Kapitola pojednává o problému kultury z pohledu evoluční ontologie. Kultura je specifický řád skutečnosti, který vzniká lidskou aktivitou (jak přísně informačně předepsanou, tak volnou, sukcesivní). Je zároveň systémem integrovaným svojí vnitřní informací (duchovní kulturou, která se v procesu evoluce přenáší a realizuje buď přímo – aktivním sociokulturním genomem; nebo nepřímo – pasivním sociokulturní genomem). Odlišná onticita vnitřní informace, jako i dominující predátorské paradigma je příčinou ontického konfliktu s řádem přirozeným, s přírodou – a tak je kultura systémem protipřírodním. V druhé části přednášky se zabýváme řečí a jazykem jako specifickými fenomény lidské kultury. V této části čerpáme ze skript J. Šmajse Základy systematické filosofie (s. 114–123, viz použitá literatura).

·  Charakterizovat evolučně ontologické pojetí kultury jako systému s vlastní vnitřní informaci;

·  Zdůvodnit protipřírodnosti lidské kultury;

·  Poukázat na řeč/jazyk jako na základní fenomény lidské kultury

Ve studijní opoře studujeme strany 59-71.