Základy archeologie 11. Velká Morava Mocenské síly v Evropě • 1. Slované: Sámova říše: 623/4; 632: Vogastisburk, 805-6: vpády franských vojsk • Velkomoravská říše: raná forma státu: 822 (Moravané ve Frankfurtu) – 907: porážka Maďary • Bulharská říše: 681: založena Asparuchem; 865: Boris I. přijímá křesťanství (1. říše do 1018) • Kyjevská Rus: 860: Rurig (skandinávský Viking) ovládl Novgorod, družiníci Askold a Dir Kyjev 864: biskupství v Kyjevě • 882: Oleg ovládl Kyjev (vládl za Rurigova syna Igora) 988: za Vladimíra křesťanství státní náboženství) • 2. Avaři: Kaganát: 2. pol. 6. stol.: organizace kočovnického typu 791: poraženi Karlem Velikým • 3. Byzantská říše: snahy o obnovu římského impéria: rozmach za Justiniana I. (527 – 565) • 4. Franská říše: celá západní Evropa od Atlantiku po Sasko • Merovejci – Chlodvík I. (481-511): sjednotil franské kmeny ve F a Ň , 498/9: přijal křest • Karel Martel (688/89-741): porazil muslimy u Poitiers (732); 751: korunován Pipin III. Kratký (714/15-768) • Childerich III. (743-751): Pipinem poslán do kláštera • Karlovci – Karel Veliký (768-814): 768: král, 800: císař • Ludvík Pobožný - syn Karla, 817: zákoník Ordinatio imperii • 843 – Verdunská smlouva: rozdělení říše na 3 části: Lothar, Karel Holý a Ludvík Němec • Ludvík IV. Dítě († 911) - poslední Karlovec (východoft. ř.) • Ottoni – Jindřich Ptáčník (919-936): zakladatel saské vládnoucí dynastie • Ota Veliký (936-973): boj proti polabským Slovanům • 5. Islámský stát: 8. stol.: část Pyrenejského poloostrova Franská říše – 843: dělení podle Verdunské smlouvy Prameny •konec 8. stol. – dovršen integrační proces naddunajských Slovanů, •poč. 9. – vznik dvou územních jednotek: Stará Morava a Nitransko • – sjednocení: Velká Moravia (Megale Morabia) • – název v pol. 10. stol.: byantský císař Konstantin Porfyrogenetos (De administrando imperio) • • a) latinské: • Annales regni Francorum – Letopisy království Fanků • Annales fuldenses – Letopisy fuldského opatství (u Frankfurtu n. M.) • De conversione Bagoariorum et Carantanorum libelus – O pokřestění Bavorů a Korutanců (v Salcburku) • • b) arabské: • Ibn Rust – arabský cestovatel (zmínka o Svatoplukovi) • • c) staroslověnské: • Životy Konstantina a Metoděje – tzv. Panonské legendy (hlaholské písmo) • (napsány po vzoru byzantských legend) • • •Dokumenty o politických osudech Moravanů a jejich říše: • •MMFH: Magnae Moraviae fontes historici. Spisy University J. E. Purkyně v Brně. • I. (kroniky, letopisy) ed. L. E. Havlík (Brno 1966, 2008). • II. (legendy, liturgické texty) ed. L. E. Havlík (Brno 1967). • III. (listiny, listy, historické spisy) ed. L. E. Havlík (Brno 1969). • IV. (zákony, právní texty, dodatky) ed. L. E. Havlík (Brno 1971). • V. (rejstříky) ed. L. E. Havlík (1977). • •Staroslověnské legendy: • Životy (Život Konstantinův a Život Metodějův) - konec 9. stol., o • christianizaci Velké Moravy, životě světců (tzv. Moravsko-panonské legendy) • I. staroslověnská legenda o sv. Václavu – vznik po Václavově smrti • II. staroslověnská legenda o sv. Václavu - před r. 1050 – překlad Gumpolda • do staroslověnštiny, doplněno o pasáže z Crescente fide. • Velká Morava •811 – knížata podunajských Slovanů přítomna v Cáchách: Karlovci Moravu pokládali za součast říše •817 – Moravané podřízeni Ludvíku Pobožnénu •822 – na říšském sněmu ve Frankfurtu přítomni „legati Marvanorum“ •833 – Mojmír I. († 845/846): připojil Nitransko, z něhož vyhnal Pribinu, který v místě „Nitravě“ postavil v rocce • 828 kostel vysvěcený salcburským arcibiskupem Adalramem • Pribina: se synem Kocelem uprchl pod ochranu franckého hraběte Ratboda • 846: pokřtěn, od Ludvíka Němce dostal Zadunajsko (hradisko Blatnograd-Mosapurg) • 60. léta: nitranským údělným knížetem Rostislavův synovec Svatopluk •843 – Ludvík Němec jako vládce východofranské říše přikročil k reformě správy nad slovanskými kmeny • •Tzv. Geograf Bavorský – Descriptio civitatum et religionum ad septemtrionalem plagam Danubii • – 843: soupis sídlišť a zemí sousedících s Franckou říší na sever od Dunaje • – jmenováni Moravané s 11 obcemi (Merharii habent XI civitates) • – XXX hradských měst • – sídliště: správní, vojenská, obchodní, výrobmí a kultovní centra • – (Velkou) Moravu lokalizuje do