L3 Jmenná flexe v češtině ve srovnání s italštinou a angličtinou Hubáček, J., Jandová, E., Svobodová, J. Čeština pro učitele. Vade Mecum. 1998, s. 88-132. V češtině jména, tj. podstatná jména (substantiva), přídavná jména (adjektiva) a zájmena (pronomina) mění svůj tvar podle gramatické kategorie rodu, čísla a pádu: Př.: ten starý muž = nom. sg. m. tomu starému muži = dat. sg. m. ta mladá žena = nom. sg. f. těch mladých žen = gen. pl. f. Sleduj vyjadřování jednotlivých jmenných kategorií rodu, čísla a pádu v češtině, způsob, jakým se syntaktická funkce jména vyjadřuje v italštině a v angličtině, kde kategorie pádu u jmen neexistuje. Sleduj dále formu a funkci členu v italštině a v angličtině: 1. Kategorie rodu a čísla Každý večer, když jsem vzhlížel k oknu ... Ogni sera mentre fissavo la finestra in alto ... Every night as I gazed up at the window ... Přetáhl jsem si přikrývky přes hlavu a ... Mi tirai le coperte sulla testa e ... I drew the blankets over my head and ... Ta popelavá tvář mě však pořád sledovala. Ma la faccia grigia mi seguiva ancora. But the grey face still followed me. · U kategorie rodu nutno rozlišovat rod gramatický a rod přirozený. Rod gramatický je obvykle signalizován formou jména: Př.: (ten) stůl, (ten) dóm (konsonantické zakončení), (ta) židle, (ta) hora (vokalické zakončení) (il) tavolo, il duomo, (la) sedia, (la) montagna U rodu přirozeného je opozice maskulinum x femininum vázána na pohlaví živoucích bytostí: Př.: muž/uomo x žena/donna, býk/toro x kráva/vacca · Kategorie čísla, tj. singulár a plurál, je u většiny substantiv signalizována formou (koncovkou). Avšak pouze tvar singulárový mají singularia tantum (abstrakta a jména látková), naopak pluralia tantum (jména pomnožná) pouze tvar plurálový: Př.: mládí/gioventù, voda/acqua kalhoty/pantaloni, peníze/soldi Srov. v angličtině snadný přechod mezi substantivy počitatelnými a nepočitatelnými: Př.: wood/ a wood (dřevo/les): Put some wood on the fire. / go for a walk in the wood(s) room/ a room (prostor/místnost) There is not enough room in the car. / a large room 2. Gramatická kategorie pádu · pády bezpředložkové, tj. přímé: nominativ (= syntaktický subjekt S) a akuzativ (= syntaktický přímý předmět) · pády předložkové: V jazyce, který nemá morfologický pád jmen, je prostředkem k vyjadřování syntaktických vztahů PŘEDLOŽKA: Př.: zemřít hlady/morire di fame skákat radostí/saltare di gioia hlava rodiny/capo della famiglia zblednout leknutím/impallidire dallo spavento Sleduj u příkladů pádové koncovky substantiv v češtině: Se era morto, ..., avrei visto il riflesso delle candele sulla tendina scura, ... Kdyby umřel, ..., viděl bych na stažené roletě odlesk svíček, ... If he was dead, ..., I would see the reflection of candles on the darkened blind. Lo zio spiegò al vecchio Cotter. Strýc vysvětloval starému Cotterovi. My uncle explained to old Cotter. Guardò la fanciulla con indifferenza. Sloveso guardare řídí přímý předmět, předložková vazba bez členu con indifferenza má adverbiální význam) Díval se na dívku lhostejně. (Sloveso dívat se řídí předložkový pád) He looked at the girl with complete indifference. (předložka doplňuje význam slovesa look) 3. Gramatická kategorie určenosti je vlastní jazykům, které mají člen – URČITÝ nebo NEURČITÝ. Užívání členu je spojeno se dvěma OPOZICEMI: a) S opozicí třída (prvků) x člen třídy Př.: Il leone è il re degli animali. / Lev je král zvířat. Il zde označuje třídu Il cacciatore ha ucciso un leone. / Lovec zabil lva. Un zde označuje člena třídy b) S opozicí nový (kontextově nezapojený) x známý (kontextově zapojený) Př.: E’ venuto un ragazzo./Přišel nějaký chlapec. Un zde označuje nový element E’ venuto il ragazzo che aspettavo. / Přišel (ten) chlapec, kterého jsem očekával. Ta popelavá tvář mě však pořád sledovala. Ma la faccia grigia mi seguiva ancora. But the grey face still followed me. Srov.: A boy came into the room. X The boy came into the room. Otázka: Jak bychom mohli tuto větu předložit do češtiny, když čeština nemá členy a rozdíl v užití členu určitého a neurčitého zcela jistě v převodu do češtiny postižen být musí?