Martin Wiiumia (iiIiihiiii M ii. 1111 Id) or how the official memory was created (made up) in Czech ..... \ . ontlilt i il'li l the Czech historiography in this field is apparent not only .......11 in . I willl ii.iiliiiunal centers of European medievalist studies but also in the m ol hi i mi n line. Interest in this topic in Polish and Hungarian scholarly circles, ill hi'i ihinn', iIm ( /.ech medievalist studies have resigned to namral co-operation i|iu hi iinil i i......ire popular projects centered round studies of medieval state lilt in.....s .mil rituals. The conference held on IK"1 (ictobcr 2005 at the Rector's ||t)| ill M.ivii \ k I 'Diversity may therefore be considered .i lirsl step in the desired ■ lull 11........1» i iIim ussion forum had the subtitle "Issues, opinions, questions" and i 11......H\ posed the question: "What now?" The Czech research workplaces hi pliin widely established and internationally intended research because the Pre- 'l.....In * il studies are nowadays (except for archeology) actually pursued only in i. in.I hi mi. and the somewhat tense relations between the two centers makes it till to cooperate with a respected peer institution abroad. What matters is not the i......addition to the traditional dominant Prague circles, there appeared a Brno • \ .illsi i ii< lc whose core is represented by graduate studies at the Department of H \ ..I M.ivii yk University Faculty of Arts, but the diverging opinions on the mean-mi .inns nl such research. Although the cooperation offered by the Brno center . l'i iguc medievalist studies (and financed through a research plan) has not been i ssb ic n i led < with the exception of Josef Zemlicka), no one has openly supported ■ in.......i research program. Mi. ever recurring question therefore is: what should be done next? No doubt, the iv......whii h took place in October expressed what had been long anticipated and n i ii< ii inci i he expectations by exposing the limits of the possible. Yet there are ii.....ghhi iring countries, i.e. Hungary, Germany, Poland, Austria and Slovakia, where ii in i appeal met more understanding. "Places of memory" as once defined by Pierre i in In ,i slinil.n project by llagen Schulz and Etienne Francois appear to make up a I ili 11 ii n i.ii i. Held, \\ ith I he reservation that it will be "the places of memory of the i) ill i......«1 .mi I ilu topic of an international conference in 2008. Is it too little? ii Lin .ii tin n.....ii-iii. Ilrno medievalist studies cannot offer more than that.... Stát, státnost a rituály přemyslovského věku Problémy, názory, otázky Sborník příspěvků z konference konané dne 18. října 2005 v Brně. K vydánípřipravil M. Wihoda ve spolupráci s D. Malaťákem Rituály, rity a ceremonie Teorie rituálu a jejich reflexe v medievistickém bádání Pavlína Rychterová Teoretické myšlení o rituálu se dnes opírá o tradici starou více než jedno století.1 Původní teoretické definice vycházely v prvé řadě z náboženského charakteru rituálu (výraz se vztahoval především k liturgickým úkonům, resp. bohoslužbě). Jeho definicí jako „jednání" jej odlišovaly od duchovních obsahů toho kterého náboženství. v jednotlivých formách duchovních obsahů náboženství pak shledávaly iniciátory a hybatele jednání: rituály jako náboženské jednání vyjadřovaly, prováděly a předváděly dané náboženské duchovní obsahy. Od začátku dvacátého století se začalo prosazovat užívání pojmu rituál obecně pro jakékoliv i nenáboženské formy symbolického jednání, nicméně pojetí rituálu jako ve své podstatě „sekundárního", nikoliv autonomního fenoménu se udrželo do konce šedesátých let. Teprve tehdy začaly teoretické práce ustupovat od pojetí rituálu jako vyjádření a provádění sociálně-psychologických „textů" (jinými slovy: od hledání a nacházení smyslu a významu rituálu mimo rituál samotný). Současné bádání pojímá rituál jako autonomní fenomén, který vyžaduje vlastní teoretické a metodologické přístupy. Pojetí, že „rituál" nutně vyjadřuje něco „nerituálního", lze ovšem jen těžko zcela sprovodit ze světa. Především pro historiografii je takový krok téměř nemožný: věda, zaměřená na diachrónni analýzu myšlení a jednání může jen těžko vytěžit z bezkontextového pojetí rituálu relevantní poznání, a zůstat přitom v hranicích vlastní disciplíny. i z tohoto důvodu se nelze divit, že teoretické myšlení o rituálu je doménou nikoliv historiografie nýbrž antropologie, etnológie, sociologie, politologie a médiologie. Čistě teoretický a nikoliv historický pojem rituálu lze nicméně aplikovat i v rámci jmenovaných disciplín pouze částečně. Současné užívaní pojmu si totiž klade ve své podstatě za cíl, identifikovat ty - 1 K pojmu „rituál" kriticky Mu umis. Axel Influlion iler Klluulf'rUn-m.vn eines vlcldeutigcn itcgriiis Humanismus aktueU i v 100 v s u, Pavlína Hm hi.....v t >rvky |iihi,ini klffľl ľtr|w»u pouhým „provedením duchovních obsahu |.iko loslulú «my«lu i v\ /naimi. nyhr/ klen s.iiim m sólu „imiysľ a vyznám kotistl ini|i N.....h ,i m i ,iiii kladené n.i i.ikiu dcllnov .11 n |iii|< in l/c naplnit pouze ,'ľ spuliipi it11 \ 'h i 11 m 11 \ .mínu h disciplin,-' ledy i Iiimih lografie - a ani tehdy niti iľ.pi i h ii.ii/ RtvcilHm hopny, všem zúčastneným dKi iplmani srozumitelný |n i|i in i iul| ii n n I i|h im analytickým polení i.ili in /.n