povodí srbské Moravy • •846 – Ludvík Němec zbavil Mojmíra vlády a dosadil synovce Rostislava (846 –869) •853 – Rostislav se spojil s Bulhary (hranice na Tise) a zaútočil proti východofranské říši •854 – říšské vojsko přitáhlo k pevnosti Rostislava, který pronásledoval ustupující Franky •860 – žádost o zřízení samostatné moravské církevní provincie s vlastnim biskupem v čele: • do Říma k papeži Mikuláši I. – odmítnuto •863 – žádost byz. císaři Michaelu III.: Konstantin a Metoděj (slovanské písmo, překlad církevních knih) •864 – Rostislav zajat Ludvikem Němcem u Děvína („Dowina“), Ludvíku Němci slíbil věrnost •869 – výprava nástupce Karlomana nebyla úspěšná a skončila u „nevýslovné Rostislavovy pevnosti“ •870 – Svatopluk († 894) se spojil s Franky: o svatodušních svátcích na lovu zajal Rostislava, • kterého v poutech odeslal Karlomanovi: ten obsadil zemi a uloupil knížecí poklad • – Rostislav oslepen zemřel v bavorském klášteře (Metoděj zajat) •871 – vládou byli pověřeni franští markrabí Vilém a Engišalk: Svatopluk byl falešně obviněn a uvězněn • – proti Frankům vzniklo povstání vedené Slavomírem, které Svatopluk slíbil pacifikovat, • když vstoupil do Rostislavova města, postavil se proti Frankům (tzv. dvojí zrada) •874 – mír ve Forchheimu (věrnost říši): platba Tributum pacis (na Moravu se vrátil Metoděj † 885) • •880 – papež Jan VIII. vydal bulu Industriae Tuae (Horlivosti Tvé), v níž povolil slovanskou liturgii • Svatoplukovy výboje: 70. léta – proti pohanským Vislanům na Krakovsko • 883/884 – do Panonie • 890 – Arnulf (syn Karlomana) potvrdil svrchovanost nad Čechami • •894 – po smrti Svatopluka vládli synové: Mojmír II. (matka česká kněžna Svatožizń) • Svatopluk II. (matka Gisela, sestra Arnulfa Korutanského?) •895 – od Moravy se odtrhly Čechy •901/2 – Moravané spojenci Bavorů: první nájezdy Maďarů •905–906 – bitva v okoli Nitry (?) •906/907 – nájezdy Maďarů a zpustošení hradišť: Mikulčice, Pohansko, St. Zámky •907 – bitva u Bratislavy: osídlení se stahuje na jihozápadní a střední Moravu („vylidnění“ Moravy) •955 – Maďary porazil Ota I. v bitvě na Lechu (u Augsburku) • Situace v Evropě v těsně před smrtí knížete Svatopluka v roce 894. •Christianizace – šíření křesťanské víry v Boha a Ježíše Krista • – křesťanství šlo po určitou dobu paralelně s pohanstvím • •8. stol. – misie: bavorských kněží, akvilejského patriarchátu, sev. Italie, Dalmacie • – šíření křesťanství spojeno s politikou franských vládců (vojenská tažení) • – přejímání franckých zvyků velkomoravskou elitou (i před přijetím křesťanství) • • •813 – synoda v Mohuči: noví křtěnci, neznalí latiny, se mohli naučit motlitby v rodném jazyce: • Modlitba Páně (Otčenáš) a Vyznání víry (nutné pro udělení křtu) •828 – „O pokřestění Bavorů a Korutanců“: arcibiskup Adalram vysvětil kostel v Nitře •831 – křest všech Moravanů pasovským biskupem Reginhardem (Morava: misijní oblast bavorského Pasova) •860 – Rostislav požádal papeže Mikuláše I. o zřízení samostatné moravské církevní diecéze • – po odmítnutí požádal císaře Michaela III. Jako hlavy konstantinopolského patriarchátu •863 – byzantská mise Cyrila a Metoděje • • Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Nákončí s orantem Křesťanství v Čechách •Církevní stavby – 1. první kostely s pohřby příslušníků dynastického rodu • – Levý Hradec: nejstarší kostel nebyl nalezen, rotunda je mladší • základní kámen s křížem (lapis primarius) se do základů vkládal • nejdříve od 11. a běžně ve 12. stol. • – Pražský hrad: kostel P. Marie založen Bořivojem po křtu u Svatopluka (882–883) • torzo lodi a apsidy, hrobka M a Ž s náušnicemi mo. typu • bazilika sv. Jiří • rotunda sv. Víta • – Budeč: rotunda sv. Petra v knížecím dvorci, zal. Spytihněv (895–915), pohřebiště • – 2. dřevěné kaple v 1. pol. 10. stol.: Kouřim, Slaný-Kvíček (pohřební?, diskutované) • • Církevní instituce – 973: pražské biskupství • – 973–976: benediktínský klášter sv. Jiři na Pražském hradě • – 992–993: benediktínský klášter v Břevnově Archeologické projevy křesťanství •1. Církevní architektura – kostely: M: Mikulčice, Kopčany, St. Město, Pohansko, Modrá, chrámový komplex na sadské výšině u UH • Č: Praha, L. Hradec, Budeč, Tetín, St. Boleslav • – budoval panovník v areálech