postaven] h\é/d, pokud i ony jsou od nás v poměrně obrovské vzdáleností. Ale nedopustili sc tito obhájci heliocentrického modelu také manévru ad hoc, když heliocentrickou ttoni doplnili o hypotézu, že hvězdy jsou od nás mnohem vzdálenější, než jsme dříve předpokládali? Áno, dopustili. Ncboŕ doplnením tím hypotézy obohatili původní teorii z hlediska nezávisle ověřitelných důsledků jen nepátral, pokud vůbec. A přece nám toto doplnení o hypotézu velké vzdálenosti hvězd od nás nepřipadalo a ani dnes nepřipadá nějak zvlášť vědecky nepřijatelné. Otázka tedy zní; proč by si stoupenci, kreacionismu nemohli dopřát podobný manévr ad hoc? Jsou kočky tajní agenti z Marsu? Snad nejlépe by se na ruto otázku dalo odpovědět tak,, že přestože příležitostně se vědci mohou při obhajobě své teorie k takovým manévrům ad hoc uchýlit, nemělo by se to. u nich stávat pravidlem. Pokud by veškeré své síly soustředili na obhajobu své základní teorie prostředky ad hoc, už by to z jejich strany nebyla véda, jejich základní teorie by se stala předmětem víry, obhajované za. všech okolností. Ve skutečnosti lze jakoukoli teorii, ať už jakkoli absurdní, donekonečna bránit proti falzifikaci neustálým doplňováním o další hypotézy tak, aby „pasovala" k daným údajům. Předpokládejme tvrzení, že kočky jsou tajní agenti z Marsu. Skutečnost, že kočky mají celkem malý. mozek, nejeví žádné schopnosti řeči, stěží dokáží vysílat své tajné informace na Mars a tak dále, se může jevit jako pádný důvod pro 'falzifikaci mé hypotézy,, ale i takovouto teorií je možno pomocí manévrů více či méně ad hoc zachránit. Je možné, že kočky umějí mluvit - jen tuto schopnost před. námi tají, je možné, že jejich ■ mozek je síee malý, ale zato nezvykle výkonný, což umožňuje jejich vyšší inteligencí. Je možné, že mají vv silače pi míro v roo/ku. což vy světluje. proč jsme dosud v domech nenašli ukrvte žádné jejich n silácky. Podobným neustálým doplňováním své základní teorie ji můžu pořad aktualizovat tak, aby „pasovala" ke všem dostupným empirickým, důkazům. Ovšem pouhý fakt, že mou teorii je možné s dostatečnou dáv- • i kou wnalézavostí udržet tak, aby odpovídala všem dosrupnvm důkazům, samozřejmě neznamená,, že má teorie je védecky stejně • 1 důvěryhodná jako ortodoxní teorie, že kočky jsou poměrné neinte- ligentní a přátelská zvířata. To, že téměř veškeré .své síly soustředím : ' ; na to. abych svou teorii ochránil před. falzifikaci, vvsvěriuje. proč ........I tato má činnost není skutečná věda. Má metoda sice snad může v jistém ohledu připomínat vědeckou metodu, ale zásadně se od ní liší. A kdybych pokračoval v obhajobě teone koček jako tajných ' agentu z Marsu i nadále, poštval bych si proti sobě sve čtenářstvo, ; ■ které by navíc začalo mít oprávněně dojem, že snad trpím nějakou -"i duševní chorobou. A přece je přístup kreaoonistidcých „\ édcu" v podstatě podobny. Ortodoxní veda, kten í-e snaží kreacionismus i a/ně odmítnout pomocí nějakého důkazu, jenž ho zdánlivé snadno fahnhkujc často zjišťují, že u\ízh \e spletencích argumentu svých protivníku, kten jsou - vyzbrojeni arsenálem zbraní vyvinutých ad hoc Institutem vědeckého kreacionismu— schopni dokazovat,.jak kreacionismus ve skutečnosti „pasuje" do všech důkazů. Nemluvíme tu o jednom či dvou manévrech ad hoc za účelem zachránění teorie, tady je řeč o teorii, která se neskládá téměř z ničeho jiného, než z takovéhoto manévrování. Potvrzení teorie Fakt, že stoupenci kreacionismu soustředí téméí všechny své sile na „doplňování" svých základních teorií hypotézami ad hoc aby je ochránili před falzifikací, snižuje jejich nárok na \ tdeekou