••i
Počínají se kniehy: Jiří Spravovna řečené, neb jsú složené k žádosti a správě převelebného kniežete a krále, krále Jiŕieho prvnieho, a netoliko k správě jeho, ale všech budúcich králuov českých složené a vydané1) skrze Mistra Pavla doktora, Mistra Zidka řečeného, léta božieho tisícieho čtyř-stého sedmdesátého prvnieho, den léta nového. 5
[1] Kniežeti2) a pánu, králi Jiří prvnímu,3) šestnadctému králi českému, z panského rodu jakožto hvězdu ze tmy na vj'sokost královské stolice vysazenému v jistotě z vuole a milosti božské zjevné, skrze kterého králové kralují, kniežatá přikazují a všecka moc, na nebi i na zemi, z nízkosti pocházejí na vysokost, který, jako die David v žaltáři, vyzdvihuje chudého 10 z lajna, aby ho posadil s kniežaty, s kniežaty lidu svého, a netoliko aby seděli s kniežaty lidu jeho, ale aby sami, držíc thróny a stolice vší slavnosti, u vysokosti a v světlosti najvyšší nad jiné přebývali a své světlosti jiným udávali. Tak jest pán Buoh Saule, sedláka oslic ztracených, na proroku Samuelovi ptajícieho, na vysokú královskú vyzdvihl ušlechtilost, kterého 15 když svatým mazáním na královstvie jest do konce spevnil, řekl jest jemu prorok přede vším lidem: Aj, znamenaj, kterak z malého jsi věku učiněn králem. Hlediž, aby chodil v prikázanie božiem a královstvie Israhelským, které pán Buoh Abrahamovi slíbil rozšířiti jako hvězdy nebeské a piesek mořský, aby ve všem dobrém rozmáhal, modly kazil pohanské a sochy na 20 vysokostech hor od nich usazených. Kterého potom kdy jest pán Buoh zavrhl i s synem Jonatan pro neposlušenstvie, kteří jeden den zbiti jsú na horách Gelboe, aby to pokolenie viec nesedělo na královské stolici, zvolil pán Buoh sobě Davida pastušku, a to zní méně nežli sedláka, o kterémž řekl pán Buoh prorokovi: Jdi do domu Isaj a maž na královstvie, kohož já tobě 25 okáži, nebť sem sobě zvolil muže vedle srdce mého, kteréhožto stolici spevním před tváří mú jakožto slunce až na věky. Kteréhožto žena Mikol,4)
1) V rkpse: vydáno.
2) V rkpse předchází: O
3) V rkpse: prvním.
4) V rkpse: Nikol.
1
2
Zdeněk Tobolka.
dcera svrchupsaného Saule, mela jest [2] od pána Boha břicho zavřené, aby vždy nic krve Saulovy nevsedlo na stolici královská, protože nebyl poslusen hlasu božieho, že z velikého lakomství bral lúpež Amalech, řka: proto, aby pánu oběti z toho činil. Že chtěl proroka božieho Samuele, skrze kte-
5 rého na královstvie byl vyzdvižen, zahubiti, a že k babám čarodějným se utiekal, proto zavrhl jest pán Buoh ten kmen nešlechetný od královanie až na věky; o kterém sám pán Buoh řekl jest prorokovi: Co prosíš za něho a proč pláčeš jeho? všakť sem ho zavrhl. Toho slova má Vaše Velebnost velme povážiti a sobě v srdce vzieti i s leknutím, aby snad i na Vašie Veleb-
10 nosti se nenaplnilo. Neb jeho svatá Velebnost prvé, nežli se Vaše Jasnost narodila, předeznal jest cesty Vaše, které z svobodné vuole vaší puojdú, předeznal jest, že Vaše Velebnost má vstúpiti na vysokost královskú. A tomu, aby Tvá Milost s brzkú pomocí mohla sobě toho řádně dovésti, obdařil jest osobu Vaši rozumem přejasným, výmluvností, dobrotivostí,
15 zpuosobnú tvářností a jinými mnohými dary nebeskými i tělesnými, v kterých bez pochybenstvie mluví okolnie země, neměly vyššieho ani rovného. Ten pán mocný a velebný, který sám zná, koho má na stolice předcházející jiné u vysokosti vyzdvihnuti, anebo koho z nich sraziti, ten jest Vaši Jasnost z řádu panského jako slunce nad hvězdy v královské vysoce na počátku
