Spolupráce archeologie s jinými vědními obory Interdisciplinární přístupy v archeologii Azurová a zelená Fractal pozadí, jako je květinová okvětía Spolupráce archeologie s jinými vědními obory Archeologie je interdisciplinární věda, která pro hlubší pochopení minulosti úzce spolupracuje s mnoha dalšími vědními obory. Každý z těchto oborů přispívá specifickými metodami a poznatky, které pomáhají rekonstruovat život dávných civilizací, datovat archeologické nálezy a analyzovat prostředí, ve kterém lidé žili. 1. Spolupráce s přírodními vědami •Geologie – Pomáhá s datováním archeologických vrstev, studiem eroze a identifikací původu kamenných artefaktů (petroarcheologie). • •Dendrochronologie – Umožňuje přesné datování dřevěných struktur na základě letokruhů. • •Chemie – Používá se k analýze složení keramiky, pigmentů, kovových předmětů a organických zbytků (např. rezidua potravin v nádobách). • •Palynologie - využívá biologické a geochemické metody ke studiu rostlinného materiálu a jeho vývoje v geologickém čase. • •Fyzika – Využití radiokarbonového datování (C14), termoluminiscence nebo geofyzikálních metod, jako je magnetometrie a georadar. • •Biologie a genetika – DNA analýza kosterních pozůstatků odhaluje původ a migrace dávných populací. • •Osteologie – Studium kosterních pozůstatků člověka i zvířat, pomáhá identifikovat zdraví, výživu, nemoci, úrazy a fyzické charakteristiky dávných populací. 2. Spolupráce se společenskými vědami •Historie – Porovnání archeologických nálezů s písemnými prameny a historickými kronikami. • •Antropologie – Studium lidských kosterních pozůstatků a sociálního chování minulých kultur. • •Linguistika – Pomáhá s rozluštěním starověkých jazyků a písma (např. klínopis, egyptské hieroglyfy). Př. nápis REX QUADIS. DATUS na římských mincích ražených ve 40. letech. 2. stol. po Kr. • •Etnografie – Srovnávací studie mezi minulými a současnými domorodými kulturami pomáhají interpretovat archeologické nálezy. 3. Technologie a archeologie •Geofyzikální metody – Neinvazivní průzkum archeologických lokalit (georadar, magnetometrie, lidar). • •Digitální modelování a 3D rekonstrukce – Využívání počítačových modelů pro rekonstrukci staveb a měst. • •GIS (Geografické informační systémy) – Umožňuje mapování archeologických nalezišť a analýzu osídlení v krajině. • •Drony a satelitní snímky poskytují vysoké rozlišení mapování nalezišť a krajinných změn, čímž pomáhají archeologům identifikovat potenciální místa pro vykopávky nebo studium změn krajiny v průběhu času. • •Umělá inteligence a strojové učení – Automatická analýza obrovského množství archeologických dat a obrazových záznamů. 4. Příklady interdisciplinární spolupráce •Ötzi – ledový muž: Kombinace archeologie, forenzní vědy a genetiky •odhalila detaily o jeho životě a smrti. • •Pompeje: Geologie pomohla pochopit mechanismus erupce Vesuvu a její dopad na město. • •Tutanchamonova hrobka: Chemická analýza odhalila složení jeho pohřebních artefaktů. • •Stonehenge: Geofyzikální metody odhalily skryté struktury pod zemí, které nebyly viditelné při povrchovém průzkumu. Význam spolupráce Bez dalších vědních oborů by archeologie nemohla přesně datovat nálezy a analyzovat kontext. List na zkumavkách Přírodní vědy Geologie a archeologie Geologové pomáhají určit stáří sedimentů a podmínky nalezišť. Geologie a archeologie jsou úzce propojené vědy, které se vzájemně doplňují při zkoumání minulosti. Co je geologie? Věda zkoumající složení, strukturu a vývoj Země. • Co je archeologie? • Studuje pradávné kultury na základě materiálních pozůstatků. • • • Jak geologie pomáhá archeologii? • • • • • • • • • •Geologické metody umožňují datování a analýzu archeologických nalezišť. •Archeologové využívají geologické znalosti k pochopení změn krajiny a osídlení. •Sedimenty pomáhají určit stáří a kontext archeologických nálezů. •Rekonstrukce historické krajiny na základě geologických dat. •Analýza půdy a materiálů pro určení původu artefaktů. •Zkoumání složení keramiky, pigmentů a kamenných nástrojů. •Studium sopečných událostí a jejich vlivu na starověké civilizace. •Jak eroze a sedimentace ovlivňují uchování nalezišť. •Studium terénních útvarů pomáhá identifikovat osídlení. •Použití magnetometrie, radarového snímání a elektrického odporu k identifikaci podzemních struktur. •Studium dopadů zemětřesení na historická sídla. •Zjišťování chemického složení půdy na nalezištích. •Jak geologie pomáhá pochopit zdroje materiálů pro pravěké a starověké civilizace. •Studium využití vodních zdrojů a změn říční sítě. • • • • • • • • • • • • Člověk na velké sandstones 1. Geologické metody v datování archeologických nalezišť •Geologie poskytuje několik klíčových metod, které umožňují přesné datování archeologických lokalit a artefaktů: • •Radiokarbonové datování (C14) – Umožňuje určit stáří organických materiálů (dřevo, uhlíky, kosti) na základě rozpadu izotopu uhlíku. (AIS Arch14CZ) •Draslíko-argonové (K-Ar) a argon-argonové (Ar-Ar) datování – Používá se k určování stáří vulkanických hornin a sedimentů, což je užitečné pro prehistorická naleziště. •Termoluminiscenční datování (TL) – Umožňuje určit, kdy byla keramika, cihly nebo sopečný popel naposledy vystaveny vysoké teplotě. •Opticky stimulovaná luminiscence (OSL) – Datování sedimentů na základě posledního vystavení slunečnímu světlu. •Aminokyselinová racemizace – Datování kostí a mušlí měřením změn aminokyselin. • 2. Geologické metody v analýze archeologických nalezišť •Kromě datování geologie pomáhá také analyzovat prostředí archeologických nalezišť a poskytuje klíčové informace o historických podmínkách: • •Stratigrafie – Studium geologických vrstev pomáhá určit relativní stáří nalezených objektů. •Sedimentologie – Analýza usazenin pomáhá rekonstruovat podmínky, za kterých byly objekty uloženy (řeky, pouště, močály). •Paleogeografie – Rekonstrukce historické krajiny a klimatu, například změny mořských hladin nebo posuny řek. •Eroze a akumulace – Studium toho, jak byly archeologické lokality ovlivněny přirozenými procesy jako je větrná a vodní eroze. •Mineralogie – Studium složení hornin a minerálů pomáhá určit původ kamenných artefaktů a stavebních materiálů. •Geochemie – Pomáhá analyzovat chemické složení půdy a artefaktů (např. původ pigmentů, složení keramiky). 