1Í4
kosmůw letopis čľský.
io»s gratia, prolem obtineat Praefcerea l) mittit capel-lamim suum nomine Petrům, qui et eius vota sancti JEgidiitt) ad sepulchruni et alia munuscula abbati et fratribus suis deferat, (Uiatenus per inter cessionem eorum deus exaudiat eius petitio-nem. Qui mox, ut dominae suae implevit řussa, cum iam repatriare v eilet, sic ei abbas quasi prophetico ore fertur dixisse: Vade cum deí benedictione et die tuae dominae: Sper a in deum et nichil in fide kaesites, quia concipies et paries filium, Nullus est3) enim, qui4) uon obtinuit, quod sanctum Egidium fideliter5) petivit. Sed ti-meo, ne forte deum offendamus, cum contra fata precibus eum fatigamus, licet ipse per merita buius nostri patroni6) no n nun quam petentibus annual quod natura vetat. Qui cum dominae suae haec retulisset, tempore suo concepit, et postquam peperit') filium, tertia die obiit in primo galli cantu supra praenotatae") diei. Filius autem eius post in baptism ate nomine sui patrui,J) Bolezlav est vocatug
im íi7. Anno dominicae incarnationis 1086 iu-beate et peragente Romanorum 11) imperatore Tertio Heinrico augusto celebrata est sinodus magna in urbe Moguntia l5), ubi IV archiepis-copi et XII praesules, quorum nomina post do-cebhnus, simul cum abbatibus monastcrioruin et ceteris fidelibus residentes, pi u rim a decreta super statu sanetae1J) ecclesiae aeriptis rob o raver unt. In quo oonventu idem caesuv omnibus sui regni optimáti bus, dueibus, marehionibus, sa-trapis et episcopis assentientibus, et collaudan-tibus, ducem Boemorum Wratizlaum tam Boe-miae quam Po Ion i ae praefecit, et in po neu s capiti eius manu sua regálem circulum, iussit arcbiepis-copum Treveriensem14) nomine Engilbertum11), ut eum in sode sua metropoli Praga iu regem ungat et diadema capiti eius inponat. Iu eodem con-cilio Pragensia praesul Gebeardus16) scripta suae antiquae qnerimoniae repraesentat de Moravicnsi episcopo Johanae supra memorato. Qui quam vis
z milosti boží obdržela. Mimo to poslala kaplana flwého, jménem Petra, aby sliby jej t ke hrobu sw. Jilji, jakož i jiné dárky opatowi a bratřím donesl, aby skrz jejich přlmluwu Bůh wy slyšel jej i modlitbu. Kterýž hned jak splnil rozkazy pani swé, když chtěl putowatí zase k domovy u, opat prý jemu takto řekl jako útety prorockými; Jdi s božím požehnáním, a powěz pani swé: daufej w Boba a neviklej se wo wiře, nebo počneš a porodíš syna. Neb ncul nikdo, k do by neobdržel, zač swatého Jiljí >věře žádal. Ale h oj i m se, abychom snad Boha neurazili, když naň proti osudu modlitbami doléháme, liyť pro zásluhy našeho patrona někdy žádajícím propůjčil, co příroda zakazuje. Když onen pani swé ťo oznámil, swým časem počala; a když porodila syna, třetího dne zemřela při prwnim zpiwánl kokauta dne swrchuřečeného. Syn pak její potom na křtu jest nazwán Boleslawem, dle jména strýce swého.
37, Léta od narození páně 108G z rozkazu n s působen im císaře Římského třetího Jindřicha, rozmnoží tele ťíbc, d rzán jest welký snem we městě Mohuci. Tam Čtyři arcibiskupowé a 12 biskupů, jejichž jména potom oznámíme, spolu s opaty klášterů a jinými wčnrýitii zasedajíce, mnoho nálezu o stawu církwc swaté pfamy stwrdili. W tomto shromáždění týž císař se swo-lenim a sel uválení m wSoch wclmožu, wéwod, markrabí, hrabat a biskupu kníže české Wrati-slawa postawil jak nad Čechy tak nad Polskem, a wložiw na hlawu jeho swau ruka u korunn kválowskau, kázal arcibiskupu Tricrskému, jménem Engelbertowi, aby jej wc lilawnlm šidíc jeho w Praze za krále pomazal a koninu na hlawu jeho postawil, W témž sboru biskup Pražský G e bh art písma staré žaloby swé předložil o hiskupu morawskétn Janowi swrch uřečeném, Aě ten toho roku byl již sešel s tohoto swčta, nicméně biskup pnvč řečený, wcliee se staraje
') Propterea 4, 4a, ■—4) Eg. confessoris 4a. — a) nemá 4. — J) nemá i> la. — r') nemá A. — 6) patr. Aegidii 4, 4a. — 7) contepil A. — ■'*) notatae ÍJ.—1J) patris měl A, ale opraiv. w patrui; patříš i, 6. Po sluwč tomlo (ne jako smu w liwodu str, XVI řekli po slowé baptismate) schází w ruk. 6 jeden (iie <iwa) list, kteří' nahrazen přepisem i ruk, kapitulního, — 10) vocíLatus 2a, 2b, 3. Fiííua autem eius podlus es| in bnptismalA no-miTie iui patris Boleilau 4, 4a. — 1') nemá 2, Co nyní následuje ai ku kap. 39, jest ttíi w ruk. 7. — Ma-guntina A 5 MagUDlia 4; Magonda 7.— ia) nemá A, — l4) nemá A; Trevcriensem 1, ale i má pod sebau lebku, -ÍS) Egelberlum 'Zit, — t6) la 10miř 3 ; Gebebardus ostatní.
