1
L 7 Modus a modalita
Kromě vyjadřování komunikačního záměru je modus prostředkem modality EPISTEMICKÉ
a DEONTICKÉ
A. MODUS je gramatickým prostředkem k vyjádření různé míry jistoty mluvčího vzhledem
k propozičnímu (věcnému) obsahu výpovědi. Pak mluvíme o EPISTEMICKÉ (jistotní)
modalitě výpovědi. Základní sémantické (modální) kategorie: nutnost, možnost.
Lexikálním prostředkem vyjadřování míry jistoty jsou modální slovesa a adverbia
(modální částice).
Př.: Určitě/Snad přijdu. / Přišel bych.
Sicuramente/Forse vengo / Verrei.
Lexikálním prostředkem k vyjádření míry jistoty mluvčího jsou v tomto případě adverbia
určitě/sicuramente a snad/forse a prostředkem gramatickým je tu kondicionál přišel
bych/verrei.
Př.: Musel zmeškat vlak (= určitě zmeškal vlak).
Doveva perdere il treno (= sicuramente ha perso il treno).
Lexikálním prostředkem k vyjádření míry jistoty mluvčího je v tomto případě modální sloveso
muset/dovere.
Př.: Asi (možná) zmeškal vlak. / Mohl zmeškat vlak.
Avrà perso il treno. (!!!)
Lexikálním prostředkem k vyjádření míry jistoty mluvčího jsou v tomto případě v češtině
modální částice/adverbia asi (možná) a modální sloveso moci, v italštině je to prostředek
gramatický, a to složené futurum avrà perso. Vykřičníky mají upozornit na fakt, že futurum
(budoucí čas) tady není prostředkem k časovému zařazení děje jako následného vůči okamžiku
promluvy. Ztrácí tu svůj časový význam a má význam jen modální. Futurum je jako prostředek
epistemické modality běžný i v češtině, např. ve větě Bude mít hlad (= Asi má hlad) nebo Už
bude mít knihu napsanou (= už asi má knihu napsanou).
Sleduj a analyzuj další příklady – Modalita epistemická:
Je asi 10 hodin. – On snad ještě přijde. Vlak měl patrně zpoždění. – Zůstanu možná v Praze
ještě týdne. – Žije pravděpodobně v Kanadě. – Určitě jsem mu to dal.
!! Modální částice/adverbia nejsou větnými členy, mají povahu vsuvek
Srovnej také:
Vlak měl myslím zpoždění. – Bylo to tuším o prázdninách. – Dnes bude počítám pršet.
Je možné, že už přijeli. – Není jisté, že to dobře dopadlo.
Měl by být v tuto dobu už doma. – Mohlo by to být na skříni. – Tady musel někdo kouřit! –
Kde je Petr? – Bude v zahradě. – Příští týden (prý) má být pěkně. – Prý bude příští týden
pěkně.
SLEDUJ a analyzuj příklady italské a anglické:
Sicuro che è vero.
Certainly it’s true.
Credo che sia ora di cena.
I think it’s dinner-time.
… vestito che Leo doveva avergli veduto addosso almeno cento volte.
…suit, which Leo must have seen him wearing at least a hundred times.
2
B. Modus může vyjadřovat, zda je realizace/nerealizace propozičního obsahu věty nutná,
možná či záměrná (chtěná) nebo záhodná. Pak je MODUS prostředkem DEONTICKÉ
modality.
Př.: Přijď / Vieni. (= musíš/můžeš přijít)
Gramatickým prostředkem větné modality je tu modus. V takové větě imperativem mluvčí
rozkazuje a realizace děje je označená jako nutná, nebo dovoluje a realizace děje je označená
jako možná.
Př.: Přijdeš. / Verrai. (= musíš přijít)
I v takové větě je prostředkem větné modality modus, a to indikativ futura: mluvčí rozkazuje
a realizace děje je označená jako nutná.
Základním lexikálním prostředkem deontické modality jsou modální slovesa:
Př.: Musí/Může/Chce/Měl by přijít.
Deve/Può/Vuole/Dovrebbe venire.
Základní sémantické kategorie (= modální významy): nutnost /+povinnost/, možnost
/+dovolení/, záměr.
