Základy archeologie 7. Mladší a pozdní doba kamenná, význam zemědělství a charakteristika, tzv. neolitická revoluce. Mladší doba kamenná Neolit: neos – nový, lithos – kámen • •Tzv. neolitická revoluce – předpokládá náhlou změnu způsobu života, kdy kořistnický lov a sběr nahradila • zemědělsko-dobytkářská ekonomika. • – inovace se šířily z Předního východu • •James Henry Brestead – název • (1865–1935) – americký archeolog a egyptolog • – přednášel na univerzitě v Chicagu • •Gordon Childe – australský archeolog • (1882–1957) – profesor archeologie v Edinburgu a Oxfordu • – 1946: ředitel Archeologického Institutu v Londýně • – 1936: „ The Man makes himself“. • – 3 revoluce: neolitická, městská a industriální • • Tzv. Úrodný půlměsíc (Fertile Crescent) Levanta ve vých. Středomoří: – Sinaj v Egyptě – Izrael – Palestina a Libanon – Jordánsko a Sýrie Horní Mezopotámie a Anatolie: – jv. Turecko Mezopotámie (střední a dolní): – Írán a Irák – dolní tok Eufratu a Tigridu Šíření neolitické kultury • •1. Teorie „démické difůze“ – 80. léta: A. J. Ammerman a L. L. Cavalli-Sforza • – pronikání populace z Předního východu 2 směry: • a) podél pobřeží Středozemního moře k Atlantiku • b) přes Balkán až do střední a západní Evropy. • • migrační původ – fyzické šíření obyvatelstva s hotovou kulturou do Evropy • domácí původ – tzv. substrátová teorie předpokládá styk neolitců s domácími mezolitci • •2. Teorie „kulturní difůze“ – 80. léta: R. Dennel • – nešlo o pochod obyvatelstva, ale o infiltraci kulturních znalostí mezolitickými populacemi • – zemědělství se šířilo jako kulturní znalost • •Dnes – odklon od tradičních teorií: místo masové kolonizace postup malých skupinek neolitických obyvatel • – vznik středoevropského neolitu z místního mezolitu • Neolitické inovace • •Přechod lovecko-sběračských populací k výrobnímu hospodářství: zemědělství a pěstování zvířat •Osvojení technologických a výrobních návyků: neolithic packet (neolitický balíček): • • 1. domestikace obilovin – Ohalo II v Izraeli: 23 tis. př. n. l. drcení divokého ječmene a pšenice • 2. domestikace zvířat – v počátečním období prokazatelně nedoložena • 3. výroba keramiky – technologie známa od středního paleolitu: Věstonická Venuše (aurignacien) • 4. výroba broušených nástrojů – technologie známa v gravettienu: Willendorf, Pavlov (retušéry aj.) • 5. sedentarismus (usedlý způsob života) – Jericho, Göbekli Tepe (Jordánsko, Turecko): 10. tis. př. n. l. • •Většina technologických inovací byla známa před vznikem zemědělství, a proto byla odmítnuta klasická • představa o neolitické revoluci, jako době radikálních změn. 20000 BC Göbekli Tepe Ohalo II Inovace – 20 – 10 tis. př. n. l.: lety lidé přešli od lovu zvěře a sběru rostlin k domácímu chovu a pěstování Domestikace – zdomácnění: z lat. domesticus (patřící k domu: lat. domus) – proces přeměny planých forem rostlin na kulturní se odehrál na několika různých místech – u všech hlavních plodin byla dovršena před 4 tisíci lety n157 Přírodní kontext • •Enviromentální změny – v pleistocénu: období mezi mezolitem a mladším chalkolitem • – 16 tis. př. n. l.: v oblasti Předního východu globální oteplení: • • 1. oteplení: po 15 000 – nepřineslo výraznější změny • 2. oteplení: 12500 až 10 500 – intenzifikace lovu a diverzifikace společnosti • Natufien: trvalá sídla • Mezopotámie: kruhové svatyně • subsaharská oblast: keramika • stř. + sev. Evropa: lovecká tradice • 1. ochlazení: 10 500 až 9 500 • 3. oteplení: 9 500 až 6 500 – Přední východ: kultury keramického neolitu • stř. + sev. Evropa: mezolit • Shubayqa v Jordánsku •2012 – 2015: archeologický výzkum univerzity v Kodani na lokalitě Shubayqa natufské kultury v • Černé poušti sv. Jordánsku: sídliště obývané 14.600 – 11.600 př. n. l. • •2018: v americkém časopise Proceedings of the National Academy of Scienes publikovány • výsledky archeobotanických analýz University College London, které dokazují, že první • „chléb“ se začal konzumovat před více než 14400 lety • •Chléb – nález 24 zuhelnatělých drobků z nekvašené placky (bread-like product) upečené na • rozžhaveném kameni • – složení: voda a mouka z drcených plodů ječmene, jednozrnné pšenice, ovsa a vodní rostliny • kamyšníku jižního (Bolboschoenus glaucus) Shubayqa v Jordánsku (14400 př. n. l. – první „chléb“) Špalda Triticum spelta •Druh obilniny příbuzný pšenici. • •Nutriční hodnota (obsah živin): • – ve 194 g je 246 kal. • • Sacharidy (karbohydráty): 51 g • Vláknina: 7,6 g • Bílkoviny: 10,6 g • Tuky: 1,7 g • Mangan: 106% (denní dávky) • Fosfor: 29% •Vitamin B3 (Niacin): 25% •Hořčík: 24% •Zinek: 22% •Železo: 18% d •Malé množství: Ca, Se, vitamíny B1, • B6, E, A • Domestikace zvířat • •Postup – domestikace probíhala v několika geograficky vzdálených centrech: • 1. Přední východ – domácí tauroidní skot, prase domácí, ovce a kozy • 2. Arabský poloostrov a sv. Afrika – velbloudi dromedáři • 3. Sev. Afrika – osel domácí, tauroidní skot, husa velká (i Evropa a husa labutí – Dálný východ • 4. Eurasie – ve stepích domestikován kůň • 5. Indie – zeboidní skot (plemena zebu s hrbem typická pro subtropy a tropy) a buvol • 6. Jv. Asie – kur domácí • 7. Pyrenejský poloostrov – králík • 8. Amerika – krocan a kachna pižmová • •Evropa – zdrojovou oblastí byl Př. východ: oblast Úrodného půlměsíce od údolí Nilu po bývalou Mezopotámii • •Polytopická domestikace – domestikace na více místech nezávisle: kachna domácí, prase (v jv. Asii i záp. Eurasii) •Monofyletický původ – pochází z jednoho druhu: pes – dříve se uvažovalo se o genetickém podílu šakala •Plyfyletický původ – vznik zvíce poddruhů: – pes, prasete, skot Příčiny: – zdroj potravy (maso, tuk, vejce, později mléko) – zdroj surovin (kůže, kožešina, vlna, peří, kosti) – zdroj energie (tažné, jezdecké) – ostatní využití (společník člověka) Sekundární produkty – produkty poskytované zvířaty za jejich života antemortální: využitelné před porážkou: mléko, vlna, pracovní síla (k tahu, k jízdě) postmortální: využitelné po porážce: maso, kůže, tuk aj. Počátky domestikace 15.000 př. n. l. Centra: Asie: pes, ovce, kůň, skot, prase, velbloud, buvol, jak, kur, holub, kachna, husa