První přednáška vychází z třetí kapitoly „Vývoj a vymezení informační etiky“ z vysokoškolských skript J. Činčery Informační etika (viz použitá literatura). Popisuje vývoj a vymezení informační etiky jako i její cíle. Uvádí rozdíly mezi informační etikou, počítačovou a síťovou etikou.

Cíle kapitoly:

·  Charakterizovat vývoj, základní vymezení a předmět informační etiky

·  Popsat cíle informační etiky

·  Srovnat předmět informační etiky s počítačovou (a síťovou) etikou (uvést společné i rozdílné znaky)

Ve studijní opoře studujeme strany 9-12.

Druhá přednáška vychází z třetí kapitoly „Vývoj a vymezení informační etiky“ z vysokoškolských skript J. Činčery Informační etika (viz použitá literatura). Popisuje pojetí informační etiky jednoho ze zakladatelů této filosofické disciplíny ve světě Rafaela Capurra. Také popisuje rozdělení problémů informační etiky na problémy mikroetické a makroetické (podle J. Ladda). Popisují se zde diskuse o nových fenoménech informační etiky v kontextu internetového prostředí, které přináší nové pohledy, úkoly i cíle.

Cíle kapitoly:

·  Charakterizovat informační etiku podle R. Capurra v dějinném kontextu

·  Popsat vztah mikroetických a makroetických problémů (podle J. Ladda)

·  Vymezit předmět informační etiky od předmětu počítačové etiky

Ve studijní opoře studujeme strany 13-16.

Ve své první části se přednáška se zabývá vztahem informační etiky a informační techniky. Reflexe je zaměřena zejména na evolučně ontologickou reflexi informační techniky a informačních technologií z pohledu 3 základních typů environmentální zátěže. V přednášce vycházíme především z etické reflexe informační techniky Josefa Šmajse (nar. 1938), které uveřejnil ve svých publikacích, nejnověji v knize Fenomén techniky (viz použitá literatura).

V druhé části přednášky se zabýváme vzájemným vztahem informačních technologií a moci. Vysvětlujeme také pojem digitální rozdělení (angl. digital dividing) společnosti. Tady vycházíme z příslušné kapitoly publikace Jana Činčery Informační etika (s. 62–64, viz použitá literatura).

·  Charakterizovat informační etiku ve vztahu k informační technice;

·  Reflektovat hodnotovou neutralitu techniky v kontextu evoluční ontologie;

·  Reflektovat evolučně ontologické pojetí informační techniky ve vztahu k etice;

·  Popsat tři stupně environmentální zátěže informační techniky;

·  Charakterizovat vzájemný vztah informační techniky a moc;

·  Vysvětlit význam pojmu digitální rozdělení (digital dividing) společnosti.

Ve studijní opoře studujeme strany 17-21.

Přednáška se zabývá reflexí ontologického ukotvení etiky, potažmo informační etiky. Charakteristika informační etiky se prezentuje v kontextu axiologického (hodnotového) ukotvení. Z pohledu evoluční axiologie se podíváme i na evolučně ontologickou reflexi inherentní hodnoty informace.

·  Charakterizovat ontologické ukotvení etiky obecné i informační

·  Charakterizovat předmět axiologie jako filosofické teorie hodnot

Ve studijní opoře studujeme strany 22-25.

Pátá přednáška se zabývá pojetím informační etiky zakladatele oboru filosofie informace a také i informačního etika, italského filosofa a logika, toho času působícího na Oxfordské univerzitě – Luciana Floridiho (nar. 1964). Floridi své informačně etické pojetí shrnuje do tzv. obecného etického kodexu pro práci v infosféře. V této kapitole si představíme i obecné zásady informační etiky a poukážeme ne jejich vnitřní rozpory.

·  Popsat podstatu Floridiho koncepce informační etiky, konkrétně jeho etických zásad pro práci v infosféře

·  Uvést a stručně charakterizovat jeho obecné zásady informační etiky a poukázat na jeho problematická místa

Ve studijní opoře studujeme strany 26-29.

