Organizace kursu

Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.

Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:

• Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie.

• Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.

• Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému moodle zajistí osvojení učiva v postupných krocích.

• Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace.

Tipy ke studiu

Během samostudia budete systémem úloh a testů vedeni tak, abyste si osvojili klíčové poznatky. Účinné je provádět další evaluaci své činnosti, např těmito činnostmi:

• Zamyslete se nad formulací cíle kapitoly (či celého předmětu): :
• Dokážu zpaměti vysvětlit pojem/pojmy, který je součástí popisu cíle?
• Uvědomuji si vztahy mezi dílčími cíli?
• Chápu posloupnost cílů?
• Pokud nastanou o splnění cíle studia pochybnosti (přestože jste absolvovali sadu úloh v moodlu), vraťte se ke klíčovým pojmům.
• Pamatuji si klíčová slova?
• Znám jejich obsah?
• Umím vysvětlit definici, která obsah pojmu charakterizuje?
• Odhaluji při definování vztahy mezi pojmy?
• Užívám náležitého jazyka při definování, vysvětlování a usouvztažňování pojmů? obsahu pojmu?
• Doplňuji si znalosti o klíčových pojmech (a vztazích mezi nimi) z doporučené literatury?

·         Je užitečné provést revizi práce při vyplňování úkolů:

• Které z úkolů jsem dokázal splnit bez opory textu?
• Jsem schopen splněný úkol popsat, tedy zpaměti reprodukovat jeho zadání, proces řešení, výsledek a jeho zdůvodnění?

Tipy k přípravě na zkoušku

K přípravě na zkoušku je třeba využívat příslušné učebnice, doporučuji především Českou literaturu od počátků k dnešku, konkrétně dílu II. kapitoly 4 a 5 (autorka J. Janáčková) a dílu III. kap. 1-3, 5-8 (autor J. Holý). Je možno využít rovněž Panorama české literatury (resp. Panorama české literatury 1: do roku 1989, kap. 8 a 9). Další doporučená literatura je v sylabu.

Ke zkoušce je třeba přinést seznam četby v rozsahu minimálně 20 položek, z toho aspoň 5 knih básní a 2 dramata.

V prvním tématu se soustředíme na literární revoluci 90. let 19. století. Nástup moderny do české literatury v 90. letech 19. století znamená významný zlom v dějinách české literatury. Definitivně se uzavírá dlouhá etapa, kdy je básník považován za služebníka svého národa a za jeho reprezentanta (básníci věštci a pěvci), a přichází éra radikální autonomizace literatury a umění vůbec. Proces nástupu moderny, který byl v české literatuře ovšem postupný a nijak nezastínil aspoň ve svých počátcích reprezentativní jevy české literatury tohoto období, tj. družinu ruchovskou a lumírovskou, byl fenoménem celoevropským.

V opoře studujeme s. 8-24.

Přečtete si manifest Česká moderna, který vyšel v roce 1895 v časopise Rozhledy. Text je dostupný např. zde: http://www.ceskaliteratura.cz/dok/mmoderny.htm

Na základě znalosti textu argumentujte k následujícím otázkám:

1) Co znamená moderní individualismus?

2) K jakým oblastem se manifest vztahuje? Proč?

3) Jakou roli má pro modernu kritika?

Maximálně 100 slov.

Přečtěte si básně J. S. Machara a A. Klášterského a oba texty srovnejte. Zaměřte se přitom na následující body:

a) jazyk (srovnání s jazykem lumírovské a ruchovské poezie);

b) verš a jeho funkce;

c) přítomnost příběhu;

d) tematika: všednost;

c) společenskokritická dimenze textů.

(Maximálně 200 slov.)

Fenomén dekadence, jemuž věnujeme druhý okruh, je klíčovým problémem evropských literatur konce 19. století. Dekadence může představovat synonymum pro modernu, nebo může být chápána jako její krajní, radikální křídlo. V české situaci přelomu století je dekadentní pól reprezentován především autory, kteří se seskupili kolem časopisu Moderní revue (od 1894).

V opoře studujeme s. 25-32

Přečtete si báseň Jiřího Karáska ze Lvovic Zelené oči a stručně ji interpretujte. Zahrňte do svého textu tyto otázky:

1) Verš, jeho funkce, otázka vztahu "formy" a "obsahu".

2) Snovost scenérie.

3) Identita objektu touhy básnického mluvčího.

4) Dekadentní pojetí sexuality (v kontextu názvu celé sbírky).

(Maximálně 250 slov.)

Přečtěte si XII. zpěv Hlaváčkovy Mstivé kantilény  a stručně jej interpretujte. Zahrňte do své odpovědi tyto okruhy:

1) Verš, jeho hudební kvality, role hudby v poezii symbolistů.

2) Různé podoby opakování (na úrovni hlásek, slov, motivů..) a jejich funkce.