Evropa: pes, ovce, prase, koza, skot, kůň, kachna, holub, králík, včela Afrika: osel, pes, kočka, perlička, včela Amerika: lama, pes, krocan, kachna, morče, kapybara • Pes – domestikován z vlka na konci paleolitu a v mezolitu • – určitá forma mohla doprovázet mezolittce v době, • kdy k nám pronikalo zemědělství • – u nás zatím nedoložen • – pozůstatky ze sídliště st. Gravettienu v Předmostí na Moravě (29,5 – 31,5 tis. př. n. l.) • – další nálezy z Altaje • •Ovce a kozy – neměly v Evropě divoké předky, což je důkaz importu z Předního východu • •Divoký kůň – v mezolitu se u nás vyskytoval docela hojně (nálezy ze Smolína) • – populace přežívaly z konce posledního würmského glaciálu a raného holocénu • v otevřených stepních ekosystémech • •Ochočený kůň – 2. pol. 5. tis.: domestikován na pomezí Asie a Evropy • – konec 3. tis.: doložen na sídlištích lidu zvoncovitých pohárů • – sloužil k tahu a jízdě (boj, lov) • • Vlk (Canis lupus) Pratur Tur domácí Prase divoké Prase domácí Koza bezoárová Koza domácí Vznik neolitu •2 okruhy problémů: • • 1. Vznik zemědělství – přechod od sběračství k domestikaci rostlin a zvířat došlo v oblasti Levanty (Libanon) • pobřežní oblasti: pěstování plodin, pouštní a hornaté oblasti: pastevectví • – domestikace obilovin: pšenice jednozrnka sz. Anatolie až Balkán, jv. Asie • divoký předchůdce pšenice dvouzrnky jv. Turecko (10 tis.) • Ječmen, hrách, vikev, čočka, cizrna, len - jz. + sev. Anatolie • – domestikace zvířat: selekce a izolace divoce žijících druhů: tur, kanec, koza, ovce (Zawi Chemi Schanidar: 9. tis.) • – výroba artefaktů a textilu: zrnotěrky a kamenné drtiče, srpové čepele, textilní závaží • – usedlý způsob života: před vynálezem zemědělství, kult předků (neustálený ritus) • •2. Šíření neolitických kultur – z Anatolie přes Balkán do přímořských oblastí Evropy (cca 7. tis. Př. n. l) • – Evropa a Asie nebyly zpočátku odděleny Bosporem • – nositelé: menší skupiny, které osídlily centrální Anatolii, Egeidu a Balkán • – Řecko: přechod k předkeramickému neolitu: 7050 až 6350 (figurky, jeskyně Franchti - vých. Peloponés) • – v mladším období staršího neolitu osídleny rovinny Thesálie: 6000 až 6500 př. n. l. • – Makedonie: kultura Sesklo (Nea Nikomedea) • Geografický kontext •Evropský kontinent – rozdělen na 2 kulturně odlišné oblasti: • •a) Přímořskou – Středozemní, Severní a Baltské moře, Atlantik, Černomoří (pobřežní plavba) • – impulzy nového způsobu obživy vycházely z Anatolie a šířily se do egejské oblasti a Černomoří • – nálezy: z jeskyní a skalních převisů již. Itálie, Francie a Iberského pol, (cca 6. tis. – příležitostné úkryty) • – zvýšení mořské hladiny: od posledního zalednění o 100-120 m a okolo r. 6000 dosáhla dnešní úrovně • (s Evropou pův. spojeny: Egejské a Britské ostrovy, Malá Asie (Bospor), Jutský pol. se Skandinávií) • •b) Vnitrozemskou – přes Balkán do Karpatské kotliny • – osou šíření byly velké řeky: na sever – Dunaj, Tisa, Morava, Visla Odra • na západ – Labe, Rýn (Pařížská kotlina) • na východ – k Dněpru • – vlivem oteplení byla krajina i klima velmi příznivé: dobře prostupné listnaté lesy s převahou dubů (lov) • šíření zemědělského osídlení: vypalování lesa mezolitiky • Neolitizace • •Postup – nerovnoměrný: v různých regionech se uplatnily odlišné formy •Sev. Evropa – 5 až 4. tis. př. n. l.: v Německu a Dánsku v mezolitické (kultura Ertebølle) se občas objevilo domácí zvíře • získané obchodem z jižnějších plně neolitizovaných oblastí •Některé oblasti Alp a Ukrajiny – počátek neolitu: dominoval lov nad chovem •Střední Evropa a ČR – skoková změna mezi mezolitem a neolitem: v kultuře s lineární keramikou převládal chov nad lovem • – 4/3 tis.: v kultuře lengyelské se míra lovu zvýšila (podobně: Ň, R, M a S) • •1. etapa – zakládání stanic vedlo ke vzniku izolovaných ostrůvků osídlení • •2. etapa – vytváření větších kulturních celků na širším území • – v Evropě pokračoval stejný model jako dříve v Anatolii, Egidě, Balkáně a Karpatské kotlině • •Antropologický model – postup genetických změn (DNA) od jihovýchodu k severozápadu • – podíl původního obyvatelstva a nově příchozích • kontinent: stř. neolit – cca 20 %, pobřeží – 10 % • • Molekulární genetika •Analýzy DNA – tým německých a britských genetiků provedl genovou analýzu 24 koster nejstarších • zemědělců z období 8. – 7. tis. př. n. l. z Německa, Rakouska a Maďarska a výsledky • porovnal s 35ti tisíci vzorky DNA současných Evropanů • •Výsledky – pouze v šesti vzorcích byly zjištěny sekvence linie N1a, která je typická pro zemědělské • populace z Předního Východu, tj. vliv prvních zemědělců byl malý • • – nově příchozí obyvatelstvo tvořily malé skupinky mužů-zemědělců, kteří měli potomky • místními mezolitkami (malá podobnost mitochondriální DNA – dědičnost po mateřské linii) • • Haak W. et. al.: Ancient DNA from the first European farmers in 7500-year-old Neolithic sites, • Science 310, 2005, 1016-1018. • •Analýzy v ČR – genetický výzkum řešil otázku podílu domácí populace lovců-sběračů na procesu • neolitizace, tj. jaký byl jejich fyzický podíl • • – DNA byla získána z krevních vzorků 180 mužů z 6ti lokalit • (Klatovy, Písek, Jindřichův Hradec, Třebíč, Vyškov, Vsetín) • •Výsledek – 1. 4/5 dnešních obyvatel Čech a Moravy (85 %) má své předky v mužské linii z období • mladšího či pozdního paleolitu (domácí kořeny) • • 2. přibližně 15 % je přímých potomků zemědělců z Předního východu • • Kráčmarová-Bruchová-Černý-Brdička: Podíl „paleolitických“ versus „neolitických“ haploskupin Y • chromozomu Y české populace, AR 2006, roč. 58, seš. 2, 237 an. •Starý neolit: 6000 až 5300 • – kultura lineární keramiky (LnK) • •Střední neolit: 5300 až 4800 • – šárecký stupeň LnK • – kultura s vypíchanou keramikou (VK) • – bukovohorská kultura • – želiezovský typ • •Mladý neolit: 4800 až 4200 • – kultura lengyelská (lengyelský kulturní okruh) • – lužianská skupina (slovenská) • – kultura s moravskou malovanou keramikou (MMK) • Periodizace n101a Kultura lineární keramiky 5600 - 4900 př. n. l. Linienbandkeramik (LBK), GB - Linear Pottery Culture •2 větve, které se vyvíjely samostatně: • • 1. východní LnK – hlavní proud směřoval ze Zadunají přes Moravu do středního Poodří • – ústředí v Potisí, kde vznikla řada lokálních skupin (souhrnně nazvány Alföldská Lnk) • • 2. západní LnK – jádro rozšíření: střední Podunají od Balatonu až po střední Porýní • – střední Čechy a Porýní zůstávají ve starším období izolované • – osídlení: v nejstarším období je řídké, převažuje keramika hrubých tvarů • • Mare Zápotocká – 1998: „ první vlna neolitických kolonistů osídlila celou střední Evropu od jihovýchodního • Slovenska až k Rýnu s neuvěřitelnou rychlostí, možno říci během jednoho století.