m i n i. ■ • 11 1111 k i \ navrhovali |i ilimilh \ m i. h .. i píniami vedou na jedne mi.iih k tiorclH kému eklekticismu i mi mi im diiiln k vyprázdněni pojmu. Ai •■ |l li m myšiu nepriznaný doklad (aklo sméfuju itiu vývoje bychom .....hli I n .v .i/i i\ .u m uičasny odklon od teoretických rcllcxi a analýz vr prospech ni|>ii n l, i. h iniki i isiudii operujících se specifickým pojmem rllualu aplikovali Im m |i n a pouze na dany predmet té klerč prace, ľropast, klera se lak otevírá nu /i t.......praxi......idermmi klasiky teorie rituálu (Mary Duuglas,1 Clifford i.ii ii/ 1 Viiim lurncr'' ci ľrving (ioffman6) lze už nyni jen lezko pŕeklenoul ......n nasvědčuje tomu, že by v dohledné dobé nastal zasadni obrat Reflexi tobolo stavu a současné i vyjadrením bezmoci jc konstatovaní vydavatelů m |novcj.šilio. v mnoha ohledech užitečného a pečlivé připraveného sborníku Kituuttheorien. V.in einfiihrvtules Handbuch z roku 1998. Sborník se rozpadá do ib.....asii klasu k\ teoretické a empirické, přičemž uvnitř těchto dvou částí jsou zastoupené studie řazeny pouze abecedné. Jak autoři sami uznávají, „...toto iis/uihidiim zrcadli nejlépe charakter této vědecké oblastí, ale nese s sebou neoildlxkutovatelmni nevyhodit v tom, že je pro čtenáře zřejmě obtížné nalézt m. i jednotlivými /iřisf/ěvky jakoukoliv souvislost..."7 \ \ hodu) ni řešením se může na první pohled zdát, jestliže se místo boje n obecni phjaicln) pojem rituálu přikloníme k jeho méně exponovaným llluir ..Kllii.il studies ml roku 1977, Journal ojRitual Studies oc\ roku I9HS Mill \ I'urity mul thinner. An Analysis cil ihr Concepts ni Pollution anil Taboo. I mulou I'H.o. i a/ Natural symbols. V.x plural ions in Cosmology. New York 1973. i. um/. < III lord lite Religion of Java (democ I960; Tvz: Deep t'lay. Notes on the Balinese • -li., in In The lnic iplt'Ullon ol Cultures Selected Essays New York 1973. Ii ni,ui \ i. toi VC lín- Ritual Process. Slriielnre anil Ann Sinn iure Chicago 1969. (■human, Ii wing Interní lion Ritual Essays on l;ur in I'aee Hehavior. New York 1967. Mil i im,i h. Andrea Is him.i H. David I Rlluullheorlen I In flnluhrcndcs Handbuch. Wiesba-ili li .•mil i pi mm vviI.iiii l')')H».s ') ,. I>us Until besieht aus einem ersten, eher theoretischen teil unii um einem Hielten tell, tlei \ttlt honkreleu Stutlien widmet Neben dieser groben I Inlellung In einen theorell.sthen uml einen empirischen Teil sind die Aufsätze in diesem Huml keinem (hdiiungwt liema unlet tem len Eines der auffallendsten Merkmale tlei heuligen Rltual/ont line Ist gerutle tile I let/till tier Ansalze und Perspektiven. (...) Dle lleiiiusgehei huben \tt It ent\t liletlen. tile /.ustimmenslellung der Beitrüge nicht in ein bestimmtes Rliissl/Ikiilltmwysiem it iwlngen Die alphabetische Auflistung soll hier ■ ■' 'tu- < » Dies widerspiegelt ein wtihrhti/Ugercs llllttdes Porschungsffeldes, hat aber den unbestrittenen Ntu hlell, tltiw r\ \tlt tile I eset In und tlen Leser möglicherweise schwierig Ist. einen /.usttmmenhang :u Ist heu tlen Helliilgen zu finden..." Kill Al \. IHM \ . IIIIMIINII náhradám, |c/ na jedné straně nemají natolik kategoricky a historii ky /.ni/i ny charakicr jako „rltuítľ (např. „rituální jednaní' nebo „ritualizace" lakckoliv jednaní miY/c byt za určitých podmínek ntualizovano) a jež na straní ihnlie obracejí pozornost k jednomu konkrétnímu, v určitých kontextech domin.nu minu aspektu rituálu (napr. v současné odborne produkci - i medievistieke - frekventovaný pojem „performance", jeho/ hlavní přínos tkvi v toni, /• |i dokonale kompatibilní se všemi druhy teorie komunikace, v současné dobé velmi oblíbeným teoreticko-metodologickym nástrojem sociálních věd). Vhodne je minimálně oddělovat pojmy „ritus" a „rituál", a to nejlépe podle návrhu Kove Rappaporta,8 který označuje jako ritus relativně neměnnou, převážně formuli-zovanou událost a pojmem rituál pak formální, stereotypní aspekty libovolné události. (Pro pořádek uvádím, že Emile Dürkheim definoval ritus jako součást rituálu a nikoliv naopak. Rappaportova definice je nicméně otevřenější, neboť jejím východiskem je „událost". U Durkheima je tomu rituál samotný).9 Podle tohoto dělení by např. královská korunovace byla ritem a rituálem pak pomazaní panovníka jako součást korunovace. Rappaportovo řešení se jeví jako smyslu plni ze dvou důvodů. Jednak hierarchizuje často zaměňované pojmy a za druhé unii >/ ňuje přesněji oddělit a definovat jednotlivé aspekty jakéhokoliv symbolického jednání v rámci konkrétní události a uvést tyto aspekty do vzájemného vztahu Kromě toho je možné na tomto základě hierarchizovat i další příbuzné pojmy, jako např. ceremonie, kterou lze definovat spolu s Albertem Bergcscncm10 jako makroritus. Makrority jsou ta jednání, resp. události, které se v běžné, nedife rencované komunikaci obvykle zahrnují pod pojem rituál: např. korunovační ritus je součástí korunovační ceremonie, ritus označuje samotnou korunovaci - jejíž součástí mohou být různé rituály, pojem makroritus pak zahrnuje např. i korunovační průvod a jeho choreografii, v případě korunovačního řadu Karla m Rappaport, Roy A.: Tfte Obvious Aspects qf Ritual. In: Ecology, Meaning, anil Religion. Her keley 1979, s. 175-180. Definice rituálu, ritu, resp. ritualizace se nicméně mohou značně rozcházet, ha dokoiN i si navzájem