K Tí 1 H V n.
115
eodem anno iam') ab hoc seculo migraratta-mea v aide praecavens in futurum praedíctus3) praesul, et agens per amicos pulsat aures cae-saris, ne iter um in eodem loco alius subrogetur e pis co p us, replicat coram omnibus privilegium olím a sane to A dal ber to episcopo, suo antecessor^ co t iťi r míitum, tam a4) papa Benedieto quam a primo Ottone impcratore. Ad cuius iustam que-rimoniam imperátor motus precibus ducis Wrati-2lai, fratris eiusdem episcopi Gebeardi, et consilio ;irchiepiscopi Maguntini Wezelonis 5) et aliorum honoru m, qui íustitiae favebant, novum antiquo fere eiusdem tenoris addit privilegium et aigno imperiáli confirmat, ut in sequentibus6) patebit. Cuius privilegii formám, si huic operi nostro in-seraiuus, non superfluum fore aestimamus; con-tinet enim aut hune aut huiusmodi textům:
In nomine sanctae et individuae7) Trinitatis. Heinricus tertius, divina favente dementia Romanom m imperátor augustus. Regio nomini et imperátori ac dignitati congruere n o vim us, uts) ec-clesiarum dei utilitatibus,J) ubique opitulantes, dampua velu>) iniurias earum quacunque nee esse fuerit propulsemus. Quapropteru) universis dei nostrique regni fidelibus, tarn futuris quam praesentíbus, notu m esse volumusj qualiter ii delis nostcr Prageusis episcopus Gebeardus saepe eonfratrjbus1^} suis et coepiscopis ceterisque principalis Jiostris ac novissime nobis conquestus es^ quod Prageusis episcopatus, qui ab initio per to turn") Boomiae acli) Mora viae ducatum10) unus et integer constitutus, et tam a papa Benedieto quam a primo Ottone imperatore sic con-firmatus est, postea antecessorum suorum consensu, sola dominantním potestate, subintronizato intra tenninos eius novo episcopo, divisus esset et in m i nu t us. Qui cum Maguntiae coram legatis apo stolica e sedia, praesentibns nobis ac pleris-que regni n ostri optimatibus, eandem querimoni-am intulisset, ab arckiepiscopis Wealone Magun-tino1*), SJgevino,!<) Coloniensi, Egilberto Treve-riensi, Licmaro ,9) Brcmensi, ab episcopis quoque
napřed o budaucnost a skrze přátely jednaje, we naléhal císaři na uši, aby w tom miste nebyl opět jiný biskup dosazen. Rozwjnul přede wšemi privilegium někdy od swatébo biskupa Wojtě-eha, předchůdce swého, stwrzené, jak od papeže BeDedikta tak od prwního Otty císaře. Kjehožto sprawedlivré stížnosti císař, pohnut prosbami knížete Wratislawa, bratra téhož biskupa Gebharta, a radau arcibiskupu Mobučského Wezela i jiných dobrých, kteří přáli sprawedliwosti, k starému přidal nowé privilégiom skoro téhož zněn f, a znakem císařským stwrdil, jak se dáte ukáže. Kteréhožto privilegia opis jestliže do tohoto díla našeho wložime, za zbytečné nepokládáme; obsahuje totiž toto neb takowé zněni:
We jménu swaté a nerozdílné Trojice. Jindřich třetí, z přízně milosti boží Ěimský císař, rozmnož i tel říše. Wíme, že přísluší jmémi krá-lowskému a důstojenstwl císařskému, abychom prospěchům kostelů božích wsudež napomáhali, škody neb křiwdy od nich, kdežkoliwby potřebí bylo, naháněli. Pročež chceme, aby wsem wěrným božím i říše naše, jak přítomným tak budaucím, bylo wědomo, kterak wčrný náš biskup Pražský Grebhart často swým spolnbratřím a spolu biskupům i ostatním knížatům našim a posledné nám žalowal, že biskupstwi Pražské, které od počátku přes celé knižetatwí české i moraw-ské jedno a celé bylo zřízeno a jak od papeže Benedikta tak od prwniho Otty císaře tak stwrze-no, potom se swolenim jeho předchůdců p au ha u mocí panujících podstrčením nowe dosazeného biskupa wnitř hranic jeho bylo rozděleno a zmenšeno. Kterýžto když w Mobuči před legaty stolice apoštolské, u přítomnosti naší a mnohých welmožů ííše n as t tauž žalobu wznesl, od arcibiskupů Wezla Mohiiéskébt), Sigewina KoliDské-ho, Egilberta Trierského, Liemara Bremenského, též od biskupů Detřicha Virdmicnského, Konráda Maastrichtského, Oldřicha E i ste ts kého, Otty Ke-
') nemá 4.— -) zemřel, jak w starém seznamu biskupi Oiomňitckýeh se wyprawuje, 25 lislnp. 1086.— l) praediletlu& '^aa. -—4) nemá 4.— 5J Wesaeloms 4; Wetfclonis 2aa, — G) místo in aeq, má 2aa ínTefius.— ") ct inrtiv. nemá A. — H) nadeps. w A rukau jínau. — ^ dignilalibus 2. — I0) rfampnabiles Jtniicias 4, 4a. —-"] quaproptcr 1. — la) iiemá 4. — l3) cum fratrilius 4, 4ů.— l4) per tot nemá 1.— lr>J et 2aa.— ,n) dnea-luuni 7..— '") MagoJiLino !i, Ba, 2b. — 18) Sígeuiuo 2; Siceuioo 2b.— t0) Lyemaro 4, 4a.
