3 Politické Ideologie Rychlý náhled kapitoly Tato kapitola seznámí posluchače kurzu se základním vymezením politických ideologií. Posluchači budou seznámení s tím, co jsou ideologie a jakými znaky se vyznačují. Závěr kapitoly je věnován nejvýznamnějším politickým ideologiím a jejich vývoji. Cíle kapitoly Cílem kapitoly je přiblížit politickou filozofii a přiblížit její vliv na politologii. Cílem kapitoly je také představení nejvlivnějších politických ideologií. Čas potřebný ke studiu 1 hodina Klíčová slova kapitoly Klíčová slova: politická filozofie, ideologie, konzervativizmus, liberalizmus, socializmus. 3.1 Úvod Kapitola seznamuje posluchače kurzu se základním vymezením politických ideologií. Posluchači budou seznámení s tím, co jsou ideologie a jakými znaky se vyznačují. Závěr kapitoly je věnován nejvýznamnějším politickým ideologiím a jejich vývoji. Politická filozofie usiluje po poznání správného a spravedlivého politického zřízení za pomocí určení standardů spravedlnosti a dobra. S prvními díly z oblasti politické filozofie jsme se mohli setkat v antickém Řecku a přibližuje je první kapitola této distanční studijní opory. 3.2 Výkladová část Politická filozofie kriticky posuzuje představy o politice v reálně existujících společnostech, vykonávané mocenskými politickými elitami. Politická filozofie obohatila politologii o pojem ideologie. Ideologie nacházely svůj silný odraz v politickém myšlení a staly se skutečně mocným nástrojem pro formování politických stran. Politickou ideologii přitom můžeme pojmout jako „systém idejí, soustavu názorů či světonázor, transformovaný v doktrínu politické strany nebo skupiny. Tento svět idejí chce reálný svět nejen vysvětlit, ale také změnit. Ideologie tedy představuje velmi komplexní, systematickou doktrínu. Ambicí ideologií není pouze vysvětlit či analyzovat teorii společnosti, ale velice často hlásá změnu a stává se mocným apelem pro společnost. . Jim Riley shrnul hlavní znaky ideologií. Podle něj se jedná o: a) soudržný soubor idejí o politice b) soubor těchto idejí byl vytvořen intelektuálními elitami c) myšlenky byly posléze rozšířeny do masové společnosti d) mohou se měnit e) mohou být překrouceny nebo zjednodušeny f) jsou mocným impulsem pro lidské chování a konečně také instrumentem manipulace ze strany mocenských vůdců. 3.2.1 Základní ideologie První ideologií, kterou opora přestavuje je liberalizmus, který vznikl v Anglii v průběhu 17. století. Název této ideologie je odvozen od slova libertas, znamenající svobodu. Tato ideologie klade hlavní důraz na svobodu jednotlivce. Dalším, silným, požadavkem je otevřená společnost, skládající se ze svobodných individuí. V klasickém liberalizmu je tato svoboda chápána jako svoboda od autorit, tradic. Požaduje sice jejich omezení, v žádném případě však neusiluje o jejich destrukci. Mezi zakladatele této ideologie patří Thomas Hobbes a zejména John Locke. V rané fázi byl také liberalizmus doplněn o ekonomickou doktrínu za přispěním významného ekonoma Adama Smithe, který publikoval monografii s názvem Bohatství národů, v níž položil základy vlivné teorie svobodného trhu. Všechny liberální koncepce se vyznačují kladením důrazu na individuální svobody a ochranu společnosti před vnějšími zásahy centrálních vlád. Liberalismus rovněž odmítá výrazné zásahy vlád do ekonomického systému, jež by mohly vyústit v nerovnováhu trhu. Další ideologii představuje konzervatizmus. Původ názvu této ideologie je odvozen z latinského slova conservare, což znamená zachovávat. Tato ideologie klade hlavní důraz na zachovávání tradičních hodnot a také tradičních principů, jimiž se společnost dlouhodobě řídí. Z důvodu kulturních odlišností, může nabývat konzervatizmus v různých zemích různé podoby, přesto je hlavním rysem zachovávání osvědčených principů v životě společnosti, zajišťující stabilitu a řád. Konzervatizmu není proti společenskému vývoji, přesto