odporovat. Rehberg, Karl-Siegbert: Präsenzmagie und Zeichenhaftigkeil In stitutionelle Formen der Symbolisierung. In: Althoff, G. (ed.): Zeichen - Rituale - Werte. Internationales Kolloquium des Sonderforschungsbereichs 496 an der Westfälischen Wilhelms-Universitat Münster. Münster 2004, s. 24 definuje rituál a ritus následujícím způsobem: .....Rituale sind auf die Wiederholbarkeit besonderer Ereignisse abgestellt, die nur durch „Authentizität", später dann regelgeleitet durch die „Richtigkeil" des sit Ii wiedereinstellenden Ablaufs kontroliert wird: Das Ritual ist die in der Aktion hergestell te Dauer und „Gleichzeitigkeit" der Ereignisse in einem. (...) Riten kann mau als tlen Sonderfall religiöser oder religiös fundierter Rituale ansehen (etwa der Krönungsriiiis i Ritnalisierung und Ritualismus schließlich bezeichnen die erstarrte Form ritueller Kor rektheit, oft mit einem Stnnvertust im (Nach-)Erleben verbunden, am Ende nur noch die pedantische Sicherung eines fixierten Handlungsablaufs garantierend..." Bkki;i:si;n, Albert: Tlie Ritual Order. In: Ritualtheorien. Ein einführendes Handbuch. Wiesba den 2003* (první vydání 1998), s. 63. II l*AVIISI\ U\.........\A Kl IHAIS, lllh A < I III MiiNII IV 11.11 x n n ,n \ n \ \ m hi. 11111 N.ivli kani ľfctin n|i»v>< Ii opánků je pak ( resp mu/i l>\ l i MlltlMUtn) III i lliialcm uviiill lll.lkloi Hu > < Hm i ne k iciiii: m.ikri>iilus nc v/l.ilni|i mm npiilt . • n.iM jako celek a vv|.ulMijr ,. Im specifickou kolektivní Identitu i| »m"mii.i/im ,i jeho moľ.iliii I ii ii I......i\ \ m m< m i| nos. K it lis múze |»Vl m n n ,i-iii in.ik 11 n Hu .ili nemusí V případe upri korunovace, núižc nastal /1 u/u t i li pln lu iliu.irr, kdy ritus korunovat c (<• provedl n ale nikoliv jako sou-• i.i muknu ll»i |< Im v wii.hu a především u< Inek bude v oliou případech /cela oillľun liili / nastane, nchudc-li jeho mhu asti rituál pomazaní Vlil lyl.......dlflkacc .i prccizacc však nejsou s to vvrcšli zasadni problém přívodního po|niu, loti/ imanentné v něm přítomny koulliki nu/i myšlením i ľ lili....... mezi tforii a praxi, mezi textem a „performanci* Kronu- tohoto i........to Im konfliktu ak- existuje i konflikt praktický, resp „historicky": apli- l.....lernt pojeni rituálu mho jeho ekvivalent v n.i stiedm ekc prameny je v podstate ahistorické, protože veškeré zasadni srovnávací studie, klére přispěly l.i Htuvajici. jakkoliv konfliktní a nejisté definici pojmu rituál a jeho ekvivalentu, lednak vztahuji všechny definovatelné typy myšlení a jednaní k „základnímu" lypu, v\< házejícímu z modenu reflexe postosvicenske společnosti ľ; století, I n druhé pli zvažováni dominantních aspektů rituálu často opomíjejí dostateční reflektoval roli moderních technologií v oblasti médií. Aspekt performance se n.i|'i n \ i |.ikodominantní, jestliže určite jednaní identifikované badatelem jako rituál, resp. ritualizované jednání, stira rozdíl mezi aktéry a publikem, což je případ jak moderního divadla, tak např. nčkterých úspěšných televizních formátů lypu laik show, klére tvoři jedny z klíčových materiálů na nichž se teorie rituálu l>u i Izuje " Jenže při identifikaci performance vycházíme z představy publika, kli 11 m stáva aktérem Primárni neexistence publika znemožňuje i odhaleni performance ľcrloi niativni teorie rituálu, jak ji rozvinul a rozvíjí Stanley Tam-lit.ih1-' n.i zaklade pozorovaní hinduistických a huddhistickych náboženských iiiii.iIii mu/i- I>m iilcmené vhodná pro analýzu např. středověkých pašijových In i i lli.i o mi li Mariích, Masličkař nebo i barokní stale žive llořicke pašijové hry), kdi pravé dochází ke stíráni rozdílu mezi dramatem, rituálem a (v případě *l Tedovi k m li lni i literárním textem, a i mezi aktéry a |>ublikem. V k.i/ilriu případě je pro iimlievistikii mnohem obtížnější vytěžit z aplikace pojmu i nii.il a / probíhající teoretické diskuse odpovídající kapitál než pro dlsi Iphny zabývající se analýzou současné společnosti - kromě již jmenovaných Itapl i pi ,ivin vedy Pro nč je mnohdy již pouhá definice nějakého jednáni jako iiiii.iIii přinošeni, nebol bourá princip) „niliomil c/rnkv" jednotlivců i kolek to n ni iiii liz je sehcviiiinant a sebe pojímaní současné, resp. posiosvucnskc i ' GUMU Konali I I IU'](llilHf(S In Ritual Studles < oliunhia 1982 (prepracovaní- vydaní vyšlo v ll.lt iws) Iamihmi, Si.iiiIi y I I l'rr/<»iii7g, s 116-142, společnosti postaveno, a jez proto dele nez jedno stolen tvrdé vzdoru|i u lok mu z. různých síran (především etnológie, antropologie, psychologie, a v poulí dku i ncuroblloglc a příbuzných oborů přirodnu li věd). Moderní pojem rituálu je lak spjat s moderním pojetím individuálny......dci nim pojetím intimní ,i veřejné stěn i |< |i< li interakce, pravé tak jako s vyhu m moderním pojetím společenské komunikace a s ni spjatých symbolu kyi h si témň. Tak tomu je již v díle klasika rituálních leorii Kmila Dürkheims," ktu \ definoval rituál jako prostředek k navozeni stavu pospolitosti: kdykoliv se lide setkávají, podléhají přirozené tendenci, vlastni jednání navzájem přizpůsobí>\ s|u ilitost i Což je přesné to, po čem touží moderní společnost, postavena - naposledy lol i 111 První světové války - tváří v tvář individuálně definovanému existent laln...... horroru vacui. Pro medievistiku je pojem individuality jedním z klu ihm