důvěryhodnost. Tím ovsem nechci říct. že teone falzifikáte podle níž věda postupuje vpřed pou/e pomoci fa 1/ifikováni teorií je správna Fal 7i íikaci onismus má svt proslulé siabtnv. Snad nepřei-mější z nich je ta, že íalzihkacionisLe ve skutečnosti piijímaji Hu-meúv závěr (vysvetlený ve 14. kapitole\, >.t mkdv nemáme žádný důvod k tvrzeni, že nejaká vědecká teone je pravdivá. To je velmi pochvbné. Samozřejmě, že jsou důvod v k tv r/ení, že pste vědecké teorie jsou pravdivé Teorie nejsou pou/e fal/i h kovány: isou take 152 153 potvrzovány. A tak ponechané stranou Humeovu skepsi o pot\ i zorám a soustřeďme se na následující otázku. Pokud hudemt nyní předpokládat, že vědecké teorie lze empirickí potvrzovat, /a jak\ ch okolností se potvrzuji nejlépe? Zdá se, že abv byla teorit ne/vratně potvrzena, jo třeba, aby pří-chá/ola s prognózami, ktei ó jsou pŕek\api\é, a pritom pi avdive. To znamená, že teorie hy mela tvrdit to. co je pravdepodobné, pokud jc overovaná teorie pravdivá, ale v opačném případe je to nepravdepodobné. A mělo bv se prokázat, že tyto prognózy, které zní jinak nepravděpodobné, jsou .správné. Ye/méte si napríklad objevení Neptunu. Aby Newtonova teorie grautace wsvétlila odchylku \ obéžne dra/e Uranu, tvrdí, že v daném místě se musí nacházet nějaká dosud neobjevena planeta. Pravděpodobnost náhodného objeveni planety \ tom místě bvla samozřejmě nesmírné nízká - vesmír je z velké části prázdný, A tak kdvý bylo objeveno, že \ předpovězeném místě skutečně je planeta, velmi přesvědčivě to potvrdilo Newtonovu teorii. To proto, ze objeveni planety přesut v tomto místě by jinak bylo velmi překvapivé -ve skutečností by to bvla obrovská shoda náhod. Pokud však lze prognózu, odvozenou z nějaké nove teone a následné potvrzenou, očekávat vzhledem ke staré teorii tak jako tak, pak to pro novou teorii svědčí jen velmi nepatrně, pokud vůbec. Vezměte si například Einsteinovu teot ii relativity. Tato teone předpokládá přílivový eíekt Měsíce na zemské oceány. Do jaké -míry svedčí existence přílivu pro Einsteinovu teorii v neprospěch dřívější Newtonova teorie? Vůbec nijak, protože přiliv předpokládá i Newtonova teone, proto prognóza přílivu nebyla nijak zvlášť prek\ apivá. Všimněte si, že teorie o toni, že život na Zemi sevwinuk je také presvedčivé prokázaná, proro/e i ona čmí piognózv, kreté jsou překvapivé, a přitom pravdivé. fen jeden přiklad za vši chrte. Teorie evoluce tvrdí, že řbsilie se wskvtují v mineralogickvch vrstvách v daném uspoťádám. Tvídi. že neexistuje žádna vvfimka - nikdo nemůže nalézt například ie dmv exemplář savce zkamenělého ve st einou dobu jako nejaká raná, primitivní forma žnoia. a steine takncni možné ho najít ve stejné mmoialogieké vrstvě. Evoluční pokrok je tak za/nammán od spod- ních vrstev směrem k horním. Pokud by naopak platil kreacionismus a žádná evoluce nikdy neproběhla, pak bv takovéto případy yly spíše pravidlem než výjimkou. Například savci bv se vyskytovali 'e všech mineralogických vrstvách a takovéto prípadv bv zcela jistě yly velmi časté (uvědomme si. že i kdybv platila kreacionistická eorie potopy světa, bylo by možné očekávat slušné procento těchto ýjimek - například mezi milión}' fosílii nalezených ve spodních -rstvách by bylo alespoň pár savců). Skutečnost, že byl}' nalezeny nilíóny a milióny fosílii, a nebýt mezi nimi dosud zaznamenán tni jediný důvěryhodný a dostatečně podložený případ takovéto ýjimky, velmi přesvědčivě potvrzuje teorii evoluce, e kreacionismus přesvědčivě potvrzený? 