20 vyzdvihl duostojenstvie. A kometa i hvězdy Aramuan chtivostí mluvily jsú, k velikému Vaší Jasnosti vyzdviženy by byly, a vaše Jasnost těmi cestami kráčela, které sem byl Vašie Velebnosti v mých velikých kniehách sepsal, a jmenovitě, by byla hned Vaše Velebnost službu božie množila, kostely dělala [3.] anebo ohyzdné, zbořené opravovala, platy kněžské
25 a mniské, jeptiské, doctorské, mistrovské z rukú, nepravě božské věci držících, vytrhovala, a arcibiskupa a kněží, kartausy, bosáky a jiné nábožné lidi, skrze kterých nábožné modlitby jistu máme naději, že králóm, knieža-tóm, zemím i všem lidem hřiešným přichází ot najvyšieho pána požehnanie vše dobré, by vaše Jasnost ty lidi v své kostely byla ustavovala; kostel
30 svatého Václava na hradě dělala a svatého Petra na Vyšehradě, hrob svatého Václava a dčdicuov českých zlatem, střiebrem, drahým kamením ozdobovala, vysoké lidi k sobě táhla a jich rady poslúchala, papeže milovala a kněží a jich i ciesaře poslúchala a kledeb jejich se bála, volence i kniežatá duchovní i světské vždycky na svým dvoře při sobě měla, platuov
'i5 božských nezapisovala, kněží m Rokycanovým búřiti nedala a pokoj viec než válku milovala. Byl by pán Buoh na věky zpevnil korunu na Vašie hlavě i synuov Vašich, byl by pán Buoh na stolici královskú opatřil z tvého bedra siemě spravedlivé všemu křesťanstvu k utěšenie, bych byl k tomu žádán, bohdá skrze mé lečenie byla by Vaše Jasnost seděla se vsím krá-
40 lovstvím u veselosti, pokoje, v hojnosti zlatta, striebra i drahého kamenie, v sytosti chleba i masa i v pití vina rozličného, radoval by se kupčék z Vašie Jasnosti, veza u pokoji do Prahy potřebné věci i ven vyvozuje. Radovali by se měšťané, panny, vdovy i paní v svým múdrým králi, jsúc skrze něho ode všech ostnův duše i těla vysvobozeni. Radoval by se v pánu
Židkova Spravovna.
3
Bohu a v králi Jiří sedláček, dělaje vesele, v pokoji, v potu tváři své zemi, který nynie s dietkami lká a pláče na krále Jiřieho, jsa vypálen [4.] a zahuben, jedl by nemaje ani snad chleba. Radovali by se Římané, všecka vlaská země, Benátčené, vídenský sbor i Normberčané z krále Jiřieho, by byl pokoj, jakož se jest počal, uměl zachovati kupě jich, aby svobodné 5 šli před lúpežniky opatřiti, nekřičela by krev Ábelova, na zemi již mnoho tisících na zemi vylitá, bylo by lépe oděnie stkvělé a meč žeraňcí prospělo v komorách mlče nežli hřmot činie na lidech, zámkové bran městských lepší pevnosti byli by stvořeni, kdy by v jich kostelech veselá služba dála se milému pánu Bohu a svatým jeho. A brány dnem i nocí byly otevřeny. 10 A zámkové a železa jich zerzavělé byli, až by se ani vrata, šranky nemohly otvierati. Nebe i země bylo by přálo králi Jiřiemu, množstvie lidu hrnulo by se bylo k Vašie Velebnosti, množstvie i z krajin mořských bylo by se hrnulo k Vašie Velebnosti, byštc byli, vyvrhúc srdce Rokycanovo, papežovy svatosti poslúchali a ciesaři vedle božského i všech pisem rozkazování pod- 15 dani byli a těch neposlúchali, kto k válkám a k rozdielnemu roztržení vás i dobré vuole Vašie Jasnosti radí mieti od jiných králuov. Neb psáno jest; Blahoslavení pokojní, neb oni synové božie nazváni budú. Chce-li Vaše Jasnost milým synem božím býti a milým synem cierkve svaté a z jam a z šachet