Ii pro pochopení mechanismů fungování středověké společnosti. Je proto n am h j důležité ptát se po jeho souvislostech a vnímání v kontextu takových pojmů jako „rituál", „ritualizace", „komunikace" etc. Z moderních teorii vyi hazi |u i „sekularizovaný" pojem rituálu je aplikovatelný především na přesně ohianii > m fenomény a segmenty moderní euro-americké společnosti, nebo na spolu.....iil archaické, totiž takové, které postrádají jak centralizované mocenské si ritklui y, tak psanou kulturu, podmiňující existenci těchto struktur. Nicméně vniinani společnosti evropského středověku jako jakéhosi vývojového stupně mezi Idc álně archaickou a stávající moderní společností, je zavádějící, neboť implikuje představu o struktuře středověké společnosti jako hybridu struktur vlast nu h archaickým a moderním společnostem. Toto konstatování se může zdál pře devším školenému medievistovi na první pohled banální. Na aktualite ovšem získává, jestliže na medivistický materiál aplikujeme sociálně-aniropologieki p< >i my, které byly definovány na pozadí sebereflexe moderní společnosti (v lepším případě vědomé) a diferencovaný na analýze materiálu vytěženého z vědci kcho, disciplinárně rozličně pojatého výzkumu společnosti archaických I "l I)i kkiii im, límile: l.fs fnrnirs eleinentnlres tle Iti /'/<• relluleuse ľaris ľ>lľ> 16 I'avi.Ina K Yi III INI IVA Vzhledem k H...... ře pojem rituálu ji i > u r>l\ na takto generovaných uun iii kyt li kom 11» li h, nelze jej oil tcoi li nlkd) /i cla oddčlit: teorie rituálu |n>iliiiitiii|i /i vtlhei len ktery jev dcfinujcmi |.il«i iitii.il, a že v tom kterém iit.itari.ilii lil. .i n lnu |cho doklady. Proto je Ipn.....d u -visiikii bezpodmínečně nul i m lit |........litoval m ve starších i modi mu li klasicích rituálních teorií, ili i n H. kto\ >i niii i disciplinární kontext vlastního n/iváni pojmu a neustále si I, I ,i .i nlAxk u |in i h.ii.ikiiTu .i hodnotě poznáni, klete n.iiii jeho aplikace přináší. i' ■ mi i.....Kfl/k) je klíčové nejen pro zvýšeni teorelleko-analylické potence pojntll iiiii.il n \p jeho funkcionálních ekvivalentů, nýbrž především pro for- Mi"l......i/i k kladených pramenům. S teoretickou výbavou antropologicko- [ucloloujckych reflexí rituálu je snad možné rozpoznat a popsal dorozumívací 11*........»lk.i< in) kódovaní relevantního pramene, t.j. odhalit tu vrstvu informací, I, i. tu obvykle /.ústava historikovi s jeho oborovým instrumentaricm uzavřena. Že popi ttn u< udalosti v tom kterém pramenu není totožný s udalosti samotnou, |. |.i .in všem mcdicvislům hodným toho označení. Jakým způsobem ale lze /.u 11\ in .i adekvátně popsat proces vzniku popisu události a jakým způsobem eventuelně rekonstruovat událost samotnou, především pak její smysl a význam v danem kontextu, nelze vyřešil ani snadno, ani rychle a ani ne jedinou, na všechny případy aplikovatelnou metodou.14 Reflektovaná, kreativní a obeznalá aplikace pojmu a teorii rituálu může být jednou z možných metod, které medie-Msiik.i k řešeni teto základní otázky užívá. ľľvniiit problémem, který je přitom třeba vyřešit, je především již nazačát-l,ii piis|m \ ku /míněny vztah mezi „myšlením" a „jednáním", a prvním úskalím, kterého je třeba se vyvarovat, je představa, že pojmenování určitého fenoménu ni ho fenoménů jako „rituál" (napr. korunovační rituál, pohřební rituál etc.) p/ |i -..111111 o si ílu rozluštěním jeho kódování jak v pramenech tak v dobovém kontextu linu in U\ pojem přitom pouze ohraničuje pole, ve kterém se budeme při pokusil h o rozluštěni daného kodu pohybovat. Proto je mimořádné důležité, uv« doinlt i /da hledáme za rituálním jednaním určitý smysl, nacházející se mimo i u m.il samotný < nábožensky rituál, mocenský rituál, reprezentační rituál) ěl zdu po|Mii.uii( ve smyslu sekularizovaného" pojmu rituální jednání jako více mnu hc/.konicxlovc, generující smysl samo o sobě. V prvním případě počítáme I uii< in loiulmm, reflektovaným a řízeným jednáním, v případě druhém s jednaním \ \ \ i i ajii nu. metaforicky řečeno, z antropologického temna individuální a kolektivní ps\( hc Domnívám se, že v pramenech k dějinám středověku lze ii.il< /i doklady pro obojí. V prvním případě vykládáme symboly, resp. symbolická jednání, z nichž .( trn který rllual skladá, na základě duchovních symbolických komplexů (ná- Vl/il,il< Hnil allicrinc Kiliial theory Ritual l'r.ullee Oxford [<)<)> KľľtlAI.V, Kin \ i IIUMONII 17 boženstvi, nun , reprezentace atp). /.de je přitom nutne odlišoval spolu s< hat lesem Pcirccnin symboly, ikony a indexy Symboly jsou spojeny s tím, t o o/na čují, pouze na zaklade společenské konvence (nebo normy), ikony se \ yznm U|l smyslově vnímateľnou podobnosti s označí »vanym a indexy jsou so/n.u ui.imin spojeny kau/.alné. Rituály jsou důležitou formou symbolické komimikai i ,ili zároveň jsou více než to, neboť svým charakterem jako jednáním stírají hranil I mezi symbolem a tím, co označuje. Např. královská koruna (konvenčni symbol stejnou úlohu může plnit třeba i trůn, stolec atd.) se teprve jako muk asi rituálu, resp. ritu stává tím, co označuje - královskou mocí. Jestliže operujeme s vysoce komplexními a abstraktními symbolickými sys témy, jejichž propojení s tím, co označují, a role rituálu v tomto procesu nejsou zdaleka tak jasné a přímé jako v případě jednoho určitého symbolu, musíme