3. Geofyzikální metody pro archeologii •Moderní geologické techniky umožňují neinvazivní průzkum archeologických nalezišť: • •Georadar (GPR – Ground Penetrating Radar) – Detekce podzemních struktur, hrobů a ruin bez nutnosti vykopávek. •Magnetometrie – Odhaluje anomálie v magnetickém poli země, například pece, kovové objekty nebo opevnění. •Elektrická odporová tomografie (ERT) – Měří rozdíly v elektrické vodivosti podloží, což pomáhá identifikovat struktury pod povrchem. •Lidar (Light Detection and Ranging) – Laserové mapování terénu, odhalení skrytých struktur pod vegetací. • Datování archeologických nalezišť pomocí geologie •Příklad: Datování sopečného popela u Pompejí (Itálie, 79 n. l.) •Sopečné vrstvy z výbuchu Vesuvu pomohly přesně datovat zánik města Pompeje. •Analýza složení vulkanických hornin potvrdila, že výbuch nastal v roce 79 n. l.. •Radiometrické metody (draslíko-argonové datování) potvrdily stáří předchozích erupcí Vesuvu, což pomohlo pochopit historii sopečné aktivity. • Studium původu kamenných nástrojů a stavebních materiálů •Příklad: Petroarcheologie ve Stonehenge (Anglie, 3000–2000 př. n. l.) •Analýza složení megalitických kamenů ukázala, že modré kameny pocházejí z lomu v Preseli Hills ve Walesu, vzdáleného 250 km. •Geologové určovali původ pískovcových bloků, což pomohlo vysvětlit možné transportní cesty pravěkých lidí. •Příklad: Karlův most (Česká republika, 14. století) •Petroarcheologické studie potvrdily, že pískovec použitý na stavbu Karlova mostu pochází z lomů v okolí Berouna. • Geofyzikální metody pro neinvazivní průzkum archeologických nalezišť •Příklad: Skryté struktury pod zemí v Göbekli Tepe (Turecko, 9600 př. n. l.) •Pomocí georadaru (GPR – Ground Penetrating Radar) bylo odhaleno několik dalších monumentálních kruhových struktur ukrytých pod zemí. •Magnetometrie identifikovala podzemní anomálie odpovídající kamenným základům a zdem. •Příklad: Starověká římská města v Pompejích a Ostii •Lidar (Laserové skenování terénu) pomohl archeologům odhalit původní římské ulice a budovy, které byly skryté pod nánosy sedimentu. • Geochemie a analýza půdních vrstev •Příklad: Starověká zemědělská půda v Mezopotámii (Irák, 3000 př. n. l.) •Chemická analýza půdy odhalila přítomnost solí, což potvrdilo problém zasolení půdy, který vedl k poklesu úrodnosti a úpadku sumerských měst. •Příklad: Analýza lidských aktivit v neolitických sídlištích v Čechách •Geochemické rozbory půdy prokázaly koncentrace fosforu, které ukazují na místa s intenzivní lidskou činností (kuchyně, dílny, odpadní jámy). • Studium klimatických změn a jejich dopadu na civilizace •Příklad: Kolaps mayské civilizace (Mexiko, Guatemala, 800–900 n. l.) •Geologická analýza usazenin v krasových jeskyních ukázala, že období sucha trvající 100 let vedlo k opuštění měst. •Příklad: Zánik vikingských osad v Grónsku (14. století) •Izotopová analýza ledovcových jader ukázala, že Vikingové čelili náhlému ochlazení klimatu, což vedlo k hladomoru a vymření osad. • Archeoseismologie – studium dopadů zemětřesení na civilizace •Příklad: Zemětřesení ve starověkých řeckých městech Efesos a Korint (Řecko, 5. století př. n. l.) •Geologové zkoumali sesuvy hornin a praskliny v ruinách, aby určili intenzitu a časové období zemětřesení. •Archeologové potvrdili, že zemětřesení vedlo k opuštění některých částí těchto měst. • Vliv přírodních katastrof na archeologii •Příklad: Tsunami na Santorini (Řecko, 1600 př. n. l.) •Geologické analýzy ukázaly, že výbuch sopky Théra způsobil obrovské tsunami, které zasáhlo minojskou civilizaci na Krétě. •Archeologové spojili tuto katastrofu s legendou o Atlantidě. • Shrnutí •Geologické metody poskytují klíčové nástroje pro archeologii, pomáhají přesně datovat naleziště, analyzovat historické prostředí a objevovat skryté struktury pod povrchem. Díky této interdisciplinární spolupráci dokážeme lépe porozumět minulosti a zachovat její dědictví pro budoucí generace. •Bez geologických metod by archeologie nemohla přesně zkoumat minulost. Petroarcheologie – Využití v archeologii •Petroarcheologie je interdisciplinární obor, který propojuje archeologii a geologii, konkrétně petrologii (vědu o horninách). Zabývá se analýzou kamenných artefaktů, stavebních materiálů a surovin použitých v minulosti, s cílem určit jejich původ, technologii zpracování a obchodní cesty dávných kultur. Barevné horami Hlavní oblasti studia: •Identifikace materiálu – určení typu horniny a jejího složení. ✅ Původ surovin – přiřazení kamenných artefaktů ke konkrétním ložiskům. ✅ Technologie opracování – analýza stop po opracování, řezání a leštění. ✅ Obchodní cesty a distribuce surovin – sledování pohybu materiálů mezi regiony. •🔬 Používané metody: •Petrografická analýza – studium minerálního složení hornin pod mikroskopem. •Chemická analýza – využití rentgenové fluorescenční spektrometrie (XRF) a hmotnostní spektrometrie k určení prvkového složení. •Izotopová analýza – sledování izotopových poměrů pro identifikaci původu surovin. •Spektroskopie a elektronová mikroskopie – detailní analýza mikrostruktur artefaktů. • • Příklady petroarcheologických studií •Pravěké kamenné nástroje a jejich původ •🔹 Lokalita: Krumlovský les (ČR), Krakovsko-čenstochovská jura (Polsko) 🔹 Období: Paleolit – neolit • Význam: •Petroarcheologická analýza prokázala, že rohovce z Krumlovského lesa byly využívány pro výrobu pazourkových nástrojů, které se následně dostávaly i do jiných regionů. •Nástroje z Krakovsko-čenstochovské jury byly objeveny v Čechách a na Moravě, což ukazuje na dálkový obchod. • Sunlight in the forest •Stavební materiály ve středověké architektuře •🔹 Lokalita: Karlův most, Katedrála sv. Víta (ČR) 🔹 Období: 14. století 🔹 Význam: •Petroarcheologie potvrdila, že pískovce pro stavbu Karlova mostu pocházejí z lomů v okolí Berouna. •Analýza stavebního kamene katedrály sv. Víta odhalila použití vápenců z Českého krasu. • Těžba a využití silicitu v neolitu •Oblast: Krakovsko-čenstochovská jura (Polsko) •Období: Neolit (6. – 4. tisíciletí př. n. l.) •Surovina: Silicit (rohovec), vysoce kvalitní materiál pro výrobu štípané industrie •Využití: Nástroje jako pazourkové čepele, hroty šípů, sekery • • Petroarcheologické výzkumy prokázaly, že silicity z této oblasti byly pravěkými kulturami intenzivně těženy v dolech, například v Krzeszowicích, Będkowské dolině a okolí Ojcowského národního parku. •Z těchto oblastí byly následně distribuovány po velké části střední Evropy, včetně Moravy a Čech, kde byly nalezeny nástroje vyrobené právě z tohoto materiálu. • Obsah obrázku mapa, text Obsah vygenerovaný umělou inteligencí může být nesprávný. V českém prostředí byly silicity z Krakovsko-čenstochovské jury nalezeny například: •Neolitická sídliště na Moravě (Pustějov – překladiště, suroviny, velké •množství jader, úštěpů; Studénka – Butovice, Těšetice-Kyjovice, Bylany) – vyskytují •se zde importované kamenné čepele pocházející z rohovcových ložisek ve •výchozech v okolí Ojcowského národního parku a z oblasti Jerzmanowic •(Polsko). •Nálezy z oblasti Krumlovského lesa – porovnání petroarcheologických vzorků •ukázalo, že část zdejších nástrojů pochází z těžebních oblastí v Krzeszowicích • a Dolině Sąspowské v Krakovsko-čenstochovské juře. •Pazourkové čepele ve středních Čechách (Bylany u Kutné Hory, Praha-Krč, •Tursko) – byly analyzovány chemicky a mineralogicky, aby bylo možné určit jejich •původ; ukázalo se, že materiál pochází z těžby v oblasti Wierbka a okolí Skałky • kousek od Krakovsko-čenstochovské jury. •Neolitická sídliště ve východních Čechách (Rybníček u Hradce Králové, •Jaroměř) – doložen výskyt pazourkových čepelí vyrobených z nejkvalitnějších •rohovců těžených v oblasti Będkowské doliny a v okolí Olkusze (Polsko). •Oblast Českého krasu (Tetín, Beroun, Karlštejn) – zdejší archeologické nálezy •obsahují pazourkové nástroje pocházející z Jerzmanowických rohovců a silicitů • z oblasti Będkowské doliny. Transport suroviny a její distribuce v neolitu •Pravděpodobně se jednalo o systém dálkového obchodu, ve kterém docházelo k výměně surovin mezi různými neolitickými kulturami. Importované kamenné nástroje měly vyšší hodnotu než lokální materiály, protože jejich těžba a transport byly náročnější. •Tyto suroviny mohly být využívány pro specializované účely, jako například pro rituální objekty nebo vysoce kvalitní nástroje pro zpracování dřeva a kůže. • Jak probíhal transport surovin? •Obchod mohl probíhat různými způsoby, přičemž klíčové byly obchodní trasy, které spojovaly hlavní surovinová ložiska s osídlenými oblastmi. •1. Těžba a primární zpracování suroviny •✔ V těžebních lokalitách, jako byla Krakovsko-čenstochovská jura, Krumlovský les nebo Stránská skála, probíhala první fáze opracování kamene. ✔ Pravěcí lidé těžili silicity, rohovce, obsidián a pazourky, které následně předběžně opracovali do polotovarů (jádra, čepele, sekery). ✔ Důvodem částečného opracování bylo snížení hmotnosti pro jednodušší transport. • •2. Směnný obchod a postupná distribuce •✔ Dálkový transport mohl probíhat buď přímým obchodem mezi jednotlivými skupinami nebo postupným předáváním mezi komunitami. ✔ Obchodní trasy byly pravděpodobně vedeny podél řek a nížinných koridorů (např. podél Labe, Moravy a Dunaje), což usnadňovalo přesun těžších surovin. ✔ Některé suroviny se dostávaly až do vzdálenosti stovek kilometrů od původního naleziště. • •3. Způsob přepravy suroviny •✔ Transport suroviny probíhal pravděpodobně v rukou obchodníků nebo specializovaných řemeslníků, kteří se pohybovali mezi sídlišti. ✔ Říční doprava mohla být klíčovým faktorem – lodě nebo vory umožňovaly přepravit větší množství suroviny na delší vzdálenosti. ✔ Na pevnině byly suroviny transportovány v kožených vacích, proutěných koších nebo na zádech nosičů. • •4. Překladiště a obchodní centra •✔ Archeologické nálezy ukazují na existenci strategických bodů (překladišť), kde se suroviny přerozdělovaly. ✔ Příkladem může být Pustějov na Moravě, kde bylo nalezeno velké množství jader a polotovarů na opracování. • •5. Lokální zpracování a využití • •✔ Jakmile surovina dorazila na cílové místo, místní řemeslníci ji dále opracovávali do finálních výrobků. •✔ Například pazourkové čepele nalezené ve středních Čechách vykazují známky lokálního dokončování. •✔ Některé importované suroviny byly využívány pouze elitními vrstvami společnosti, což naznačuje jejich vysokou hodnotu. • Závěr •Petroarcheologie v Česku se uplatňuje při identifikaci surovinových zdrojů, rekonstrukci obchodních tras a analýze stavebních materiálů. Díky těmto metodám můžeme lépe pochopit technologie výroby nástrojů, fungování pravěkých a středověkých těžebních oblastí i historii české architektury. • Doporučené zdroje pro petroarcheologii a geologii v archeologii •1. Petroarcheologie a neolitická těžba silicitů •Zápotocký, M. (1993). Kamenářství pravěkých společností. Archeologický ústav AV ČR. •Ginter, B., Kozlowski, J.K. (1995). Krakovsko-čenstochovská jura jako zdroj silicitů pro pravěké komunity. Acta Archaeologica Carpathica. •Weisgerber, G. (1987). The Flint Mines of Europe: Prehistoric Extraction and Trade. World Archaeology. •2. Geologie a archeologie v českém prostředí •Štelcl, J. & Nekvasil, J. (1978). Geologie pravěkých nalezišť v Československu. Československý časopis pro mineralogii a geologii. •Prošek, F. (2005). Archeologie a geologie v českých zemích. Nakladatelství Academia. •Vencl, S. (1995). Kameny v archeologii. Archeologické rozhledy. •3. Středověká těžba a využití pískovce v ČR •Havránek, P. (2010). Středověká těžba kamene v Čechách. Památky archeologické. •Suchý, T. (2002). Pískovce a jejich využití při stavbě Karlova mostu. Česká geologická společnost. •4. Neolitické obchodní sítě a distribuce surovin •Kuna, M., & Venclová, N. (2015). Pravěká těžba a distribuce kamenných surovin v ČR. Národní muzeum – Archeologická revue. •Pavlů, I. (2007). Kultura s lineární keramikou a výměna surovin. Archeologické rozhledy. •5. Moderní metody v geofyzikální archeologii •Květina, P., & Gojda, M. (2012). Geofyzikální metody v archeologii: využití magnetometrie a georadaru. Archeologický ústav AV ČR. •Schmidt, A. (2013). Geophysical Data in Archaeology: A Guide to Good Practice. Oxford University Press. • Detailní záběr stránek knihy Další zdroje • •PROŠEK, František. Archeologie a geologie v českých zemích. Praha: Academia, 2005. ISBN 978-80-200-1384-6. • •KUNA, Martin a VENCL, Stanislav. Pravěká těžba a distribuce kamenných surovin v ČR. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. ISBN 978-80-87112-60-5. • •GINTER, Bronisław a KOZŁOWSKI, Janusz K. Krakowsko-čenstochovská jura jako zdroj silicitů pro pravěké komunity. Acta Archaeologica Carpathica. 1995, roč. 30, s. 113–129. ISSN 0001-5229. • •VENCL, Stanislav. Kameny v archeologii. Archeologické rozhledy. 1995, roč. 47, č. 2, s. 175–190. ISSN 0323-1267. •SUCHÝ, Tomáš. Pískovce a jejich využití při stavbě Karlova mostu. Česká geologická společnost. 2002, roč. 110, č. 1, s. 35–48. ISSN 1210-8197. • • FIŠER, Jan. Exploatace surovin v neolitu a eneolitu. 2019. Bakalářská práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Dostupné z: https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/37864/1/Jan_Fiser_BP_2019_Exploatace%20surovin%20v%20neolitu%20 a%20eneolitu.pdf • •Online články • •SILICITY ledovcových uloženin oderské části Moravské brány. OSEL.cz [online]. 2023 [cit. 2024-03-18]. Dostupné z: https://www.osel.cz/12272-silicity-ledovcovych-ulozenin-oderske-casti-moravske-brany.html •Neolitická štípaná industrie v Čechách a praktické použití čepelové techniky. Univerzita Hradec Králové [online]. 2023 [cit. 2024-03-18]. Dostupné z: https://uni.uhk.cz/archeologie/wp-content/uploads/2023/02/Vol13_3.pdf •Neolit. Archeologický ústav AV ČR [online]. 