hlubokých, v které Vaše Velebnost po hřiechu hluboce upadla, 20 vyjiti a hojnú odplatu vnebesiech mieti, cesty vyvržené v klajch zase na-raziti a napraví ti, českú1) zemi, po hřiechu přieliš zklamánu a zavedenu, v řád uvesti a od bluduov škodlivých očistiti a vymésti do čistá; rač v srdce při jiti toto mé, bohdá věrné, sepsanie, kteréž nemuož hyndrováno býti bohdá od žádného, jedné od [5.] bláznivého a od světlosti ducha svatého vy- 25 prazněného. Které kniehy rozdělil sem na tři strany; první kniehy drží v sobě naučenie, co se tkne obecného dobrého v nich od jiných věcí, jakož registrum lechce každému okáže, o čem zní která kapitola. Druhé kniehy okazují správu Vašie Velebnosti k osobě Vaší. Třetie kniehy jsú kroniky, okazujíc skutky prvotních předkuov Vašich, znamenitějších, zlé i dobré; 30 dobré aby Vaše Jasnost se jich chytila, ale zlé, aby Vaše Velebnost se jich varovala, které jestli že budú od Vašie Jasnosti zalíbeny, prvé než toto vyčtete, tolikéž udělám, v kterých, jestli že by co nelibého v nich Vaše Velebnost nalezla, ale pravého, neb pravda dá bolest nežitovú, kdy se okolo nežitu párá lékař, tehdy k ní mlčí, ale kdy se nežitu dotkne, tehdy 35 nohami tepe, přieliš hněvaje se. Než maje douffánie, že Vaše veliká múdrost a dobrotivost snese trpělivě pravdu, ač snad nelíbeznú, a že neupadne v to zlé jako Saul, který Samuele jej2) trescícieho myslil zahubiti, ani jako Nero, mistra svého Seneku, kázal zahubiti, ale že Vaše Jasnost obleče se v múdrost Alexandrovu, který mistry a mudrce miloval, Aristotilešě, 40 a Dyogena, který v lese a v kádi své Alexandrovi domlúval jest, jeho
l) V rkpse: česká. J) V rkpse: se.
4
Zdeněk Tobolka.
služebníkem svých služebníkuov nazývaje, a lakomcem nenasyceným. Neb rač v jistotě věděti, že tak žiezním rádu a pokoje tohoto královstvie a Vašeho dobrého a zvelebenie, že bych měl pro pravdu a navedenie Vašie Jasnosti od Vašie Jasnosti umřieti nebo hanbu kterakú trpěti koli, že to 5 rád chci podstúpiti a pravdu psáti beze všeho pochlebenstvie, neb bych nebyl věrný služe[6.]bník, bych Vašie Jasnosti nezpravil o těch věcech, které snad sama do sebe neví, by škodné byly, neb žádný nemuož sám o sobě súdei pravým býti. Které kniehy, zapomenuv sám své cti, chci vaším jménem jmenovati česky ; Jiří Spravovna, neb tuto dává se
10 vedle času běžitého věrná správa, a užitečnějšie nežli Aristotilesova k Alexandrovi nebo Egidia Římského, ač sem jich nynie neviděl. A proto rač pán Buoh v těchto řečech Vašie Jasnosti otevřieti rozum a zpuosobiti přijieti jich v srdce Vaše, které, jestli že Vaše Jasnost přijme a vedle nich skutky dokáže, pošle pán Buoh anjely své svaté, aby po hřiechu přieliš nachý-
15 lenú korunu na Vaši hlavu zase mocně napravili a šije Vám se protivících pokojně poddali a rohy, pyšně se proti vám pozdvihujících, potřeli, prsy najvyšieho biskupa i ciesaře obměkčili, s kterými i s jinými králi a kniežaty maje pokoj, byl by potešenie všemu svému královstvie, pannám, vdovám, syrotkóm, knězim, mnichóm, jeptiškám i všem spravedlivým, aby byl
20 přietel svým nepřátelóm, polechčenie trýzněným, chudým bohatstvie, pokoj nepokojným, hruoža a odvrácenie od zlého všem zlým. Dajž, milý pane, Jesu Kriste, za Vašich dnóv upokojenie této tesklivé zemi a obveselenie srdci Vašemu, kterým z nebe jsúc obdařeni, mohli byste lépe pánu Bohu slúžiti a smrti bezpečněji čekati.