116
kosmCttv letopis český.
losa Tiedrico ') Virdunensí, Chounrado3} Traiectensi, Oudalrico3) EistetensiOttone itatisponensi, cum asaensu laicorum, ducis Boemorum Wrati-zlai, et fratris eius Chounradi, ducis Friderici5), dacia Lutoldi0), palatini comitis Rapotonis7), et omnium, qui ibidem convenerant, primitiva ill a parochia, cum omni terminorum suorum ambitu Pragensi sedi est adiudicata. Termini autem eius occidentem versus bii sunt: Tugost % qui 9J tendit ad medium fluminis Chub, Zelza10), Ze-dlica11) et Liu sen a ia) et Daaena1,T), Lutomeri-ciLemuzi Vj) usque ad mediam silvam, qua Boemia liminaturDeinde ad aquilonalem **) hii sunt termini: Pšovane 1S), Gbrovati et altera Chrowati50), Slasane01), Treb ovane*"), Bo-boTan13), Dedosane14), usque ad mediam sil-vam, qua Milcianorum2S) occurrunt termini. Inde ad orientem bos ftuvioa habet terminos: BugI6) scilicet27) etZtiraS) cum Cracoua2") civitate pro-vinciaquej cui Wag30) nomen est, cum omnibus regionibus ad praedictam urbem pertineutibus, quae Cracova31) est. Inde Uugarommaa) limiti-bus additis usque ad monies, quibus nomen est Tritii95), dilatata3i) procedit. Deinde in ea parte, quae meridiem respicit, addita regione Moravia usque ad fluTium, cui nomen est Wag, et ad mediam silvam, cui nomen est Moure3S), et ciusdem3*) moutis, eadem parochia tenditj qua Bavaria liminatur37). Mediantibus itaque nobis et commuui
ženského, se swolenlm laiků, knížete českého Wra-tislawa a bratra jeho Konráda, wéwody Fridricha, wéwody Litolta, falckrabi Rapoty a wSecb, kdož tam jaau byli pohromadě, prwotnt ona osada s weškerým objemem hranic Hwýeh jest stolici Pražské přisán zena. Hranice pak jej i na západ tyto jsau: TuhoĚť, která dosahuje k rozhraní řeky Kauby, Mža, Sedlice a Lucané a Déčané, Lutomiřici, Lémuzi až k rozhraní lesa, který Čechy ohrazuje. Potom na půlnoc tyto jsau hranice: Pšowané, Chrowati a druhá Chrowati, Slezané, Třebowané, Bobořané, DĚdoĚané až k rozhráni lesaj kdež přicházejí hranice Milcanň. Odtud na wýehod má tyto řeky za hranice: totiž Iíuh a Sty r s hradem Krakowem a s krajem, jehož jméno jepf V/áli. s o wšemi krajinami k řečenému hradu náležejícími, kterýž jest Krakow. Potom připojením hranic uherských až k li o rám, které slowan Tatry, Široko wz tah uje se. Kone On é w té straně, která jest obrácena na poledne, připojením krajiny morawské až k řece, která slowe Wáh, a k to zbraní lesa, který se nazýwá Moure, i té hory, osada ta se wztahuje, kdež s Bawory hran! 61, Prostře dni cťwl m tedy naším a při sta u-penfm obecného přiswedčeni knížat stalo se, že kníže fteské Wrati&law a bratr jeho Konrád swrch uřečeném u biskupu Pražskému, bratru swé-mu osadu, které se řádem saudnfm dožadoval, celkem zpět přičetli a nawrátili. A protož my
') Tietrico 1; Tiederico 2; Liederico 3; TheoderÍLů 4; Thyederico 4a. — -) Cunrndo4; CBnrado T.— a) Ódaldrico 1; Ůdalrico 4a; Vdaírico 2b. — 4) Cistetensi A; Heysthetensi 4, 4a. — s) příps, w A rukuj jinati. — 6) Lutholdi 4, 4a. — 7) Bapolhonis 1, 2b, 4, 4a, 7: Rapotae 3. — 9) Tu^ast I, 2, 2a, 2aat 2b; Iugast 3; Tjgozc 4. 4a; Cugast 7. Nynější Domažlicko. 