V této kapitole studenti získají přehled o vývoji světové divadelní teorie s důrazem na jednotlivé zásadní představitele a jejich díla. Nejprve se blíže seznámí s vůbec prvními nejvýznamnějšími a nejucelenějšími díly se zásadním dopadem na další vývoj divadelní teorie – Aristotelovou Poetikou a Horatiovým Básnickým uměním. Následně svou pozornost soustředí na vývoj teoretických pojednání v období středověku, ale zejména renesance a baroka, v nichž autoři vycházeli právě z Aristotela. Na tyto výrazně normativní estetiky reagují úvahy autorů z období osvícenství a romantismu (Denis Diderot, Johann Wolfgang Goethe a Friedrich Schiller). V závěru nebudou opomenuta ani zásadní jména  myšlení o divadle 20. století.

V opoře studujeme s. 62-71.