25 Najprvnějšie a najpotrebnejší jest věc Vašie Jasnosti ustanovit! královstvie na třidciti věcech: Najprvé aby službu Božie na všecky strany v svým královstvie rozmohl. To jest Šalomún učinil, když chrám milému pánu Bohu, svému [7.] oslaviteli, jest ustavil, tehdy Abyathara biskupa a Joab a mnoho kněží a kantoruov usadil jest, a proto najviece jest rostl
30 v své slávě a ve cti. Ale kto službu božie umenšuje íl tlačí, od pána Boha z nebe umenšen bude i od lidí utlačen. Toho duo vod jest na Lismachovi v kniehách královských, kterýžto, když jest zlúpil pokladnici chrámu Salomonovu, prvé než jest z chrámu to vynesl, zabit jest. A v skutciech apoštolských, že Anania a Zafira před nohami svatého Petra zemřeli jsú,
35 že jsú nepravě vyznali o poli, k které mělo k kostelu připsáno býti etc. Máme také o paličích kosteluov, o vražedlníciech kněžských a (o) Ozovi, který náhlú smrtí umřel jest, že archy božie dotekl se jest, nejsa knězem. A proto zloději, ješto kalichy berú, a lúpežníci monstrancí, ornáty a svatosti vysypují a vylévají. A králové, kteří toho netbají, zlú smrtí scházejí,
40 nébrž pro poctivost božie a chrámu božieho, by nepřátelé utekli na kostel a znesli tam veliké zbožie, mají necháni býti u pokoji. I proto pamatuj, najjasnejší králi, najprvé službu pána tvého, najlepšieho dobrocinci rozmáhat!, jemu chrámy nové stavětí, anebo staré s pilností opravovati, okrasu domu božieho, neb to i městu každému se hodí, neb se tiem město
Židkova Spravovna.
šlechtie, oko božie tíem pilněji na to město hledíe i anjelé božie častěji s dary božicmi na to město sstupují. A pán Buoh na přebyvatele toho města hojjlnějšie dary své vylévá a požehnáme svaté dává etc.
Druhé, prepilná potřeba jest, aby Vaše Jasnost ustanovila královstvie všecko v jednostajné vieře obecné křesťanské, neb u vieře řie- 5 kárne: Věřím v svatů cierkev obecnú. Totiž která [8.] jest rozlita po všem křesťanství. A hlava jejie nevidomá jest Pán Kristus, a vidomá, římský biskup, skrze kterého cierkev svatá obecní stojí spojena u pokoji v svátostech a v dařích božiech. Pokútnych věr slušie se varovati, jakožto viklefské, táborské, bořecské, neb v žádné té nejsú božie darové ani svatosti pravé, 10 ani žádnvm hriechom množe býti odpustenie a žádný z nich nemuože býti dobrý, by všecky dobré skutky činil; neb bez pravé obecné viery žádný človčk dobrý nenič, ani na úřadu býti, ani muože svědkem na koho býti, a jest Člověk mrzký pánu Bohu i lidem; sami v sobe se pekúce, na tělech hynúce, bledú řečí neupři mé a neustavičné, neb v zatmilém rozumu chodí, 15 nevěda, co má činiti, dnes tak věří a zajtra jinak. A proto vší pilnosti rač my sliti toto královstvie uvésti v jednotu vší viery křesťanské, a sám také s. jinými králi křesťanskými se s jednat i a spojití.   Tiem skxitkem Vaše Jasnost vezme oddechnutie, všecko královstvie obžive na duši i na těle, války a mordové, jakž česká země na miestě jest, neslýchané přestanu 20 záhuby, pálenie, od chudiny pláč a klnutí i křicenie na Vaši královská Jasnost pro časté šacunky na vojny vypuzenie a tak zabiti bez zpovědi, bez svátosti, na mordích, na lúpežiech, a v jiných zlých skutcích. A proto běda na smrti duší Vaší Jasnosti, neopraví-li to Vaše Jasnost skuoroí Píší jako vérnv shižťbník Vašie jasností, bohdá všeho dobrého žádaje, a súkám 25 rány tvé snad až do bolesti, já mistr Pavel z Prahy, doctor Zidck řečený, a týkám nežity tvé bolestivé pro uzdravenie duše i těla Vašie královské velebnosti i dobré tohoto královstvie.