“ • • Klasická lineární keramika 5450 – 5050 př. n. l. • •Počátky – nejstarší dendrodatum: studna v Mohelnici: 5450 př. n. l. • pohřebiště ve Vedrovicích: 5300 př. n. l. • z Rakouska: 5600 – 5400 př. n. l. • •Morava – neolitický lid přichází od jihovýchodu z Podunají a postupuje přes Pomoraví do úrodných nížin Labe • – nejdříve obsazovány nejúrodnější níže položené oblasti do 300 m. n. m. u vodních toků na mírných svazích • – nejstarší osady: Žopy u Kroměříže, Mohelnice • •Čechy – řídké osídlení enklávového (izolovaného) charakteru, i tam, kde nebyly nejvhodnější podmínky (Plzeňsko) • – tzv. misionářské stanice: nástupiště osidlování regionů (trvání: 300-400 let) • – nešlo o plošnou neolitizaci, jak dříve předpokládal B. Soudský • – nejstarší osady: Litice (Plzeňsko), Holohlavy (vých. Č), Nové Dvory (KH) Periodizace LnK •E. Neústupný – 5 stupňů: I – V (1956) • •B. Soudský – 3 stupně: 1. starší: I + II • 2. střední: III • 3. mladší: IV + V • •Rudolf Tichý – 3 fáze: 1. starší: Ia: križsko-volutová (Žopy) • Ib: amforovité tvary • 2. mladší: Iia: kulovité nádoby (notové značky) • Iib: bombovité tvary • 3. nejmladší+ pozdní fáze: III. – tzv. šárecký stupeň • •Juraj Pavúk – 3 stupně: 1. starší: horizont Nitra, Bíňa, Hurbanovo • 2. lineární: I-III • 3. želiezovská skupina: I-III • •Ivan Pavlů a Marie Zápatocká – 4 stupně: 1. starší: I a-c • 2. střední: I/II, IIa-c • 3. mladší: IIIa-b • 4. pozdní: III/IV, IV a-b Sídelní objekty •Starší sídliště – 2 až 4 domy, hospodářské objekty • – domy: subtilnější konstrukce s trojicí větších kůlů na přechodu střední a severní části • •Mladší sídliště – Čechy: osady nejsou fortifikované • – osídlení houstne a stoupá počet sídlišť ve výšinných polohách • – stovky agrárních osad v úrodných nížinách u vodních toků • – mladší domy: kůlové konstrukce z 5ti řad kůlů • 3 středové řady nesly střechu (vnitřní příčky • délka: 20 až 40 m • šířka: 5 až 10 m • orientace: S – J, SZ – JV • vchod: z jižní strany (zahuštění kůlů – patro) • přístavky: ze severní strany Tzv. dlouhý dům • • •Vnitřní členění domů – 3 části s odlišnou funkcí: obytná, skladovací, výrobní • •Rozšíření – typ domu přetrvává až do mladšího období kultury s vypíchanou keramikou • – mladší domy lengyelské kultury jsou v Čechách vzácné a nepříliš dobře poznané • (menší jedno- až trojřadé kůlové objekty trapezoidního půdorysu) • •Hliníky – dlouhé jámy podél domu: zdroj hlíny k omazávce stěn a výrobě keramiky • – druhotně využívané jako odpadní jámy imagesCANU6WJ4 Sídliště •Bylany – více než 100 dlouhých domů (d. až 45 m), pšenice, skot • •Mohelnice – 20 domů, d. 13 až 24 m (zdvojení základových žlabů na západní straně ) • – vchodové přístřešky (předsíň) • – studna hl. 5 m se čtvercovým dřevěným roubením • – pece a ohniště • •Vedrovice – 10 domů • •Přáslavice-Kocourovec – „Na širokém“, objeveno 1992, 10-15 ha) • – osada rozdělena na 2 části: • 1. severní polovina: obytný areál • 2. jižní polovina: hospodářský areál Pohřbívání •Ritus – kostrový: vždy ve skrčené poloze (žárové hroby pouze z Německa: Bavorsko po Rýn) • – žárový: u nás až v následné starší vypíchané kultuře •Poloha – kostra na levém boku (2/3 pohřbů) •Orientace – hlavou k V •Zvláštní pohřby – celé kostry či jejich části v sídlištních jamách (i dětské pohřby) • – výjimečně v jeskyních (2 %, Koňská v Moravském Krasu) • •Milodary – 2 až 3 nádoby, ŠI, BI (kopytovité klíny), spondylový šperk • •Čechy – neznáme pohřebiště: pouze samostatné hroby na sídlištích • Třebestovice: v kruhové zásobní jámě pohřbeno 5-6 dětí • •Morava – Vedrovice: výzkum: 1975-1982 Vladimír Ondruš • 100 m od osady „Široká u lesa“ – 96 H • „Za dvorem“ – 8 H • oválné hrobové jámy: na levém boku hlavou k JV Vedrovice cesta-kolin-2010-a-165x140 Způsob obživy •podíl domácích zvířat: není vždy převažující • •sběr a lov: doplňkové zdroje (převaha lovné zvěře v Nových Dvorech) • •ŠI - čepelovité nástroje štípané ze silicitů (pazourků) • •BI - klíny a sekerky – tendence zvyšování tvarů • •KI - kostěné lžičky ve střením období imagesCA9F2QJL untitled •Broušené kamenné nástroje (BI): • – sekery (ploché), sekeromlaty, kopytovité klíny, diskovité mlaty • – většinou velmi kvalitně broušené • – materiál: amfibolitické břidlice, amfiboly a jemnozrnný krystalový tuff • •Štípaná industrie (ŠI): • – čepelové industrie: srpové čepele, pilky, vrtáky, dlátka, krabadla, drasadla, příčné lichob. šipky aj. • – materiál: baltský pazourek, pruhovaný rohovec (plattensilex), křemence - tušimický, bečovský, skršínský aj. • – technologie: čepele odbíjeny z jader • – na srpových čepelích naleštění pracovní hrany kyselinou křemičitou ze stonků žatých plodin (skládané ostří) • •Spondylové šperky: • – závěsky různého tvaru: terčovité, pravoúhlé, dvojkřídlé, trubičky • •Kostěná a parohová industrie (KPI): • – lopatky, šídla, dláta, retušéry, hrnčířské špachtle, mlaty, pouzdra a topůrka sekerek • neolit-nastroje Keramika •Tvary – 3 základní skupiny: 1. polokulovité nádoby s esovitým okrajem • 2. misky • 3. amforovité tvary • •Materiál – na celém území typická organická příměs v keramické hmotě • •Výzdoba – ve starším období řada lokálních výzdobných stylů • a) důlky pod okrajem, přesekávané pupky, barbotino • b) rytá motivy: meandry, klikatky, obloučky, vlnice, • c) leštěná: vlešťování, kanelování (žlábkování) • •Výzdobné techniky: a) západní: s vyplňovanou páskou (Čechy až Porýní) • b) východní: s notovou výzdobou (Morava, Č. a jz.S) • – v