Reformace církve, její průběh v různých evropských zemích. Martin Luther a Jan Kalvín. Vztah reformace k Bibli. Formování nového obrazu světa a společnosti. Po prostudování této kapitoly budete znát: proč vznikla potřeba reformovat církev; jak reformační hnutí probíhalo a kde se šířilo; kdo to byl Martin Luther; jak Kalvínův Boží stát v Ženevě souvisí s rodícím se kapitalismem; jak se měnil pohled na vesmír, svět, společnost a knihu. Ve studijní opoře studujeme strany 9–19.
Formování novověku. Duch renesance. Renesanční umění. Rozvoj měst. Barokní kultura. Rokoko. Po prostudování této kapitoly budete znát: jaké místo ve formování novověku hraje renesance; jak vypadalo renesanční umění; co znamenal rozvoj měst; co přináší barokní umění a hudba. V opoře studujeme strany 20–36.
Osvícenství je intelektuální hnutí, životní postoj a filozofický směr 17. až 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení. Osvícenství je odmítavou reakcí na barokní religiozitu, proti níž staví vlastní prostředky a možnosti člověka: racionalismus, logiku a humanismus. Vytvořilo vlastní duchovní, etické a estetické principy, do té doby neznámé, které daly základ mj. dnešním konceptům občanské svobody a rovnosti, demokracie, pokroku a lidských práv. – Sekularizace znamená zesvětštění či odnáboženštění, obecně potlačení vlivu náboženství a jeho institucí. Podle Maxe Webera a dalších je jedním z důsledků „odkouzlení světa“, modernizace a racionalizace společnosti. V opoře studujeme strany 37–45.
Klasicismus a jeho normy, klasické umění, klasická hudba. – Představitelé romantické hudby a její vliv na vnímavost a představivost moderního člověka. – Richard Wagner a jeho gesamtkunstwerk. Po prostudování této kapitoly budete znát: o jaké normy se opíralo klasické umění; jak se klasicismus projevil v různých uměleckých oblstech; o co senzitivitu moderního člověka obohatil romantismus, především romantická hudba. V opoře studujeme strany 46–55.
Moderní představa vzdělání neznamená jen sběr a systematizaci exaktních poznatků. Je také těsně spjata s literaturou a historií, což vidíme na příkladu vývojového románu (Bildungsroman). Jejich protagonisté (hlavní postavy, hrdinové) kvůli své nezkušenosti nutně dopouštějí chyb, které se vzápětí snaží napravit; nakonec se jim to podaří a oni díky tomu dosahují čím dál tím dokonalejšího sebepoznání. – Román je literární druh svázaný s metropolemi. Romány se odehrávají v Paříži, Londýně a Petrohradě; a i v těch, které se odehrávají v provincii, je obraz společnosti odvozen od společnosti hlavního města. V opoře studujeme strany 56–77.
V této kapitole si prostudujete text výtvarného teoretika Jindřicha Chalupeckého z roku 1971. Dozvíte se, v čem vidí Chalupecký podstatu a smysl moderního umění (zvláště výtvarného). Po prostudování této kapitoly budete vědět: v čem má umění blízko k magii a kultu; o osamostnění umění na konci středoběku (v renesanci); co je smyslem moderního umění; co Chalupecký míní „pomoderním“ uměním; jaká je vztah moderního umění k transcendenci v post-křesťanské epoše. V opoře studujeme strany 78–96.
V této kapitole se seznámíte s několika důležitými mysliteli moderní doby od 17. do 20. století. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jaké kontury má moderní myšlení (filosofie) a čím se zabývá; kdo jsou hlavní představitelé moderní filosofie. V opoře studujeme strany 97–111.
Přírodní (exaktní) a humanitní (společenské, duchovní) vědy. – Idea pokroku rozumu a vědy. – Evoluce. – Psychoanalýza. – Teorie relativity. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jak jsou rozděleny moderní vědecké obory; co je to vědecký pokrok a jaké jsou jeho meze; které vědecké objevy ovlivnily moderní představivost a sebepojetí člověka. V opoře studujeme strany 112–124.
Moderní uvažování o společnosti a její teorie během 19. a 20. století. – Různá uspořádání společnosti. – Vznik a vývoj moderní společnosti. – Rozdíl mezi tradiční a moderní společnosti. – Ženské hnutí, feminismus, gender. Po prostudování této kapitoly budete vědět: o vzniku sociologie jakožto oboru reflektujícím moderní společnost; o postupném vznikání moderní společnosti ze společnosti tradiční (středověké); o vzniku a přínosu ženského hnutí a feminismus. V opoře studujeme strany 125–134.
V kapitole se vrátíme k fenoménu návratu/obnovení náboženství a spirituální zkušenosti v současné kultuře. Tuto skutečnost reflektují teorie tzv. post-sekularismu. V další kapitole se budeme věnovat zkušenosti transcendence v moderním umění, jak o ní přemýšlel výtvarný teoretik Jindřich Chalupecký. V opoře studujeme strany 135–138.
V této kapitole se nejprve zaměříme na spirituální film obecně, potom konkrétněji na spirituální aspekty tvorby režiséra Terrence Malicka. Seznámíte se také s reflexemi jeho posledního filmu Skrytý život. Po prostudování této kapitoly: budete vědět, co je to spirituální film (podle Jaromíra Blažejovského); budete seznámeni s filmem Skrytý život Terrence Malicka a s reflexemi na toto dílo. V opoře studujeme strany 139–144.
Ústní a psaná komunikace. Svět knih a vnitřní život knihy. Po prostudování této kapitoly budete vědět: jakou nezastupitelnou má „knižní komunikace“ v dnešní době. V opoře studujeme strany 145–150.
Smysl vzdělanosti. Exaktní a humanitní disciplíny. Podstata a smysl univerzity. Po prostudování této kapitoly budete vědět: proč vzdělanost není jen shromažďování informací nebo dovedností; jaký je rozdíl mezi exaktními a humanitními obory; v čem je smysl vzdělaní jako kritického vztahu. V opoře studujeme strany 151–157.