Tretie, velmi pilná jest potřeba, obrátiti všecko královstvie ku poslušenstvie [9.] papežově a zvláště kněží nynější, kteří vytrhli se z poslu- 30 šenstvie a z řádu všeho křesťanstva, nesmierne hanie papeže, proti zapovědí otcóv svatých vší silu pracujíce; aby ta svatá stolice, biskupové, cardina-lové, patriarchové, doctoři, prelátové a jiní vysocí lidé vádu duchovníeho byli dáni v potupu a v uohyzdu lidu obecniemu, od kterých vyklamavše kněžstvie a všecko dobré od nich vzevše, ješto by v školách partékami 35 nemohli syti býti, by těch biskupov a falešných prorokuov nebylo, to proti svým dobrodincom kvačí, sediece na miestech vysokých cizích, kterýchž hodni nejsú i kvačí na své staršie, kterýmž by měli poddám býti a statky měšťan na gšafftích skrze dary, skrze šacunky, skrze trápenie měšťan umějí misterně vytahovati a větší offěry do kuchyň žádati nežli staří kněií pastýři; 40 milostiví sedí u pokoji, dobré bydlo v práci majíce a duše ovcí svých na meč nastrkují, ale svých dobře chovají, proti řeči pána Krysta; dobrý pastýř klade duši svú za své ovce, ale oni otarasovali se Vašie Jasností, tak že Vaše Jasnost životně s těžkým životem jede na boj za ně na roky, aby oni odpočinuli,
6
Zdeněk Tobolka.
a své neposlušenstvie a neřády vždy před se vedli, pro které již mnoho tisíc zabito a tak veliké zhubeni e země stalo se jest, že lépe o tom míre ti nežli psáti, a zlost přemohla jest pero i rozum, tak že ani péro vypsati muož, ani rozum vy ml uviti.
5 Zlosti, v které upadají v královstvie a města, která se odtrhnu od
řádu a poslušenstvie papežova, jsú tyto zlosti: Naj prvé zpletú sobě všecken řád světský í duchovní, tak že jeden chce nad druhého býti a patami žhuoru a hlavami doluov chodie, jakožto jest dnes v Cechách, že podkoní, který muože lidi biti, bera hojný žold již jest nad pána svého, a já mistr
10 a doctor najstaršie [io.] Krakovský, Vídenský, Padevský, Bononský, Český, tak v Praze nynie utlačen sem, že pes víe své miesto a bydlo, a já jeho neviem.
Druhé všecky svatosti se zpletú, že od vytrhlých kneží žádná svatost nemuož stati v své spravedlnosti, jakožto dnes křest nemá své
15 spravedlivosti, neb Česky křtí, a to nenie forma se vším křesťanstvím, jedna voda také nemá své feeundací totiž té spravedlivosti, aby olejem svatým byla křižmo vána v tu chvíli, když mají kneží okolo křtidlnice choditi, neb toho nečiní křižmo svaté, kde berú o tom všecko křesťanstvo pochybuje, opět se kněží světí, v tom jest pochybenie, neb žádný biskup
20 vytržence nerad světí, a že potom jsú ti kněžie tak tuzí neprietcle biskupom, vzevše od nich všecko své dobré, znamenie jest, že spieše nejsú kneží nežli knězi, neb se snad hněvají na biskupy, že jich nechtěli světití, i pro řkúc, že jsú kněží, mstí se opět, že biskupuóv nemají, birmovanie nedbají a tak mru, ano nynie v Praze mienim, že vicc než polovice lidu nebiřmova-
25 ného. Prvé byli ornáty potupili, kropáče, kalichy, varhany, nynie lezů jako rak, svátkuov nesvčtí, svatým se rúhaj í, znamenie umučenie Pána Krista lajny kydají, kamenují, ruce utínují, palé, rač vedeti. Kto by obraz Vašie Jasnosti na Tajnie lajny mazal, kamenoval, že by byl hoden trestanie. Ale tuto Tvá milost nepantuší, neb v tomto mají dobrú vuoli, Panny Marie
30 nectí, v svátky jejie dělají, to sem sám viděl, v posty jejie maso jedie, rúhanie veliké mají proti její svaté velebnosti, ohavné věci ženské a mrzké jejie svaté Jasnosti k necti, k nepoctivosti oni mluvíce. A tak též o jiných svatých na kázanie nepřimašťují svatým, než teo! budete mieti mandeleny, kur vy a nevěstky, Marek praví, Pavel, Jakub etc.