mladším období: • a) na vých. – svazky linií (želiezovská výzdoba) • b) na západě – vyplňování pásek svazky rýh, • – malování barevnou hlinkou • • • linearni-keramika 6NEOLI~1 n114 n117 Šárecký stupeň • •Název – chronologický stupeň závěrečné fáze vývoje lineární keramiky • a současně jako přechodný stupeň ke kultuře vypíchané • – podle lokality v Praze-Šárce • •Původ – patrně v Čechách, na Moravě je cizí (nepřekračuje tok Moravy je o něco mladší) • •Vývoj – na Moravě: ovlivněna želiezovskou skupinou ze Slovenska • (Želiezovská – Šárecká sídliště jsou částečně časově shodná) • •Slavomír Vencl – rozlišil 3 sídelní oblasti (Č a M) a) západočeskou (5 fází) • b) východočeskou (3 fáze) • c) moravskou (2 fáze) imagesCAZ11429 imagesCAR9WXAA keramika-sareckeho-stupne Keramika šáreckého stupně – náběh na hrdlo – vpichy na linii – tuhování povrchu Želiezovská skupina •Název – podle lokality Želiezovce u Levic • •Vývoj – mladší vývoj volutové keramiky s ústředím na Slovensku a v Podunají • – na Moravě a v Čechách se Lnk vyvíjela pomaleji než v Karpatské Kotlině • – na JZ Slovensku a v KK vystřídala mladší fázi Lnk jako samostatný kulturní celek • •Rozšíření – 4 oblasti: Morava: 1. Pomoraví – střední a levobřežní, Poolšaví • 2. Opavsko – Velké Hoštice, Kravaře • 3. Dolní Pomoraví (Turold, Vedrovice, aj.) • Čechy: 4. střední – Bylany, Únětice • •Keramika – dokonale vypálená tenkostěnná • – rytá výzdoba dvojicemi a trojicemi rýh s příčnými vrypy a záseky • – malování: červenou, žlutou a bílou barvou • – povrch dokonale vyleštěn • – tvary: kulovité s nabíhajícím hrdlem, misky, amfory • • • imagesCAV98AQV n125 imagesCAWUONXG Vypíchaná kultura 5000/4900 - 4500/400 př. n. l. •Vývoj – navazuje na Lnk: rytou výzdobu nahrazuje vypíchaná ornamentice: identifikační kulturní znak • – kulturní změna proběhla nejdříve v Čechách a o něco později i na Moravě • – výměna stylu během dvou století: 5000 - 4800 př.n.l. • a) nenásilným způsobem • b) bez patrných etnických změn • •Vznik – Čechy: náležely k centrální oblasti, odkud se rozšířila na Moravu, do Rakouska a Slezska • •Rozšíření – od západní Evropy po Nizozemsko a Belgii, od dolního Poodří na severu až po střední Dunaj • 3 oblasti: 1. centrální: Č, Bavorsko, Morava, stř. Německo • 2. západní: Porýní, Francie • 3. východní: Polsko a přes Malopolsko na Slovensko n129 vypichana-keramika imagesCA89KRI7 •Sídliště – v blízkosti toků na sprašových půdách mimo inundace (záplavové území) • – mladší fáze: osídleny i vyšší polohy pahorkatin (Třebíčsko) • •Sídlení objekty: a) ve starší fázi: pravoúhlé chaty z 5ti řad kůlů • b) od střední fáze: domy lichoběžníkovitého půdorysu • •Broušená industrie – podobný inventář jako LnK (objevuje se vrtání) • •Kostěná industrie – kostěné hroty, vícenásobné kolky k výzdobě keramiky, závěsky ze škeblí • •Pohřebiště – známy z Čech • – na Moravě jen skupinky hrobů či jednotlivé hroby na sídlištích • – rozdíly v pohřbívání mezi jednotlivými pohřebišti i v ukládání mrtvých na jedné lokalitě • – je otázkou, zda platila jednotná závazná pravidla • Pohřebiště •1. Kostrové – častější v Čechách • – pohřby: kostra ve skrčené poloze na boku (v hrobě většinou jedna kostra) • Miskovice – původně okolo 100 H – hroby: kostrové: na levém boku - starší • žárové: v jamce, někdy překryté nádobou • Těšetice-Kyjovice – trojhrob: M+Ž+D, 7 nádob, okr v nádobě • Loděnice: částečné skelety v sídlištní jámě (druhotné pohřby) • •2. Žárová – spíše na Moravě (ojedinělé hroby na sídlištích) • Praha-Bubeneč – 16 H, nejstarší žárové pohřebiště u nás: jámové i popelnicové hroby, až 14 nádob, ŠI, BI aj. • Těšetice-Kyjovice – H5: polospálený dětský skelet s 9ti zrnotěrkami • •3. Birituální – Plotiště nad Labem – hroby: kostrové (ve skrčené poloze) i žárové (jámové i popelnicové) • – Opavsko: Brumovice, Velké Hoštice – chudý inventář, 2 až 3 nádoby • • Lengyelská kultura •Vznik – na konci vývoje VK, náleží do okruhu středodunajské lengyelské kultury • •Název – podle opevněného sídliště Lengyel v jižním Maďarsku • 1888: první výzkumy v Maďarsku – Maurus Wosinszky • další výzkumy: Nandor Kalicz – sídliště a pohřebiště Asót • u nás: Jaroslav Palliardi – 1888: prvně rozpoznal ve Znojmě-Novosadech • Vladimír Podborský – 1967: založil terénní základnu v Sutnách u Těšetic (Znojemsko) • •Ústředí – na severním Balkánu, odkud přes severní Maďarsko pronikla na: • • Slovensko: Kultura slovenské malované keramiky (nejstarší stupeň lengyelského vývoje) • jižní Moravu: Kultura moravské malované keramiky • Poodří: Hornoslezská a dolnoslezská lengyelská skupina • • • • • Kultura moravské malované keramiky 4800/4700 – 4500 př. n. l. •Součást kulturního vývoje v mladém neolitu (komplexu lengyelské kultury v maďarské Podunají a KK • •Vznik – základ tvořilo místní domácí obyvatelstvo VK a pozdně želiezovské skupiny, které byly • asimilovány příchozími z rakouského a maďarského Podunají • •Morava – náleží k západní části lengyelského okruhu (sekunderní centrum) • – lengyelský lid postupoval podél Dunaje a v Dolním Rakousku se stočil na sever a přes Podyjí • postupoval k severu na Brněnsko, střední Moravu a do Slezska • •Čechy – MMK se zde objevuje na konci vývoje VK • – v mladším období, tj. v eneolitu dochází k rozvoji osídlení • vznikají samostatných osady (Praha-Střešovice) • imagesCAN8THNC n138 imagesCAN8THNC moravska-malovana-keramika imagesCAU1Z5N4 imagesCAZBETU3 Sídliště •I. Nížinná: • 1. starší – neopevněné osady někdy na starších sídlištích VK • – u vodních toků, mívají 40 až 50 domů (200 lidí) • Těšetice-Kyjovice - „Sutny“: 10 ha, rondel • Pavlov - „Horní Pole“, Hluboké-Mašůvky – „Nivky“, „Padělky“ • – půdorysná dispozice: část sídelní, výrobní, sakrální (rondely) • • 2. mladší – opevněna hrotitým příkopem (Seloutky, Hl. Mašůvky) • • Sídelní objekty – mírně zahloubené, obdélné, kůlové konstrukce • – rozměry: 5-6 m x 3-4 m • – o vzhledu informují hliněné modely • •II. Výšinná – valové opevnění, na Moravě 23 (Starý zámek u Jevišovic) • • • • Rondely •1999: V. Podborský: Pravěká sociokultovní architektura na Moravě • •Funkce – kruhové kultovní objekty