Interaktivní osnova

1. Průvodní list a organizace kurzu

Obecné, trvalé a závazné informace o kurzu: způsobu komunikace se studenty, studijních materiálech, podmínkách absolvování atp. Nepřehlédněte!

Sylabus

Cíle výuky

Cílem předmětu je seznámit posluchače se základními zvukovými postupy, zařízeními a technologiemi a základy práce v terénu i ve zvukovém studiu. 

Osnova - bloky

1.–3. Snímání a záznam zvuků hudebních nástrojů – teorie a praxe.

4.–5. Problematika ozvučení místnosti, sálu, prostoru. Základní zvuková zařízení a technologie.

5.–7. Snímání živého vystoupení (koncertu).

7.–8. Syntetizátory zvuků a hudby, softwarový MIDI orchestr.

9.–12. Programy pro záznam a editaci zvuku na pc. 

13. Mastering zvukového CD, DVD.

Vyučující

MgA. Petr Janoš

Organizace kursu

Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.

Podmínky absolvování

Odevzdání průběžných cvičení práce se zvukem, semestrální zvukový projekt.  

Literatura

povinná:

VLACHÝ, V. Praxe zvukové techniky. Praha: Muzikus, 2008.

VRZAL, M. Střih záznamu hudby. Praha: AMU 2007.

 

doporučená:

BLÁHA, I.: Zvuková dramaturgie audiovizuálního díla. Praha: AMU 2006

BOUČEK, V. Filmová technika I. a II. Praha: ČVUT, 1972.

FORRÓ, D. Domácí nahrávací studio. Praha: Grada, 1996.

HŮRKA, M. Když se řekne zvukový film. Praha: ČFÚ, 1991.

CHION, M. Film, a Sound Art. New York: Columbia University Press, 2009.

KUNA, M. Zvuk a hudba ve filmu: k analýze zvukové dramaturgie filmu. Praha: Panton, 1969.

WHITE P. Recording and production techniques. London: Sanctuary Publishing Limited. 2002.

ZENKL, L. ABC hudební nauky. Praha: Editio Baerenreiter, 2003.

JANOUŠEK, I. ABC akustiky pro hudební praxi. Praha: Supraphon, 1979.

Dokumentace a literatura k technice a použitému SW.