C. Volba jazykových prostředků a typ větné konstrukce
Volba jazykových prostředků závisí na tom, který z uvedených sémantických (modálních)
významů chce mluvčí vyjádřit, a na typu větné konstrukce, tj. zda jde o typ agentní, deagentní
nebo bezagentní:
1. Typ AGENTNÍ – agens (= konatel děje) JE označen a je syntaktickým
SUBJEKTEM (PODMĚTEM) věty.
Sleduj FORMU slovesa (modální výraz v predikátu) v následujících příkladech:
Petr musí / může/ chce pracovat. (X Může se zde parkovat?)
Petr už může zase chodit.
Věra už musí jít domů. /subjektivní X objektivní nutnost/
Petr musí/je nucen odejít.
Petr nesmí/nemůže odejít.
Petr má/měl jít k řediteli. X Petr by měl jít k řediteli.
Nemáš tam chodit. X Neměl bys tam chodit.
Mají raději ještě počkat. X Měli by raději ještě počkat. /původce modality !!/
Petr nemusí pracovat. Nemusí studovat.
Petr dnes smí zůstat doma.
Chceš tam jít?
Petr mu chce (hodlá) napsat.
Hodlám (chci) se oženit.
Chceš, abych tam šel?
Chci/chtěl bych, aby mu Petr napsal.
Matka chtěla, aby se Petr konečně oženil. /původce modality n e n í agens (původce/konatel
děje) – tj. věty o nestejných podmětech – srovnej italština, angličtina !!
2. Typ DEAGENTNÍ – agens (= konatel děje) NENÍ syntaktickým SUBJEKTEM
(PODMĚTEM) věty, neboli je odsunut z pozice subjektu. Sleduj FORMU slovesa
modální výraz v predikátu:
a) sloveso má formu zvratného pasíva
Ty knihy se musejí obalit!
Muselo se o tom mluvit.
3
Ta práce se nemohla odložit.
Sliby se mají plnit.
Zde se smí parkovat. (ani tady původce děje není původcem modality).
b) sloveso má formu složeného pasíva (pasíva složeného z pomocného být a trpného
participia)
Ty knihy musejí být obaleny.
Ta práce nemohla být odložena.
Petr musí být napomenut. – možné j e n u sloves tranzitivních !!!, tj. takových, která mohou
řídit přímý předmět (předmět v akuzativu)
3. Typ BEZAGENTNÍ – agens není označitelný. Věta je tzv. bezpodmětná. Sleduj
predikativ (modální výraz v predikátu):
Ty knihy je nutno obalit.
Bylo by třeba promluvit s ním.
Je radno to už ukončit.
Zítra bude možno ho opět navštívit.
Zde lze parkovat.
Je nutno, abych už šel domů.
Je možné, abys mu napsal.
Není možné, aby takto žil.
SROVNEJ a analyzuj následující příklady deontické modality v italštině a v angličtině.
SLEDUJ přitom prostředky, kterými jsou vyjádřeny jednotlivé modální kategorie (významy):
– ... e perciò bisognerà andarsene e vendere la villa./... and that we shall have to clear out
and sell the house.
– Perché rifiutare Leo?/Why should she refuse Leo?
– ..., non c’è altro da fare./..., there’s nothing else to be done.
– Possiamo restare in casa./We can certainly stay at home.
– Paglioni non può fare a meno di lui, ../Paglioni can’t get on without him.
– (Vorrebbe dire) che dovremo cedere la villa a Leo, .../(It means) that we’ve got to hand
over the house to Leo, ...
– Io sono una donna che potrebbe insegnare a vivere a lei e .../I am a woman who might
teach you and ...
– Dovevo dire: subito e .../I ought to have said at once.
– Ma non avresti dovuto dirlo./You shouldn’t have told him.
– Vuol vedere?/D’you want a proof of it?
– Ah vorrei vederti in queste mie condizioni./I’d like to see you in my present situation.
– Si possono far tante cose in due giorni./One can do so many things in two days.
– ... quando si fa una cosa non bisogna pensare al altro./... when one is doing a thing, one
shouldn’t think of something else.
– Ora bisognerebbe rispondergli per le rime, ingiuriarlo, far nascere una bella questione e
.../Now I ought to tell him what I think of him, insult him, start a quarrel and ...
– Non bisogna dimenticarlo./We mustn’t forget.