vymezené příkopy, • palisádami, astronomicky orientované vchody • •Rozšíření – od Porýní až po Podunají • •Několik typů: 1. typ Těšetice - 4 vchody • 2. typ Bučany-Svodín (rozevřené vchody) • 3. typ Lochenice-Unternberg (dvojité příkopy) • •Rozměry: a) malé průměr: 40-70 m • b) střední: 80-120 m • c) velké: 200 m • • Zástavba – téměř žádná, lehčí kůlové stavby (Bulhary – větší) Těšetice – Kyjovice Pohřebiště a hroby •Pohřebiště – u nás nebyla zjištěna (Maďarsko: Aszót, Lengyel; Slovensko: Svodín) • •Hroby – v sídlištních jamách • – kostry ve skrčené i natažené poloze: hlava: S – J • •1. Rituální: a) kostrové: Střelice-Bukovina: dítě • Brno-Královo Pole: žena se 4 nádobami • Sněhotice u Prostějova: 2 muži + pes • Medlov: žena a dítě • Džbánice: skrčenec s nádobou v klíně, dítě se 4 nádobami • b) žárové – vzácné • •2. Nerituální – lidské kostry vhozené do sídlištních jam • Střelice-Bukovina: na břiše s roztaženýma nohama • • • •Broušená industrie – kopytovité klíny • – sekerky (asymetrické) • – sekeromlaty • •Keramika – amfory, mísy na nožce • – výzdoba: plastická • malovaná • moravska-malovana-keramika Plastiky •lidské i zvířecí figurky (lidské cca 1500 ks.) • •Střelický typ - Ia: pahýly paží vodorovné •Maloměřický typ - I b: pahýly šikmo vzhůru •Mašůvecký typ – I b, ruce v adoračním gestu •Štěpánovický typ - IIb, vztyčené paže •Kramolínský typ – II, zbytnělé hýždě • imagesCAUDBWVM images Vývoj na konci neolitu •V Čechách a na Moravě doznívá vývoj lengyelského komplexu • •Čechy: Česká skupina lengyelské kultury: • – pronikla do Čech na počátku eneolitu (4000/3900) a obsadila území stř. sz. Čech • – odkud pronikla do Polabí, Poohří, Podkrušnohoří • – v mladším stupni na jejím základě vyrostla kultura jordanovská • •Morava: kultura jordanovská zaujala celé území mimo: a) JV území (Uherskobrodsko) • b) sev. Moravy (Uničovsko) • c) Slezsko: přežívá Hornoslezská lengyelská skupina Eneolit Pozdní doba kamenná 4500/4300 – 2300/2000 př. n. l. •Původně – považován za krátké období spojené s výrobou prvních kovových výrobků • ze zlata, stříbra a mědi • • – I. L. Červinka: název „doba měděná“ • – pro naše středoevropské poměry se označení nehodí, ale • odpovídá vývoji v severním předpolí Balkánu • (Srbsko, Sedmihradsko, Rumunsko) • •Německo, Rakousko – konec 19. stol.: „doba přechodní“ pak „nordická kultura“ • – dnes: mladší a pozdní neolit Eneolitické inovace •1. Výroba měděných předmětů – v oblasti Balkánu a Karpatské kotliny • • Původ a zpracování mědi – 3 metalogení oblasti: a) alpská • b) sedmihradská • c) slovenská • • – první měděné předměty objevují v MMK: • – Makotřasy: zlomek tyglíku se stopami Cu rudy (alpského původu; KNP) • – Pavlovice u Přerova: zlomek keramické dyzny (k. jordanovská) • •2. Vynález oradla – vzrůst významu dobytkářství (zápřah: zefektivnění práce) • – změna sídelní struktury (sídla a polnosti – stacionární) • – zavedení oradla taženého párem dobytka (křížová orba) • •3. Vzrůst významu úlohy muže ve společnosti – orali muži, a proto stoupla jejich úloha ve společnosti • – rituální válečnictví • • Periodizace eneolitu •ČASNÝ: 4500 – 3800 př. n. l. • kultury: lengyelská, jordanovská, michelsberská • •STARŠÍ: 3800 – 3350 př. n. l. • kultura nálevkovitých pohárů (fáze Baalberg, Siřem, Salzmünd) • •STŘEDNÍ: 3350 – 2900 př. n. l. • – kultury: badenská, kulovitých amfor, řivnáčská, chamská, jevišovická • •MLADŠÍ: 2900/800 -– 2300/2200 př. n. l. • – kultury: se šňůrovou keramikou, se zvoncovými poháry Jordanovská kultura kol. r. 4000 př. n. l. •Název – 1906: H. Seger: na základě materiálu z Jordansmühlu (Jordanow u Vratislavi) • – 1926: I. L. Červinka: doložil na Moravě (Němčice n H) • – 1928: J. Schránil: prokázal v Čechách • •Vznik – základ: lengyelský lid, jehož nositelé osídlili rozsáhlé území od Slovinska a Chorvatska po střední Německo • – navazuje na nejmladší úsek MMK • •Rozšíření – 2 oblasti: a) Čechy, Polsko (hlavně Dolní Slezsko) - sídliště • b) jihovýchodní skupiny (Bisamberk-Oberpulendorf, ludanická, balatonská, Lasinja) • •Morava – tvoří spojovací článek mezi českou a polskou oblastí • •Zánik - způsobil tlak kultury nálevkovitých pohárů • •Sídliště – na rozdíl od Polska nejsou tak rozsáhlá: na místech s předchozím lengyelským osídlením • a) nížinné polohy: jižní Morava (Znojemsko, Brněnsko, stř. M.) • b) výšinné polohy: menší areály na kopcích • •Sídelní objekty – Pavlovice u Přerova: 1920: I. L. Červinka – odkryl dům o rozměrech 890 x620 cm • – absence ohniště: nesídelní funkce • – kultovní či „veřejná budova“, zanikla požárem • •Ritus – není zcela jasný: • •Pohřebiště – samostatné neznáme, jen ojedinělé hroby na sídlištích: • • a) kostrové: Němčice na Hané: v jámě skrčená kostra s nádobami • Olomouc: částečně strávená kostra v sídlištní vrstvě, skrčená na levém boku • • b) žárové: Křenovice: lidské spálené kosti v mísovité nádobě • Běhařovice, Dobšice, Bohutice, Hrabětice, Mor. Krumlov • Keramika •Plastická lengyelská výzdoba vystřídána vhloubenou výzdobou: • (rýhování, žlábkování), která se vyskytuje na celém území JK • •Obecný znak: • a) ostřejší profilace • b) bikóničnost: zalomení plecí • c) výskyt mís s kónickou nožkou lengyelské tradice • d) výzdoba – malování mizí • – vhloubená ornamentice: rýhy žlábky, důlky • – plastická: jazykovité výčnělky (lengyelský prvek) • •Tvary: 1. bikónické hrncovité nádoby (jazyk. výčnělky na lomu, u ucha) • 2. lahvovité tvary (hrdlo odsazené rýhou) • 3. amfory • 4. mísy se zalomenými plecemi • 5. mísy na nožce • 6. šálky, džbány, dvouuché osudí, vaničky imagesCA9EWKV4 Keramika s brázděným vpichem Typ Retz-Křepice-Bajč •Svébytná kulturní skupina vyrůstající z pozdně lengyelských skupin za silného ovlivnění nálevkovitými poháry: • a) starší fáze: keramika je ještě lengyelského rázu • b) mladší fáze: keramika vykazuje podobnost s keramikou KNP (lisény) • •Název – podle lokality Retz v Dolním Rakousku • – keramika zdobená brázděným vpichem vyplněným bílou inkrustací (ze sídlišť: šálky – kultovní funkce) • •Rozšíření – od Slovinska a Chorvatska až po Rakousko, Slovensko, Moravu, Sezsko, Čechy