L 2 Čeština jako jazyk syntetický 1. Morfologie: lingvistická disciplína, která se zabývá STRUKTUROU a TVAREM (formou) SLOVA (= morfologie formální) a fungováním těchto tvarů (forem) ve větě (= funkční morfologie). Italská lingvistika zahrnuje do morfologie také slovotvorbu. Rozlišuje zde proto dvě oblasti morfologie: a) Morfologie flektivní (morfologia flessiva) (srov. česká morfologie) b) Morfologie lexikální (morfologia lessicale) (srov. česká slovotvorba, která je součástí lexikologie) 2. Charakteristické rysy češtiny jako jazyka syntetického (srov. Úvod do studia jazyka, téma 3): a. afix (prefix, sufix) tvoří jeden celek se slovním základem Př.: kov-ář = afix slovotvorný kovář-em = koncovka (afix tvarotvorný) b. jeden afix/ koncovka může vyjadřovat několik gramatických kategorií (gram. významů): Př.: stromech rod: maskulinum, číslo: plurál, pád: lokál c. pro tentýž gram. význam existuje více afixů/koncovek Př.: gen. sg. různých paradigmat (deklinačních vzorů) pán-a, hrad-u, muž-e, žen-y, písn-ě, kost-i, měst-a, staven-í d. jeden afix/koncovka může mít vícero gram. významů Př.: -a = nom. sg. fem. „žena“ nebo gen. sg. a nom. pl. neutra „města“ e. omezené množství pomocných slov byl jsem/sono stato, budu zpívat x canterò f. možná tzv. vnitřní flexe kořene: Př.: nom. pl. vejce x gen. pl. vajec, srov. it. vedere x visto < lat. vĭdēre) g. existence gram. rodu: maskulinum, femininum, neutrum (srov. v it. m. a f.) h. existence morfologického pádu jmen, jehož funkcí je VYJADŘOVAT SYNTAKTICKÉ VZTAHY (cfr. italština nebo angličtina) i. shoda substantiva s adjektivem Př.: krásná žena/donna bella j. slovosled volný – výsledek existence morfologického pádu (cfr. angl., italština!!!) (Srovnej téma 11 Slovosled české věty) 3. SLOVNÍ DRUHY v češtině a v italštině a) čeština slovní druhy ohebné: substantiva, adjektiva, zájmena, číslovky, slovesa slovní druhy neohebné: příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce Podtržené slovní druhy jsou označovány za základní, protože mají plný význam, jsou tedy slova plnovýznamová, a jsou větným členem základových větných struktur. Př.: Zamilovaný mladík (subjekt) psal (predikát) často (adv. určení) své dívce (nepřímý předmět) dopis (přímý předmět). Ostatní slovní druhy jsou tzv. nesamostatné: jsou to slova označovaná jako synsémantická, jsou neplnovýznamová, protože nabývají významu až užitím ve větě: Př.: No tak ty na mě budeš ještě drzý?! b) italština slovní druhy ohebné (variabili): člen, substantiva, adjektiva, zájmena, číslovky, slovesa slovní druhy neohebné (invariabili): příslovce, předložky, spojky, citoslovce c) angličtina (člen), substantiva, adjektiva, zájmena, číslovky, slovesa, příslovce, předložky, spojky, citoslovce Proč nedělíme v angličtině slova na ohebná a neohebná???