4
D. Modalita vedlejší věty
Hubáček, J., Jandová, E., Svobodová, J. Čeština pro učitele. Vade Mecum. 1998, s. 252-265
A. Klasická (tradiční) klasifikace (třídění) vedlejších vět je založená na formálně
syntaktickém přístupu. Jinými slovy řečeno, vedlejší věta (Vv) představuje některý z větných
členů věty hlavní (Hv):
 Vv podmětné
Př.: Líbilo se mi, že se choval tak skromně. (= Líbilo se mi jeho skromné chování.) –
Navrhuje se, aby zbytečné výdaje byly omezeny (= navrhuje se omezení .....)
 Vv předmětné
Př.: A oni všichni mu slíbili, že mu budou pomáhat (= slíbili mu svou pomoc). – Bojím se
toho, kdo lže (= bojím se lháře).
 Vv přívlastkové zastupují přívlastek některého substantiva věty řídící:
Př.: Mluvil rychle nějakým cizím jazykem, kterému jsem nerozuměla (= jazykem pro mne
nesrozumitelným). – Přišel tam ve chvíli, kdy napětí vrcholilo. (= ve chvíli vrcholného
napětí).
 Vv doplňkové jsou protějškem infinitivního doplňku při slovesech smyslových vjemů.
Př.: Slyšel jsem ho, jak cosi povídá (=slyšel jsem ho cosi povídat). – Spatřil vysokého
člověka, jak za ním pospíchá.
 Vv přísudkové zastupují jmennou část sponového přísudku.
Př.: Nejsem ten, za koho mne máte (= nejsem váš známý). – Obloha byla, jako by ji vymetl (=
obloha byla jako vymetená, čistá).
 Vv příslovečné zastupují různé druhy příslovečného určení:
- místní (Půjdu, kam mě povedeš), časové (Půjdu, až budu chtít)
- způsobové, a to srovnávací (Choval se, jako by tu byl doma, Šel dál, jako kdyby byl
neslyšel) a účinkové (Měl takový strach, že sotva dýchal./Měl strach, takže sotva
dýchal.)
- příčinné (Vrátil se, protože pršelo.)
- účelové (Říkám ti to, abys pochopil pravdu.)
- podmínkové (Jestliže si pospíšíte, budete tam včas., Kdybyste si pospíšili, byli byste
tam včas.)
- přípustkové (Přišel k nám, ačkoliv pršelo).
B. Podle klasifikace dnešní rozlišujeme tři základní skupiny vedlejších vět:
a/ věty obsahové, b/ věty (doplňovací) vztažné, c/ věty příslovečně určovací
ad a/ Věty obsahové – vyjadřují obsah toho, co je ve větě řídící jen obecně označeno, nebo
co se v ní hodnotí. Jsou bezprostředně závislé na slovech, jejichž obsah konkretizují a
rozvádějí. Jsou nutným doplněním obsahu věty hlavní a jsou jimi řízeny.
Př.: Slíbil, že přijde. – Žádal/Prosil, abychom neodcházeli. – Ptal se, kde jsme včera byli a
budeme-li zítra doma. – Řekni mu, ať přijde.
Obsahové věty dělíme na:
 závislé věty oznamovací (Slyšel, že někdo přichází.)
 závislé věty tázací /závislé otázky/ (Nevěděl, kdo přijde.)
 závislé věty žádací /rozkazovací či přací/ (Toužili, aby už bylo jaro.)
5
Všimněme si, že jde o dělení, které koresponduje s dělením vět v závislosti na jejich modalitě.
V souvětí s vedlejšími větami obsahovými se střetávají dva časové a modální plány. Pro celé
souvětí je však rozhodující časový a modální plán věty řídící!!! Vzhledem k okamžiku
promluvy (kdy je pronesena), má platnost minulou, přítomnou nebo budoucí.
Mluvčí větu řídící formuluje jako větu oznamovací, tázací nebo rozkazovací či přací.
Př.: Slyšel/slyší,/uslyší, že někdo přichází. – Slyšel, že někdo přichází? – Ať slyší, že někdo
přichází (s variantami, v nichž je vyjádřena jistotní a volní modalita: – Jistě slyšel, že .....).
Věděl, přichází (současnost s dějem Hv)
Ví, že někdo přišel (předčasnost k ději Hv)
Dozví se, přijde. (následnost k ději Hv)
Modální platnost závislé věty vyplývá z toho, jakým výraze věty hlavní je uvozena:
Př.: Řekl, že přijde. – Ptal se, jestli půjdu už domů. – Poručil mu, aby odešel domů.