35 Třetie: královstvie, města, jim poddané [n.] trpie veliké
od nich hořkosti a útisky. Naj prvé, strhnúce je z vysokosti a z krásy všie, první jich ctí, zrnenie jim práva stará a vieru na každý den novú, vieru neustavičně učíce a to velmi trápí mysl měšťanuov, že jich svými nestálými naučeními neumějí ustanoviti, vším zlým a najhorším hriechom cestu
40 otevru, maličké bráníce pannám věnečky, tance, šnorované střevíce etc. Rádi vidí lúpežníky, vražedlníky, paliče, zloděje, buřiče, a ty, kteří by dobré lidi lépe trápili, ticm úmyslem, aby dobří lidé jich nemohli dojiti, aby svú vuoli lépe vyplňovali. A to mestóm jest velmi škodno a k jich zahynutí, a tak měř jako hajthmanč se v městech zdělajíce vládnu městy,
Židkova. Spravovna.
7
měšťany vo hrdla připravujíce, o statky, o Čest pěkně mluví jako anjelé, ale skutky mají prostě dábelské. Jestli že jich kto zač potřebuje, ncpři-stúpaj bez velikých daruov; budeš-li prošiti, okážu ť tvář hroznů, řeč ukrutnú, jestli že mu co dieš tvrdého, přivédef tě k zahynutio. Budeš-li jemu přictclem, všitky tě zavede o statek, o čest nebo o život, a tak se těžce na koho spadna 5 na každým vozí, že všecko město ud toho kněze horkostmi, pláčem a lkaním, chudobu, bídu, válkami, mečem, ohněm súce utlačeni, z úzkosti až k nebi prokřikují, raději život mrtvých nad živé sobě zvolujíce. A proto bláznivá jsú ta města, ješto poslúchají neposlušných, a řádu čekajíce od těch, ješto v řádu nejsú, a vídúce, že pod nimi hynúce vždycky den ote dne a skrze 10 ně v potocíech slz sedí, ještě se jich přidržejí. I proto, najjasnejší králi, jižť jest čas, ať se větší války a mordové nedějí, těm knČžím, kteří k válkám káží, a k mordóm nedaj moci, ale raději žádaj od papeže múdrosti patriarchu nebo legata, ať [12.] přijeda do Cech, zřídí kněží i ty nesnáze s božie a s Vaší pomocí. 15
Čtvrté, potřebie j e s t V a š i e Jasnosti pilně znamenati, proč se tyto války, mordové ncmilostiví, hubení země a pálenie, chudinky šacovánie, mince falšovanie a jiné zlé nehody jako jcdva od počátku tohoto královstvie děje. A já to znamenám, že jest najviece pro tři věci: totiž nebo pro kalich, jakož na Týne obraz Vašie Jasnosti okazuje s mečem mezi kalichy, ješto 20 by bylo lépe by byl tu obraz Panny Marije, matky božie, a někde jinde obraz ke cti Vašie Jasnosti, anebo jest pro kněžské zbožie, anebo pro tajnú závist, a některakú tajnú kyselost mezi Vašie milosti a mezi pány. By pak bylo to všecko tré, to Vaše Jasnost muož lechce udusiti a v pokoj uvésti, toliko své vuole málo ustúpie, a těch nikdež neposlúchaje, kteří 2r> Vaši králov^kú Jasnost na války vedú. Neb válka prospěšná chce šesti věcem. Najprvé pravé pře, a já tvú Velebnost, jsa bohdá tvój věrný, vždycky nesoním, ani chci pravého učiniti proti obecné vieře všeho kresťanstvie a proti hlasu všeho kresťanstvie, neb viem, že všecko křesťanstvo má rozumnější lidi pod sebú, nežli Vaše Jasnost. Druhé prospěšná válka chce 30 mieti vítězstvie z nebe. A já toto vidím: jakž se jest ta válka poČela, a gletba od papeže vyšla, tak se nám nebe zprotivilo vším, zlým povětřím, zimu přetvrdú, mrákotami i všelikými nehodami, jako by se tomu zlému nemohlo slunce dívati, co se děje, i země ovoce nevydává tak chutného jako někdy, drahota veliká v lidu, zadav útisk pro všecky biedy, které vnitř [13.] 33 i zevnitř utiskly jsú lid. Třetie prospěšná válka chce mieti silné oděnce, kterými má býti veliká štědrost, a ti, kde jsú nebo čím jich bezedné měšce naplnovati. Čtvrté má mieti válka věrné spojenie papeže, ciesaře, a bez jich vuole nemá počata býti; ale tato jest proti nim a proti všemu křesťanstvu. Páté má mieti věrné rytieřstvo a komorstvo, ne řemeslníky chudé, 40 kteří své řemeslo ten den zmeškajíce ani sobě ani ženám ani dětem co jisti dáti nemají, anebo že jdú staří sadové, ješto by raději ležel nežli sšel, anebo vida blesk mečový, hned uteče. S těmi, v boji nebývanými, málo Vaše Jasnost bude moci. A rytieřstvo již mnohé jinam odstupuje i proto etc.