0 poloze starého Tugaslum srownej pojednaní hr. Eugena Černína w Pani. archeeol. a místopis., VI, str. 56 a nést Srow. lei Palackého Dejiny nár. Česk., I, sir. 254 a násJ. — lJ) que 2, 2a, 2b, 3, 4, 4a, 7,— 10) nemá A, 3; Zeyia 4, 4a ; w 2b jest při stowé Zelza křiiek a polom po strané při takowémtéi znamení jest připsáno alias Zedtita. — 11) nemá 2a, 2aa, 7; Zedlea 3; ZedLicane 4, 4a. Dobrowský mé za lo, že Zelza a Zedlica jest jen TĎzné čteni téhož jména; nám se zda, ic by se mělo čisti Hza, Zedliea. — l4) W 2 mäie se čisti Liusena nebo Luisena ; Luisena 2b; Líusena 3, 7; Lucsiinc 4, 4a; et zároweíi vry necháno. — l3) Dasena Daoane 1, 2; w 2b po straně alias Ducanc. Uaciane 4, 4a. ■— li) Liutomerici 2, 3, 7; Luthomirici 4, 4a, — 15) Lemuci 4. — 16) Liminatur 3aa. — i:) auuilonem 4, 4a, 7- — líf) Průusue Sn, 2b.— l9) Chrouali 1, 2, 3a, 2b; Chrovati 2aa ; Chouuali 3; Crouatí 4; Chowatí 7. — lu) nemá A, 1; Clirouati 2, 4, 4a; Hrauati 3; Chrowaci 2aa. — 4l) ZIbsbqb 1, 2, 2a, 2aa, 2b, 4. - 3Í) Tak A,.l; Trewobane 7; ostatní Trebousne. — aj) Bobrane A; Pobrané 3. — a4J Dedúsese 1, 2, 2a, 2b: Dedossene 3; Dedososi 4, 4n, — Milcanorum 4, 4a. — "c) Buo 7.— ") feliciler 1. — 2S) Zliz 2b; Zuř 4a. ~ sa) Krakova t: Krakovia 2; Krakoua 2e, 2aa, 2b, 7; Chracoua 4a, — 90) Tak A; ostatní Wag. — 31) Krakow 2, 2b, 3; Cratoua 2n ; Cra-cowia 2aa. — 3a) (Jugariorum 4, 4a.—■ 3;i) Tatri 2a. — dilala 4a. — Mdere 2, 2aa; More 2a; Hderre 2b; Jlure 4, 4a; More 7. — aa) eíus A. — 3T) limitatiir 2, 2a, 4. Tuto jest w 5 poznamenáno: Qunliler autem hec parochia dilatata fuerit et confirniata, qni vull melius scire, querat in privítegio einsdem ecclesie, ostatní pak stliáií. 0 poloze míst tuto jmenowaních arowtiej Palackého: Dějiny národu Českého I, 254, kde i jiné spisy trhoi se týkající jsau w y cleny.
knihy ij„
117
principům aspirante') suffragio factuma) est, ut dux Boemiae Wratizlaua et f rater eius Choun-radus supradicto Prageii3i episcopo 3), frátri ano, parocbiaiľi iudicíario ordine *) requisitam ex in-tegro5) reprufiterentur et redderent, Proinde nos rogatu eiusdem episcopi raeionabiliter inducti, Pragensis episcopatna redintegration emtí) noatrae imperialis auctoritatis edicto7) Uli et success orib us eius8) confirm am u s et stabilimus, inviolabiliter decernentes, ne ulla posthac cuiualibet conditio-nis persona vel ulla societas hominum, Pragensi ecclesiae quicquam sui iuris in praenotatis termi-nis alienare praesumat. Cuius redintegration} s9) et confirmationis1*) auctoritas, ut omni acvo sta-bilis et inconvulsa permaneat, banc cartam inde conscribi, quam sicut infra apparet, manu propria roborantes 1') inpressione signi noatri ius-siinus insígniľiData l3) HI Kal. Maii anno abJJ) ínearnatione domini 108tí, indíctione IX1*) anno autem1G) domini Heinrici regni qnidem XXXII, imperii vero III.
prosbau téhož biskupa rozumně jsauce nawedení, im z no wu z celení Pražského biskupstwi wýrokem nasí cisárske moci jemu a nástupcům jeho stwrzujeme a stanowJme, rozkazujíce nezrušítcdlnč, aby na-potom žádná jakéhokoli stawu osoba aneb jaký lidský spolek Pražskému kostelu čehožkoli z prá-wa jeho w mezích prwé naznačených odciziti se neopowážil. Kteréhožto znowuzceleni a stwrzcní moc aby po wšechen čas stálá a Lczwrácena zůstala, tento list o tom kázali jame eepsati, kterýž, jak jest doleji widěti, wlastní rukau stwrdiwše pí-i tiďte:nim znaku našeho dali jsme označit). Dáno dne 20 Dubna léta od narozeni páně 1086, iu-diket 9, roku pak Jindřicha pána kralowáuí 32,' ciaařstwi tfetího.