2020 [cit. 2024-03-18]. Dostupné z: https://www.arup.cas.cz/wp-content/uploads/2020/05/03_Neolit_.pdf DENDROCHRONOLOGIE A ARCHEOLOGIE Jak dendrochronologie pomáhá archeologii? •Hlavní přínosy: •Umožňuje přesné datování dřeva až na konkrétní rok. •Pomáhá rekonstruovat klimatické podmínky v době růstu stromu. •Kalibruje radiokarbonové datování (C14) – přesné referenční chronologie pomáhají zpřesnit výsledky radiokarbonových analýz. •Identifikuje původ dřevěného materiálu, což pomáhá sledovat obchodní trasy a technologie zpracování dřeva. • Postup dendrochronologického datování •Odběr vzorků dřeva – například z trámů, pilotů, lodí nebo soch. •Měření šířky letokruhů – každý rok strom vytváří letokruh, jehož tloušťka závisí na klimatických podmínkách. •Porovnání s referenční chronologií – letokruhový vzor se srovná s databázemi známých letokruhů. •Stanovení roku pokácení stromu – pokud je zachována lýková vrstva, lze určit i sezónu kácení. Příklady využití dendrochronologie v archeologii •Střední Evropa • • Karlův most (Praha, ČR, 14. století) – datování dubových pilotů potvrdilo jejich stáří odpovídající době výstavby mostu. • Dřevěné domy ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm – dendrochronologická analýza určovala přesný rok pokácení dřeva. • Slovanské osídlení v Mikulčicích – datování dřevěných konstrukcí mostů a hradištních palisád. Omezení dendrochronologie •❌Funguje pouze na dřevě, které má zachovalé letokruhy. •❌ Neposkytuje data pro oblasti, kde nejsou k dispozici referenční chronologie. •❌ Vyžaduje minimálně 50 letokruhů pro spolehlivé porovnání s databázemi. Závěr •Dendrochronologie je klíčovou metodou v archeologii, která umožňuje přesné datování dřevěných objektů a poskytuje cenné informace o klimatu a hospodářských aktivitách minulých společností. V kombinaci s radiokarbonovým datováním a historickými prameny pomáhá rekonstruovat minulost s nebývalou přesností. Doporučené zdroje •Kuniholm, Peter I. "Dendrochronology and Other Applications of Tree-ring Studies in Archaeology." Dendrochronology and Other Applications of Tree-ring Studies in Archaeology, 2001. • •Creasman, Pearce Paul. "Dendrochronology and Archaeology." Dendrochronology and Archaeology, 2020. • •Bernabei, Mauro. "Archaeological Dendrochronology." Archaeological Dendrochronology, 2004. Chemie a archeologie •Chemie hraje klíčovou roli v archeologii, protože umožňuje analyzovat materiály, datovat nálezy, identifikovat složení artefaktů a rekonstruovat podmínky, ve kterých žili lidé v minulosti. Pomocí chemických metod mohou archeologové určit původ surovin, odhalit výrobní technologie a analyzovat organické i anorganické pozůstatky. Jak chemie pomáhá archeologii? •Hlavní přínosy chemie v archeologii: •Datování archeologických nálezů – radiokarbonové datování (C14), termoluminiscenční metoda, uran-thoriové datování aj. •Analýza složení materiálů – chemická analýza keramiky, kovových předmětů, pigmentů a skla. •Forenzní analýza lidských ostatků – zkoumání kostí, zubů a DNA k určení stáří, stravy a původu jedinců. •Rekonstrukce stravy a zemědělství – analýza zbytků potravin, pylu a chemických stop v keramice. •Prostředí naleziště – chemická analýza půdy umožňuje určit místa spalování, pohřebiště a znečištění. • Chemické metody v archeologii •Datovací metody •Radiokarbonové datování (C14) – určuje stáří organických materiálů na základě rozpadu izotopu uhlíku 14. (tato metoda je primárně fyzikální, ale využívají se chemické procesy při zpracování vzorků a přípravě na analýzu) •Termoluminiscenční datování (TL) – stanovuje dobu posledního zahřátí keramiky či vypalovaných cihel. •Uran-thoriové datování – slouží k datování karbonátových usazenin (stalagmitů, krápníků). •Draslíko-argonové datování (K-Ar) – využívá se k určení stáří sopečných hornin v blízkosti archeologických nalezišť. • •Analýza materiálů •Rentgenová fluorescenční spektrometrie (XRF) – umožňuje určit prvkové složení kovů, keramiky, skla nebo pigmentů. •Hmotnostní spektrometrie (ICP-MS) – pomáhá určit přesné složení archeologických vzorků. •Mikroskopická a chemická analýza pigmentů – využívá se k identifikaci barviv na freskách, sochách a keramice. • •Analýza biologických materiálů •Izotopová analýza kostí a zubů – umožňuje zjistit stravu a migraci pravěkých populací. •Proteinová analýza (ZooMS) – pomáhá identifikovat druhy zvířat z fragmentů kostí. •DNA analýza – umožňuje určit genetickou příbuznost, původ jedinců a přítomnost nemocí. • Příklady využití chemie v archeologii •Radiokarbonové datování Turínského plátna •Objev: C14 analýza ukázala, že slavné „Turínské plátno“, údajně zobrazující Ježíše Krista, pochází ze středověku (1260–1390 n. l.) a ne z 1. století. •📌 Chemická analýza egyptských mumií •Objev: Analýza balzamovacích látek odhalila složky jako borovicovou pryskyřici, včelí vosk a bitumen, což pomohlo lépe pochopit techniky mumifikace. •📌 Složení barviv na freskách v Pompejích •Objev: Analýza pigmentů prokázala použití rumělky (HgS), egyptské modři (CaCuSi4O10) a okrových pigmentů, které byly získávány ze vzdálených oblastí. •📌 Studium stravy Vikingů pomocí izotopové analýzy •Objev: Izotopová analýza kostí ukázala, že Vikingové konzumovali velké množství mořských ryb, což bylo dříve podceňováno. •📌 Studium neolitických polí v Čechách •Lokalita: Bylany u Kutné Hory (neolit) •Objev: Chemická analýza půdy prokázala zvýšené množství fosforu a dusíku, což dokazuje intenzivní zemědělskou činnost v této oblasti. • Omezení chemických metod v archeologii •❌ Kontaminace vzorků – starší materiály mohou být ovlivněny pozdějšími chemickými reakcemi. ❌ Destruktivní metody – některé chemické analýzy vyžadují odebrání nebo zničení části vzorku. ❌ Interpretace výsledků – chemické analýzy musí být správně interpretovány v archeologickém kontextu. Závěr •Chemie je nepostradatelným nástrojem v archeologii, protože umožňuje datovat nálezy, analyzovat složení materiálů a rekonstruovat stravu a životní podmínky minulých civilizací. Díky moderním chemickým metodám dokážeme s vysokou přesností určit původ artefaktů a pochopit vývoj lidských kultur. Zdroje •KUNA, Martin. Archeologie a věda: Interdisciplinární přístupy v archeologii. Praha: Academia, 2015. ISBN 978-80-200-2534-2. •OUTRAM, Alan K. Applied Chemistry in Archaeology. Cambridge: Cambridge University Press, 2020. ISBN 978-1-107-14413-4. • • •PLEINER, R. a SOUDNÝ, M. K aplikaci chemie v archeologii. Bulletin Národního muzea. 1985, roč. 38, č. 2, s. 53–65. ISSN 0231-844X. •SMITH, C. L. Chemical Analysis of Archaeological Materials. Journal of Archaeological Science. 2010, roč. 37, č. 5, s. 1121–1135. ISSN 0305-4403. •EVANS, J. A., LEE-THORP, J., et al. Strontium and Oxygen Isotope Analysis in Archaeology. Antiquity. 2006, roč. 80, č. 310, s. 759–774. ISSN 0003-598X. • •FIŠER, Jan. Chemická analýza archeologických materiálů. 2019. Bakalářská práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Dostupné z: https://otik.zcu.cz • •Online články a webové zdroje • •Moderní chemická analýza v archeologii, I. díl. VUP Shop [online]. 2023 [cit. 2024-03-18]. Dostupné z: https://vupshop.cz •Nový studijní modul: Uplatnění analytické chemie v památkové péči a archeologii. Národní památkový ústav [online]. 2022 [cit. 2024-03-18]. Dostupné z: https://www.npu.cz •Chemická analýza v archeologickém výzkumu. Univerzita Palackého v Olomouci [online]. 