knížecích hradů (vlastník), zajišťoval je hmotně (půdou a lidmi) • – fungovaly jako farní kostely pro celý hradský obvod: právo křtu a pohřbu • – u kostela alespoň 2 kněží, v čele velkofarnosti: arcikněz – archipresbyter • •2. Pohřební ritus – konec 8. a počátek 9. stol.: inhumace (skelety v natažené poloze s hlavou k západu) • kostrový ritus souběžně s žárovým (mohylníky) • – změna ritu: vlivy avarské, franské (křesťanství) • – pohřebiště: 200 až 500 m od sídlišť (svět živých odělen od světa mrtvých); hradiště: kolem i uvnitř kostelů • – 9. až 1. pol. 10. stol.: v hrobech ubývají milodary • – 11. a 12. stol.: u pohřbů obol mrtvých (substituce mincí); od 13. stol.: bez milodarů • •3. Hmotné nálezy – atributy křesťanství: křížky, nákončí s oranty, stily (rydla) voskových tabulek, kování modlitebních knih, • relikviáře, zvon (Bojná) • – Staré město „Na valách“: H 266/49 muž v okované rakvi, ostruhy, vědérko, kování opasku, křížek 8/9. stol. • – solidus byzantského císaře Michaela III. (u baziliky), zlomky byzantských amfor, hedvábné látky • Sakrální architektura •Nejstarší kostely – původně dřevěné: 7. kostel v Mikulčicích, 2 kostel na Pohansku • – organizace: pasovský biskup – archiptrdbyter (zástupce) – kněží hradských kostelů • – 20/30. léta: Modrá u Velehradu: bavorské misije • – 2. pol. 9. stol.: kamenné (půdorysy tvoří otisky základového zdiva: tzv. negativy) • •Vzory – Podunají: vých. část franské říše (merovejské a karolínské stavby) • – Adriatická oblast: Istrie, Dalmácie – půdorys kříže, pravoúhlé kněžiště (presbytář): • Sady u UH, Mikulčice-kostel X, Btatislava-Děvín •Koncentrace – Mikulčice: 10 kostelů • Staré Město: 5 kostelů • Břeclav-Pohansko: 2 kostely • •Typologie – kostely: jednolodní, půdorys kříže (transept), kněžiště: pravoúhlé, apsida • – bazilika: trojlodní • – rotundy (centrály): jedna nebo dvě apsidy Půdorysy velkomoravských kostelů 1 – Kopčany, kostel sv. Markéty Antiochijské 2–10 – Mikulčice, kostely č. 2 až 10 11 – Staré Město „Na Valach“ 12 – Staré Město „Špitalky“ 13 – Staré Město „Na Dědině“ 14 – Modrá u Velehradu 15 – Uherské Hradiště – Sady 16–17 – Břeclav – Pohansko, kostely č. 1 a 2 18 – Ducové 19 – Bratislava 20 – Devín Obsah obrázku tráva, exteriér, obloha, budova Popis byl vytvořen automaticky Kopčany Modrá Na dílech Staré Město Na valách Špitálky Uherské Hradiště Sady Staré Město Na dědině 2007 – rotunda: 2.pol. 9-poč. 10. stol. – zákl. nosná konstrukce ze dřeva – vlastnický kostel (?) – 152 pohřbených jedinců – skupina velkomor. rotund (6) Ducové (?), Nitranská Blatnica (?), Staré Město/Na dědině (?) Mikulčice: kostely VI, VII a IX – hrob zakladatele na ose stavby H 153: nad 60 let, 184,8 cm kamenná úprava Pohansko u Břeclavi Severozápadní předhradí Socioekonomická diferenciace •9. stol. – privilegované vrstvy: • – vládce: (knędz/kníže/; dux/vévoda, regulus/malý král/, rex/král): z rodu Mojmírovců • Dušan Třeštík: Rostislav rozhodoval s velmoži • Jiří Macháček: vláda typu „cyklického načelnictví“ • – sídlo: Valy u Mikulčic – mocenské ústředí • Staré Město u UH (Veligrad) „Na Dědině u sv. Michala“, „Sady“ • – insignie: péřová koruna, náčelnická hůl (sokolník ze Starého Města?) • • – knížata: knedzi, principes, nobiles viri: nevládnoucí Mojmírovci, příslušníci starých rodů, úředníci (župani) • – knížecí rada, správa dílčích území • – bojová družina: jízda (cca 3000); výstroj koně, militaria: meč, bojové sekery, kopí, šipky • • – církevní klérus: arcibiskup Metoděj, biskupové z Pasova a Nitry, 4 vysvěcení biskupové • soukromý majetek biskupů byl oddělen od církevního, výběr tzv. desátku pro církev • • – svobodné obyvatelstvo: liberi, populus, homines, ljudě (právně závislí na panovníkovi) • – nesvobodné obyvatelstvo: rab, mancipium – otroci (zajatci) nevolníci • • • • St.Město-Špitálky Mikulčice-Klášteřisko •Základní třídění: 1. venkovské: mimo osady a inundace • 2. městské: v areálech hradišť, u kostelů • •Dělení podle pohřebního ritu: 1. kostrová • 2. birituální • •Dělení podle vnější úpravy hrobů: • • 1. Plochá – s povrchově označenými hroby: původně rovy, kameny nebo náhrobky • • 2. Mohylníky – zpravidla opodál osad, na stráních, v lesích, považovány za pohanský zvyk • – uspořádání: skupiny (Hluk, Strážovice), řady (Brankovice, Stěbořice) • – protáhlé mohyly (Žlutava: M 12 – 3 kostrové H) • • 3. Kostelní hřbitovy – ohrazeny palisádou, kamennou zdí s příkopem • – uvnitř i vně kostela zděné hrobky (kámen, dřevo) • – bohaté hroby příslušníků elit (zpravidla vyloupeny) • Pohřebiště •1. Pohřebiště s plochými hroby: • •Ritus – 8/9. stol.: kostrový (ve starším období žárové v mohylách) • •Rozdělení podle velikosti: a) jednotlivé hroby • b) malé: cca 20 H • c) střední: cca 50 H • d) velké: cca 100 H Dol. Věstonice-Na pískách – 1299H: 1945-1959: J. Poulík) • 8./9. – pol. 11. stol. •Uspořádání hrobů – venkovské pohřebiště: nepravidelné skupinky, později náznaky řad • •Hrobová jáma – půdorys: obdélná či lichoběžná, stěny kolmé i zešikmené, výklenky • – orientace: základní: Z – V odchylky: JZ – SV až SZ – JV (východ slunce v různých obdobích) • – rozměry: cca. 200 x 60 až 100 cm • – hloubka: velmi mělké 10 – 30 cm, hluboké (Žlutava – 330 cm) • – dno: vysypané pískem, vymazané jílem, stopy vápna, dřevěná deska • – vystýlka: traviny, větvičky, těla přikrývána látkou (otisky tkanin na milodarech), prkno • – úprava: prosté bez vyložení, významnější s obklady • – obložení: kameny, kamenné skříňky z plochých kamenných desek • – rakve: desky spojovány železnými skobami, pravoúhle zalomené plechy, pásy • • •Poloha koster: • základní – naznak s lebkou na týlu, hlavou k Z, paže podél těla a nohama vedle sebe • odchylky – uložení rukou, nohou, lebky (druhotné , bioturbace, hlodavci aj.) • anomálie – na okraji pohřebiště, na břiše, zavalení kameny (vampyrismus), se zvířetem (Diváky), pohřby psů (Líbivá) • •Hrobové nálezy: • milodary – předměty úmyslně uložené do hrobu za fiktivním účelem (ostruhy u lebky) • amulety: předměty s magickým (ochranným) významem – korálky proti uhranutí, kaptorgy, rolničky, fosílie • starožitnosti: předměty pravěké nebo protohistorické (avarská kování) • dokladové předměty – věci vložené bez zvláštního záměru (součásti oděvu) • předměty denní potřeby – nádoby, vědra, nože, srpy • • Pohřební výbava: • venkovské prostředí – poměr M a Ž hrobů je přibližně vyrovnaný (index maskulinity) • – cca 70% více vybavených hrobů: Dol. Věstonice, Morkůvky, Vel. Bílovice; Rajhradice 54% • centrální lokality – menší podíl vybavených hrobů: Mikulčice-6. kostel 36,5%, Modrá 39% • keramika – vesnické: Nechvalín I+II. 21 a 13%; Prušánky 34,5% , Morkůvky 44 %, Hor. Kotvice 30%, D. Věstonice 25% • – centrální: Mikulčice-6. kostel 0,5%, St. Město-Na Valách 6,5%, Rajhradice 3 % • • Prušánky-Podsedky: Hrob s rakví a pásovými kováními Deskripční schéma typů poloh horních a dolních končetin (s využitím návrhu M. Hanuliaka 2004 •Pohřební zvyky: • a) očistné: působení slunce, vodní zdroj b) ochranné: správná poloha a orientace ¨ (přechod ze světa živých do záhrobí) c) udobřovací: náprava příbuzenských nebo majetkových vztahů úcta k zemřelému: úprava hrobové •2. Mohylníky: • • mohylník – skupina mohyl: kostrové, birituální • – Č: jižní a východní • M: jihovýchodní • mohyla – průměr: 2 m až 15 m • – výška: 20 cm až 2 m • – půdorys – oválný, kruhový, obdélný • – násyp: těleso z hlíny, po obvodu mělký příkop, plášť: zpevnění vrstvou kamení, stopy po ohni (rituální) • • a) žárové hroby – L. Niederle – pohřby nad a pod úrovní: v násypu, pod povrchem v jámě • – popelnicové a bez popelnic (středohradištní: žárové v menšině) • • b) kostrové hroby – pohřby na úrovni: bez úpravy, prosté, dřevěné desky, kamenný obklad či skříňky • – pohřby v jámách: tytéž varianty • – vystýlání dna travinami, kožešinami, deskami, bednění • – jámy s postranními výklenky (starší), schůdky • – pohřební komory z kulatiny • • •Mohylník – skupina mohyl (K, Ž, BI) •Průměr – cca 2 m až 15 m. •Výška – cca 20 cm až 2 m •Půdorys – oválný, kruhový, obdélný •Násyp – místní materiál (hlína, kamení) •Hroby – kostrové i žárové Stěbořice kostrový mohylník, 2. pol. 9. stol. 1952–1953, 1955 a 1961 – výzkum Lumíra Jisla – 43 mohyl, 2. pol. 9. stol. •3. Kostelní hřbitovy • • – doklad upevňování křesťanství, bohatý inventář (elity) • – 9. stol: hřbitovy (nekropole) u kostelů se stovkami hrobů • Mikulčice, Pohansko, St. Město • •Pohansko – hřbitov u 1. kostela: 407 H • v areálu velmožského dvorce • • M: 38% Ž: 19% žen, D: 41% 2% neurčených • 90 H – bohatých jedinců • 32 H – ostruhy (5 H i se zbraněmi, 8 jen zbraně) • 47 H – šperky byz.