se vypořádat s problémem dichotomie myšlení a jednání, límile Dürkheim vykladal symbolická jednání rituálu právě na základě duchovních symbolických komple xů: náboženství se podle něho skládá na jedné straně z víry a na druhé straně z rituálu. Víru definuje jako soubor reprezentací svatého (vyše zmíněn) pocit skupinové účasti na něčem transindividuálnim) a rituály jako pevne stanovene způsoby jednání, které lze charakterizovat pouze ve vztahu ke konkrétním ph slušným reprezentacím svatého: rituální jednání konstituuje prostrednú mm kultu nutnou interakci mezi kolektivními reprezentacemi společenského soužití individuální zkušeností jedince (jeho pamětí) a individuálním chovaním letlin« c (chování je definováno v této souvislosti jako kategorie jednaní) Při tomto postupu je velice obtížné vyvarovat se mechanického přenášeni významů symbolů z oblasti „myšlení" (např. nábožensky ideoví, systém, ideo logický politicko-mocenský systém) do oblasti „jednaní" („pnslušnv" rituál) I když se nám to snad hypoteticky podaří, je pochybne, zdá /koumám takto definovaného toho kterého typu rituálu přinese našemu poznani jakoukoliv „nadhodnotu". Kromě mimovědeckého symbolického kapitálu, jako je vtipu) článek pro „Festschrift, monografie atraktivní pro laické čtenáře a pověst um i disciplinárního wrestlera, což jsou samozřejmě všechno cenné mety, |eí In neměly chybět v životopise žádného medievisty a medievistky, jež o sebe dbají Toto nebezpečí rozpoznal Clifford Geertz,16 když popisoval pozici nezni astué ného pozorovatele rituálu: tento disponuje výlučně konceptiiálnimi kategoriemi, pomocí nichž se může rituálnímu jednání nanejvýš pouze přiblížit. Účastníci rituálu naopak zažívají v rituálu prolnutí vlastního konceptualmho raníce (své tonázoru) a vlastních předpokladů jednání (étosu). Jinými slovy účastnici ritu álu jednají, pozorovatel myslí. Geertz takto definoval postaveni etnológa vůči ^ Pkmce, Charles: Collected Papers of Charles .Sanders Pelrve II. Elements of Li igll * Jimbridge I960. 16 Gkkktz, Clifford: Deep Play. //V""" pn/nn iv.inciMii h\.......mulu .iivliali kyi li sp> >h < nosu (konkrétné halijským kohoullill /A pnu.....i Mi dlevfsla, nuceny vy.itiNiiitlit>vul příslušné rituální jednáni z piii mmi li |n.......n, sloji jest é před daleko sloziiéjšini úkolem - tento se mu/, zil.n mm/m \ |i(ip>ulr rituálů, vytvořcnýtli tak nk,iji< „umrle", u nichž lze dolili.In i.......< řakladaiclc (dolu > ni |>i ikl.nlt in |< opil K,ul ú v korunovační i.nh ,M. i * litkovvi li případech nepřesáhne analýza pravé lulo intenci. Kon- i i.....prowtll m fltuílll (Jednorázové i opakovaiH) unika lakio pojaté analýze ,h |n< j.iko napi deSiovy tanec severoamerických Indiánu. V. ili iiIh in pliji.ulč jsme postaveni před tikol lylcž symboly, resp. symbole i i |i ilii.uit. / 111« li/ se ten který rituál skladá, vyložil jen a pouze ve vztahu l. nim mho m pou/e na zaklade jejich vzájemné interakce odhalil, resp. definovat l> 14 • h smysl (lo, in označuji, řečeno s Peircem). Můžeme pritom v návaznosti na I m 11 Mu tma ivio symboly pojímat jako klíčové pro ustavení pospolitosti a další ,ii iikiui.n l a hierareluzaci společenství, resp. společnosti. Takto postupoval, i kib > |cn do jisté miry, Victor Turner,17 kterýv návaznosti na ritesdepassage \t imliLi Van < icnepals rozvinul teorii přechodného stavu, resp. liminality. Rituál je jednaním, které má v jednotlivých krocích vytvořit a zrušit stav přechodu mezi určiiym stavem výchozím a stavem následným, přičemž výsledkem procesu je určitá strukturální změna. Turner rozvinul teorii liminality především na iniciačních rituálech archaických společností, ale jeho recipienti se pokusili aplikovat ji i na další typy rituálního jednání. Téměř neřešitelným problémem ie přitom ukázala být pružnost a takřka všeobecná aplikovatelnost Turnérova konceptu Téměř všechny typy rituálního jednání lze rozdělit na fázi výchozí, prechodnou a následnou (např. stav před korunovací, během korunovace a po korunovaci) a tyto více či méně inteligentně charakterizovat s ohledem na hypotetickou strukturální změnu. Nadhodnota poznání je ale v mnoha případech nulová, resp. na její místo nastupuje pouhá terminologická ekvilibristika. ..ľozdiu lúrncr", resp. poslední práce k tématu, v nichž Turner rozvinul teorii llmlnalm osoby a liminálního společenství,19 mohou být nicméně velmi inspi-i ,n i\ m pro zkoumání středověkých heretických hnutí, lidí „na okraji společnos-II", mystiků a vizionářů a jejich role ve společnosti - když nic jiného, otevírají dveře k oproštění se od terminologie pramenů a k uvažování o problému na absiiakliiéjši rovině. I'řl pojetí rituálu jako fenoménu „o sobě" se v každém případě neobejdeme i «■ / komunikačních teorií a v posledku jediné otázky, na které touto cestou odpo-m mc. jsou t y po fungování společenské symbolické komunikace v určitém čase, Ti'MNi!K. Victor W.: The RituálProcess. "* V*n (iinni p, Arnold: Les rites de passage. Étude systématique des rites. Paris t908. ''' Iiiiiniii, Victor W.: Variationsofthethemeof liminality. In: Moore.S. - Myerhoff, B. (edd.): Sn ul V Rituál, Assen 1977, s. 36-52; Tvz: From Rituál to Theater. The Human Seriousness ul Play, New York 1982. prostoru a za nu IIyt h podmínek. To samozřejmé není malo a ani nieilii ylMlku se bez lakových oiazek a