2021 [cit. 2024-03-18]. Dostupné z: https://www.prf.upol.cz • • • Palynologie a archeologie •Palynologie je věda, která se zabývá studiem pylových zrn a spor rostlin v sedimentech, půdě nebo archeologických nálezech. V archeologii se využívá k rekonstrukci historických ekosystémů, zemědělství a změn klimatu. Jak palynologie pomáhá archeologii? •Hlavní přínosy: •Rekonstrukce minulého prostředí – pylové analýzy umožňují určit, jaké rostliny rostly v určité oblasti. •Datování archeologických vrstev – pyl v půdních vrstvách může pomoci určit stáří naleziště. •Identifikace změn klimatu – přítomnost různých pylových druhů naznačuje teplotní a srážkové změny. •Studium pravěkého zemědělství – pylové analýzy pomáhají určit, jaké plodiny pěstovali lidé v minulosti. •Paleoekologické studie – umožňuje pochopit, jak lidé ovlivňovali krajinu od neolitu po současnost. • Jak probíhá pylová analýza? •Odběr vzorků – pyl se nachází v sedimentech, rašeliništích, půdě nebo zachycený v archeologických artefaktech. •Laboratorní separace pylu – pylová zrna jsou izolována pomocí chemických procesů. •Identifikace pylových druhů – pylová zrna jsou zkoumána pod mikroskopem a porovnávána s referenčními databázemi. •Interpretace výsledků – archeologové a paleoekologové využívají zjištěné pylové druhy k rekonstrukci historické vegetace a klimatu. Příklady využití palynologie v archeologii •Starověké zemědělství v Čechách •Lokalita: Bylany u Kutné Hory (neolit) •Objev: Pylová analýza prokázala pěstování obilovin (pšenice, ječmen) a přítomnost lučních rostlin, což naznačuje pastvu dobytka. •Kolaps mayské civilizace (Mexiko, 800–900 n. l.) •Objev: Analýza pylu z jezerních sedimentů ukázala, že rozsáhlé odlesnění vedlo k erozi půdy a zhoršení zemědělských podmínek, což mohlo přispět k úpadku civilizace. • •Pravěká vegetace na Moravě •Lokalita: Dolní Věstonice (paleolit) •Objev: Pylové analýzy ukázaly, že v období lovců mamutů dominovala stepní vegetace s břízou a borovicí. •Studium pohřebních rituálů •Lokalita: Egyptské hrobky (staroegyptská civilizace) •Objev: Přítomnost pylových zrn vzácných květin v pohřebních komorách naznačuje symbolické a náboženské využití rostlin. • Omezení palynologie •❌ Pyl se zachovává jen v určitých podmínkách (např. v rašeliništích, sedimentech s nízkou kyselostí). ❌ Nutnost přesných referenčních databází – některé druhy pylu je obtížné odlišit. ❌ Kontaminace vzorků může vést k chybným interpretacím. Obrázek ukazuje různé typy pylu se specifickými tvary a texturami, jak by byly vidět při mikroskopickém zvětšení. > Závěr •Palynologie je klíčovým nástrojem v archeologii, který umožňuje rekonstrukci prostředí, studium zemědělství a analýzu změn klimatu. Pomáhá archeologům pochopit ekologické podmínky, ve kterých žili lidé v minulosti, a umožňuje identifikovat interakci mezi člověkem a krajinou. Zdroje •Bryant, V. M., & Holloway, R. G. (1983). The Role of Palynology in Archaeology. In: Schiffer, M. B. (Ed.), Advances in Archaeological Method and Theory (Vol. 6, pp. 191–224). Academic Press. • •Crow Canyon Archaeological Center. (n.d.). Palynology. Retrieved from • •Juggins, S., & Huber, U. M. (2021). The Role of Palynology in Archaeoecological Research. Applied Sciences, 11(9), 4073. • •Traverse, A. (1988). Paleopalynology. Unwin Hyman. • •Moore, P. D., Webb, J. A., & Collinson, M. E. (1991). Pollen Analysis (2nd ed.). Blackwell Scientific Publications. Fyzika a archeologie •Fyzika hraje klíčovou roli v archeologii, zejména při datování artefaktů, detekci skrytých struktur a analýze materiálů. Moderní fyzikální metody umožňují archeologům zkoumat objekty bez jejich poškození, což vede k přesnějším výsledkům a efektivnějším výzkumům. Jak fyzika pomáhá archeologii? •Hlavní přínosy fyziky v archeologii: ✅ Datování archeologických nálezů – radiokarbonové datování (C14), termoluminiscenční metoda, magnetostratigrafie. ✅ Neinvazivní průzkum nalezišť – geofyzikální metody, jako je georadar, magnetometrie a elektrická odporová tomografie. ✅ Analýza složení materiálů – rentgenová fluorescence (XRF), neutronová aktivace, spektroskopie. ✅ Studium dávného klimatu a prostředí – analýza izotopů, paleomagnetismus, kosmogenní nuklidy. ✅ Forenzní analýza lidských ostatků – radiografie a CT skenování mumií a kosterních pozůstatků. Fyzikální metody v archeologii •Metody datování •Radiokarbonové datování (C14) – měří poměr uhlíku-14 v organických materiálech, umožňuje určit stáří až do 50 000 let. •Draslíko-argonové (K-Ar) datování – využívá se k určení stáří sopečných hornin a sedimentů. •Termoluminiscenční datování (TL) – stanovuje dobu posledního vystavení keramiky nebo cihel vysokým teplotám. •Opticky stimulovaná luminiscence (OSL) – určuje dobu posledního vystavení sedimentů slunečnímu světlu. •Magnetostratigrafie – analyzuje změny magnetického pole Země uložené v horninách pro relativní datování. Neinvazivní metody průzkumu nalezišť •Georadar (GPR – Ground Penetrating Radar) – odhaluje skryté struktury pod zemí (hroby, ruiny, tunely). •Magnetometrie – detekuje magnetické anomálie v půdě, odhaluje pece, hradby a základy staveb. •Elektrická odporová tomografie (ERT) – měří vodivost půdy a identifikuje archeologické objekty pod povrchem. •Gravimetrie – detekuje hustotní rozdíly v podzemí, což pomáhá odhalit dutiny, jeskyně nebo skryté komory. Analýza materiálů a objektů •Rentgenová fluorescenční spektroskopie (XRF) – umožňuje určit složení kovových předmětů, keramiky nebo pigmentů. •Neutronová aktivační analýza (NAA) – používá se k určení původu artefaktů na základě chemických prvků. •Ramanova spektroskopie – analyzuje chemické složení pigmentů, skla a organických materiálů. •Mikro-CT a rentgenová tomografie – umožňuje analyzovat vnitřní strukturu artefaktů a mumií bez jejich poškození. Příklady •Objev skrytých staveb v Stonehenge pomocí georadaru •📍 Lokalita: Stonehenge, Anglie 📆 Období: Studie 2014 🔬 Metoda: Georadar (GPR) 📜 Výsledek: Objeveny dosud neznámé kamenné struktury pod zemí, což naznačuje větší komplexní systém než dosud známo. •Magnetometrie odhalila neolitické sídliště ve střední Evropě •📍 Lokalita: Německo, Česko, Slovensko 📆 Období: Neolit (~5500 př. n. l.) 🔬 Metoda: Magnetometrie 📜 Výsledek: Pomocí magnetických anomálií byla objevena kruhová opevnění a dřevěné konstrukce, které nejsou viditelné na povrchu. •Gravimetrická metoda pomohla objevit skrytou komoru v pyramidě •📍 Lokalita: Velká pyramida v Gíze, Egypt 📆 Období: 2017 🔬 Metoda: Měření kosmického záření (mionová tomografie) 📜 Výsledek: Detekována skrytá dutina (30 m dlouhá), která by mohla být dosud neznámou komorou. • • • •Termoluminiscenční datování keramiky v Číně •📍 Lokalita: Neolitická naleziště v Číně 📆 Období: 5000 př. n. l. 🔬 Metoda: Termoluminiscenční datování (TL) 📜 Výsledek: Pomocí luminescence byla určena doba posledního vypálení keramiky, což umožnilo přesné datování naleziště. •Analýza obsahu amfor z vraku u pobřeží Řecka •📍 Lokalita: Antikythera, Řecko 📆 Období: 100 př. n. l. 🔬 Metoda: Ramanova spektroskopie 📜 Výsledek: Potvrdilo se, že amfory obsahovaly starověké víno a olivový olej, což pomohlo rekonstruovat obchodní trasy. •Elektrická odporová tomografie v Pompejích •📍 Lokalita: Pompeje, Itálie 📆 Období: 79 n. l. 🔬 Metoda: Elektrická odporová tomografie (ERT) 📜 Výsledek: Byly nalezeny podzemní chodby a zásobníky na vodu, které dříve unikaly archeologům. •Identifikace římských mincí pomocí neutronové aktivace •📍 Lokalita: Římská říše 📆 Období: 1.–3. století n. l. 