Komunikace přírodních věd Definice „komunikace vědy“ – popis různých modelů komunikace vědy s rozdílnými cílovými skupinami ve společnosti Citát místo definice? „Z NIČEHO SE NEMÁ DĚLAT VĚDA, ANI Z VĚDY NE, NATOŽ PAK ZE ŽIVOTA!“ JAN WERICH, PŘEDSCÉNY Zavedení některých pojmů • veřejnost – obecně každá osoba dané společnosti, tedy velmi heterogenní skupina, která v sobě zahrnuje vědce, politiky, komunikátory vědy, ale také studenty a lidi se zájmem o vědu, často se rozděluje na tzv. laickou veřejnost a tzv. vědeckou komunitu • účastníci komunikace vědy – ta část veřejnosti, která je přímo (např. návštěvníci science center, muzeí, planetárií) nebo nepřímo (např. sponzoři) zapojena do komunikace vědy • výstupy a odezvy komunikace vědy – výstupem je každý výsledek nějaké akce, odezvou je pak registrovatelný důsledek (dopad) této aktivity Zavedení některých pojmů • věda – je systematické shromažďování informací o světě kolem nás, které vede k formulaci ověřitelných zákonů a teorií • povědomí – nejnižší stupeň informovanosti o nějaké skutečnosti (laická veřejnost) • porozumění – vyšší stupeň porozumění vědě, znamená také znalost a souhlas s principy vědeckého poznání • komunikace – vytváření a ověřování vazeb přenosu informací mezi různými společenskými skupinami, je vždy spojena s konkrétními společenskými, kulturními a politickými podmínkami Současná definice „komunikace vědy“ „Komunikace vědy“ může být definována jako používání vhodných dovedností, médií, aktivit a dialogu k vytváření jedné nebo více následujících osobních reakcí na vědu: • Zvyšování povědomí – včetně seznamování se s novými vědeckými poznatky • Vytvoření „zážitku“ – nebo jiné citové reakce, např. chápání vědy jako zábavy nebo umění • Zájem – důkazem je např. dobrovolné zapojení do vědeckých nebo aktivit komunikace vědy • Stanovisko – vytvoření, změna nebo potvrzení postoje souvisejícího s vědou • Porozumění vědě – jejímu obsahu, procesům a sociálním faktorům Současná definice „komunikace vědy“ • Komunikace vědy se mohou účastnit vědci, komunikátoři vědy (profesionální nebo dobrovolní popularizátoři) a další různorodé skupiny osob z široké veřejnosti. Jeden z možných modelů, který by mohl být použitelný i v České republice, je znázorněn na následujícím obrázku. • Základní atributy moderní komunikace vědy jsou v zahraniční literatuře popisovány tzv. samohláskovou analogií AEIOU: awareness, enjoyment, interest, opinion forming, understanding. • Pro české prostředí pak můžeme tuto analogii formulovat jako „pět pé“ komunikace vědy: povědomí, požitek, podpora zájmu, postupné formování názoru a porozumění. Schéma systematické komunikace vědy Nástroje komunikace vědy • Stejně jako v jiných oblastech, také při komunikaci vědy velmi záleží na konkrétních dovednostech „komunikátorů vědy“ (v užším pojetí – popularizátorů vědy). Hlavními nástroji komunikace vědy pak pro ně jsou především média a konkrétní aktivity neboli „žánry“, jejichž přehled bude následovat. • Obecně je možné všechny činnosti spojené s komunikací vědy rozdělit do dvou velkých skupin: • formální (formal) – výuka na všech typech škol, akreditované kurzy, konference, semináře, tvorba učebnic, materiály distančního vzdělávání . . . • neformální (informal) – vědecká centra, sdělovací prostředky, internet, zájmové kroužky, PC aktivity, dny otevřených dveří, popularizační knihy a časopisy, soutěže, festivaly atd. • Velmi důležité je také vytváření zpětné vazby a kvantitativní hodnocení účinnosti jednotlivých metod. Případová studie • Strategie komunikace vědy s veřejností může být odlišná pro různé obory. Příkladem jedné ze strategií může být tzv. Washingtonská charta. • Mezinárodní astronomická unie, Komise 55, pořádala v roce 2003 konferenci s názvem „Communicating Astronomy to the Public“, navazující na konferenci IAC na Tenerife v roce 2002 a která vedla také k pozdější konferenci v roce 2005 v Mnichově. • Sešli se tak vědci se specialisty na informování veřejnosti (v souvislosti s velkými observatořemi a kosmickými