odpovědi neobejde Nicméně, pokud m kl.nl« mi j.i cíl, jak pz řečeno, dešifrovat kódovaní zprav o událostech a rekonstruoval mim .1 a vyznám léchto událostí, je popis lůngov.....komunikace v jednom konkn....... nebo (i více případech) ziskem pouze polovičním. Je ovšem třeba zdůraznil /< bez. tohoto poznám nedospějeme ani k rekonstrukci udalosti pokud je nuu takového naším vědeckým záměrem. Předpokládejme, že - principiálne vzalo - ano (zmíněný polovičatý výsledek ovšem není bezcenný. Např. středové k e mystické a vizionářské texty lze např. číst jako specifický druh jednaní, pravé tak jako specifický druh komunikace. Teorie rituálu právě tak jako teorie komu nikace nabízejí vzhledem k tomuto materiálu značné možnosti.) Jako jistý „úkrok stranou" by bylo možné charakterizovat funkcionální pojel i rituálu, které jej nicméně jako pojem a teoretický koncept v podstatě udržuje při životě a stojí v pozadí všech relevantních materiálových studii, i když kla dou důrazy na odlišné aspekty a rozdílným ba mnohdy i zcela protikladným způsobem interpretují klasiky žánru. Ve snaze o co nejširší definici povazuje funkcionální pojetí rituál za prostředek integrace nebo syntézy protikladných sociálně kulturních sil, zabraňující základní anomii: spojuje minule .s budoucím v aktu opakovaného, formalizovaného a stereotypního jednání; utváří budoue nost demonstrací (performancí) minulosti. Tento úhel pohledu dovoluje do jisté míry ignorovat vlastní (tak jako tak těžko řešitelnou) pozici v dialektickém vztahu myšlení a jednání, umožňuje užít pojem „rituál" pro určitý typ koleklivm ho, resp. společenského jednání, dovoluje soustředit se na jeho úlohu a význam v určité společenské situaci, a co je nejdůležitější. otevírá cestu k vu e ci nu ne spolehlivé definici srovnávacího materiálu. Dalo by se říci, že se medievistika v posledních letech na tomto pojed ritu álu tiše shodla, exploatuje s větším či menším úspěchem pramenný materiál a produkuje často velmi objevné a mnohdy i efektní analýzy k rituální komu nikaci, panovnickým reprezentacím, dvorským ceremoniím, politickým hraní, mocenským symbolům atd.20 S přibývajícími pracemi vzrůstá nicméně nejistota íu Pouze výběrově: Fischer-Lichte, Erika - Wulf, Christian (edd.): Rituale. Stuttgart - Wci mar 2003; Althoff, Gerd: Die Macht der Rituale. Symbolik und Herrschaft im Miliilalui Darmstadt 2003; Tří: Fußfälle. Realität und Fiktionalität einer rituellen Kommunikation sform. In: Bertelsmeier-Kierst, Christa - Young, K. Christopher (edd.): Eine Epoche im Umbruch. VolkssprachlicheLiteralität von 1200-1300. Cambridge 2002, s. 1-12;S< iiOnhk ii. Gerhard: Ritter, Regeln, Rituale, institutionalität als Zeichenprozess. In: Melville, (.cul (ed.): Institutionalität und Symbolisierung. Verstetigungen kultureller Ordiiungsniustei in Vergangenheit und Gegenwart. Köln - Weimar - Wien 2001, s. 493-511; Maiwmai , * .n\ P.: Fehltritt und Ritual. Die Königskrönung Friedrichs III. und Herrscheibegegnungt n in Frankreich: Eine Recherche. In: von Moos, Peter (ed.): Der Fehltritt. Vergehen und Versehen in der Vormoderne. Köln - Weimar - Wien 2001, s. 109-138; StollbkkivKii im,i b, Barbara: Zeremoniell, Ritual, Symbol. Neue Forschungen zur symbolischen kommunikal ion in Spätmittelalter und Früher Neuzeit. Zeitschrift für historische Forschimg 27, 2000, •u ľ U I INA \(\.....Ill IV* ■ •M* iliiľ \\/ /umu <*' n idhodnoty pii/ii.iiii hu |.ik> .....y jednotlivé analýzy h l li k ni|i |i i n n ,i ni / .iU.iiIi daného mali lalu |l dali rOJŕVÍJeJl? Nakolik přispívají k..... ,i n m mIim IplltiArnf terminologie k reflexi Irudlcntho vnímání a pojímání iiil.iln .nm h il« | n i .* Nakolik znamenají jednotliví analýzy metodologickou ino-viii i m ■\> mkulik |>Hii.iM |i skutečné nove éieni piamcnůr ľlilllppi llin .ml.....hjevne sludie o Icoriu li iilii.iln v mcdievistice,21 for- ttlllltn Kl /.iU.uIih nit lodiilonieky problém, kdy/ pmik.i/al na to, že středověké I-i.iiiii it) wulk.th V politické kultuře se specifickými vlastnostmi a prostředky, i.......ili vyi lnuté „přirozené" porozumení riui, kury naopak flexibilné reago- il n ■ | o im m nílmllckeho jednaní. Současny pojem a koncept,(resp. koncepty) iihhilu |r podle Huta nmohovrstevnatým produktem dloulio trvající diachrónni ••iitillllk.it i prit t in/ jeho koleny sahají a/ do stredoveku. Vzhledem k tomu se medli \ IM,......si — na rozdíl od jiných disciplin - vyrovnávat se zcela speciálními problémy. jeslhzc se pokúsi s pomocí současných teorií interpretovat středověké pianu iiv '' Slřeilovéké autory je třeba vnímat jako primární interprety, jejichž \ ^ klad určuje i interpretace moderní. 1'rvnim problémem, který s sebou přináší tato skutečnost, jsou pojmy - střetli i\ěka i erenumialht neoznačují nezbytné totéž jako moderní ceremonie. Dále se si redi ivékc písemné prameny, především ty vyprávěcí, soustřeďují na události t ereitloniálního nebo rituálního charakteru více než na události profánní, což W) i(>S; AiHuni., Gerd: Die Ottonen. Königsherrschaft ohne Staat. Darmstadt 2000; t 'i nu BS,Gunter - Wulf, Christoph:Spiel, Ritual, Geste. Mimetisches Handeln in dersozia-Irn Welt, Reinbek 1998; Schüller, Benjamin: Rituelles Schenken an Höfen der Ottonenzeit ivlsilien Hin- und Mehrdeutigkeit. Formen und Funktionen des Austausches im frühen Mittelalter. In: liwert, U Ch. - Selzer, S. (edd.): Ordnungsformen des Hofes. Ergenbnisse eine» l'orsthungskolloiMiums der Studiensiiftung des deutschen Volkes. Kiel 1997, s. .