a Německo • (koncentrace nálezů na jižní Moravě) • – v Čechách: na několika výšinných sídlištích (Cimburk u K H) • varianta Křepice: Jevišovická pahorkatina, Drahanská vrchovina, vých. Č. • varianta Bajč: východ řeky Moravy, Moravská brána, Opavsko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko • •Nositelé jsou spojováni se šířením znalostí zpracování mědi • Michelsberská kultura 4100 – 3800 př. n. l. •Vznik – v Čechách se objevuje s mladší kulturou jordanovskou • – počátky jsou datovány na přelom raného a staršího eneolitu • – je součástí západní větve rozsáhlého kulturního okruhu KNP, na jehož formování se zčásti podílela • •Název – odvozen od sídliště v Michelsbergu v Porýní •Rozšíření: záp. Evropa mezi Belgií, horním Podunajím a jižním Německem • Čechy – „tzv. česká skupina“: - severozápadní, západní a střední Č • 2 oblasti: a) Pražská kotlina • b) Žatecko až Ústecko •Morava – slabé vlivy patrné na keramice kultury nálevkovitých pohárů •Pohřební ritus: kostrový, v skrčené poloze na pravém boku (k V) •Tvar jámy: oválný •Ojedinělé hroby: Libiš, Praha-Bubeneč, Trója •Sídliště: výšinná (Kříženec u Tachova, Most-Čepirožská výšina) •Zánik: nejasný, patně spojen s nástupem KNP • • • • • Kultura nálevkovitých pohárů 3900-3600/500 př. n. l. •Název – podle tvaru poháru s nálevkovitě rozšířeným hrdlem • •Rozšíření – kulturní komplex: Holandsko až západní Ukrajina, od Skandinávie (stř. Švédsko) do Podunají • – za ústředí se považuje oblast středního Porýní v Německu • •Vznik – v severních nížinách: mezi Varšavou a Berlínem • z neolitických kultur a zbytků lovecko-sběračského obyvatelstva • invasní kultura: nositelé přišli z Německa • •Průnik na Moravu přes: 1. Českomoravskou vrchovinu: na střední Moravu (přímá migrace) • 2. Východní Čechy: na Mohelnicko, Šumperko a odtud k jihu • (na jižní M přímý zásah doložen není) • 3. jižní Polsko: do Slezska a na severní Moravu Sídliště •1. nížinná – běžné agrární osady na okrajích říčních teras či na sprašových dunách • Lovčičky – 10 jam, • Osada u Rousínovce – oválné jámy s rovným mísovitým dnem • Praha-Kbely, Počedělice, Hostivice - jámy s ohništěm • •2. výšinná a) polohy na přírodně chráněných ostrožnách: fortifikovány (opevněny) • Starý zámek u Jevišovic • Rmíz u Laškova • b) hradiska na rozsáhlých návrších volně přecházející do okolního terénu – Čechovsko u Čechovic Pohřebiště •Mohylová úprava hrobů, která je častější na Moravě (i ve stř. Německu) • •Ćechy: mohylové: Dolínek – okr. Praha východ - sekeromlat • Praha-Bubeneč – 18 H • Velké Žernoseky – 12H • •Morava: okolo dvacítky pohřebišť: Prostějovsko, Olomoucko • – na vých. Či JV svazích nebo návrších • – ojediněle na vrcholcích kopců • – od sídliště odděleny přírodní překážkou (údolí) • – jeden mohylník: cca 20 – 30 mohyl • – mohyly: oválné a) malé: d – 6 m, v. několik dm • b) velké: d – až 30 m, v. až 2 m • imagesCAR3VHSG • •Výbava hrobů: • • a) keramika - 1 až 2 nádoby (picí – pohár, džbány, amfory) • b) ŠI - silexové šipky, čepelky (Mradice z Žatce – čepel z pol. pazourku) • c) BI - sekeromlaty, sekerky • d) KI - šídla, závěsky z provrtaných zvířecích zubů • e) Cu - měděné ozdoby • •Pohřby v sídlištních jamách – v každé osadě, v Čechách častější • • a) rituální – skrčené kostry s milodary i bez • – obřadní pohřby - v jamách se zvířaty (pes, dobytčata) • • b) nerituální – pohozené (Malé Březno – v jámě 8 jedinců, neúplné (části těl, lebky) • •Pohřebiště – interpretována jako místa vyhrazená pro pohřby místních elit (náčelníků, bojovníků) • •Sídliště – vyhrazena příslušníkům nižších vrstev nebo zabitých zajatců (místa náboženských praktik, obětiny) • Keramika •7 základních morfologických tříd: • • 1. Nálevkovité poháry • 2. Koflíky • 3. Džbány • 4. Amfory • 5. Mísy • 6. Hrnce • 7. Zvláštní tvary (miniaturní nádobky, láhve s límcem bubny, naběračky • zoomorfní nádobky) • •ve starším období převládá ostrá profilace •v mladším se profilace nádob změkčuje •typická je úprava povrchu – hlazení, leštění (imitace kovových nádob) • keramika-nalevkovitych-poharu imagesCASOEHYZ Broušená industrie •Funkce - nástroje: sekery (ke zpracování dřeva tesařské nástroje aj.) • - zbraně: sekeromlaty (k boji) • - komodita dálkové směny • - prestižní a symbolická (bojové sekeromlaty, mlaty, bulavy) • - společenská funkce: statusový znak (odznaky či atributy mužů-bojovníků) • •Význam - z hlediska studia společensko-ekonomické a kulturní úrovně • - z hlediska technologie výroby • - z hlediska studia rozsahu, intenzity a struktury osídlení • •Nálezy - ze sídlištních objektů • - z hrobů • - náhodné nálezy (směry a průběhy obchodních tras, pohyb bojovníků) • - většinou nebyly vyhrazeny pro úzkou vrstvu (nálezy ze sídlišť) • - pouze některé plnily funkci prestižních odznaků • Kultura kanelované keramiky 3 400 až 3 000/2 900 př. n. l. •Název - podle typické výzdoby keramiky žlábky(kanelami), užívá se hlavně na Moravě, méně v Čechách • - 1969: bádenská podle jeskynního naleziště v Bádenu u Vídně • (jeskyně Königshöhle u Wolfsthalu u Badenu v Dolním Rakousku) • • - bádenská kultura: mezinárodně používané označení kulturního komplexu středního eneolitu, • který se rozšířil v karpatsko-podunajsko-balkánské zóně • •Vznik - kulturní podloží, z něhož se bádenská kultura vyvinula, nebylo jednotné: • a) ve východní části - epilengyelské skupiny a jordanowská (Morava) • b) v západní části - osídlení KNP (Čechy) • •Rozšíření - od dolního Dunaje přes Karpatskou Kotlinu až do Malopolska a na západě zasahuje částečně do Slezska • Keramika •Starší stupeň – doznívá výzdoba KNP • – šálky s kanelovanými stěnami, motiv vlčích zubů • – mísy: polokulovité • s vnitřní rytou výzdobou • kalichovitě rozevřený okraj • – hrnce, džbánky, šálky, amforovité zásobnice • • výzdoba – rytá výzdoba není tak častá • – jv. Vlivy: leštěné hrdlo a zdrsněné tělo • – plastická žebírka na výdutích • – nádoby s rozeklanými uchy • kanelovana-keramika Sídliště • • a) nížinné osady u vodních toků (Lysolaje, Praha-Vysočany) • b) výšinné osady – opevněná hradiska na ostrožnách a kopcích: Hinsko u Přerova, Rmíz u Laškova, • Kutná