s
Zdeněk Tobolka.
Sesté prospešná válka má mieti stálost, a kde již ta býti muože, ano lidem se styštie, a Vaše Jasnost již v léta vchází, v kterých bude potřebie odpočinuti, a proto již žádnú mieru nerač mysliti k válkám, ale radě ji k úmluvám a ku poslušenstvie tvých hlav a starších, jenžť věrně radí etc.
5 Páté, jestli válka o kalich, r a Č věděti, že Vaše Jasnost toho
neprovede proti písmu všech svatých doctoruov a proti obyčeji všeho křesťanstva, aby na Čásek Vaše Jasnost ten artikul provedla; potom kdy řas bude, sám padne; neb najprvé se modlíme v monstranci milému tělu i krvi Pána Krista pod suchú oběti, věříc silně, že jest tu živý pán Krystus pod
10 jednu spuosobú s tělem, s krví, s duší, s božstvím, s kostmi, i proto nebo muší s námi věřití nebo k monstranci kalich přičiniti, a to jest blud. Druhé vieme, že pán Kristus dal jednu svým apoštolom pod obojí spuosobú, řka jim: To Čiňte [14] na památku mého umučenie, totižto, posvěcujte. A proto knězi, biskupové i papež, nikdy nepřijímají pod obojí spuosobú, než když
ló mši slúží, ale jindy pod jednu jakožto lid obecní, a proto v tom křivdy žádné nečiní lidu. Třetie neb Pán Kristus sám ten týden po své smrti dával jest učedlníkům v Emaus pod jednu spuosobú. Čtvrté pro mnohá nebezpcčenstvie, ješto knězi hušci, divné nové kalichy jednajíce, ještě tomu nemohu odolati puol mile s kalichem k nemocnému ani jeti na koni
20 ani na voze, ani pěšky nenie bezpečné etc. Páté neb mnozí sú, ješto vino pijí, hned vytratí, druzí rtuov nemají, a proto z kalicha piti nemohu, druzí rty ukřivené mají, a mnohé jiné příčiny jsú. Ttem dietkám dávanie také stati nemuož pro náramnú mrzkost, která se děje od dětí i od mater té pře velebné svátosti.
25 Šesté, jestli válka o kněžské zbožie. Jakož pán Zdeněk má Zelenú Horu, panstvie veliké, a Dobrohost Týn, a tak jiní páni; neb kněžské zbožie bylo náramně veliké v Cechách. Sám kostel svatého Václava, pocta arcibiskupstvie, k tomu měl jest viece nežli osmdesáte tisíc platu, vyšehradský málo méně, co pak klášterové, a proto knězi byli jsú náramně
30 zpychali na své spasenie a na náboženstvie málo dbali. Nemilostivosti skrze lichvy domy pražské skuoro větší stranu k sobě platy zavazovali, zrádce, opilci, hráči, kostkáři, pohony nespravedlivé činíce z pravé bujnosti zlostmi mnohými a hřiechy, hněv božie na se shromažďujíce nerozumní, neumělí, jako byl pan Zdeněk1} Zajiec, který teprv abecedu se učil, jsa
35 volen arcibiskupem [15.] a Kaulet v kolébce na patriarstvie korunován; kanovníci, počnúce latině mluviti, neumějíc latinu dokonati, češtinu do-mluviti, netrpěliví, nezaplacujíce dluhu pravé služby božie, k které zavázaní byli, kteří od šlépěji Pána Krista a starých svatých v smrdutý život daleko vpadše, v zlostech velikých chodili jsú, poklady veliké do truhel
40 na lichvy shromažďujíce, nevěstkám, hudcóm a kajkléřóm zbožie pána Krista, které zbytkuov chudým mělo dáváno býti, rozmařujíce a krátce najposléz v močidlech všech mrzkostí a hřiechuov tápajíce.  Pro zlé pří-
») Má stati Zbyněk.