<. (id a.......i, (ierd: Der König weint. Rituelle Tränen in öffentlichen Kommunikation. In: Müller, J.-l) (ed.): Aufführung und Schrift im Mitterlalter und Frühen Neuzeit. Stuttgart \\ i iniiir 1996, s. 239-252; Leyser, Karl L.: Ritual, Zeremonie und Gestik. Das ottonische Krleh Frühmittelalterliche Studien 27, 1993, s. 1-26; KoZlOL, Geoffrey: Begging Pardon ami Vfiviir. Kitiial and Political Order in Early Medieval France. New York 1992; Le Goff, .|iKi|in-v lr rituelsymbolique de la vassalité. In: Pour un autre Moyen Age (přetisk). Paris 1977, * 549-420. ■'' Ilm , Philippe: The Dangers ofRitual. Between early Medieval Texts and Social Scientific Mu ni v Princeton 2001. Cílem studie je „...ío explore the fit (or tack thereof) between, mi the inw hand, the late antique and early medieval sources that contain depictions of ritual, arid, on the other hand, the social-scientific (especially anthropological) models Dial twvnllethcenturyhistorians have employed to analyze medieval rituals..." (s. 2). li.. .Philippe: The Dangers, s. 2:.....The sources were produced in a political culture with \/ii't l/lc traits and specific agents. It had a highly developed ..native" understanding of i Hi; thai in lam reacted on symbolic practices. (...JLike many concepts, then, ritual Is tin' inultitayered products of a longue-durée diachroníc stratification. (...) The roots of our t tinlcmfiorary concept(s) reach down, with complicated subterranean trajectories, niti i Hie humus of the Middle Ages, and this engenders methodological problems when • •in- wauls to apply these concepts to medieval sources..." Hi thai v. im v a i hhhmonii muže vzbudil tli i|im. /< slabili!a a U<.........k,u i stredoveké společnosti \ podílnic závisela na různých pcrformativníeh aktech, ba je možné dojit i k závěru, /. lylo pcrlormalivni akly jsou klíčem k fungovaní slřeilovéké společnost i jako takt m a především její politické kultury-\|ak poněkud ironicky uzavírá Philip hm „...The luzy dream oj conteinporary Itishu iugrupliy cotild conie Irm-: Hic <ím,i lysis oj a single phenomenon wottld grant am ws fn societ y's essence. U ě tciuild be cis hlessed as stock-image Roman scicrijicers, u ho coultl divine by readlng a single victim's Uver the order(or disorder) ofeosmos and poliš..."24 Nicméně, přes tato úskalí znamenají analýzy rituálů a ceremonií v medii \ is tice možnost odpoutat se alespoň do jisté míry od zaběhlých Interpretačních schémat, vnímat v pramenném materiálu dosud opomíjené aspekty a vnášel nové pohledy do metodologických a pojmových debat, týkajících například středověké státnosti,25 fungování mocenských mechanismů a vůbec politické komunikace. Více či méně extrémně formulované pozice vnášejí do mědit \ is tické debaty často oživení a nutí precizně formulovat opačná stanoviska. Nelze však přehlédnout, že rozmělnění pojmu a koncepce rituálu, což s< ukazuje jako nutný důsledek jeho „historizace" resp. „funkcionalizaei", známe ná, že se rituál stává více či méně hřebíkem, na nějž historik věší sve (v h psu h případech tradičně solidní) pramenné analýzy - pokud parafrázujeme známy výrok autora Tří mušketýrů o historii jako hřebíku, na nějž „věší" své rnm.un Např. poslední práce Gerda Althoffa a jeho spolupracovníků se vydávají vidi mu tímto směrem.26 Gerd Althoff (v úvodní stati ke sborníku) považuje ruu.ily za 23 24 25 26 K tomu přistupuje specifická oborová prehistorie antropologie a elnologie, na jejichž základě jsou moderní teorie rituálu formulovány, jak upozorňuje lim , Philippe The Dan gers, s. 9: „...the early anthropologists, being missionaries, had focused mostly, in colli' cting data, on the religion of the natives and especially on ritual. (...) This slant In the documentation risked influencing reconstructions of cultures to the detriment oj their more prosaic components - for example the family, the economy, and warfare..." Buc, Philippe: The Dangers, s. 10. Kriticky k tomu Pohl, Walter: Staat und Herrschaft im Frühmittelalter. Überlegungen zum Forschungsstand. In: Airile, S. - Reimitz, H. - Pohl, W. (edd.): Staat im frühen Mittelalter Forschungen zur Geschichte des Mittelalters 11. Wien 2006, v tisku. Srovnej jednotlivé práce ve sborníku redigovaném Gerdem Althofvem Zeichen - Rituale - Werte. Internationales Kolloquium des Sonderforschungsbereichs 496 an der Wcsilali sehen Wilhelms-Universität Münster. Münster 2004, v němž Arnold Angeneiti (Das Offerln rium. In liturgischer Praxis und symbolischer Kommunikation, s. 71-150) zkoumá detailně středověkou praxi obětování, Hagen Keiler a Christoph Dartmann (Inszenierungen von Ordnung und Konsens. Privileg und Statutenbuch in der symbolischen Kommunikation mittelalterlicher Rechtsgemeinschaften, s. 201 -224) privilegia středověkých mést, K laus Schreinkr (Signa victricia. Heilige Zeichen in kriegerischen Konflikten des Mittelalters, s. 259-300) Signa victricia jako kříže, mariánské obrazy, zástavy, Christel Mem* (Prügel undPerformanz. Ästhetik und Funktion der Gewalt im Theater des Spätmittelalters und der Frühen Neuzeit, s. 327-362) inscenace středověkého divadla, Volker Honemann (Das Schachspiel in der deutschen Literatur des Mittelalters. Zur Funktion des Schach n n > i \\ s 111 n I der Schachmetaphorik, s. 363-384) symboliku šachové hry ve středověku, Horst Wi-nzi i 12 I'aviina Kw hiiiiuva pli.....vůli* vi .1.......ikly, klerŕ hýly klu .m pm stabilitu sircdtivéké společnosti: „ mil ili a ilttvH a in,/, n \rr/>f lit hlungcnfür dle Zukunft übernommen; kurz: dle t ,i-m//m hitlt koittmuitlzterte über Dinge, tili' für ein reibungsloses Zusammenleben ue\eulHi h. fu konstitutiv waren, mittels symbolischer Handlungen mut tri th i :ii Ii tlumil/, thtss lins so Ausgedrückte eindeutig genug war, einen hohen (ieltniigsttttsfmnfi :n erfüllen..."27 Jeho definice znamená vzhledem k etnológii kosni lulogit kym konceptům radikální redukci pojmu a zároveň \ \ i ,1/in n \ -.