🔬 Metoda: Neutronová aktivační analýza (NAA) 📜 Výsledek: Pomohla určit původ stříbra v mincích a obchodní vazby římské ekonomiky. • • • Závěr •Fyzika je zásadní součástí archeologie, protože umožňuje datování nálezů, detekci skrytých struktur a analýzu složení artefaktů. •Díky moderním metodám, jako jsou radiokarbonové datování, georadar, izotopová analýza a rentgenová tomografie, dokážeme lépe pochopit minulost bez nutnosti destruktivních vykopávek. • Zdroje •KÖNIGSMARK, Tomáš. Rentgenová fluorescenční analýza a její využití v archeologii. Bakalářská práce. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2012. Dostupné z: •Otik • •JINDERLE, David a PEŠOUTOVÁ, Klára. Aktuální možnosti využití GNSS a dronů v archeologických lokalitách. In: Počítačová podpora v archeologii 21 / 2022. Sborník abstraktů. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2022, s. 22–23. Dostupné z: •https://amcr-info.aiscr.cz • •HELLIO, G., GILLET, N., BOULIGAND, C. a JAULT, D. Stochastic modelling of regional archaeomagnetic series. Geophysical Journal International. 2015, roč. 201, č. 2, s. 931–943. DOI: 10.1093/gji/ggv057. Dostupné z: •arXiv • •GIAMMANCO, Andrea et al. Cosmic rays for imaging cultural heritage objects. arXiv preprint. 2024. arXiv:2405.10417. Dostupné z: •arXiv • •AVGITAS, Theodoros et al. Muography applied to archaeology. arXiv preprint. 2022. arXiv:2203.00946. Dostupné z: •arXiv Biologie a genetika v archeologii •Biologie a genetika jsou v archeologii klíčové pro studium lidských ostatků, analýzu DNA, rekonstrukci stravy a pochopení vztahu mezi populacemi. Tyto metody pomáhají odhalit původ dávných civilizací, migrační trasy, genetická onemocnění i evoluční změny. Jak biologie a genetika pomáhají archeologii? •Hlavní přínosy: ✅ Studium lidských kosterních pozůstatků – analýza pohlaví, věku, zdraví a výživy. ✅ DNA analýza pravěkých populací – odhaluje příbuzenské vztahy, migrace a evoluční změny. ✅ Studium starověkých nemocí – zjišťuje výskyt infekčních chorob (mor, tuberkulóza). ✅ Rekonstrukce stravy a zemědělství – izotopová analýza, pylová analýza, proteinová analýza (ZooMS). ✅ Domestikace zvířat a rostlin – genetická analýza DNA zvířecích kostí a rostlinných semen. DNA analýza v archeologii •Mitochondriální DNA (mtDNA) – zkoumá mateřskou linii a migrace populací. •Jaderná DNA (aDNA) – umožňuje určit genetické příbuzenské vztahy. •Y-chromozomální DNA – sleduje mužskou linii a populační historii. •Metagenomická analýza – detekuje mikroorganismy v archeologických vzorcích (např. DNA starověkých patogenů). Izotopová analýza stravy a migrací •Stroncium (Sr) a kyslík (O) – určují geografický původ jedince. •Uhlík (C) a dusík (N) – analyzují stravu (podíl masa, mořských plodů, rostlinné stravy). •Síra (S) – pomáhá určit pobyt v pobřežních oblastech. Paleoproteomika – analýza proteinů •Studium zachovaných proteinů ve zbytcích kostí, zubů nebo jiných organických materiálů umožňuje identifikaci druhů i specifických znaků metabolismu. •Zooarchaeology by Mass Spectrometry (ZooMS) – pomáhá určit druhové složení fragmentárních kostních pozůstatků. •Kolagenová analýza – určuje, zda se jedná o lidské nebo zvířecí pozůstatky a jakou stravu jedinec konzumoval. • Studium mikrobiomu a patogenů •Analýza DNA a proteinů z archeologických vzorků umožňuje identifikovat přítomnost mikroorganismů a nemocí v minulosti. •Analýza zubního kamene – zachovává stopy potravy, bakterií a virů, které jedinec konzumoval nebo s nimi přišel do kontaktu. •Studium DNA patogenů – pomohlo rekonstruovat genetickou historii nemocí jako mor (Yersinia pestis), syfilis či tuberkulózy. • Příklady •DNA analýza neandertálců •📍 Lokalita: Španělsko, Německo, Sibiř 📆 Období: ~40 000 let př. n. l. 🔬 Výsledek: Analýza genomu prokázala, že moderní lidé mají 1–3 % neandertálské DNA, což znamená, že mezi nimi docházelo k mezidruhovému křížení. •Studium DNA Ötziho – ledového muže •📍 Lokalita: Alpy, Itálie 📆 Období: ~3300 př. n. l. 🔬 Výsledek: ✅ Analýza DNA prokázala, že Ötzi trpěl boreliózou a laktózovou intolerancí. ✅ Měl genetické příbuzné ve středomořských populacích, což naznačuje migrační spojení. • • •Strava Vikingů – izotopová analýza •📍 Lokalita: Norsko, Británie 📆 Období: 9.–11. století n. l. 🔬 Výsledek: Analýza stroncia a dusíku v kostech ukázala, že Vikingové konzumovali mořské ryby ve větším množství, než se dříve myslelo. •Rekonstrukce morové epidemie ve středověké Evropě •📍 Lokalita: Londýn, Anglie 📆 Období: 1347–1351 (Černá smrt) 🔬 Výsledek: Analýza DNA z hrobů prokázala přítomnost bakterie Yersinia pestis, která způsobila morovou pandemii. •Identifikace příbuznosti mezi keltskými kmeny •📍 Lokalita: Česká republika, Francie, Británie 📆 Období: 500 př. n. l. 🔬 Výsledek: Genetické analýzy ukázaly silné genetické propojení mezi keltskými populacemi v Čechách, Irsku a Francii, což odpovídá archeologickým nálezům. •Genetická domestikace psa •📍 Lokalita: Sibiř, Evropa 📆 Období: 15 000–40 000 let př. n. l. 🔬 Výsledek: DNA analýza ukázala, že psi byli domestikováni z vlků ve dvou nezávislých liniích (Evropa a Asie). • • Omezení biologických a genetických metod v archeologii •❌ DNA se špatně zachovává – pouze v chladném nebo suchém prostředí. ❌ Kontaminace vzorků – riziko smíchání DNA z různých období. ❌ Komplexní interpretace – genetické výsledky je nutné kombinovat s archeologickými daty. Závěr •✅ Biologie a genetika pomáhají archeologům odhalit evoluci, migrace, stravu a zdraví dávných populací. ✅ Moderní metody jako DNA analýza, izotopová analýza a osteologie přinášejí nové poznatky o našich předcích. ✅ Spojením archeologie s biologií získáváme komplexnější obraz lidské historie. Zdroje •National Geographic Česko. Moderní genetika přepsala učebnice archeologie a otevřela nové obzory. National Geographic Česko [online]. 2023 [cit. 2025-03-18]. Dostupné z: •www.nationalgeographic.cz • •Veterinární univerzita Brno. Biologie a genetika. Veterinární univerzita Brno [online]. 2023 [cit. 2025-03-18]. Dostupné z: •https://www.vetuni.cz • •Česká společnost pro soudní genetiku. Forenzní genetika. Česká společnost pro soudní genetiku [online]. [cit. 2025-03-18]. Dostupné z: •CSSFG • •Universitas. Kombinuje genetiku, lingvistiku i archeologii. Jeho objevy ocenili i v Nature. Universitas [online]. 2019 [cit. 2025-03-18]. Dostupné z: •Universitas • •Schmerer, Wera M. Optimized protocol for DNA extraction from ancient skeletal remains using Chelex-100. arXiv preprint [online]. 2021 [cit. 2025-03-18]. Dostupné z: •arXiv Osteologie a archeologie •Osteologie je vědní obor, který se zabývá studiem kostí a jejich strukturou. V archeologii hraje klíčovou roli při zkoumání lidských a zvířecích kosterních pozůstatků, což pomáhá rekonstruovat životní podmínky, stravu, zdraví, demografii a rituály minulých populací. Jak osteologie pomáhá archeologii? •Hlavní přínosy osteologie v archeologii: ✅ Identifikace pohlaví, věku a zdravotního stavu jedince. ✅ Analýza fyzické aktivity a životního stylu – opotřebení kostí naznačuje způsob života. ✅ Studium nemocí a zranění – detekce chorob, jako je artritida, tuberkulóza nebo syfilis. ✅ Forenzní analýza pohřebních rituálů – jak byly jednotlivci pohřbíváni a jaké rituály s tím souvisely. ✅ Analýza zvířecích kostí (archeozoologie) – studium domestikace, lovu a stravovacích návyků. Osteologické metody v archeologii •Archeozoologie – studium zvířecích kostí •Identifikace druhů – určování zvířecích pozůstatků podle tvaru kostí. •Studium domestikace – porovnání divokých a domestikovaných druhů. •Stravovací návyky – jaké druhy masa a mléčných produktů byly konzumovány. Příklady •Kosterní analýza gladiátorů z římského období •📍 Lokalita: Efesos, Turecko 📆 Období: 2.