3) Motiv vzdoru a jeho zlomení, konce a smrti.

(Maximálně 200 slov.)

Na přelomu 19. a 20. století byla moderní literatura reprezentována především lyrikou. Nemění se tak obvyklá situace české literatury 19. století – lyrika stojí stále v popředí národní literatury jako nejprestižnější žánr. Od poloviny 90. let pozorujeme rozmach symbolistické poezie, která přináší některé klíčové texty české literatury vůbec, na počátku 20. století jsou pak patrné tendence negativně reagující na symbolistickou poetiku ve smyslu konkrétnosti a výrazové jednoduchosti.

V opoře studujeme s. 33-47.

Přečtěte si báseň Otokara Březiny Svítání na západě ze stejnojmenné sbírky. Napište o básni interpretační esej (max. 300 slov). Uvažte v něm tyto problémy:

1) Oxymórický název.

2) Vztah život - smrt, tělo - duch, fyzické - transcendentní.

3) Motiv bolesti a smrti.

Přečtěte si báseň A. Sovy Smilování (ze sb. Údolí Nového království) a stručně ji interpretujte. Zohledněte přitom tyto náměty:

1) Otázka verše a strofické formy.

2) Motiv Nového království jako estetická alternativa k empirii (černá zem, zrudlá nebe...)

3) Jak se lze osvobodit z tlaku světa, do něhož jsme vrženi?

4) Motiv nového začátku v poslední strofě - metafora orby.

(Max. 200 slov.)

Přečtěte si báseň Františka Gellnera Bláznění vjelo do párů a pokuste se formulovat odlišnost této poezie od symbolistické lyriky, jakou pěstovali Sova, Březina, Hlaváček ad. autoři 90. let.

Max. 100 slov.

V tomto okruhu přesuneme pozornost na prózu. Próza na přelomu století byla z hlediska recepce moderních směrů a tendencí v literatuře jednoznačně pozadu za lyrikou, jež představovala nejreprezentativnější žánr národní literatury. Převážnou část prozaické produkce představovala realistická próza autorů starších generací, často mající povahu žánrových obrázků. Postupně do realistického modelu prózy pronikaly naturalistické prvky. Na samém přelomu století se pak rozvíjí takové podoby prózy, které se negativně vymezují proti poetice realismu a naturalismu.

V opoře studujeme s. 48-59.

Přečtete si povídku Josefa Karla Šlejhara Dva okamžiky (knižně v Dojmech z přírody a společnosti) a pokuste se ji interpretovat. Uvažte zejména, jak je zde pojata paralela mezi člověkem a zvířetem, v Šlejharových povídkách častá (jinak než v nejznámější autorově práci, Kuřeti melancholikovi), jak autor pracuje s popisem, jak staví příběh. Jakou roli má zobrazení utrpení a smrti? Je zde nějaké východisko z utrpení?

Přečtěte si povídku Růženy Svobodové Příběh slečny Janotové z povídkové knihy Marné lásky (1907). Pokuste se ji interpretovat a zaměřte se přitom na tyto věci:

1) Funkce popisu a zobrazení detailu - v kontrastu s realistickou/naturalistickou prózou.

2) Symbolika barev.

3) Pojetí tragiky lásky a lidského osudu.

4) Romantické prvky v příběhu. Kompozice textu.

5) Symbolika závěrečného gesta hrdinky.

(max. 200 slov)

Tento okruh se zaměřuje na dramatiku, jež přece jen zůstává ve stínu lyriky a epiky.Hlavní proud českého dramatu 90. let představovala realistická dramatika, která se prosazuje od 80. let jen těžce proti tradičnímu dramatu vysokého koturnu. Symbolistické prvky a prvky impresionistické, především snaha zachytit nálady a lyrické dojmy na jevišti, začaly do dramatu pronikat v 90. letech 19. století. Drama zůstává nejméně formováno novými uměleckými tendencemi konce 19. i počátku 20. století.

V opoře studujeme s. 60-65.

Krátce před první světovou válkou pronikají do českého umění vlivy prvních evropských avantgard (kubismu, futurismu, expresionismu). Mnohem výrazněji se sice projevují ve výtvarném umění, ale mají své projevy i v literatuře, kde se jimi inspirují především autoři mladé generace, vstupující na přelomu prvého a druhého desetiletí do literatury. Manifestačním vystoupením je zde Almanach na rok 1914, ukazující výrazně, že nejpatrnějším výtěžkem programových diskusí je zápas o novou veršovou techniku.

V opoře studujeme s. 66-72.

Přečtěte si báseň Otakara Theera a polemickou odezvu S. K. Neumanna. Shrňte hlavní "sporné" body. Max. 100 slov.