Signum T7} domini Heinríci18) tertii, Komanorum impe-
ratorís auguati, quod ego vidi ipsum caesarem suis mani-bus annotantem in privilegio Pragcnsis cpiscopatus.
Znak pana Jindřicha třetího cisaře Kim akého, ro zmnožíte 1 e řiše, který jsem já widél cisaře samého swýma rukama znamenatí w privilegii Pražského biskupstwi.
') aspirajitibuä 2aa. — 2) per ľactum I; peractum 2aa; pactum 3. — 3) ep, Gebehardo 4> 4a. — *) iure A. — ■') inl. et repr, A. — Ľ) reinlegr. 2, 3a, 4. — 7) atticto 1. — 9) suis 2aa. — u) jako wýše w pozn. 6. — 10) et culit, naileps, w A rukau jiiiau.— n) Tak 4a; nemá 1; o s ta Lni laborante:.— 1S) insígnari 4; conaigmri 2aa.— 1J) datae 2b. — u) misto ab itit, dom. má S, 4t 4a dominicae incarna Monis. — ,5) VIH 2, 7, — ,6) nemá 4, 4a. — 17> W rok. 4 jest místo monogramu prátdný kruh žlutau barweu tažený; w A pak jsau Eárky slřídawé cerjtair, ilulawau a čerwenau barwau učiněny. W rule 2b jest monogram (eprw po posledních alowich této kapitoly položen a soháij rioecta w ruk. 2a. — IS) Ileinricici 1.
1X8
kosmčw letopis český.
los* 38. Similiter e od em anno Heinrico imperátor e d em and ante e t Maguntino arcbiepiseopo We-zlone1) interveniente, per2) legates apostolici3), qui eidem interfuerunt concilio, doiúnus*) Clemens*) papa secundum praedictos terminos suo privílegio corrobat*) Pragensem episeopatum, id efflagitante') et suggerente Gebehardo epi&copo per suum capellanum nomine Albinum, quem cum legatis apostolici ex Maguntía bac *) de eadem causa miserat Romam,
Eodem anno V Idu s Juniis) obiit Otto, dux Moraviae, fráter Wratizlai ducis Boemiae1"). Inter ea Egílbertus11) Treverensis archiepíseopus") iussís obtemperaiis imperatoris") adveniens metropolím Pragam, XVII KaL Julii inter sacra missarum sollempuia regáli bus fascibus iudutum unxit1*) in1*) r egem Wratizlaum, et inposuit dia-dema super caput tam ipsius quam eius coniugis Zuatavaeciclade regia17) amictae, clericis et universis satrapií ter19) acclamantíbus: Wrati-zi&ú r eg i tam ,D) Iíoemico tam Polonico, magni-íico et pacifico, a deo coronato, vita, salusí0) ot victoria. Post lmec tertia die arehjpraesul secundum regiam maguificentiam inmenso ponder e auri et argenti ditatua21) et ceteris xeniis*2) ac13) muneribus donatus, cum magna honore laetus") ad propria rem eat.
39. Anno domin icae in carnation is 1087 rex Wratizlaus coUecto ex ercitu intrat Zribiaml5), quam olim imperátor Heinricus in perpetuum sib i hab en dam tradiderat, et dum -G) quoddam castrum nomine Gvoadek*7) prope urbem Mis-sen as) reaedificat29), aliis insistentibus operi, mit-tit duas scai'as ex eleetis militibus cum filio suo Bracizlavo ultum ire olim sibi illatae iniu-riae. Nam quodam5') retro dierum tempore, dum ředit imperatoris de curt e, casu contigit in qua-dam villa nomine Kileb *a) valde magna eum per-noetare, ubi noctu orta seditions inter suos .et
38. Rowněž tobo roku z uloženi císaře Jindřicha a zprostředkováním arcibiskupa Moliué-ského Wezela po^ legatecli apoštolských, kteři byli při tom sborn, pan Eli ment papež dle pnvé-řečených hranic privilegiem swým stwrdíl bis kup-stwi Pražské k žádosti a pFičiněním biskupa Gcb-íiarta skrze kaplana jeho jménem Alb i na, které li o s legaty apoštolského z Mohuče z též přIĚiny byt poslal do Říma.