-orient. rázu, 3 H blatnicko-mikulčic. rázu • 50 % – bez milodarů • – jižní předhradí: 200 H ve skupinkách mezi sídlištními objekty • • • • • 1958: výzkum pol. 9. stol. Jednolodní: 18,65 x 7,2 m Hroby spojené s knížecím prostředím •Mojmír I. – Valy u Mikulčic: H 240 u baziliky (Josef Poulík) • nákončí: muž s praporcem („labaro“) a picí roh • – symboly panovnické moci nebo za atributy • pohanských bohů (Thor a Perun) • •Svatopluka I. – Valy u Mikulčic: H 50/VI u 6. kostela (Zdeněk Klanica) • pozlacené ostruhy, opasek: 30–40letý muž • • – U. Hradiště – „Sady“ hrobka 12/59 Metodějova výšina (Michal Lutovský) • hrobová kaple kostela s křížovou dispozici, muž 45–50 let, dva pozlacené gombíky • okovaná dřevěná rakev vložená do dřevem obložené hrobové komory, obložené • kamennými plotnami, zalitými maltou (stopy malby) • •Hroby v interiérech kostelů – Mikulčice: v bazilice s jezdeckou výbavou (Metodějův s mečem a sekerou?) Křížky •Kouřil, P.: ´2015: Archeologické doklady křesťanství v památkách hmotné kultury 9. až 10 století na Moravě se zaměřením na křížky. In: P. Kouřil, a kol.: Velká Morava a počátky křesťanství. Brno, 102–113. • •I. Závěsné: 1. rovnoramenné (tzv. řeckého typu–crux quadrata): 2. pol. 9. stol. • – typ Dolní Věstonice: plastické okraje • – typ Bernhardsthal: Ukřižovaný v adoračním gestu • • 2. kosočtverečné, olověné: konec 9. – poč. 10. stol. • – typ Velké Bílovice • – typ Mutěnice • – typ Windegg • •II. Procesní – s trnem • •Složení – totožné, jedna dílna, zakázková výroba • typ Dolní Věstonice typ Bernhardsthal typ Velké Bílovice typ Windeg typ Mutěnice • •Milodary – předměty úmyslně uložené do hrobu z náboženských nebo magických účelů • (např. ostruhy uložené do hrobu jinde než by měly být: u lebky) •Dokladové předměty – předměty, které se dostaly do hrobu bez zvláštního záměru (součásti oděvu) •Předměty masového výskytu – nádoby, vědro, nože, srpy • •Mužské hroby – zbraně (militaria): meče, sekery (bradatice), kopí, šipky, nože • – jezdecká výstroj: uzdění (udidlo aj.), ostruhy, třmeny, udidla, • – užitkové předměty: vědérka, srpy, ocílky, křesací kameny, brousky • •Ženské hroby – podunajský šperk: jednoduchý, drátěný • – šperk veligradskeho typu: byzantsko–orientálního charakteru • náhrdelníky, kaptorgy, gombíky, drobné předměty • •Dětské hroby – zbraně: příslušnosti k vyšší bojovnické vrstvě, prestižní postavení • – šperky: „posmrtná svatba“ (symbolická svatba neprovdané dívky) • – rolničky či skleněné gombíky • Užitkové předměty • Ozdoby – náušnice, náhrdelníky, závěsky, prsteny, čelenky, jehlice • • Součásti oděvu – gombíky, knoflíky, garnitury opasků, rolničky • •Toaletní potřeby – 1. hřebeny: trojdílné s postranními lištami a bronzovými nýty • – 2. břitvy: obyčejné nože • • Drobné nástroje a domácí potřeby – 1. přesleny: hliněné, kamenné • – 2. jehly a háčky: železné • – 3. jehelníčky: bronzové válečky • – 4. nůžky, srpy: ocelový plech • – 5. ocílky a křesadla: lyrovité tvary, k rozdělávání ohně • – 6. srpy: plechové, k sečení píce pro koně • • • • • • •Velmožské a bojovnické hroby: • • opasky – odznak vyššího sociálního postavení (statusový symbol) • – sloužily k zavěšení meče • – pásové garnitury: přezky: obdélné tvary, plochá destička • průvlečky: kruhové, oválné, obdélníkové • nákončí: protáhlý, obdélný tvar, 1 až 2 nýty • – závěsy meče: křížové – předvelkomoravské: 8. stol. • trojlisté – velkomor. 9. stol., typ Závada 9.–10. stol., typ Marsum (k. 9.–poč. 10. st.) • Modrá u Velehradu 1. třetina 9. st. Mečové závěsy s trojlistým kováním z karolínských iluminací s panovníky (1–3), rekonstrukce (4) Karolínské meče: Tzv. Karolinský“ meč v „Stuttgartském žaltáři“, kol. 830. •Původ – 8 . – 9. stol.: importy z Porýní, tzv. svářková ocel (damasková) – sečná zbraň, hrobový milodar, statusový předmět materializované vyjádřeni všech forem kapitálu – 903: rafelstettenská celní statuta: zákaz vývozu, domácí výroba (?) •Výzdoba – vzácná, tauzování (St. Město: H 290 – křížek), značky •Morfologie – čepel, rukojeť, příčka, hlavice • kopí s křidélky: západního původu (symbol válečné elity), cca 40 cm, • 8/9. – 10/11 