Hora - Cimburk • •Opevnění - a) dřevěné palisády s příkopem • b) palisádové stěny vyplněné hlínou, příkop • c) kamenná hradba s příkopem • d) dvě kamenné zdi s výplní z udusané hlíny • e) kamenná zeď kombinovaná s dřevenou a hliněnou konstrukcí • • Hlinsko - Nad Zbružovým – výzkumy: 26 sezón, J. Pavelčík od 60. let • – opevněné hradisko o čtyřúhelníkové ploše, 2,5 ha • – na skalnaté ostrožně nad řekou Bečvou • – několikrát opevněno (palisádou, později kamennými hradbami s příkopem) • •Sídelní objekty – jedno i dvouprostorové domy (cca 8x4 m) kůlové konstrukce se stěnami vyplétanými proutím • – doklady řemeslných činností: keramika, kamenné a kostěné nástroje, kovolitectví Pohřební ritus •Starší fáze – hroby neznáme, doklady žárového i kostrového pohřbívání jsou vzácné • •1. žárový – Úvalno – pohřebiště „U červeného dvora“ (2. st.) • – nedaleko hradisko Krnov – Burgberg • •2. kostrový – na Moravě pouze pohřeb defektní ženy z Hlinska (skrčená poloha) • – ojedinělé nálezy lebek na sídlištích (Hlinsko) • •3. birituální – Velvary – v jednom hrobě 2 kostrové pohřby a amfora s kremací v kamenné • skřínce (protořivnáčský) • •Depoty – hromadné nálezy: Štípaná industrie – škrabadla, srpové čepelky, vrtáky • KPI – šídla z půlených žeber nebo úštěpů dlouhých kostí, hroty, dýky, šipky, dláta • Textilnictví – závaží tkalcovských stavů (Hlinsko: na podlaze chat v řadě za sebou) • – semena lnu • Závěr středního eneolitu •Dochází k rozpadu bádenského (kanelovaného) celku a vzniku samostatných regionálních kultur: • •1. stř. a sz. Č : Řivnáčská kultura • •2. záp. a jz. Č: Chamská kultura • •3. sz. Č, stř. a sev. M a Slezsko: Kultura kulovitých amfor • •4. jz. M: Jevišovická kultura Řivnáčská kultura 3100 – 2900/8000 př. n. l. •Rozšíření – nejzápadnější vysunutá lokální kultura pozdně bádenskéko okruhu • – na Moravě se v té době vyvíjí jevišovická kultura • – ve stř. Ň: bernburská kultura • •Rozpoznal a vyčlenil – J. Axamit na počátku 30. let • •v 50. letech byla uznána za samostatnou kulturu • •Název – podle eneolitického výšinného sídliště u Roztok: • Řivnáč u Žalova (u Prahy) – prokopal Čeněk Rýzner v letech 1881-3 • – na ostrožně nad Vltavou • – na jižní straně je opevněn valem a příkopem images keramika-rivnacske-kultury • •Vznik - vývojem z kultury kanelované keramiky (typická převýšená ucha) • - vyrůstá z kamýcké fáze české bádenské kultury a časově spadá do středního eneolitu • •Rozšíření - od Kolína až do Poohří (střední, dolní), východní Čechy (Polabí) • těžiště: pražsko-slánská oblast a vých. část středních Čech • - od chamské kultury na jz. odděluje oblast s nálezy smíšeného charakteru • •Výšinná sídliště - o rozloze i větší než 1 ha s věncem agrárních osad v okolí • - funkce: obchodní, vojenská, ekonomická, společenská i kultovní • •Pohřební ritus - žárový i kostrový, hroby vzácné (asi 13 spolehlivých) • - převažují rituálně uložené pohřby • - pohřby v sídlištních objektech jsou vzácné • - skříňkové hroby menších rozměrů z břidlicových desek • - popelnicové: a) kremace v nádobách uložena do země • b) kremace uložena ve skříňkovém hrobě • Chamská kultura kolem r. 3000 př. n. l. •Název - podle bavorské říčky Cham v Horní Falci • - rozpoznal plzeňský archeolog F. X. Franz a vyčlenil H. J. Hundt v r. 1951 • •Chronologie - do mladšího úseku středního neolitu • - současná s řivnáčskou kulturou v Čechách a jevišovickou na Moravě • •Rozšíření - od Horního Rakouska po Hessensko • - 4 skupiny: a) podunajská (hornorakouské Podunají) • b) západočeská (Plzeňská kotlina) • c) jihočeská (střední tok Vltavy a Malše) • d) oblast Francké Alby a předalpská • •Výšinná sídliště - na přirozeně chráněných místech s rozhledem do krajiny (na skalních kupách) •Pohřby – neznáme • • keramika-chamske-kultury Kultura kulovitých amfor 3300/200 – 2800/700 př. n. l. •Původ – Invasní kultura, která v závěru středního eneolitu • pronikla od severu do Č a na M • •Název – na konci 19. stol. rozpoznal J. L. Píč (lahvovitá keramika) • – dle tvaru nádob s kulovitým tělem a válcovitým hrdlem • – známe ji z hrobů, sídlišť a intruzí v řivnáčských nebo chamských objektů • •Rozšíření: větev: 1. západní - vých. Německo, Dolní Sasko, Dánsko • 2. východní - Polsko, sev. strana Karpat až po rumunskou Moldávii • 3. slezská - ze severu se rozšířila do vých. Čech a na Moravu • •Sídliště: Čechy – samostatná výšinná sídliště nebyla zjištěna, rovinná nezkoumána • Opavsko – Vlaštovičky, Neploachovice, Holasovice • •Pohřebiště – pouze ojedinělé hroby se skrčenými kostrami keramika-kulovitych-amfor Jevišovická kultura 2900-2500 př. n. l. •Název - podle eponymní lokality Starý zámek u Jevišovic (1914) •Vznik - z domácích základů: z kultury kanelované za působení JV vlivů •Centrum osídlení - JZ Morava a Brněnsko nepřekračuje Českomor. Vrch. • - na Moravě nejseverněji na Vyškovsku a Olomoucku • - přes Boskovickou bránu proniká do vých. Čech • - na jihu do Dolního Rakouska (skupina Mödling-Zöbing) • - z JV Moravy se šíří na JZ Slovensko – Dudváh, Pováží • •Sídliště - a) výšinná: na nepřístupných chráněných místech (ostrožny) • b) nížinná: méně známa • •Sídlištní objekty - nezahloubené chaty kůlové konstrukce, 6 - 7 m x 5 m • •Keramika - hrnce, amfory, mísy, rendlíky, džbánky – ansa lunata, soudkovité • nádoby se 2 uchy, hmoždířovité nádoby, misky na nožce • • • keramika-jevisovicke-kultury Kultura šňůrové keramiky 2900/800 – 2500 př. n. l. •Spolu s KZP náleží k tzv. mladším pohárovým kulturám • •Názvy – dříve: bojové sekeromlaty - severští badatelé • kultura jednotlivých pohřbů • kultura loďkovitých sekeromlatů • kultura durynských skrčků • •Původ – mezi Vislou a Dněprem, odkud se posunula na západ • do střední a západní Evropy • •Rošíření – území severně od Alp • – od Nizozemí až po Volhu a od Skandinávie po Porýní a Podunají • – na naše území se rozšířila ze stř. Německa v mladším a pozdním eneolitu • středoevropská větev: Slezsko, Malopolsko, Č, M, jz. Ň • imagesCAFZI2NR • •Česká a moravská skupina ŠK: • •Původ – v severním a středním Německu, odkud se rozšířila do Čech a na Moravu • • – známa hlavně z nálezů hrobového