Téhož léta dne 9 Cerwna zemřel jest Otto kníže morawské, bratr Wratislawa knížete re-s kého. Mezitím Egilbert arcibiskup Trierský, po-slechnuw rozkazu císařského, přijel do sídelního místa do Praby a dne 15 Čerwna mezi slaužc-nim mše swatě pomázni Wratislawa, w králowské znaky oděného, za kriUe, a posadil korunu na hlaivu jak jeho tak také manželky jeho Swatawy, ľíiiicbcm král n wským ozdobené, při čemž žákow-stwo a wsichni wclmoží třikrát wolali: lVrati-slawu králi, jak českému tuk polskému, wzne-šenému a pokoje milownéniu, od líolia koruno-■vranému, ž-iwot, štěstí a wítezshvl! Potom třetího dne arcibiskup podlé králowské wz nesen o stí ne-smírnau tižt zlata a stříbra obohacený a jinými dary a poctami obdařený s welkau poeti wo st i wesele odjel k domowu.
39. Léta od narozeni pán Ó 1087 král Wrari-slaw sebraw pole wytáhl do Srbska, které jemu prwé císař Jindřich odewzdal nawždy w majetek. A když obnowowal nejaký záinck řečený Hwoz-dec bliž hradu Mfšné, eo jiní setrwali w díle, poslal dwa zástupy wybraných bojowniků se synem swým Břetislawem ku pomstení učiní -nébo sobe prw pychu. Nebo předtím jednoho Času, když se wracel od dworu císařského, náhod au stalo ee, že přenoeowal w jedné wai wcl-mi welikéj řečené Kile b j kdež w noci stala se různice mezi jeho lidmi a obywatcli, a zabiti
*) Weieione 1, 2, 2a, 2ia; Wezolůne 3; Wenelone 4, 4a; We!ÍT,Ofte 2a. — fl) pro legatjs A- — 3) »p. ex HlagOůcia přidáno, ale potom podLechowáno w 1. — *) podteíkowáno w 2. —• 5) nemá 2, 2o, 2b. —") cůt-roborarat 4, 4b, — "') flagítBnl,e 2b. — 9) nt 1, - s) lulií 4, 4a, — 10) Boemorum 4, 4a. — IJ> Eilljertus 1. — ,a) epis-copus lt 7.— 13) imperátori opraw. A; ímp. Henrici 4, 4a. — M) duxit A.— 15J nemá A.— IC) Sna-taue 2; Ziialaue ~a; Zuathave 4, 4a; ZuaLhnne 2b; Zoatavae 7.— 17) aurea 2aa.— ,s) nemá 7.— ls) quam miíto tam 1, 2a, 2&a. 2b, 3; nemají 4, 4a. — 2o) laus místo salus a následující et ^vynecháno 7. — 2|) est nadeps, A. — E1) exeimiís 1; xen. ao nemá A. — !3) nemá 1. — -1) nemé 3. — as) Zrbtam 3; Srbiam 3oa.— ar') tum 1. -- a') Guoz<Jec 2, 2a, 2b, 4, 4a; G«'0řdecz 2aa; Gnoidet 3, — as) IHisen t; Hisnem 4 ; ttinsn 4a, — í9) redíficat t. — anJ iLLatam ímuriam 4, 4a. — 31) quoddam 1. — 0Í) Kyleh 1, 2, 2a.
knihy ii.
11í)
cítes occiai sunt a villains duo fratres, primi inter primates, huius patriae ínmanes columnae, vírtutum clari lumine1), Nacarat3) et Bzůata3), filii Taz4) comitis. Mox secundum regis i us sum, qui missi fuerant fea tin antes die et noctu, tertia luce5) summo djluculo invadunt cum magno im-petu praedictam villam, et diripiunt omnia bona illorum, ipsos quoque et uxores eorum usque ad corrigiam'1) calciamenti spoliant, et funditus aedi-ticia sub ve rtu nt igne com bu rentes, atque equis et pecoribue simul abductia illaeai viam tenuerunt. Facta autem m ctí die, dum transirent quod dam Humen, filius lierilis nactus amoena loca rluminis, iussit cum praeda scutarios') praecedere, viros autem fortiores secům invitat ibis) prandium sumere*). Et quia magnus aestus erat, filius du-ciB nimio calore exaeatuans, dum post prandium in aqua paulisper refrigeraretur natans, mittit10) ad eum Alexius comes ita maiidans: Non hic, ait, in Wlitava11) aut inia) Ogra tua natas. Talie moras, fořti um portas virorum gazas. Ad haee juvenia: Naturale est, in quit, senibus ad aurae13) motum semper trepidare, et quam vis sibi iam iivminentia, plus tamen quam iuvenes, timere lata. Quod cum relatum easet Alexia: Deus, in-quit, faciat, sed eyentu prospero14), ut talis assit nunc et inevitabilis ťbrtunae occassio, ubi iuvenes videant, utrum senes an ipsi magis fata timeant. Dum baec loquitur praedictus comes, ecce plus quam 20 apparent equites misai a Saxonibus, ut eos pi'ovocarcnt cimbello15), skut mustela hostem auum aspidem stran gulare vol ens provocat umbra caudae suae de antro. Quos ut"1) viderunt17) nostrates, raconsulti homines, plus audaces quam perspicaces, Alexio nimium refutante et prohi-bente eos ac revocante, ruunt in sua fata per-sequentes,s) inimicoa. Nam statím ferrea legio Saxonum1*1) pro&ilit ex insidiis, et nec unus, qui perseeuti sunt hoste s, evasit ex nostris. Cum que hi, qui remanserant in caatris, vide rent in coelum ascender e quasi per turbin em globum pulveris,