stol. (Podunají) • bojová a lovecká (masivnější) • Mikulčice-Klášteřisko, Hradec n. Moravicí: • damasková ocel (importy) • • vědérka – dřevěná s železným kováním: železné obruče, rukojeti • – v. 10 až 25/30 cm, průměr 11 až 20 cm (některá jsou nápadně nízká) • – válcová, kónická, oválná • •Sekery – od 7. – 8. stol.: zbraně (v bojovnických hrobech): • franciska – vrhací sekera (západní) • bradatice – bojová sekera (východní) • – řemeslnické nástroje (Hrubý, Bartošková) • •Ostruhy a třmeny – součást jezdecké výstroje http://ff.ujep.cz/velimsky/cs_1_1/01CS/as156.jpg Šperk náušnice • L. Niederle – 1933: stříbrné a zlaté náušnice označil za šperk byzantsko-orientálního charakteru • • J. Eisner – 1947: vyčlenil šperk podunajského původu • počátky spojoval s Avary • • V. Hrubý – 1955: převzal rozdělení při datování nálezů ze Starého města • pohřebiště a kostel Na valách (počátky: 1. p. 9. stol., stavba kostela kolem 900)) • nálezy opřel o malty v hrobech: starší bez malty, mladší s maltou • •B. Dostál – 1965: pro byzantsko-orientální šperk navrhl název veligradský podle místa výskytu (Veligrad-St. Město • – 1966: typologie: a) podunajský šperk (lidový) • b) byzantsko-orientální (honosné importy): • bubínkové, košíčkové, sloupečkové, lunicové, hrozníčkové • • Hrozníčkové Bubínkové Košíčkové Sloupečkové Lunicové Hrozníčkové Bubínkové Košíčkové Sloupečkové Lunicové řetízkové •Knoflíky – 1. skleněné s drátěným očkem, pol. 9. – poč. 10. stol. • – 2. kovové: ze dvou částí z lisovaného plechu – gombíky • párová šatní spínadla: v hrobě u klíčních kostí • rytá výzdoba, granulace, filigrán, puncování aj. •Z. Klanica: 6 skupin – zlaté, pozlacené, stříbrné, mědené, skleněné, aj. •S ptačími motivy – u nás celkem 3 figurálně zdobené • Mikulčice - u baziliky, Klášteřisko, Kostelisko •Spojovány – s ozdobami saltovo – majacké kultury •Analogie – na Krymu, sv. Černomoří, Kavkaz, střední Asie • – mohylové hroby v povodí řeky Kubáň • – okolí města Majkop • (částečně vyloupeny) gombik_serial_stripky_archeologie_denik-380 Sokgombz Sokgombr Povelkomoravský šperk s animálními motivy. Motivy typické pro tzv. pražskou dílnu: Náušnice: 1–2, 5, 7 Perly: 4, 6, 9 Kaptogry s animálními motivy: 3, 8 Praha – Lumbeho zahrada (1, 7) Stará Kouřim (2–4); Vyrava (5 – ?; Čistěves (6 – depot); Libice n. Cidlinou (8); Praha – Václavské nám, Adria (9). Zlato (3, 5) a stříbro. Boháčová, I. – Profantová, N., 2014: Čechy a Velká Morava – svědectví archeologie. In: P. Kouřil (ed.), Velká Morava a počátky křesťanství, Brno, 134–144, obr. 3 Středohradištní (velkomoravská) keramika 8./9. až první pol. 10. stol. •8./9. stol. – technologicky i výzdobně navazuje na keramiku podunajských tradic • – regionální diferenciace hrnčířské výroby (technologie, profilace a výzdoba) • – v centrech přechod od podomácké k řemeslné (sériové) produkci • •Blučinská keramika – starší stupeň: 1. pol. 9. stol. (lokální varianty) • název: J. Poulík (blučinský typ) • základní tvar: vejčitý hrnec, strmá vlnice, obvodové rýhy • Pohansko: B. Dostál (I.. skupina), J. Macháček (B. okruh) • Uherské Hradiště: L. Galuška (1. typ ze tří) • • – mladší: 2. pol. 9. stol., • sériová výroba v dílnách: centralizace, specializace • J. Poulík: na území Staré Moravy rozlišil podle lokálních ker. Okruhů tři kmenové oblasti • dnes: keramické okruhy neodráží kmenovou diferenciaci, ale rozsah distribuce výrobků • – pomoravská: soudkovitý hrnec, jednoduchá vlnice, rýhy, ojediněle vpichy, písčité těsto • V. Hrubý, L. Galuška: keramika staroměstsko-uherskohradišťské aglomerace • rozsah: střední Pomoraví ke Kroměříži, Holešovu, Přerovu (sev. Chřiby a Ždánický les) • na východě k Bratislavské (Devínské) bráně a do Pováží, na jihu k Dyji • • – dolnověstonická: vývalkovitě odsazená výduť: žlábky a vývalky (žebra) • rozsah: od Pavlovských vrhů po Brněnsko, Znojemsko • jde o hranici mezi znojemsko-brněnským a olomouckým údělem 11.