–3. století n. l. 🔬 Výsledek: Analýza zlomenin a hojení naznačila, že gladiátoři měli přístup k lékařské péči a speciální výživě. •Archeozoologická studie domestikace skotu v Evropě •📍 Lokalita: Neolitická naleziště ve Francii a Německu 📆 Období: ~5000 př. n. l. 🔬 Výsledek: Analýza zvířecích kostí ukázala postupnou změnu velikosti skotu, což svědčí o domestikaci a chovu pro mléčné produkty. • Omezení osteologie v archeologii •❌ Špatná konzervace kostí – v kyselých půdách se kosti rychle rozkládají. ❌ Obtížná interpretace příčin smrti – některé nemoci nebo zranění nemusí zanechat viditelné stopy. ❌ Chybějící části kostry – často jsou nalezeny pouze fragmenty, což ztěžuje analýzu. Závěr •✅ Osteologie je klíčová pro porozumění životu minulých populací – pomáhá zkoumat stravu, zdraví, migrace i pohřební zvyky. ✅ Archeozoologie přispívá k poznání vývoje domestikace zvířat a jejich významu pro starověké ekonomiky. ✅ Spojení osteologie s genetikou a izotopovou analýzou umožňuje hlubší pochopení lidské historie a evoluce. Zdroje •MAYS, Simon. Archeologie lidských kostí. Dorset: Routledge, 1998. ​ • •WHITE, Tim D. Human Osteology. San Diego: Academic Press, 2000. ​ •Wikipedia – Die freie Enzyklopädie • •BRZOBOHATÁ, Hana. Osteologická analýza koní na slavníkovské Libici. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ​ •Theses.cz • •BRZOBOHATÁ, Hana. Antropologické zkoumání kosterních pozůstatků se zaměřením na 3D zobrazovací a analytické metody v archeologických i antropologických aplikacích. Praha: Archeologický ústav AV ČR. ​ • •Kolektiv autorů. Dějiny archeologie. Brno: Masarykova univerzita, 2012. Odlišené barvy na elektronické desce s spoji Technologie v archeologii Digitální modelování a 3D rekonstrukce v archeologii •Digitální modelování a 3D rekonstrukce jsou moderní technologie, které usnadňují vizualizaci archeologických nalezišť, artefaktů a historických struktur. Díky těmto metodám lze rekonstruovat zaniklé budovy, analyzovat detaily nalezených objektů a sdílet výsledky archeologických výzkumů široké veřejnosti. 3D vykreslování města jako bílé Jak digitální modelování a 3D rekonstrukce pomáhají archeologii? •Hlavní přínosy: ✅ Rekonstrukce historických památek a lokalit – umožňuje vizualizovat stavby v jejich původní podobě. ✅ Dokumentace archeologických nalezišť – 3D skenování vytváří přesné digitální kopie před vykopávkami nebo při rekonstrukci. ✅ Analýza artefaktů – digitální modely umožňují studium jemných detailů bez rizika poškození originálu. ✅ Vzdělávání a prezentace – interaktivní 3D modely umožňují muzejní expozice a online prohlídky. ✅ Virtuální rekonstrukce lidí a tváří – forenzní archeologie využívá 3D modelování k rekonstrukci podoby historických osob. Metody digitálního modelování v archeologii •3D modelování a simulace •Rekonstrukce budov a památek – historické struktury jsou rekonstruovány pomocí softwaru jako Blender, AutoCAD, SketchUp, Unity. •Simulace pohybu a mechaniky – testování, jak byly používány nástroje nebo jak vypadaly bitvy a města v minulosti. •Virtuální realita (VR) a rozšířená realita (AR) – interaktivní prohlídky historických míst (např. VR rekonstrukce Pompejí). • Město •CT skenování a rentgenová tomografie •Forenzní archeologie – analýza mumií a lidských ostatků bez nutnosti jejich otevření. •Digitální analýza artefaktů – detekce skrytých vrstev malby, rytin nebo vnitřní struktury objektů. • Příklady •3D modely keltských oppid v Čechách •📍 Lokalita: Závist u Prahy, Česká republika 📆 Období: 1. století př. n. l. 🔬 Metoda: Lidar + fotogrammetrie 📜 Výsledek: Digitální modely pomohly rekonstruovat opevnění a urbanistickou strukturu keltských měst. •Digitální obnova Notre-Dame po požáru •📍 Lokalita: Paříž, Francie 📆 Období: 12. století (rekonstrukce od 2019) 🔬 Metoda: Laserové skenování + BIM (Building Information Modeling) 📜 Výsledek: Po požáru v roce 2019 byly použity 3D skeny k detailní rekonstrukci katedrály. • Omezení digitálního modelování v archeologii •❌ Technická a finanční náročnost – 3D skenování a modelování vyžaduje specializované vybavení. ❌ Nutnost historické přesnosti – modely musí odpovídat archeologickým důkazům, jinak mohou být zavádějící. ❌ Digitální archivace a udržitelnost – dlouhodobé uchování 3D dat je náročné a vyžaduje aktualizace formátů. Závěr •✅ Digitální modelování a 3D rekonstrukce jsou revoluční nástroje v archeologii, které umožňují studium, ochranu a prezentaci historických památek. ✅ Virtuální archeologie umožňuje široké veřejnosti interaktivně zkoumat minulost prostřednictvím VR, AR a digitálních muzeí. ✅ Spojení Lidaru, fotogrammetrie a 3D modelování pomáhá vytvářet realistické rekonstrukce dávných civilizací a jejich památek. Zdroje •UNGER, Jiří. Možnosti využití 3D rekonstrukčních počítačových vizualizací pro archeologii. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2019. Dostupné z: •DSpace ČVUT • •NOSEK, Vojtěch. Archeologická analýza s využitím 3D modelace. Disertační práce. Masarykova univerzita, 2021. Dostupné z: •Informační systém MU • •VAVREČKA, Petr. Nový web o archeologických rekonstrukcích a rozhovor s jeho autorem. Archeologie na dosah, 2014. Dostupné z: •Archeologie na dosah • •KONČELOVÁ, Markéta; KVĚTINA, Petr; VAVREČKA, Petr; UNGER, Jiří. Presenting the invisible and unfathomable: Virtual museum and augmented reality of the Neolithic site in Bylany, Czech Republic. ResearchGate, 2016. Dostupné z: •ResearchGate • •KOŠŤÁL, Tomáš. 3D rekonstrukce nejstarších stavebních fází hradu Rokštejna jako nástroj archeologické analýzy. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, 2019. Dostupné z: •Informační systém MU Drony a satelitní snímky v archeologii •Drony a satelitní snímkování přinášejí revoluci v archeologii tím, že umožňují neinvazivní průzkum rozsáhlých oblastí, odhalují skryté struktury a pomáhají s dokumentací a ochranou nalezišť. Tyto technologie urychlují výzkum a umožňují detekci stop po dávných civilizacích, které nejsou ze země viditelné. •Hlavní přínosy: ✅ Odhalení neviditelných archeologických struktur – z výšky lze spatřit starověké cesty, valy, sídliště či hroby. ✅ Dokumentace a monitorování památek – pomáhá chránit lokality před ničením, erozí či rabováním. ✅ Neinvazivní průzkum rozsáhlých oblastí – šetří čas a náklady na tradiční vykopávky. ✅ Rekonstrukce krajiny a environmentálních změn – umožňuje studium změn osídlení a klimatu. ✅ Využití multispektrální a termální analýzy – odhaluje anomálie v půdě a vegetaci, které ukazují na přítomnost skrytých struktur. Metody využití dronů a satelitních snímků v archeologii •Drony a letecká fotogrammetrie •Lidar (Light Detection and Ranging) – laserové skenování umožňuje odhalit skryté struktury pod vegetací. •Multispektrální snímkování – zachycuje odlišné spektrální rozsahy světla, což pomáhá odhalit rozdíly v půdě a vegetaci. •Termální zobrazování – detekuje teplotní rozdíly v terénu, což pomáhá identifikovat skryté zdi nebo hroby. •Fotogrammetrie – využívá letecké snímky k vytvoření přesných 3D modelů terénu a nalezišť. • Satelitní snímkování a dálkový průzkum Země •Google Earth a GIS (Geografické informační systémy) – umožňují analýzu historických krajin a sledování změn osídlení. •Snímkování NASA Landsat a Sentinel – poskytuje multispektrální data pro analýzu vegetačních změn nad archeologickými lokalitami. •Radarové zobrazování (SAR – Synthetic Aperture Radar) – umožňuje detekci podzemních struktur a zaniklých sídlišť. •Snímkování vysokého rozlišení – pomáhá identifikovat rozsáhlé archeologické komplexy v odlehlých oblastech. Příklady •Objev ztraceného města v Amazonii pomocí Lidaru •📍 Lokalita: Brazílie, Bolívie 📆 Období: 2023 🔬 Metoda: Lidar + satelitní snímky 📜 Výsledek: Odhaleny rozsáhlé městské komplexy a silnice v amazonské džungli, což potvrzuje existenci vyspělé civilizace před příchodem Evropanů. •Identifikace tisíců neolitických mohyl v Saúdské Arábii •📍 Lokalita: AlUla, Saúdská Arábie 📆 Období: 2021 🔬 Metoda: Satelitní snímkování + letecký průzkum 📜 Výsledek: Byly objeveny dosud neznámé rituální struktury staré 7 000 let, pravděpodobně spojené s neolitickými obyvateli oblasti. • •Dronový průzkum římských cest ve Velké Británii •📍 Lokalita: Anglie, Skotsko 📆 Období: 2020 🔬 Metoda: Termální snímkování pomocí dronů 📜 Výsledek: Byly nalezeny skryté římské silnice a vojenské tábory, které změnily pohled na expanzi Říma v Británii. •Satelitní objev starověkého vodního systému v Iráku •📍 Lokalita: Mezopotámie 📆 Období: 2017 🔬 Metoda: Radarové snímkování NASA 📜 Výsledek: Byly nalezeny podzemní zavlažovací kanály (qanaty), které byly používány již v období 2 500 př. n. l. • Omezení dronů a satelitního snímkování v archeologii •❌ Závislost na počasí a terénu – nepříznivé podmínky mohou snížit kvalitu snímků. ❌ Finanční náklady – pokročilé technologie (Lidar, hyperspektrální snímkování) jsou drahé. ❌ Potřeba odborné analýzy – správná interpretace dat vyžaduje znalosti dálkového průzkumu Země a archeologie. Závěr •✅ Drony a satelitní snímkování přinesly revoluci v archeologii – umožňují neinvazivní průzkum, dokumentaci a ochranu památek. ✅ Moderní technologie, jako Lidar, termální analýza a multispektrální snímkování, umožňují objevovat neznámé lokality. ✅ Tyto metody zlepšují ochranu archeologických nalezišť a pomáhají rekonstruovat historické krajiny. Zdroje •BÁLEK, Miroslav a KNECHTOVÁ, Marie. Vývoj letecké archeologie na Moravě a v českém Slezsku: shrnutí a perspektivy. Archeologické rozhledy. 2022, roč. 74, č. 1, s. 25–45. Dostupné z: •ResearchGate • •KOVÁRNÍK, Jan. Metodika zpracování a evidence dat leteckého průzkumu v archeologii. Archeologické rozhledy. 2020, roč. 72, č. 2, s. 233–250. Dostupné z: •ResearchGate • •MARTINEK, Jan. Analýza leteckých snímků pro mapování archeologických lokalit. Diplomová práce. Univerzita Karlova, 2019. Dostupné z: •Theses.cz • •MICHÁLEK, Jan. I ve statistice mají GIS své pevné místo. Statistika & My. 2018, roč. 8, č. 3, s. 32–35. Dostupné z: •Statistika a my • •STOPKA, Ondřej. Zázračně ožívající minulost: Jaké jsou nejnovější trendy v archeologii. 100+1 zahraniční zajímavost. 2023. Dostupné z: •Stoplusjednicka Umělá inteligence v archeologii •Umělá inteligence (AI) se v posledních letech stále více uplatňuje v archeologii. Díky pokročilým algoritmům strojového učení a analýze velkých dat může AI urychlit identifikaci nalezišť, analyzovat artefakty, rekonstruovat historické objekty a předpovídat skryté struktury. • Jak AI pomáhá archeologii? •Hlavní přínosy: ✅ Automatizovaná detekce archeologických nalezišť – AI analyzuje satelitní a letecké snímky a odhaluje skryté struktury. ✅ Analýza a klasifikace artefaktů – AI rozpoznává keramiku, mince a nástroje na základě obrazových dat. ✅ 3D rekonstrukce památek a objektů – neuronové sítě pomáhají rekonstruovat poškozené nebo chybějící části. ✅ Virtuální simulace minulosti – modelování měst a civilizací na základě historických dat. ✅ Předpověď lokalit pro nové vykopávky – analýza geografických a historických dat pomáhá určit pravděpodobná naleziště. Metody využití umělé inteligence v archeologii •Strojové učení a počítačové vidění •Rozpoznávání archeologických lokalit – AI analyzuje snímky z dronů a satelitů a detekuje pravděpodobná naleziště. •Klasifikace artefaktů – neuronové sítě určují materiál, styl a původ nalezených objektů. •Analýza nápisů a hieroglyfů – AI pomáhá rozluštit starověké texty a jejich překlady. • •3D modelování a digitální rekonstrukce •AI pomáhá obnovit poškozené fresky a sochy – generativní modely doplňují chybějící části uměleckých děl. •Virtuální realita (VR) a rozšířená realita (AR) – interaktivní prohlídky dávných měst a chrámů pomocí AI. • •Velká data a geografické informační systémy (GIS) •AI analyzuje historické mapy a geografická data – umožňuje rekonstrukci změn v krajině. •Předpověď nových nalezišť – algoritmy strojového učení zpracovávají vzory osídlení a navrhují pravděpodobná naleziště. • Omezení umělé inteligence v archeologii •❌ Závislost na kvalitě dat – AI je efektivní pouze tehdy, pokud má dostatek kvalitních vstupních dat. ❌ Nutnost lidské kontroly – AI může produkovat falešně pozitivní výsledky, které je třeba ověřit. ❌ Etické otázky – digitální rekonstrukce může vést k nesprávné interpretaci historie. Závěr •✅ Umělá inteligence mění archeologii – umožňuje automatizovanou analýzu dat, detekci nalezišť a rekonstrukci minulosti. ✅ AI pomáhá urychlit výzkum a zpracování dat, což archeologům umožňuje zaměřit se na hlubší interpretace. ✅ Spojení AI s geofyzikou, 3D modelováním a dálkovým průzkumem poskytuje nové nástroje pro pochopení historie. Zdroje •CASINI, Luca; ORRÙ, Valentina; MONTANUCCI, Andrea; MARCHETTI, Nicolò; ROCETTI, Marco. Archaeological Sites Detection with a Human-AI Collaboration Workflow. arXiv preprint arXiv:2302.05286. 2023. Dostupné z: arXiv • •KLEIN, Kevin; WOHDE, Alyssa; GORELIK, Alexander V.; HEYD, Volker; LÄMMEL, Ralf; DIEKMANN, Yoan; BRAMI, Maxime. AutArch: An AI-assisted workflow for object detection and automated recording in archaeological catalogues. arXiv preprint arXiv:2311.17978. 2023. Dostupné z: arXiv • •MANTOVAN, Lorenzo; NANNI, Loris. The computerization of archaeology: survey on AI techniques. arXiv preprint arXiv:2005.02863. 2020. Dostupné z: arXiv • •BELLAT, Mathias; ORELLANA FIGUEROA, Jordy D.; REEVES, Jonathan S.; TAGHIZADEH-MEHRJARDI, Ruhollah; TENNIE, Claudio; SCHOLTEN, Thomas. Machine learning applications in archaeological practices: a review. arXiv preprint arXiv:2501.03840. 2025. Dostupné z: arXiv • •