Odtud dělení vedlejších (tj. závislých) vět obsahových na obsahové věty oznamovací, tázací
a žádací.
Jako nezávislé mají věty svou časovou a modální platnost!!!
Př.: (Jistě) někdo přichází. – (Snad) někdo přišel. – Někdo přijde/by měl přijít. – Kdo
přichází/přišel/přijde? – Kéž by už bylo jaro!
1. Obsahové věty oznamovací – sledujeme formálně syntaktickou platnost
Vv, časový vztah Hv a Vv a způsob jeho vyjádření a slovesný způsob Vv.
On říká, že skáču jako srnka. – Králevic viděl, že královna zmizela. – Věděli, že přijedeš/ že
jsi přijel na prázdniny.
Nemohla jsem tušit, že je to tak důležité. – Nevěřil jsem, že by mohla přijet. – Měl pocit,
jako by se topil.
Bylo zřejmé, že se nudí. – Bylo vidět, že již zas touží odběhnout. – Je mi líto, že mu nebudu
moci naproti. – Je možné, že se opravdu vrátí. – Je dobře, že mladý nahradil starého. – Bylo
zbytečné, abych ty dva strašil. – Zdálo se, že spěchá.
Komisař ji slyšel, jak otvírá zámeček kabelky. – Komisař slyšel klapnout zámek její kabelky.
– Našel ho opodál, jak leží na zádech./Našel ho ležet na zádech.
2. Obsahové věty tázací:
Nevím, proč jsi přišel. (Proč jsi přišel?) – Není známo, kdy jednání skončí. – Nikdo nevěděl,
kdo to je. – Chci vidět, jak se bude tvářit. – Nevěděl, jak by tu rozmluvu začal. – Uvažovali
o tom, jaké by divadlo mělo být.
Ptali se/ptají se/zeptají se, jestli je vše hotovo. – Ptali se/ ptají se/ zeptají se, jestli bylo
všechno hotovo. – Ptali se/ptají se/zeptají se, jestli bude všechno hotovo.
6
3. Obsahové věty žádací (rozkazovací a přací):
Př.:
Poručil jsem jim, aby odešli. /Odejděte!
Domlouvala mi, abych byla trpělivá./Buď trpělivá.
Chci, abys promluvila s doktorem./Promluv s doktorem.
Nebudu trpět, aby mi tu někdo dělal z bytu chlív./Nikdo ať mi nedělá z bytu
chlív./Nedělejte mi z bytu ...
Je nutné, abychom si pospíšili./Pospěšme si.
Poprosil mě o dovolení, aby mě směl políbit./Dovol mi, abych tě políbil.
Přál si, aby už bylo hezky. /Kéž by už bylo hezky.
Náleží k údělu komedianta, aby chcípl jako pes za plotem./Takový komediant ať chcípne
jako pes.
ad b/ Věty (doplňovací) vztažné doplňují obsah věty hlavní a rozvíjejí syntaktické
substantivum - mají pak povahu adjektivní (přívlastkovou)
Př. Vrať mi knihu, kterou jsem ti půjčil.
nebo samy zastupují nevyjádřené podstatné jméno a mají povahu substantivizovaného
adjektiva.
Př.: Kdo se bojí (= bázlivec), nesmí do lesa. (Vztažné zájmeno plní funkci větného členu.)
ad c/ Věty příslovečně určovací: vyjadřují různé okolnosti, za nichž probíhá děj věty řídící.
(typy příslovečně určovacích vět – viz klasifikace formální)
V následujících příkladech SLEDUJ syntaktickou platnost Vv, její slovesný způsob a
časový vztah věty hlavní a vedlejší
A. Vedlejší věty obsahové v češtině ve srovnání s italštinou (a angličtinou)
1. Obsahová věta oznamovací (= závislé oznámení). SLEDUJ v následujících příkladech
modus Vv v italštině:
Řekl, že můj kamarád je velký hrubián a že ...
Disse che il mio amico era un ragazzo molto violento e ...
(He said that my friend was a very rough boy and ...)
..., lidé si myslí, že jsi muž a berou tě vážněji.
..., la gente pensa che tu sia un uomo e ti prende più sul serio.
(..., people think you’re a man and take you more seriously.)
Řekl bych, že spousta lidí uvázla ve sněhu.
Ho l’impressione che un mucchio di gente sia stata trattenuta dalla neve.
(I dare say a lot of people have been held up by the snow.)