–12. stol. • • – mikulčická: „keramika s kalichovitými prožlabenými okraji“ (J. Poulíka), „josefovský typ“ (Č. Stani) • vyčlenil J. Macháček a M. Mazuch • rozsah: dolní tok Dyje a Moravy s centry v Mikulčicích a na Pohansku u Břeclavi. • Importy: na Olomoucko (ol. hrad), Brněnsko (Líšeň) a Znojemsko (Kramolín) • • Keramika antických tvarů – 9. stol.: liší se materiálově i technologicky • – oranžově vypálená, vytáčená na kruhu • – amforky, džbánky, láhve, čutory • – dříve: byzantský původ • • • • • • • • • Velkomoravská hradiště •Nejvýznamnější centra – navazovala na předvelkomoravská opevněná centra • – základním článkem byly jednotlivé hradské obce • – centra sídelních komor spádové oblasti: členěná podle geografické polohy, velikosti, funkce • fortifikace: mohutný opevňovací systém: odráží vysoký stupeň organizace společnosti • – sídla nositelů politické moci: Mikulčice, Staré Město, Pohansko u Břeclavi • •2. Výšinná – na ostrožnách a vrcholech kopců: Brno-Líšeň, Zelená Hora, Znojmo-sv. Hypolit, Osvětimany, Mařín • a) na okraji sídelních oblastí: Brno-Líšeň, Znojmo, Gars-Thunau • rozloha: cca 4 ha, vnitřně členěná s dlouhodobým osídlením • b) na malých strmých ostrožnách do 1 ha: Zelená Hora • •1. Nížinná – v nivách řek: Mikulčice, Staré Město-Uherské Hradiště, Břeclav-Pohansko, Strachotín, Rajhrad • – skupina nížinných lokalit 13 – 28 ha s velmožským dvorcem uvnitř • – hospodářská a správní střediska státu a útočiště • – velmožské dvorce: nový typ sídlištní struktury srovnávané s karolínskými curtis, opevnění: palisáda • členění: obytná část (palác), sakrální (kostel) a hospodářská (dílenské okrsky) • Pohansko, Nejdek, Strachotín, Ducové • tři řady kůlů (lícová strana) původní terén Jílová vyrovnávka Kamenná podezdívka čelní zeď dřevo-zemní jádro rub dřevěné stěny hradby • Železářství • • • 1. severní Morava: Želechovice: 8. – poč. 9. stol. • (typ Želechovice) • • 2. Moravský kras: 16 hutí z 8 – 11. stol. • 2 typy pecí: • a) s tenkou hrudí (typ Imola) • b) nadzemní šachtová (typ Nemesker) • • 3. střední Čechy: Třebovle – Broučkov u Kolína • nález 1893 (+ další 4) • (doklad přenosu technologie • vyroby z Moravy do stř. Čech) • •Polsko: Moczydlnica Klasztorna (9. – 10. stol.) • analogické pece (typologicky i prům. nístěje • 0,5 m) • • • • •Základní typy raně středověkých pecí: • a – pec typu Želechovice: 8.– poč. 10. stol. b – pec s tenkou hrudí: 8.– poč. 10. stol. c – samostatná šachtová pec: konec 10.–11. stol. d – šachtová pec se zahloubenou nístějí: konec 10.–11. stol. Sekerovité hřivny •Čechy – zcela chybí (jediná ze sídliště v Miskovicích – Hořanech u Kutné Hory) •Morava – přes 700 ks. (v 90. letech); dříve spojovány s útoky Maďarů, dnes ekonomika • – depoty z hřiven: Mikulčice IV, Staré Zámky II, St. město II a III Pohansko (75) • – nálezy i ze sídlištních objektů a vrstev (Mikulčice-Valy (314 ks.) •Slovensko – D. Bialeková: výskyt od konce 8. do začátku 10. stol. (rozlišila 3 typy: I až III) •Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Slovinsko (v říčním korytu řeky Lublanice) •Skandinávie – Norsko, Dánsko • •Příčiny ukládání – majetek ukrytý před nebezpečím nebo kvůli vojenské či politické krizi • – funkce: jednoznačně nezodpovězena, na VM předmincovní platidlo • – B. Novotný pokládal deponování za doklad agrárního kultu • – F. Curta: daně odváděné obyvatelstvem do centra • •Bořivoj Dostál – směnný ekvivalent vedle lněných šátečků (Ibrahim Ibn Jakúb: 10 za jeden peníz (kinšár) – denár?) • – forma symbolického předmincovního platidla na VM (4 typy) • – přepočítal hodnotu hřivny vůči jiným komoditám: • • Hřivna: 3,7 libry železa = 1,5 denárů = 15 slepic = pšenice pro člověka na 45 dní = ječmen pro koně na 60 dní • Sekerovité hřivny •Slovensko: Bíňa, Pobedim, Bojná, Pružina, • Gajary-pustina, Vrablicovo, Kúty •Morava: Pohansko, •3 skupiny: 200 – 700g • 80 – 120g • 60 – 80g hrivny+pobedim Pobedim 8 426413_10150640700102347_669457346_8789549_1846936043_n Hradisko Pružina (9/10. stol.) bojna%CC%81 Mikulčice – Valy: Situační plán aglomerace: 1 – SZ brána předhradí; 2 – Z brána akropole; 3 – SV brána akropole; 4 – příkop mezi předhradím a akropolí; 5 – příkop jižně od baziliky; 6 – příkop mezi bazilikou a „palácem“; 7 – palisádové ohrazení u baziliky (3. kostel); 8 – stopy palisád nebo plotů u „paláce“; 9 – cesta a palisáda kolem 4. kostela; 10 – průběh zaniklých říčních ramen; 11 – opevněni; 12 – brána; 13 – most; 14 – příkop; 15 – ohrazení; 16 – pohřebiště, skupina hrobů; 17 – prozkoumaná plocha; 18 – terénní hrana; 19 – zavedené číslování kostelů. palác šperkařská