Ot. Theer: Zvědavá láska

Mým srdcem, jako na plese, šly ženy s touhou v líci.
Na jedněch šperky zářily s hrou lustrů žertující,
a jiné místo klenotů svou rozestřely kštici.

Zrak jedněch vášeň sliboval, zrak druhých mrazil ledem,
rty jedněch snily o krvi, rty druhých o snu bledém,
a všechny srdce chtěly zmást svých řečí slovosledem.


Ant. Sova: Divoch z venkova


V starosvětském kočáru ji vzali do města.

Bylo to už po jaru, déšť byl, mha, necesta.


Nesměle zprv seděla! Jí šestnáct let je as.

Ale oči z vesela tak zřely stínem řas.


Bonbon, hračky, obrázky rozdala dětem všem,

všecky na jich otázky zlíbala s úsměvem.


Styděla se, špulíc rtík, by se jí nevysmál

o rok starší studentík, jenž vážným se tak zdál.