misemi) a dalšími „komunikátory vědy“ (vědečtí redaktoři a spisovatelé, zaměstnanci muzeí, hvězdáren a planetárií, provozovatelé astronomických internetových stránek atd.). • Jedním z prvních výsledků společného jednání se stal obecný dokument známý jako Washingtonská charta, obecná platforma, ze které vychází většina komunikačních strategií velkých astronomických institucí, například ESO. Washingtonská charta komunikace astronomie s veřejností • Jak se náš svět stává stále složitějším a tempo vědeckých objevů a technologických změn se zrychluje, potřebuje celosvětová komunita profesionálních astronomů mnohem efektivněji komunikovat s veřejností. • Astronomie obohacuje naši kulturu, udržuje vědecký rozhled celé společnosti a řeší důležité otázky postavení člověka ve vesmíru. Přispívá také řadě praktických oblastí včetně průmyslu, lékařství a bezpečnosti. Seznamuje mladé lidi s kvantitativním usuzováním a nabízí jim vědeckou a technickou kariéru. • Sdělování toho, co jsme se dozvěděli o vesmíru, je investice do našich spoluobčanů, našich institucí a naší budoucnosti. • Jednotlivci a organizace, které provádějí astronomický výzkum – zejména příjemci veřejné finanční podpory tohoto výzkumu - mají odpovědnost sdělovat veřejnosti informace o svém úsilí a výsledcích ve prospěch všech. Doporučení • Pro agentury financující vědu a výzkum: • Podporovat veřejné výstupy a komunikaci v projektech a grantových programech. • Rozvíjet infrastrukturu a vazby na pomoc s organizací a šíření informací o vědeckých výsledcích. • Zdůraznit důležitost těchto snah projektovým a výzkumným manažerům. • Rozpoznat plány na komunikaci s veřejností prostřednictvím hodnotících kritérií a zohlednit je při udělování výročních cen. • Podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti informování veřejnosti a komunikační činnosti. Doporučení • Pro profesionální astronomické instituce: • Schválit normy komunikace s veřejností. • Sestavit osvědčené postupy, formáty a nástroje na podporu efektivní komunikace s veřejností. • Podporovat profesionální respekt a uznání komunikace s veřejností. • Zviditelnit veřejné informační a komunikační služby a považovat je za nedílnou součástí aktivit a činnosti instituce. • Podpořit aktivní propojení s úspěšnými amatérskými astronomickými organizacemi. Doporučení • Pro vysoké školy, laboratoře, výzkumné organizace a další typy institucí: • Potvrdit důležitosti významu komunikace s veřejností. • Rozpoznat snahu o komunikaci vědy s veřejností při rozhodování o nájmech, definitivě, kompenzacích a oceněních. • Poskytovat institucionální podporu úsilí o zlepšení komunikace s veřejností. • Spolupracovat s agenturami pro financování vědy a dalšími organizacemi s cílem pomoci zajistit, aby komunikace vědy měla co největší možný dosah. • Učinit dostupná školení komunikace vědy pro vědecké pracovníky. • Nabízet kurzy komunikace s veřejností v akademických kurzech pro nové generace vědeckých pracovníků. Doporučení • Pro jednotlivé vědce: • Podporovat úsilí komunikovat výsledky a přínosy astronomického výzkumu pro veřejnost. • Předávat informace o významu komunikace s veřejností členům týmu. • Vštípit tento smysl pro odpovědnost také dalším vědeckým generacím. • Washington DC, říjen 2003 • revize na CAP 2005, Garching bei München, červen 2005 • Audiovizuální pořad • Blog • Článek v tisku • Divadelní hra • Den otevřených dveří • Experimentální show • Festival Přehled žánrů komunikace vědy • Hra • Internetový kurz • Komentovaná vycházka do přírody • Konzultace, osobní komunikace, živý kontakt • Mediální glosa • Naučná stezka • Net TV (videopodcasty) • Podpora zájmu o komunikaci vědy, zvyšování kreativity • Pozitivní klientelismus • Pozorování • Prezentace • Přednáška • Publikace • Rozhlas • Schopnost navázat dialog – poradenství v oblasti KV • Sociální sítě • Soutěž • Telefonické poradenství • Televize • Tvorba netradičních pomůcek a jejich výroba • Virtuální svět • Výstava • Vystoupení v médiích Přehled žánrů komunikace vědy ..:: konec ::..