Židkova Spravovna.
9
klady pán Buoh zbúřil jest chasu, která ohlúpila jest je ze všeho zbožie, a mordy na ně nastrojil veliké až do skaženie, neb nehodni a ncrozumni ta miesta drželi jsú, kteří učené a hodné lidi slepě tlačili jsú. I protož pán Buoh hodně zkazil jest je až dotud, duokudž by v pokoru nevstúpili a na život neposkvrněný prvotných svatých neuhodili. I protož o to zboži 5 rada by má byla taková, měli by proto zbožie pod pokutstvím tak dlúhý nepokoj trvati, aby Vaše Jasnost duom jeden udělala všem kněžím hradským i arcibiskupu vedle nich a s volí papežovu milosti polovici platuov ujma, všecky k jedné kuchyni, k jedné pivnici a k jedné dormitori sehnati a dnem i nocí hodiny své, aby všickni zpievali a lekci tam od mistruov a doctoruov 10 poslúchali a bez odpustenie nikdyž se netúlali, neb Čech kdy vyde v zbožie a duostojenstvie, nebudeli úzce spravován, jest velmi bláznová věc. Neb v Němciech jsú taká nadanie, avšak nenie tak slyšeti o zlostech velikých jako v Čechách dály se.
Sedmé, jestli válka o některaké záští se pány a zvláště 15 s panem Zdeňkem, že [16.] každému králi a kniežeti múdrost větší má býti přirozená i milostivost k nepřátelóm nad jiné i pokora, neb tyto tři ctnosti dávají milostivost k nepřátelóm a lásku v oheň větší lásky, po nepřiezni zapalují. Jakož pán Kristus dí, že rezavé úhle rozpaluje a shromažďuje na hlavu nepřietele a tak přiezni spojenú oba z úzkosti, z tesknosti, z ne- 20 bezpečenstvie vysvobozuje, zdá mi se dobré, by Vaše Jasnost jemu milostivě pokoje podala, zámky všecky navrátila a k tomu viec přidala, a knčží, kteří jsú vás spolu svadili, oba v nenávist vezmúce, jim v jich hlavu zaplatili. Nebo budete-li kněží poslúchati, žádného rytieře v Cechách neostane ani husi, prasete, nebo kuřete. Vy se budete biti, tlauci a mordovati, a oni 25 dobré bydlo majíce, budú se vám v kútech posmievati, a ktož bez sebe, ten tam. Pakli se sami nemuožete smluviti, prošiti od papeže legáta múdreho, ciesaře, krále polského, koníerštuov, aby, mezi vás nahlednúc, srovnali nesnáze. A rač sebe rád a velice ustúpiti a kněží svých již déle neposlúchati, ani své tělo ani svého statku již viece pro ně nemrhati, ani 30 se za ně za taras klásti. Dadiť práce dosti i ztráty, jedné aby se jich bu-řičuov nedoteklo; a již pro ně upadli ste v hněv a v ohyzdu všeho světa, nébrž i vši e chudince pražské, která, povstane-li, jehož toho pán Buoh nedaj, tak Vaši Jasnost i s nimi strach, aby nepoklidili, že by dobře nebylo, í protož, pro pána Boha i pro své dobré, nahlédněte a již k poslušenstvie 35 a k úmluvám pospěšte; Rokycana k sobČ vezmúce, jemu dobré bydlo čiňte, pět kop každý týden jemu rádi dajte na polepšenie jeho bydla, kněze Thobiáše rač dáti na [17]. Thábor, kněze od svatého Václava do Žatce a jiné do Lún, do Hradce aneb tam, kto je rádi budú chtieti mieti. A pokojné kněží vsázej zde v Praze, tak bude královstvie z božie pomoci upoko- 40 jeno, jinak nic.  Tak legátové spíše přijedu k Vašie Jasnosti, jinak nic.
Osmé, pro Vaše i obecní dobré račte od papeže svého, otce milostivého, požádati múdreho legáta cardinala, který by rok, neb dvě letě vedle boku Vašie Jasnosti seděl, snim uložil obojí straně, maje deset