charakteru a náhodných nálezů BI • – v poslední době zjištěny i sídelní objekty, což revidovalo starší názory, že šlo o nomády (kočovný způsob života) • – nadzemní příbytky lehčí konstrukce • – osídleny i jeskyně: nálezy z Moravského krasu (Pekárna, Umrlčí jeskyně – místa krátkodobého pobytu) • •Osídlení – plochy do 300 m. n. m., nad 300 – 500 m ojediněle • • Čechy – terasy kolem vodních toků a vyvýšeniny s vyšším podílem méně úrodných půd • • Morava – především střední a jižní, Slezsko jen náhodné nálezy BI • – enklávové osídlení: Vsetínsko, Moravskokrumlovsko, Jihlavsko • Pohřebiště •1. Plochá – kostrová, v Č i na M na terasách •2. Mohylová – birituální, nedaleko vodních toků • – mohyly ne vždy dochovány: velké rozestupy hrobů: ůvodní překrytí mohylovými násp\ • •Čechy – hroby uspořádány do skupinek, rozestupy až 1 km (H 15-20 m) • Vikletice u Chomutova – 164 H na terase řeky Ohře, 20 ha, v několika skupinách po 15 – 40 H • Čachovice u Chomutova – 60 H, (21 H KZP), v několika skupinkách, mohyly ? • Sulejovice u Litoměřic – 40H • • Morava – častější výskyt mohylových hrobů • – Pobečví, Prusínovice, Letonice u Vyškova, Podolí u Brna • Velešovice u Vyškova - 16 H nad potokem Rakovcem • • – Mohylníky: cca 15 – 30 mohyl • výška 0,5 – 1 m, ale i 2,5 m (Letonice) • průměr: 6-15 m, ale i 24 m (Pavlovice u Přerova) • • •Hrobové jámy: • •Půdorys - obdélný, oválný, čtvercový, kruhový, kosodélný • •Rozměry - délka: 120 až 2 m Vřesovice: 460 x 220 cm • - šířka: cca 1 m Holubice: 310 x 275 cm • - dětské jsou menší • •Konstrukce - a) dřevěná komora - signalizovaná černou výplní jámy (Boleradice, Letonice, Podolí) • b) kamenné obložení - velké kameny (Holubice) • - kamenná skříňka (Budeničky-Slánsko) • - kameny vyložené dno (Kostelec u Hol.) • •Ritus - 1. kostrový - konzervativní ritus • - pohlavní diferenciace v uložení: a) muži – pravý bok hlavou k Z • b) ženy – levý bok hlavou k V, orientace: Z – V • 2. žárový - a) popelnicové (Prušánky - kremace v nádobě) • b) jámové (Pavlov - kremace v hrobové jámě) • Inventář hrobů •Rozmístění hrobových přídavků podléhalo přísným pravidlům: • •1. Keramika – za zády, za patami, u hlavy • – velká nádoba: obvykle amfora • – poháry: pouze v mužských hrobech • – vejčité nádoby, hrnky, dózy: v ženských • •2. BI – sekeromlaty, sekery, aj. • – v mužských hrobech před hrudníkem a u hlavy • •3. KPI – ozdoby, nášivky ze zvířecích zubů, mušlí • – kostěné perly nebo zápony • •4. Měd – drátěné vlasové odzdoby (záušnice) • – náramky, šídla • – pracovní nástroje: šídla, břitvy, jehly • • • Kultura zvoncovitých pohárů 2500 – 2300/200 př. n. l. •Rozšíření – kulturní komplex: od Španělska po Maďarsko a Malopolsko • od Irska po Karpatskou kotlinu • • – změny nesené menšími skupinkami obyvatelstva se rozšířily • mezi domácím usedlým obyvatelstvem • (biologická kontinuita, ne kulturní – zlom)) • •Vznik – není uspokojivě vyřešen, pouze na území dolního Rýna doložen • lokální vývoj od šňůrové keramiky k časným formám KZP • •Nejstarší – menší skupinky, které na Moravu přišly od jihu Moravskou branou • a putovaly dál do Slezska a Malopolska • •Název: Robert von Weinzierl: Glockenbecherkultur (1895) • Albert Voss: Branovitzer Typus (podle nálezů) • Jindřich Wankel Vranovický typ imagesCANGG4K4 6 hlavních provincií (oblastí): 1. Východní: Č, M, D. Rak., Malopolsko, Bavorsko 2. Východoněmecká – Sasko, Durynsko, Posálí, Meklenbursko, Pomořansko 3.Sz. Francie + Bretaň, JZ německo, Dánsko 4.středomořská – Katalánsko, Baleáry, Francie, Sardinie, Sicílie 3.stř. a již. Španělsko, Portugalsko, Alžír 4.Britské ostrovy a Irsko Osídlení •Čechy – největší koncentrace v nížinách: Polabí, Poděbradsko, Kolínsko, Pražsko, Slánsko, povodí Bíliny a Ohře, • Berounsko, Hořovicko • – KZP je částečně současná s nejmladším obdobím moravské KŠK • •Morava – nejstarší KZP se soustřeďují na jihu kolem Brna a střední Moravě (Přerov, Předmostí, Ludéřov) • – nejmladší na východní Moravě • – v mladším stupni přesun na Slovensko a do Maďarska (okolí Budapešti) • •Sídliště – síť malých osad na východních svazích (sprašové i nesprašové podloží: Českobrodská tabule) • – menší pohyblivé osady: 1 až 3 jámy: krátkodobé osídlení menších komunit (5 – 15 rodů) • – zřejmě šlo o chovatele dobytka: méně zemědělství, prospektoři kovů • •Pohřebiště – Čechy: menšího rozsahu do 20ti hrobů, většinou okolo 5 H • Sulejovice u Litoměřic (40 H), Brandýsek u Kladna (22 H) , Lochenice u H. K. (24 H) • – Morava: většinou 20 až 30 hrobů, vyskytnou se i větší • Brno-Holásky (60 až 70 H), Blažovice (40 H), Kobylnice (30 H), Němčice n. Hané (30 H) • • Úprava hrobů • •Rozložení hrobů na pohřebišti – v poledníkovém směru, hroby ve skupinách • •Rozlišení – mužských a ženských pohřbů od dětského věku: • a) poloha zemřelého – ženy: na pravém boku • – muži: na levém boku • b) milodary – bojovnická (lukostřelecká výbava nebo ozdoby) • • Ritus – kostrový: 80 až 85 % - • – žárový: 10 až 15 % • – birituální: vzácné (jámové i popelnicové) • •Mohyly – nad významnějšími pohřby: po obvodu dřevěná palisáda s vnějším příkopem • Bulhary, Dolní Věstonice, Jezeřeny-Maršovice, Prosiměřice, Smolín, Tvořihráz • Smolín – v pískovně hrob v oválné jámě 350 x 260 cm, hl. 210 cm • – kolem příkop o průměru 5,5 m, stupňovitě zahloubená komora obložená dřevem • – bojovník lukostřelec - 2 poháry, 11 paz. šipek, nátepní destička, měděná dýka, šídlo • • Výbava lukostřelce •1. pazourkové šipky • a) s vykrojeným týlem (někdy za zády - původně v toulci, u pánve, • b) s trnem (řapem) nebo před hrudí • c) se 2 trny • •2. nátepní destičky - 2 až 6 otvorů, s více otvory a klenuté – starší • méně otvorů - mladší •3. dvoudílné pískovcové brousky •4. Měděné předměty – dýky, kadlub (forma) z Ludéřova • – hroty, šídla, jehlice •5. ŠI: srpové čepelky, úštěpy (silicity Krakovsko-čenstochovské jury) •6. BI: sekerky – vzácné, nejsou v hrobech (Č: 7 ks.) • – menší čočkovitého průřezu (miniatury v hrobech žen) •7. KPI: půlměsícovitá spínadla,, knoflíky, kančí kly •9. Jantarové korálky •10. Au a ag předměty – čelenky, spirálové náušnice • Hmotný inventář KZP