\ m |i ho flexibility. Rituál splýva téměř v Althoffově definici se NVmhnlli In m K......tnikací, což znamená, že jej medievista může aplikovat na pi ......\ piatiicmiy materiál pri zachovaní vlastního oborového prístupu, resp. mil/ In In I nik in v jednom každém případě řešit výše zmíněné obtížné prodli niv H|>o|rnť jak už s etnologicko-antropologickým pojetím rituálu či s jeho ,i|iliL,n i v medievistice. Ala ■,< /. tradiční medievistika se svoji rozvinutou pramennou kritikou .i exkluzivními pomocnými vědami historickými odolává nájezdům sousedních, s< >t ialnc vědných disciplín úspěšněji, než by se mohlo zdát - především jestliže si /pŕiiommmc tituly současné medievistické produkce. V nich se sociologické pojmy zabydlují zpravidla daleko více a snáze než v textech, jež tyto tituly označují. Zda sociologicko etnologické teorie rituálu, působící v medievistice pojmové a koncepčně jasné inovativně, nakonec vydrží nápor medievistické kritiky, ukáže čas. Už dnes je jisté, že v každém případě nikoliv v původním, nezměněném stavu. (Kefir/isentation und Wahrnehmung. Zur Inszenierung höfisch-ritterlicher Imagination Im .Welschen Gast' des Thomasin von Zerclaere, s, 303-326) dvorskou rytířskou kulturu .ild. Ämtern, Gerd: Zeichen - Rituale - Werte. Eine Einleitung. In: Althof, G. (ed.): Zeichen Rituale - Werte. Internationales Kolloquium des Sonderforschungsbereichs 496 an der Westfälischen Wilhelms-Universität Münster. Münster 2004, s. 9. Totéž by se dalo s určitými odchylkami tvrdit i o společnosti moderní: právě tak jako ve středověku je podpis mezistátní smlouvy doprovázen celou řadu symbolických aktů, které ve výsledku, resp. pro podíl veřejnosti na nich prostřednictvím médií (veřejné (po)vědomí o uzavřené smlouvě a jejím významu) jsou neméně důležité než smlouva samotná. V každém případě toto platí pro společnost pozdně středověkou, resp. raně novověkou, jak upozorňuje IHrtmann, Christoph: Inszenierungen von Ordnung und Konsens. In: Althoff, G. (ed.): Zeichen - Rituale - Werte. Internationales Kolloquium des Sonderforschungsbereichs 496 an der Westfälischen Wilhelms-Universität Münster. Münster 2004, s. 222:.....Bemer- kenstvert ist, dass in den italienischen Stadtkomunen auf derartige („rituelle" pozn. aut.) Inszenierungen fundierender Schriftmonutnente selbst dann nicht verzichtet wurde, als sie eine hochdifferenzierte Bürokratie mit geradezu obsessivem Schriftgebrauch ausgebildet hatten...". V Althoffově pojetí ale bývá především raně středověká „Schriftlichkeit" a její role poněkud opomíjena až podceňována. KlIHAIY, Hin M I III Ml INU Rituals, rites and ceremonies Theories of ritual ami (heir teile« lions in medieval siiulli ■. Pavlína Kycliterova Original theoretical definitions ol ritu.il drew upon lis religious eliarai li i .niilil.......I it as a "proceeding", thus distinguishing between .i rilual on the one hand and upl......I contents Of religion on the other. Rituals as religious proceedings expressed, perl........i and demonstrated given religious contents. Since the beginning of the 20"' ceniui \ iln term ritual has been used for any form of symbolic proceeding, including mm n ligliiiin but the conception of ritual as basically a "secondary" rather than autonomous |>ln.....n enon persisted til] the end of the 1960s. Only then research started to recede from tin conception of ritual as an expression and performance «>f social-psychologn il t( KM Current research perceives ritual as an autonomous phenomenon which ic<|«iIits Iln o retical and methodological approaches o fits own. The application of such nun rptl«.....1 ritual to medievalist materials makes it possible to answer the questions ol luiu tinning of the social symbolic communication at particular time, in particular span- mul innli . particular conditions. Current medieval studies approaches ritual as a means ol nili gi ,i don or a synthesis of contradictory social-cultural forces preventing iln !>im. nioim it connects the past with the future in the act of repeated, formalized .mil ;ii h m\pi d behavior; it creates the future by demonstrating (performing) the past Dcuplii nnin) i difficulty the analyses of rituals and ceremonies in medievalist studies rn.iN.....i. i ,, h oneself, to a certain extent, from well-established interpretative schema*. n> ■■< i I........ neglected aspects in source materials and to bring new approaches.....i< iliinlolngii nl and conceptual discussions, e.g. on medieval statehood, the linu.......ngol \»>\\.......h,i nisms and political communication.