V sedmém okruhu se posouváme do období po 1. světové válce, kdy roste význam prózy, která dosud byla víceméně ve stínu lyrické poezie. Souvisí to s nebývalým rozvojem prozaických žánrů, které se oplodňují z různých oblastí – od žurnalistiky po filozofický esej. Próza 20. let tak má – kromě pokračující linie prózy realisticko-naturalistické – charakter pestrého pole experimentů, z něhož vystupují texty, které se stávají klíčovou součástí českého literárního kánonu.

V opoře studujeme s. 73-83.

Přečtěte si povídku Jana Čepa Do města (z povídkové knihy Dvojí domov). Pokuste se ji interpretovat. Promyslete zejména vztah mezi dvěma událostmi: zablouděním v polích a smrtí malého hrdiny; uvažte přitom symboliku barev, proměny vyprávěcí řeči a kompozici textu.

Max. 200 slov.

Přečtěte si povídku Karla Čapka Zločin v chalupě z povídkové knihy Povídky z jedné kapsy. Text najdete např. zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/povidky-z-jedne-kapsy/3347570/

Povídku interpretujte. Zaměřte se především na žánrovou charakteristiku textu, na otázku viny a trestu, pravdy a možností jejího poznání. Závěr povídky konforntujte se závěrem jiné povídky soubory: Poslední soud.

Max. 200 slov.

V situaci konce první světové války a po vzniku samostatného státu psali poezii příslušníci několika tvůrčích generací. Záhy se ovšem do pozice nejiniciativnější a nejplodnější skupiny dostali mladí autoři sdružení ve skupině Devětsil, kteří od naivistických počátků přešli ke službě socialistické revoluci a od ní pak k hedonistickému poetismu.

V opoře studujeme s. 84-94.

Přečtěte si báseň Jiřího Wolkera Dům v noci (z knihy Těžká hodina). Při interpretaci se zaměřte na tyto otázky:

• protiklad tmy a zimy x tepla světla
• dům jako metafora společnosti
• motiv velikonoční oběti
• samota a sobectví x kolektivnost

Přečtěte si tři drobné básně V. Nezvala z poetistické Pantomimy a zamyslete se především nad tím, jak jsou básně "udělány", jakou roli v nich hraje obraznost, jak jsou komponovány...

Max. 100 slov.

Přečtěte si báseň J. Seiferta; zamyslete se na její odlišností od poetistických textů Nezvalových. Uvažte úlohu grafického ztvárnění textu.

Max. 100 slov.

Výběr v této kapitole nelze brát jako reprezentativní, velká část děl není volná dle autorského zákona.

Koncem 20. let prochází avantgarda, spojená především se sdružením Devětsil, zřetelnou krizí, stejně jako vůbec celé levicové kulturní hnutí. Jen menšina někdejších devětsiláků vytvořila z proměnlivosti programu projekt permanentní avantgardy a stala se jádrem českého surrealismu. Ostatní někdejší „mladí“ počátku 20. let šli svébytnými cestami navzdory programům a vytvořili pestrý obraz české poezie 30. let, v níž vedle sebe existuje spirituální poezie katolická vedle surrealismu a pokusů o návrat k angažované socialistické poezii.

V opoře studujeme s. 95-106.

Přečtěte si báseň Františka Halase Večer na vesnici a pokuste se ji interpretovat. Zaměřte se přitom na tyto jevy:

• různé způsoby, ja do obraznosti vstupuje smrt
• blízkost spánku a klidu a smrti.

Přečtěte si báseň Jana Zahradníčka Slova mrtvému ze sbírky Jeřáby. Zamyslete se nad těmito otázkami:

• Jak jsou zde využity tradiční strofické formy?
• Jakou funkci má v básni apostrofa?
• Jak básník tematizuje přírodní motivy?
• Co spojuje život a smrt?

Přečtete si surrealistický text Vítězslava Nezvala Děštivá Praha (z knihy Praha s prsty deště) a pokuste se na něm demonstrovat vlastnosti literárního surrealismu. Především si všímejte kompozice textu, verše a rýmu, charakteru obraznosti apod.

Max. 100 slov.

Pokuste se interpretovat báseň Františka Hrubína Krajina rodu. Zamyslete se nad tím, jak se v básni protínají vertikála a horizontála.

Max. 100 slov.

Výběr v této kapitole nelze brát jako reprezentativní, velká část děl není volná dle autorského zákona.

V meziválečném období se poprvé v dějinách české literatury daří českému dramatu překročit národní hranice a uspět v zahraničí: vrcholy moderní české dramatické tvorby představují Karel Čapek a František Langer. Vedle této „pragmatistické“ dramatiky se formuje dramatika avantgardní, dekonstruující tradiční dramatický tvar a spoléhající spíše na divadlo než na drama. Zatímco pro 20. léta je charakteristická žánrová pestrost a experimenty, pro 30. léta je typický spíše návrat k tradičnějšímu pojetí dramatu.