Šestá přednáška se zabývá stručnou charakteristikou nejznámějších etických kodexů v zahraničí. Seznamuje s etickým kodexem Desatera počítačové etiky, s etickým kodexem Asociace pro výpočetní techniku (kodex ACM), s etickým kodexem síťové etiky – netikety  Virginie Shea, ale také i s novinářským kodexem. Kromě stručného představení jednotlivých etických kodexů se pokusíme i o jejich kritickou reflexi s důrazem na jejich problematická či kontroverzní místa.

Přednáška vychází z vybraných kapitol publikace Jana Činčery Informační etika (s. 21– 25, viz použitá literatura).

·  Obecná charakteristika etických kodexů v informační etice

·  Charakteristika vybraných etických kodexů v informační etice

·  Reflexe problematických (či kontroverzních) míst v konkrétních etických kodexech

Ve studijní opoře studujeme strany 30-35.

Kapitola ve své první části pojednává o etice reklamy. Zabývá se základními informačně etickými problémy související s reklamou (její samotná existence, obsah a forma sdělení). Ve druhé části se podíváme na problematiku sexismu v etice, vymezíme si 8 základních znaků sexistického sdělení v reklamě a uvedeme si příklad etického kodexu pro nesexistickou reklamu.

·  Charakterizovat předmět etiky reklamy

·  Popsat základní problémy etiky reklamy

·  Poukázat ne nebezpečné a ohrožující aspekty reklamního sdělení

·  Kriticky reflektovat hrozbu sexismu v reklamě

·  Formulovat etický kodex nesexistické reklamy

Ve studijní opoře studujeme strany 36-41.

Kapitola pojednává o problémových a konkrétních kauzách informační etiky. Zaměříme se zejména na tyto problémy: právo na informace versus ochrana soukromí, problém elektronického "šmírování", obchodování s osobními údaji, obchodní tajemství versus veřejný zájem. Kauzy přebíráme z příslušných kapitol publikace Jana Činčery Informační etika (s. 26–32, viz použitá literatura).

·  Popsat a z informačně etického hlediska interpretovat tyto konkrétní problémy: právo na informace vs. ochrana soukromí, ochrana soukromí vs. zajištění bezpečnosti občanů, ochrana soukromí vs. kontrola zaměstnanců, problém elektronického (kybernetického) šmírování, obchodování s osobními údaji a problematika obchodního tajemství

·  Cílem je tyto jednotlivé kauzy eticky reflektovat

Ve studijní opoře studujeme strany 49-55.

Kapitola pojednává o problémových a konkrétních kauzách informační etiky. Zaměříme se zejména na tyto problémy: ochrana duševního vlastnictví (ochrana autorských práv vs. společenský zájem), porušování citačních zásad a problém plagiátorství. Kauzy přebíráme z příslušných kapitol publikace Jana Činčery Informační etika (s. 34–38, viz použitá literatura).

·  Popsat a z informačně etického hlediska interpretovat výše zmíněné konkrétní problémy a kauzy informační etiky

·  Cílem je tyto jednotlivé kauzy eticky a argumentačně reflektovat, jako i kriticky zhodnotit

Ve studijní opoře studujeme strany 56-60.

Kapitola pojednává o problémových a konkrétních kauzách informační etiky. Zaměříme se zejména na tyto problémy: problém svobody projevu a cenzury (i v kontextu pornografického obsahu na internetu), problém nenávistných komentářů (tzv. hate speech) na sociálních sítích v internetovém prostředí, na problém spamu a hoaxu, jako i na problém internetového pronásledování (tzv. kyberstalkingu) a šikanování (kyberšikana). Kauzy přebíráme z příslušných kapitol publikace Jana Činčery Informační etika (s. 39–53, viz použitá literatura).

·  Popsat a z informačně etického hlediska interpretovat výše zmíněné konkrétní problémy a kauzy informační etiky

·  Cílem je tyto jednotlivé kauzy eticky a argumentačně reflektovat, jako i kriticky zhodnotit

Ve studijní opoře studujeme strany 61-70.