1) Úvod do dramaturgie kulturních projektů Sylabus 1)Úvod do dramaturgie kulturních projektů 2)Členění a typy projektů 3)Strategické plánování a jeho využití při realizaci kulturních projektů 4)Projektové řízení (principy projektového řízení při realizaci kulturní akce) 5)Vznik a realizace kulturních projektů (produkční cyklus různých typů kulturních projektů) 6)Organizace projektu (role v rámci projektu, týmová práce) 7)Finanční zajištění projektu (formy financování projektu, grantová politika atp.) 8)Možnosti a formy propagace kulturní akce 9)Dramaturgie projektu 10)Instituce, organizace a spolky (instituce, které realizují KP, právní subjektivitu atp.) 11)Realizace autorského projektu 1 (příprava konceptu projektu vybrané kulturní akce) 12)Realizace autorského projektu 2 (příprava konceptu dramaturgie vybrané kulturní akce) 13)Reflexe autorského projektu ze strany pedagogů i studentů Dramaturgie kulturních projektů • • •Pro úvod do dramaturgie kulturních projektů → nutno definovat pojmy: • Ødramaturgie Økultura a umění Økulturní/umělecký projekt • 1) Co je dramaturgie? •pojem dramaturgie → užívaný v rozmanitých sférách: • 1)kultura a umění •divadelní, hudební, operní, filmová a televizní dramaturgie •dramaturgie festivalů, přehlídek či výstav… • 2)mimo oblast kultury a umění •dramaturgie plesu, politické kampaně, společenské akce… • • •obecně: autor vytváří výběr prvků, které uskupuje do nové, pevné formy! • • Vznik termínů dramaturgie a dramaturg • •původ v řečtině + spojen s rozvojem antického dramatu a divadla •dramatopoieo = básnická disciplína psaní dramat → „umění skládat divadelní hry“ •dramaturgia = výraz pro kompozici těchto textů • •odvozen pojem dramaturgós = dramaturg •Řecko = osoba, která psala dramata •některé jazyky = význam i dnes (francouzština, španělština, polština, ruština, chorvatština, italština) •X •v češtině autor dramat = dramatik (či dramatický autor) • Vznik dramaturgie jako profese, její náplň •principy dramaturgie •využívány od dob antického Řecka •nespojovány s dramaturgií jako profesí, ale jako funkcí • •dramaturgie jako profese → poprvé v 18. století (osvícenství) •Gotthold Ephraim Lessing: Hamburská dramaturgie (Hamburgische Dramaturgie, 1767–69) •teoretické poznatky uplatňovány v divadelní praxi • •dramaturgie – zatím v rámci divadla •samostatná tvůrčí profese •komplex činností (napomáhají vzniku uměleckého díla) Dramaturgie kulturních/uměleckých projektů •dramaturgie → rozšiřuje okruh svých činností •v příbuzných uměleckých druzích a oblastech = např. hudba, kinematografie, televize, rozhlas… • •dramaturg → propojit dílčí aktivity do uceleného souboru (divadelní inscenace, festival…) • •obecná definice •dramaturgie spojuje organizační a tvůrčí činnost, která slouží k utváření koncepcí a plánů kulturních institucí nebo akcí, případně k realizaci repertoáru (program festivalu, kulturní instituce) a jednotlivých jeho částí – tedy i kulturních a uměleckých projektů • 2) Kultura a umění •Pojem kultura •odvozen z latinského slova cultura = „to, co je třeba pěstovat“ •obecně: souhrn hmotných a duchovních hodnot vytvořených lidstvem – jednání člověka vnímaná v kontrastu s přírodou • •pojem kultura → není snadné přesně vymezit = používán v široké škále významů • •např. klasický antropologický smysl (širší pojetí) •Thomas Hylland Eriksen: Souhrn duchovních, intelektuálních, materiálních a citových norem vytvořených lidstvem v průběhu dějin. Tyto normy či vzory se dynamicky vyvíjí a mění na základě uspokojování kulturních či uměleckých potřeb, jež jsou lidem vrozené. • Kultura – charakteristické rysy •je kolektivní a sdílená členy společnosti (evropská kultura x japonská kultura) •má symbolickou formu vyjádření, styl, uspořádanost •je v ní časová kontinuita •základní a nejobecnější vlastnost = komunikace → bez ní se nerozvíjí •vázána k nějakému místu • •kultura •tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti, činnosti knihoven, archívů, muzeí a kulturních zařízení •rozmanité kulturní projekty → obohacují člověka + formují jeho myšlení, kultivují