V opoře studujeme s. 107-115.

Přečtěte si drama Karla Čapka Loupežník (aspoň poslední akt). Text je dostupný zde: https://search.mlp.cz/cz/titul/loupeznik/4345519/

Konforntujte své čtení s názorem kritičky Pavly Buzkové:

"Byli jsme při něm [tj. Loupežníkovi] celou duší, když se vysmíval konvenci, vynujuce si odvážně práva na lásku, dokud se perlí ohnivě a nevyčichle. Sympatizovali jsme s ním, když se rozlíceně bránil vtahování dětinného citu v boj a zvláště když rytířsky opovrhoval využít své převahy, žádaje si zesílení nepřítele. Dokud riskoval a dobýval, patřil mu svět, natož Mimi. Ale když se posléze vymkne obklíčení a odpovědnosti útěkem, rozpadne se hrdinská maska a neohrožený revolucionář objeví se pravšedním klukem, jenž z bujnosti spáchal psinu, jaká se mu zrovna hodila. (…) Omlouvat ho mládím není správné ani spravedlivé. Právě mládí vyznamenává se neústupností a hrdinnou věrností. Kdyby se Loupežník bouřil jen z mladistvého zápalu prudké lásky, neslevil by. Vždyť je pevnost již blízka pádu. (…)

Tak se Čapkovi v Loupežníku přihodil velmi příznačný omyl. Chtěl se vysmát moralistické úzkoprsosti, chtěl na ni svalit vinu za živoření starých a za zlomená srdce měšťanských dcer, chtěl si konečně též šalamounky povzdechnouti nad záludnostmi života a marnými rozběhy mládí a zmátl se ve viníkovi, jímž není nikdo jiný nežli právě Loupežník. (…) Tenhle Loupežník, i kdyby se vrátil, nebude už jiný a nepřipodobní se úzkostlivé svědomitosti profesorově. Profesor byl přece také mlád a zmrhal někdy zpupně panenskou nevinnost?"

Zamyslete se nad způsobem, jakým kritička argumentuje. Jak hru interpretuje, které prvky považuje za klíčové a jak s nimi pracuje?

Výběr v této kapitole nelze brát jako reprezentativní, velká část děl není volná dle autorského zákona.

Prozaická produkce 30. let vykazuje rozštěpení do několika žánrově vymezených skupin: próza obnovené epičnosti, filozofická próza, imaginativní a lyrická próza, psychologická próza, novinářská beletrie a literatura faktu, román lidských množin. Oproti období experimentů 20. let pozorujeme v následujícím desetiletí převahu návratů k tradičnějším způsobům vyprávění.

V opoře studujeme s. 116-127.

Přečtěte si povídku Fr. Křeliny Dva kraje z knihy Jalovčí stráně. Identifikujte v textu typické rysy ruralismus, ať už jde o tematiku, nebo o ideologii. Stručně text interpretujte.

Max. 200 slov.

Výběr v této kapitole nelze brát jako reprezentativní, velká část děl není volná dle autorského zákona.

V literární kritice po roce 1918 vidíme koexistenci několika generací. Stále zůstává silný hlas kritické generace 90. let, zejména zásluhou F. X. Šaldy, dynamicky reagujícího na proměny literatury v tomto období, a A. Nováka, konzervujícího naopak estetické ideály moderny. Mladší hlas představují kritici tzv. pragmatické generace, ostře se vymezující proti avantgardě. Tu pak představuje v kritice řada výrazných osobností, svými názory na literaturu v průběhu období spíše divergujících.

V opoře studujeme s. 128-134.

Okupace zasáhla velmi výrazně do české literatury, a to nejen ve své podobě mocenských ataků, ale i jako kontext, který podstatně formuje tematiku literatury vznikající v první půli 40. let. Na jedné straně je to obrat do sebe, ke zpytování místa člověka ve světě vymknutém z kloubů (bude to posléze nazváno existencialismem), na druhé straně obrat k tradicím, slavné historii, jež má být v této době oporou.

V opoře studujeme s. 135-147.

Přečtěte si básně Jaroslava Kolmana-Cassia a Jaroslava Seiferta z podzimu 1938. Snadno poznáte, která z nich vznikla před mnichovskou dohodou a která po ní. Pokuste se pojmenovat proměnu, které toto dějinné rozhraní vnáší do poezie. Zůstává apelaticní funkce zachována? Proměňuje se nějak?

Přečtěte si báseň Jiřího Ortena Louka z roku 1940. Napište interpretační esej, v němž zohledníte historickou situaci, v níž báseň vznikla a v níž byla recipována.

Max. 200 slov.

Výběr v této kapitole nelze brát jako reprezentativní, velká část děl není volná dle autorského zákona.