je zdrženlivý vůči překotnému, či radikálními vývoji, který může vést k revolucím a chaosu. Za otce konzervatizmu je pokládán Edmund Burke, který poukazoval na revoluční chaos ve Francii po roce 1789. Po tzv. Velké francouzské revoluce byly zničeny všechny tradiční instituce, což podle Burka vyústilo v celospolečenský chaos a později teror. Přestože ještě v 19. století stál konzervatizmus v protikladu s liberalizmem, ve 20 století dochází k určitému sbližování konzervatismu a liberalismu. Demokracie a právní řád, založené na soukromém vlastnictví a svobodách jednotlivců se staly součástí politických systému. Socializmus má totožné kořeny s komunizmem. Oba tyto směry jsou silně spojeny s vizí společnosti, které jsou založeny na rovnosti mezi jednotlivci a sociální spravedlností. Oba se velmi výrazně vymezily vůči kapitalizmu, který byl vnímán jako ekonomický systém, umožňujíc vykořisťování. Odmítaná byla rovněž ideologie liberalizmu. Přestože oba směry mají stejné kořeny, později mezi socialisty a komunisty narůstaly ideové rozdíly, jakým způsobem dosáhnout sociálně spravedlivé společnosti. Zatímco socialisté podporovali dosažení cílů nenásilnou formou postupnou evolucí, u komunistů přetrvával požadavek na revoluční změny. Socialisté se preferovali společenské vlastnictví a komunisté prosazovali státní kontrolu téměř do všech ekonomických odvětví. Přestože je tato ideologie mladší než liberalizmus a konzervatizmus, požadavek jisté formy společnosti založené na rovnosti můžeme najít např. u Platóna, Thomase Mora či Thomassa Campanelly. Nejvýznamnějšími představiteli této ideologie se stali Karl Marx a Friedrich Engels. 3.3 Závěr Kapitola seznámila posluchače kurzu se základním vymezením politických ideologií. Posluchači byli seznámeni s definicí pojmu ideologie a se základními znaky. Závěrečná část kapitoly byla věnována nejvýznamnějším politickým ideologiím a jejich vývoji. Důraz je kladen na tři ústřední ideologie: liberalizmus, konzervatizmus a socializmus, jejich východiska, hlavní představitele a základní teze, které jsou vlastní těmto ideologiím. QUESTIONS Kontrolní otázky 1) Jaké jsou hlavní znaky ideologie? 2) Uveďte hlavní ideologie. 3) Který politický filozof je považován za ideového otce konzervatizmu? 4) Které ideologii je vlastní teze, že společnost by měla klást důraz zachování tradičních hodnot a důsledné dodržování práv? ANSWERS 1) soudržný soubor idejí o politice, soubor těchto idejí byl vytvořen intelektuálními elitami, myšlenky byly posléze rozšířeny do masové společnosti, mohou se měnit, mohou být překrouceny nebo zjednodušeny, jsou mocným impulsem pro lidské chování. 2) Liberalizmus, konzervatizmus, socializmus. 3) Edmund Burke 4) Konzervatizmus Shrnutí kapitoly Liberalismus vznikl v Anglii v průběhu Název této ideologie je odvozen od slova libertas, znamenající svobodu. Liberalismus klade hlavní důraz na svobodu jednotlivce. V klasickém liberalizmu je tato svoboda chápána jako svoboda od autorit, tradic. Požaduje sice jejich omezení, v žádném případě však neusiluje o jejich destrukci. Mezi zakladatele této ideologie patří Thomas Hobbes a zejména John Locke. V rané fázi byl také liberalizmus doplněn o ekonomickou doktrínu za přispěním významného ekonoma Adama Smithe. Další ideologii představuje konzervatizmus. Původ názvu této ideologie je odvozen z latinského slova conservare, což znamená zachovávat. Tato ideologie klade hlavní důraz na zachovávání tradičních hodnot a také tradičních principů, jimiž se společnost dlouhodobě řídí. Socializmus má totožné kořeny s komunizmem. Oba tyto směry jsou silně spojeny s vizí společnosti, které jsou založeny na rovnosti mezi jednotlivci a sociální spravedlností. Oba se velmi výrazně vymezily vůči kapitalizmu, který byl vnímán jako ekonomický systém, umožňující vykořisťování. Nejvýznamnějšími představiteli této ideologie se stali Karl Marx a Friedrich Engels.