Konstantin Biebl: Ludvík Ja
Ludvíku, šlapu po osiřelé trávě,
u polních myslivců
a pionýrů
kolik nás padlo na Piavě?
Zelený klobouk, ten zůstal na hladině,
i tvoje housle a knihy doma v skleníku,
viněta žloutne na burgundském víně
a ty se nevracíš, Ludvíku.
Doufali v okna, věřili v dveře na zámku,
a že jsi nešel, osiřel park i dvůr,
jen černý kocour pod jasanem v altánku
sedá na klíně madame Pompadour.
Tvůj otec býval obávaným zahradníkem
na stráži melounů a fazolí,
mladé růže jako sám lékař obvazoval lýkem
a v noci hlídal s nabitou pistolí.
V kropicí konvi nosil sladkou vodu
a zaléval jahodové záhony.
Ludvíky zvali se všichni z toho rodu.
Ludvík, dítě, chodíval se mnou na hony.
V křoví se plazil, tichá a pružná kuna,
byl lovcem perliček a lesních sluk.
Nad jeho hrobem v noci sklenula se luna.
Indiánský luk.
(ze sb. Zlatými řetězy, 1926)
Vítězslav Nezval:
Telefon
Neviditelní provazolezci
Listonoš s holubicí závodí
Vstupují zamčenými dveřmi s rolničkami
jak andělé a radují se s námi
Psací stroj
V kanceláři trojnásobný jazzband k tanci hraje
Papírová řeka plná modrých vlajek
Kapříci pstruzi a květy stromů
vesele tančí při charlestonu
Cukr
Cukr sněženka kuchyně
Led v květnu šálků roztaje
Vidina rozplývající se v bdění
Sladkosti prchavé sladkosti každodenní
(ze sb. Básně na pohlednice, 1926)
RRR
Bubínky daly se na pochod
přes devět mostů přes sedm vod
RRR komedianti z Devětsilu
rozbili stánek na březích božského Nilu
S
V planinách černé Indie
žil krotitel hadů jménem John
Miloval Elis hadí tanečnici
a ta ho uštkla Zemřel na příjici
T
dvojnásobná šibenice
Popěvek smutný popěvek o smrti
Zahynulo pod ní na tisíce
zahynul pod ní Josef Kolínský
(z Abecedy, sb. Pantomima, 1924)
Moudrost
Všecky ty lásky při kterých srdce krvácela
byly jen hloupé pošetilosti
nakonec budeme milovati svou dlouhou dýmku
černou labuť
(ze sb. Na vlnách TSF, 1924)
Jaroslav Seifert: