L 10 Non finitní slovesné tvary v italštině
Užitím non finitního (neurčitého) slovesného tvaru vznikají různé druhy IMPLICITNÍCH
VEDLEJŠÍCH (= závislých) vět. Větná stavba takového souvětí je kondenzovaná, mluví se
pak o KRÁCENÍ vedlejších vět.
1. GERUNDIUM
a) PŘÍTOMNÉ − z hlediska formy jednoduché mangiando, leggendo, dormendo
Př.: Mangio guardando la televisione (= Io mentre guardo la televisione mangio.)
Užitím přítomného gerundia je v tomto případě krácena vedlejší věta časová.
 SUBJEKT slovesného tvaru (slovesa) věty řídící je totožný se subjektem tvaru non
finitního.
 Děj implicitní vedlejší věty je přítomným gerundiem vyjádřen jako SOUČASNÝ s dějem
věty hlavní.
Podobně může dojít ke krácení vedlejší věty příčinné (důvodové), způsobové nebo
podmínkové. V češtině gerundiu obvykle odpovídá vedlejší věta:
Př.: Non puoi capirlo essendo molto giovane (…, protože jsi velmi mladý) příčina
Passo le vacanze viaggiando. (Trávím prázdniny cestováním) způsob
Leggendo imparerai molte cose. ( Jestliže budeš číst, naučíš se …) podmínka
b) MINULÉ − z hlediska formy složené. Je tvořeno spojením gerundia pomocného
slovesa a minulého participia: avendo letto, essendo arrivato.
Př: Essendo arrivato tardi dovevo scusarmi. Protože jsem přijel pozdě, musel jsem
se omluvit.
Užitím minulého gerundia je v tomto případě krácena vedlejší věta příčinná.
 SUBJEKT slovesného tvaru (slovesa) věty řídící je totožný se subjektem gerundia.
 Děj implicitní vedlejší věty je minulým gerundiem vyjádřen jako PŘEDČASNÝ vůči
ději věty hlavní.
V češtině italskému gerundiu obvykle odpovídá vedlejší věta nebo polovětný útvar
s přechodníkovou vazbou.
2. INFINITIV
a) PŘÍTOMNÝ − z hlediska formy jednoduchý: parlare, leggere, dormire
Př: Ti chiedo di andartene. Žádám tě, abys odešel.
Užitím infinitivu je krácena vedlejší věta předmětná.
Př.: Sono tornato per salutarvi. Vrátil jsem se, abych vás pozdravil.
Užitím infinitivu s předložkou per je krácena vedlejší věta účelová.
Př.: Me ne sono andato senza salutarli. Odešel jsem, aniž jsem je pozdravil.
Užitím infinitivu je krácena vedlejší věta způsobová.
Př.: Prima di partire l’ho salutato. Dříve než jsem odjel, pozdravil jsem ho.
Užitím infinitivu je krácena vedlejší věta časová.
 SUBJEKT slovesného tvaru (slovesa) věty řídící je totožný se subjektem infinitivu.
 Děj implicitní vedlejší věty je infinitivem vyjádřen jako SOUČASNÝ nebo NÁSLEDNÝ
vůči ději věty hlavní.
 V češtině je obvykle vedlejší věta.
b) MINULÝ − z hlediska formy složený. Je tvořen spojením infinitivu pomocného
slovesa a minulého participia: avere parlato, avere letto, avere dormito, essere
andato
Př: Dopo aver letto la lettera ho deciso di andarmene.
Když (po té co) jsem přečetl ten dopis rozhodl jsem se odejít.
Užitím minulého infinitivu je v tomto případě krácena vedlejší věta časová.
Př.: Dice/Diceva/Dirà di aver letto il libro.
Říká/Říkal/Řekne, že tu knihu četl.
Užitím minulého infinitivu je v tomto případě krácena vedlejší věta předmětná.
 Děj implicitní vedlejší věty je minulým infinitivem vyjádřen jako PŘEDČASNÝ vůči
ději věty hlavní.
 SUBJEKT slovesného tvaru (slovesa) věty řídící je totožný se subjektem infinitivu.
 V češtině implicitní větě s gerundiem obvykle odpovídá vedlejší věta.
3. PARTICIPIUM
a) PŘÍTOMNÉ parlante nejčastěji zpodstatnělé (il parlante = mluvčí)
b) MINULÉ parlato nejčastěji jako součást složených slovesných tvarů
Také minulé participium je prostředkem ke krácení vedlejších vět:
Př.: Uscita di casa, ha aperto l’ombrello. Když vyšla z domu, otevřela deštník.
Užitím minulého participia je v tomto případě krácena vedlejší věta časová.
 Děj implicitní vedlejší věty je minulým participiem vyjádřen jako PŘEDČASNÝ vůči
ději věty hlavní.
 SUBJEKT slovesného tvaru (slovesa) věty řídící je totožný se subjektem participia.
 V češtině implicitní větě s participiem obvykle odpovídá vedlejší věta.
Srov.: Uscendo di casa, ha aperto l’ombrello. Když vycházela z domu, otevřela deštník.
Děj implicitní vedlejší věty s gerundiem je SOUČASNÝ s dějem věty hlavní.
Sleduj a srovnej slovesný tvar hlavní věty a slovesný tvar závislé věty v následujících
příkladech:
Měl jsem sice na starého Cottera zlost, že mi říká škvrně, ...
Benché fossi arrabbiato con il vecchio Cotter per aver alluso a me come un bambino.
Though I was angry with old Cotter for alluding to me as a child.
Dělal jsem, že jsem každou zmíněnou knihu (pře)četl, ...
Feci finta di avere letto ogni libro che ...
I pretended that I had read every book he ...
… , že čekal deset, až vyroste a …
... che aveva aspettato dieci anni che ella si sviluppasse e ...
... since he had waited ten years for her to develop and ...
Ale abych mu neudělal tu radost, od talíře jsem nevzhlédl.
... ma non volli dargli soddisfazione alzando lo sguardo dal piatto.
... but I would not satisfy him by looking up from my plate.
Někdy se bavil tím, že mi (Někdy mi pro zábavu) kladl těžké otázky a ptal se mně, ...
Talvolta si era divertito a rivolgermi domande difficili, chiedendomi ...
Sometimes he had amused himself by putting difficult questions to me, asking me ...
La zia rigirò fra le dita lo stelo del bicchiere prima di berne un sorsetto.
Teta ohmatala stopku číše, dříve než si usrkla.
My aunt fingered the stem of her wine-glass before sipping a little.