jsau od wesniĚanů dwa bratr i, prwní mezi prwnl- io&t mi této wfasti slaupowé znamenití, ctnosti awě-tlem se záříel, Načerat a Wznata synowé Tasa župana. Ihned dle rozkazu králowa ti, kteří byli posláni, spěchajíce dnem i noci, třetího dne
0 prwní m swltánf udeřili s welkaw siJau na tu wes, a pobrali wšecky swrehky jejicb, a je samy
1 ženy jejich swlékli až do ře minka na stfewlci, a od země stawení rozbořili, ohněm pálíce; i od-wedse s sebau koně i dobytek, bez úkoru na cestu se dali. Ale když bylo poledne, když šli přes jednu řeku, syn knížecí, sbledaw příjemná místa u řeky, kázal štítonošům s kořistí napřed jiti, m tíže wsak w boji udatnější pozwal, aby tu s nim obědowalL A poněwadž bylo welké parno, syn knížecí horkem příliš rozpálen, po obědě se trochu občerstvil we wodě plowaje. Tehdy poslal k němu Aleš župan, tak mu w zkaz uje: Ne-plowás tu, dí, we swé Wltawě nebo w Ohři. Nechej meškáni, udatných tntížů poklady neseš. K tomu mladík od p o wě děl: Jest to při rozeno starcům, že se pokaždé třesau, jak wltr zawěje, a smrti, ač jim již nastáwá, wíce než mladí se boji. Což když oznámeno bylo Alšowi, řekl: Bůh dej, ale s dobrým wýpadkem, aby nyní byla ta-kowá a newyhnutedlná štěstí příhoda, aby mladíci widělí, zdali se starci čili oni wíe hojí smrti. Co to mluwil před řečený župan, hle wlc než dwadcet jezdců poslaných od Sasů ukázalo se, aby je cimuálkem wy lákal i, tak jako kolčawa chtíc nepřítele swé ho hada u škrti ti, stínem swé ho ocasu jej láká z díry. Naši, jak je uwiděli, lidé nepowážliwl, w(ce směli než prozřetelní, ac jim Aleä welice zrazowal a zbranowal a zpět je wo-lal, běželi w smrt swau honíce nepřátely, Nebo hned železný pluk Sasů wyskočil z úkrytu, a ani jeden z našich, který byl za nepřátely běžel, neušel. Když pak ti, kteří byli w ležení zůstali, wíděli do nebe wystupowati chumáč prachu jako wírem, i ač náhlé a nenadálé příhody někdy i nej udatnější muže w boji we zmatek uwáději,
]) nomiDe 3; culmine Saa.— sj Naberal 2; PJacharat 4, 4a ; Wanczerat 2aa. — 3) Wanala 3. — *) hi 3; Thaz 4, 4a. — a) die opraw, I. — flj gi nadeps. raka u jínau w A. — T) serutiarios 2«, 2b; tak mul i 2, ale r wyšhrábáno. — s) ad A. —■ u) nemá A. — w) mísit 4, 4a. — nJ Wlylaua 1, 2b; Wltauia 2; Wllaua Sa, 3. 4, 4a; Multauía 2b8,— lí) nemá 3, 4, 4a.— ia) adure 1. — propicio ve] prúspera I, 2; propício £a, Saa, 2b; poslední kromě toho po strane jeslí alias proapero. — Tak A; cín pel [o 1; cum bello 2, 2a, řaa, 3b; cum dulo 3; cymbello 4, 4a. — 16) podtethowáoo w A a nadepsáno rukau jinou cum. — n) Timto slowem latine tasit lext rukopisu w ti, — ,s) prasequehlea 2. -— 1<JJ Sacxonum 1.
18
120
KOSMĎW LETOPIS ČESKÝ.
1087 et licet repentini et subitanei casus etiam fortissi-mos viros in hello conturbare') soleant'-), tam en arma quam citius5) arripiunt4), hostes virítiter excipiunt, pugna5) suramii vi conseritur., fragor armovumf') et clamor virotum usque ad nubes exoriťur"), hastilia8) in prime 9) congressu fran-guntur, Tes gladíis agiturdonec deo opem ferente Saxones versi sunt in fugám, noetrates1 ]) bab nere victoriam, sed nimis cmentam. Quia vero secundi ordiuis mílites cum praeda iam praeces-serant,a), in bac pugna soli tantuiu nobiles in-teríerunt, Alexins"), Ratiboř gener14) suus, Bráni s ia) cum fi-atre 21ava et alii quam plurími; Předa com es amisso pede vix mortem evasit. Filius vero ducis vulneratus est sub dextro pol-lice, et nisi capulus en&ia, quem manu tenuit, íctuí obstitisset, ex toto raanum amisisaet. Acta est autem haec strages VI Nonas Julii.
um 40. Anno dominicae incarnationis 1088. His-demlc) temporibus haec acta quíbus referuntur, Quid am miles erat, qui Beneda nomen habebat, Magnanimus iuvenia praestanti corpore talis, Hector erat17) qualis pulcher vel Turnus in armis, Ex Jurata18) natua, cui primus Taz19) fuit avus.