'odle tohoto tvrzení - že teorii lze přesvědčivě potvrdit, jen pokud 3nehází s prognózami, které jsou překvapivé a přitom pravdivé -;reacionismus nesplňuje měřitka vědecké důvěryhodností. Zdá se edy, že kreacionismus nelze přesvědčivě potvrdit. Evolucionisté riskují v tom smyslu, že přicházejí s prognózami, ;teré by téměř jistě byly nesprávné, kdyby jejich teorie neplatila. )brovské riziko na sebe berou evol ucionísté například prognózou ) daném rozmístění fosílii ve vrstvách hornin bez jediné možné \ý-imky, protože, jak jsem už uvedl, takové výjimky by jinak byly velmi 'aste -- pokud by teorie evoluce neplatila, nacházeli bychom fosílíe *romíchané bez jakéhokoli pořádku ve všech vrstvách, Kdvby se na-;dnou objevil}- četné a dostatečně podložené případy cakowchto ýjimek, znamenalo hy to pro teorií evoluce doslova pohromu, Ále >ny se neobjevují, proto je teorie evoluce přesvědčivé potvrzena. Kreacionismus naopak vytváří velmi málo překvapivých pro-;nóz, pokud vůbec nějaké, a ještě méně těch, jež jsou přesvědčivě íGtvrzeny. Pokud se například zeptáme stoupenců kreacionismu, ák by byly fosílie rozmístěny v jednotlivých vrstvách podle jejich eorie, odpoví vyhýbavě. Pokud by byly objeveny fosílie různých Iruhů ve stejné vrstvě, samozřejmě by si pospíšili s prohlášením, e to potvrzuje jejich teorii, ale pokud by k žádným takovým obje-ůni nedošlo, popřeli by, že tím je jejich teorie vyvrácena, protože 154 155 ve skutečnosti lze absenci takových případů očekávat, jestliže je biblický popis potopv světa pravdivý, jelikož stoupenci kreacionismu se svými prognózami nic neriskuji, nelze jejich teorii nikdy přesvědčivé potvrdit. Závér Tvrzení stoupenců kreacionismu nás svádí k uvádění důkazů, jeho neplatnosti, jako jsou například nálezy fosílií. Problém této strategie však spočívá v tom, že stoupenci kreacionismu brzy nechají své oponenty uvíznout ve spletencích svých argumentů. Stejně jako obhájce mé teorie o tom, že kočky jsou tajní agenti z Marsu, i oni matou a dohánějí své kritiky k zuřivosti neustálým pozměňováním a doplňováním své základní teorie, aby ji tak ochránili před: falzifikací. Pokud se chceme s tvrzením a argumenty stoupenců kreacionismu popasovat účinněji, musíme o krůček poodstoupit a prostudovat jejich metodu, jistě, přístup stoupenců kreacionismu skutečně v jistých ohledech silně 'připomíná vědeckou metodu, protože vyvíjejí spletitější a spletitější, často-vynalézavé teorie, které „pasují" k dostupným empirickým důkazům. Ovšem přes zjevnou podobu s vědeckou metodou je strategie stoupenců kreacionismu ve své podstatě nevědecká. Téměř všechny své síly soustředí stoupenci kreacionismus na zažehnání nebezpečí falzifikace jejích teorie,'a jelikož se snaží nepřicházet s žádnými překvapivými prognózami, jejich teorie není'možné nikdy přesvědčivě potvrdit. Kreacionismus zkrátka není věda, ale blábol. __________________ _SOUVISEJÍCÍ KAPITOLY: Ve 14. kapitole, Proč očekávat, že zítra vyjde slunce, je rozebrán Humeův slavný argument, o němž jsme se už stručné zmínili výše, že véda je v podstatě iracionální činnost. ..... .. ... DA-ČŠf ČETBA: Podrobnou studii tvrzení stoupenců kreacionismu najdete v: Philip Kitcher, AbusingSaence (MIT Press, Cambridge, Mass. 19S2). Popperův názor na to, čím se věda odlišuje od nevědy, je jasné a stručné vysvětlen v: ■ Karl Popper, „The Problem of Demarcation", v: Nigel Warburton (ed.), Philosophy: Basic Reading? (Routledge, London 1999). Krátký, ale bystrý rozbor kreacionismu be také najit ve skvělé knize: Theodore Schick jr., Lewis Vaughn, Hon- to Think about Weird Things, druhé vydání (Mayfield, California 1999), str. 171-179. Na internetu najdete užitečné informace na adrese: http://books.nap.edu/ html/creationism 156 157