společnost a její identitu • Vysoká a nízká kultura •Kulturu se může členit podle kvality a publika na: • •vysoká kultura •kultura vyšší sociální třídy, vyžaduje vzdělání a péči, musí splňovat určité estetické normy • •nízká kultura •od 18. století = spojeno s procesem národního uvědomování, •lidová kultura = vznikající zdola, z potřeby publika, původně přenášená orálně •obyčeje, svátky, dialekty jazyka, přísloví, písně, tance, obřady… •později zaměňovaná za kulturu masovou či popkulturu (tou se člověk spíše baví) • •→ v současnosti se stírá •→ populární kultura získává stále více moci definovat, co je krásné Členění kulturních odvětví a oblastí •Kultura a umění se neustále vyvíjí → proměňuje se i jejich klasifikace • •Úkol!!!!! •Zamyslete se nad strukturou současné kulturní scény v České republice včetně základní typologie kulturních institucí, pořadatelů kulturních projektů a médií v oblasti kultury. Jaké instituce zde působí? • •dělení kultury → různé přístupy, různé klasifikace odvětví kultury! • 1) Administrativní členění •Podle činností spadajících pod správu Ministerstva kultury ČR. • a)umění (kreativní činnost, živé umění) b)knižní kultura a knihovny (včetně vydavatelské a nakladatelské činnosti) c)památky a památková péče d)kulturní dědictví (muzea a galerie) e)kinematografie a audiovize f)církve a náboženské společnosti g)oblast autorského práva 2) Trojsektorové členění kultury •standardy Evropské komise = důraz na ekonomickou propojenost kulturního a tvůrčího sektoru! • •koncept podle studie Ekonomika kultury v Evropě (The Economy of Culture, 2006) •zachycuje přímý a nepřímý společensko-hospodářský vliv oblasti kultury v Evropě z pohledu: •hospodářského růstu •konkurenceschopnosti •počtu a kvality pracovních míst •udržitelného rozvoje a inovace • •a) kulturní sektor – oblast hlavních/tradičních uměleckých odvětví – neprůmyslová činnost •b) kulturní průmysly (průmyslová činnost mající za cíl masovou reprodukci) •c) kreativní (tvůrčí) průmysly • 2) Trojsektorové členění kultury a)kulturní sektor – tradiční umělecká odvětví (neprůmyslová) •nereprodukovatelné zboží a služby, jsou „konzumovány“ na místě (koncert, veletrh, výstava) §výtvarné umění → řemesla, malířství, sochařství, fotografie, trh s uměním a starožitnostmi, ne design §scénická umění → divadlo, tanec, cirkus, festivaly §kulturní dědictví → historické památky, muzea a galerie, knihovny a archivy, archeologická naleziště §kulturní a umělecké vzdělávání b)kulturní průmysly – kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu §audiovizuální a interaktivní média → film, video, televize, rozhlas, videohry, hudební nahrávky, koncerty §periodický a neperiodický tisk → vydávání knih, časopisů a tisku c)kreativní (tvůrčí) průmysly •kulturní prostředky coby zprostředkující produkty ve výrobním procesu nekulturních odvětví §architektura §reklama a design = módní návrhářství, grafický design, design interiérů, design produktů 3) Členění kulturních oblastí dle metodiky NIPOS Národní informační a poradenské centrum pro kulturu •a) kulturní dědictví •hmotné •movité – sbírky muzeí a galerií, mobiliáře hradů, zámků, plastiky v krajině apod. •nemovité – památníky, významná místa = hrady zámky, kostely, muzea a galerie, archivy, knihovny, naleziště •nehmotné (napříč oblastmi kultury – např. modrotisk, ve scénickém umění apod.) •b) interpretační umění (divadelní, hudební) = živé kulturní akce (profesionálů i amatérů) •scénické umění (divadlo, tanec, opera, muzikál… + lokální akce – např. festivaly a tradice…) •hudba (živá i zaznamenaná hudební vystoupení, vč. stahování nahrávek, jejich umisťování na internet) •c) vizuální (výtvarné) umění •malba, kresba, sochařství, řemesla, fotografie a služby designu + místa, kde se díla vystavují a prodávají •d) periodický a neperiodický tisk •nakladatelská a vydavatelská činnost (knihy a periodické i neperiodické tiskoviny) •aktivity zpravodajských agentur •překladatelské a tlumočnické služby •knižní veletrhy a maloobchodní prodej knih a dalších tiskovin (novin, časopisů apod.)