dílna akropole předhradí bazilika Rombické šipky (nomádské) Maďaři •6.stol.: nomádské polousedlé obyvatelstvo: ze stř. Uralu k jihu do stepí jižního Zauralí • •Pol. 8. stol. – z jižního Uralu vyhnání Pečeněhy do dolního Povolží v sousedství Chazarů • – osamostatnění protomaďarského etnika od západoturkického chazarského kaganátu • dokládají: kočovnické komplexy pozdněkuštarenkovsko-karakupovského typu: • Sineglazovo (mohylník, 1908), Ujelce, Lagerevo, Karanajevo • •Poč. 9. stol. – posun do oblasti vých. od dolního Donu a Dněstru do tzv. Levedie • Konstantin Porfyrogenetos: podle uherského vůdce Levediho • Geograf Bavorský: nazývá je Ungare a zemi Magna Ungaria • •Pol. 9. stol. – posun do prostoru severně od Černého moře: tzv. Atelkuzu: Meziříčí mezi Dněprem a Dněstrem •902 – Moravané odrazili maďarský útok •904 – likvidace maďarských vyjednavačů vůdce Kusala v Bavorsku •905/6 – bitva v okolí Nitry (?) •907 – bitva u Bratislavy Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Staromaďarské nálezy Čechy, Morava •Kování – Litoměřicko: největší kolekce staromaďarských kování na sever od Karpatské kotliny (67 ks) • kování nemají analogie (kování držadla kožených tašek) • – Rubín u Podbořan, Tismice •Kostěné předměty – Budeč: kostěné obložení reflexního luku (obr. 7/13) • Libice: chránič dírek sedla (obr. 7/11) •Třmen – Kolín: s dolů prohnutým stupátkem char. pro měkkou obuv nomádů •Udidlo, korál – Stavenice u Olomouce •Šavle – Nemilany u Olomouce (poč. 10. stol.), Mikulčice •Šipka s rozeklaným ostřím – Pohansko u Břeclavi - Lesní školka •Šipky reflexního luku – Mikulčice (80 ks.), Staré Zámky u Líšně, Hradec u Němětic • – Pohansko: ve velmožském dvorci pohřbeni muži s válečnými zraněními: • H 20 : muž s 2 rombickými šipkami u klíční kosti a v pánvi • H 275: nartex kostela: muž s rombickou šipkou v hrudníku • – doklad maďarských nájezdů na Velkou Moravu • • •Olomouc – 8./9. stol.: přesun centra po zániku Povelu (předhradí fungovalo do pol. 9. stol.): • expanze mojmírovské Moravy, kontrola obchodních cest a železářských středisek • – Olomoucký kopec: nad soutokem Moravy a Bystřice • akropole na Václavském navrší (1,4 ha), Předhradí (10,3 ha) na Petrském nám. • – Petrské - tzv. Předhradí: 1. pol. 9. stol.: nejstarší osídlení na Biskupském nám. a Křížkovského ul. • dvorec: palisáda, obilnice (dávky), bradatice, šperky • keramika s kalichovitými okraji (podobná mikulčické) • kostel (?): židovská malta, viráže, střešní krytina, hroby • 1141: románský dvorec olomouckých biskupů • translace od sv. Petra ke sv. Václavu • – Václavské: akropole: konec 9. stol.: hlinitokamenný val, uvnitř a pod: velkomor. střepy, nálezy • vně: 18 H (v jednom deltoidní šipka) z 1. pol. 10. stol. • palác: zahloubený suterén s prkennou podlahou • 10,5 × 8 m, hl. 2,5 m (u katedrály) • 2. pol. 10. stol.: skořepinové opevnění s čelní i zadní kamennou plentou • – Michalské, Blažejské: nálezy středohradištní keramiky • – další nálezy na území města: Pekařská ul. (13 H), Horní nám., Ostružnická ul. • Olomouc. A – Michalské návrší; B – Petrské návrší (Předhradí); C – Václavské návrší; D – lokační město. Červen: rozsah hradiště, šipkou označena brána. 1 – kostel sv. Petra; 2 – kostel Panny Marie; 3 – kostel sv. Michala; 4 – kostel sv. Blažeje a náměstí; 5 – šrafovaně prvotní osídlení (dvorec) 6 – řemeslnicko-kupecké podhradí: 2. p. 10. st.; 7 – Sokolská ulice; 8 – pohřebiště v Tereziánské zbrojnici (13 H); 9 – pohřebiště ve Wurmově ulici (5 H); 10 – pohřebiště v tzv. kočárovnách; 11 – pohřebiště na Horním nám (u sloupu) 12 – pohřebiště na Hornim nám. (u kašny); 13 – pohřebiště (?) v Ostružnické ulici; 14 – pohřebiště v Pekařské ulici. akropole předhradí Středověké město Olomouc – Nemilany 1 „Na kopci“ • 1999: kostrové pohřebiště a osada z 9.- 10. stol. • 54 H + 3 koňské • •Meč – H 41: ze svářkového damasku • nápis: +UlFBeRHt+) • – na pravém boku mladého muže ve • vydřevené hrobové jámě • (3,6 x 2 x 1,5 m, Z–V) • Milodary – nůž, dřevěné vědro, vaječné skořápky • Původ – porýnské dílny • •Šavle – H 64: u pravé ruky mladého muže • vé vydřevené komoře • (3,3x1,9x1,1 m, Z–V) •Milodary – hrot kopí (dolů), nůž, kosti kura dom. •Původ: prostředí JV Evropy • •(podobné – Pečeněhové či Bulhaři)