To vám asi říká každý./Předkládám, že to vám říká každý.
Immagino che lo dicano tutti.
(I suppose everyone says that to you.)
Říkají, že/Prý do něho vkládal velké naděje.
..., e si dice che avesse per lui grandi speranze.
(And they say he had a great wish for him.)
7
Je načase, aby se s tím skoncovalo/s tím skoncovat.
È ora che la finisca.
(It’s high time all this was finished with.)
2. Obsahová věta tázací (= závislá otázka). SLEDUJ v následujících příkladech modus Vv
v italštině a slovosled nepřímé otázky
Tak ty nevíš, kdo byli tví skuteční rodiče?
... che non sai chi siano i tuoi genitori?
(... you don’t know who your real parents were?)
Nikdo neví, jak jsem se sem dostala.
Nessuno sa come sia finita lì.
(Nobody knows how I got there.)
A já nechápal, proč se pořád usmívá a ...
... e mi domandai perché sorridesse in continuazione e ...
(... and I wondered why it smiled continually and ...)
3. Obsahová věta žádací (= závislé přání, rozkaz). SLEDUJ v následujících příkladech
syntaktickou stavbu následujících vět, výraz řídící věty a modus Vv v italštině:
Chce, abych se dělala mladší ...
Vuole che io mi diminuisca gli anni per ...
(She wants me to understate my age so as to ... /She wants that I should understate my age)
... protože jsem si přál, aby mě potkalo opravdové dobrodružství.
... perché volevo che mi accadessero vere avventure.
(... because I wanted real adventures to happen to myself.)
Bude lepší/uděláte líp, když nebudete mluvit./Raději nemluvte./Raději byste neměl mluvit.
É meglio che lei non parli.
(It’s better for you not to say a word.)
B. Vedlejší věty příslovečně určovací
1. Vv časová:
SLEDUJ v následujících příkladech modus Vv a časový vztah věty hlavní a vedlejší:
(In breve tempo era risultato evidente che) molto prima che tutto fosse concluso, sarebbero
stati nauseati dalla reciproca compagnia, ...
(Velmi rychle zjistili, že) mnohem dřív než to skončí, budou mít jeden druhého po krk, ...
(Within a very short time they had established that) long before it was all over they would
have sickened of each other’s.
2. Vv způsobová srovnávací:
SLEDUJ v následujících příkladech SPOJKY a modus Vv v ITALŠTINĚ
... perché rabbrividisse una o due volte come se avesse paura di qualcosa o ...
... proč se jednou či dvakrát zachvěl, jako by měl z něčeho strach/jako by se něčeho obával.
(... why he shivered once or twice as if he feared something or ...)
8
Continuava come se non mi avesse sentito.
Pokračoval, jako by byl neslyšel.
(He went on as though he had not heard.)
La voce si è rotta come se stesse per piangere.
Hlas se jí zlomil, jako by se chtěla rozplakat.
Her voice broke as if she were going to cry.)
3. Vv podmínková:
SLEDUJ v následujících příkladech SPOJKY a modus Vv v ITALŠTINĚ
In caso ci chiedesse i nostri nomi, tu sei Murphy e io sono Smith.
Kdyby se nás zeptal/Jestli se nás zeptá na jméno, ty budeš Murphy a já Smith.
(In case he asks us for our names, let you be Murphy and I’ll be Smith.)
Non fosse stato morto sarei entrato nella stanzetta scura dietro il negozio trovando...
Kdyby byl neumřel, byl bych zašel do tmavého pokojíku za krámem a našel bych ...
(Had he not been dead I would have gone into the little dark room behind the shop to find.)
4. Vv účelová:
SLEDUJ v následujících příkladech SPOJKY a modus Vv v ITALŠTINĚ
... e con le mani tirò i bordi della giacca affinché aderisse al torso.
... a stahoval okraje saka, aby mu lépe přiléhalo k tělu.
(... pulling down the edges of the coat so that it should cling tightly to his body.)
... e rimescolò col cucchiaio la minestra, affinché si freddasse.
... a zamíchala lžící polévku, aby ochladla.
(... and stirred her soup to cool it.)
5. Vv přípustková:
SLEDUJ v následujících příkladech SPOJKY a modus Vv v ITALŠTINĚ
Benché fossi arrabbiato con il vecchio Cotter...
Ačkoliv jsem se na starého Cottera zlobil, ...
(Though I was angry with old Cotter ...)