Nescio, qua de re tunc offense quo que rege Wratizlao, fugiena in Poloniam factas est miles domnae Juditliae, conmgis ducis Wladizlai. lam-que duobus arm is evolutis30) remeans'11) de Polonia, ad iit Wigbertum, gene rum regis*2), rogans, ut per eius suffragia pristinam domini sui possit redire in gratiam. Sed quia hic Wigbertus vir erat in rebus v aide discretus, nolens1 *) ut in aliquo socerum suum offenderet, dat eí consilium, m on ens, ut interim apud Misnensem-4) episcopum nomine Bemionein tutiusai*) maneret, et eum si-bi5C) similiter inter cesso rem pararet. Inter a con-tigit, ut iter urn rex WratizLaus ZribiamiT) cum
nicméně zbrani eo nejrychleji se chopili, nepřátelům mužně fíc poatawili; swedeua bitwa eilau nejwětěf, třeskot /braní a křik mužů až Ho oblaků se strhnul 5 kopí w prwním setkání se zlámala, na meče došlo, až pomoct boží rtasowé obráceni jsau na útek; naši dobyli witěístwí, wšak welmi krwawého. Poněwadž pak bojowniei druhého řádu byli s kořistí již napřed šli, w teto bitwě sami toliko šlechtici zahynuly A les, Kat i bor zeř jeho, Bráni š s bratrem swým řilaivau a jiných welmi mnoho. Předa župan, přišed o nohu, sotwa smrti ušel. Syn pak k n ŕ reci raněn jeet |><id prawým palcem; a kdyby nebyl jilce meče, který držel w nice, ránu zadržel, celkem byl by o ruku při-Bel. Stala se pak tato porážka dne 2 Čerwence.
40. Léta od navozeni páně 1088. Těch časů, za kterých se wyprawujc, že se toto stalo, Byl jest bojowník; jeho jest bylo Beneda jméno; Welkod uchý to jinoch, wý tečný tak tela k rás au, Jak jest Hek to r byl nebo Tur mis we zbrani krásny. S plozen byl Juratau; tomu Tas prwnlm slowe
předkem,
Newim, pro jak a u wěc tehdy uraz i w také krále Wratislawa, utekl do Polska, a stal se bojow-nlkem pani Judity manželky knížete Wiariislawa A když již uplynula rlwě létu, wrátiw se z Polska, přisel k Wighertowi, zet i králowu, aby jeli o přl-mlírwau iiiohl zase dojiti předešlé milosti n awéW pána. Ale poněwadž tento Wigbcrt byl muž we wěcech welmi obezřetný, nechtěje, aby w cení tchána swého urazil, dal mu radu, primlauwaje jemu, aby zatím zůstal we wětsi jistotě u biskupa Míšeňského jménem Bcnnona a jeho aby s obé rownĚž zjednal za přlmluwce. Mezitím stal n ee, že král Wratislaw opět přitáhl s wojskem
r) turbare A, 6.— 2) soleni 4, 4a. - J) quanta 2b.— J) ťurripíunt A, 2, 2a, 2aa, 3íř, tf, 3, tento ale opraweno w arripiunt. — ů) nemá 4. — e) Lucar, Phars. I, 281. — Vjrg. Aen. II, 313. — s) as liliu 1. — sj Místo in přímo má 2b in immo. — ,0) Saltust. Cat. 60. — ") bab. nostr. A.— ia) praeeesserunl S.— 13) Al. cornea 4, 4a.— li) gen. suua neaí w A, 6. — ,5) Breuia 2b; Brntuí 3, — ls) His 3. — 1Ť) nemá 3. — lS) Iurzata 2.— l9) Thai 4, 4a; Iai 3. — 3<>) evolutue tnél I, ale opraweno evůlutis. — rentan«ne A, nle opraw. inkoustem jiným w remeans. — ia) Wratialaí 4, 4a. Wigbert, brabě Grojský, později markrabě mištnský a lužitký, měl za manželku Jitku, krále Wratislawa siruhsu dceru téhož jména ; prwní, jak práwe zminéno, mel Wladislaw, knize Polské. — a»J nolleas 1; volení 2aa.—■ **) Jlissenssetn A; Hyanensem 6. — 2&) lulue A.— aí!) sim. sibi A. — 37) Zryííiam 6.