Archeologie českých zemí pozdní středověk, novověk 10. Reformační hnutí (husitství, protestantismus). Táborští bojovníci byli obvykle sedláci a často i s rodinami přecházeli z posádky do posádky. • Husitské války • • 1380 – skonal kardinál Jan Očko z Vlašimi, litomyšlský biskup Albrecht ze Šternberka a olomoucký biskup Jan ze Středy • 1392/1393 – spor Václava IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna (kvůli zřízení biskupství Plzni) • 1394: král v Berouně zajat a internován; osvobozen Janem Zhořeleckým • 1400: sesazen z římského trůnu • 1402/1403 – uvězněn podruhé z podnětu bratra Zikmunda (Schaunberg v Horních) • 1410: po smrti druhého římského krále Ruprechta Falckého kurfiřti zvolili Zikmunda a pak Jošta • 1414: římským králem korunován Zikmund Lucemburský • • 1402: Jan Hus: kázání v Betlémské kapli: sekularizace církevního majetku v duchu apoštolské chudoby • 1402 – 1403: v Českém království propukla občanská válka • 1409 – Kutnohorský dekret: změna poměru hlasů v pražském vysokém učení (3:1) • 1410 – arcibiskup Zbyněk Zajíc vyhlásil nad Prahou interdikt kvůli šíření Wycliffových spisů (do 20 km) • 1411 – po smrti arcibiskupa Zajíce král kontroloval obsazování úřadu, císařem Zikmund Lucemburský • 1412 – odpustkové bouře v Praze: poprava tří stoupenců reformy • 1414: Kostnický koncil – svolán Zikmundem Lucemburským: Jan Hus se na žádost Zikmunda účastnil koncilu v Kostnici • 1415 – odsouzen církví v inkvizičním procesu a předán světské spravedlnosti k popravě upálením podle kanonického, • tzn. církevního práva (ius canonicum) a ne podle civilního (ius civile) • Zikmund zprvu žádal Husovo propuštění, ale byl odmítnut • • • • • • • • • •1436 – porážka polních vojsk u Lipan ukončila husitské boje: mniši se vraceli do klášterů (obnova) • – basilejská kompaktáta: dohoda mezi umírněnými husity a katolíky na koncilu v Basileji (přijímání podobojí) • •1485 – znovu potvrzeno na zemském sněmu v Kutné Hoře • – v rámci náboženského smíru povoleny 2 konfese: • 1. katolická • 2. ultrakvistická (kališnická) – z lat. sub utraque specie (pod obojí) • – rozdělení vlivem německé reformace na 2 křídla: • a) staroutrakvisté: spolupráce s katolíky • b) novoutrakvisté: po Lutherově vzoru žádali nezávislou církev na Římu • • – dvojvěří: netýkalo se luterství a Jednoty bratrské • čeští evangelíci: církve podobojí, luteráni a Jednota bratrská • • Archeologické výzkumy • •Konec 19. stol. – amatérské výzkumy lokalit spojených s husitstvím • Kozí Hrádek – 1899: Josef Švehla • Žižkův dvorec v Trocnově – právník Jan Petřík (kdy?) • Tábor – 1892 až 1896: František Mášek, později Josef Švehla a Martin Kolář • •1923 – Jihočeská společnost pro zachování husitských památek v Táboře: pokračování v průzkumech • Sezimovo Ústí, Tábor, Kozí hrádek, Trocnov • •Příběnice: 1939 – 1940 – táborský učitel Fr. Kroupa: hrad Oldřicha z Rožmberka, kde byl vězněn Václav IV., 1420 dobyt • 1846 – Dobroslava Menclová ze SAÚ • •Betlémská kaple: 1948 – Ivan Borkovský • •1951 – Vladimír Denkstein: program výzkumu – 1. architektonické památky • – 2. zaniklé vesnice • – 3. bojiště a místa vojenských akcí • •1952 – Historicko-archeologické oddělení Národního muzea: výzkum husitských lokalit • – Nový Hrad u Kunratic: polní tábor, obléhán husity na přelomu let 1420 a 1421 • (ve filmu Proti všem Otakara Vávry) • – Příběnice – hrad Petra z Rožmberka, kde byl vězněn Václav IV., 1420 dobyt (ve filmu Jan Žižka) • – 1954: Antonín Hejna • •Sion – útočiště hejtmana táborské strany Jana Roháče z Dubé proti Zikmundoviv r. 1437 (zal. 1426) • 1961 – 1964: Eva Jánská – Vojenské muzeum a Oblastní muzeum v Kutné Hoře • 2011: Petr Koscelník ze Západočeské univerzity v Plzni, revize starších poznatků • •Sezimovo Ústí – Konec 19. stol. – Fr. Mášek: výkopy v okolí Klášterní ulice: pozůstatky klášterního kostela • – Martin Kolář: místní profesor, zájem o středověké dějiny Ústí • – Josef Švehla: učitel a průkopník archeologie, odkryvy ve městě i na předměstích • – 1947 – 1948: F. Mášek a J. Švehla – výzkumy v prostoru hřbitova a farního kostela • – 1950: výzkum zaniklého města zařazen do plánu ARUP: program výzkumu husitských památek • – 1962 – 1985: výzkum levobřežního předměstí: ARUP • – od 1973: participovalo Husitské muzeum v Táboře: Miloš Drda, Rudolf Krajíc • 20 usedlostí: 2. pol. 13./2. pol. 14. až 1420 • • • Zánik Sezimova Ústí •Poloha – na soutoku Lužnice a Kozského potoka: jádro + 3 předměstí • •1419 – husité: vytlačeni ze Sezimova Ústí • – část přežívala v okolních lesích: chiliastické vize o příchodu Spasitele, který vymýtí zlo • – představa, že když zlo odstraní sami, Kristus se nakonec ukáže • 10. – 14. 2. 1420: vypočítán příchod Krista, který měl nastolit nový věk tisícileté spravedlivé říše • •21. 2. 1420 – na popeleční středu husité město dobyli, ale ze strategických důvodů se přesunuli na nedaleký ostroh • nad Lužnicí a Tismenickým potokem, zvaný Hradiště, kde založili Obec hory Tábor – dnešní Tábor • Vavřinec z Březové: Husitská kronika: „…sami se po jistém času, město Ústí ohněm spálivše, s • ženami, s dětmi na horu Tábor přestěhovali…“ •30. 3. 1420 – Ústí srovnáno se zemí a vypáleno do základů • •20. léta 19. stol. – město: obnoveno středověké centrum a znovu zastavěno • – Předměstí: levobřeží od 60. let archeologicky zkoumáno 25 let („české pompeje“) Sezimovo Ústí •Středověké poddanské město řemeslnicko-zemědělského charakteru se třemi předměstími, jejichž vývoj a sídelně-provozní poměry vycházely z potřeb města. • •Levobřežní předměstí (zaniklé) mělo charakter výrobní příměstské oblasti. • •Ostatní ústecké aglomerace se zaměřily na zásobování městského trhu potřebnými produkty a na služby. Levobřežní předměstí •Poloha: řemeslnické předměstí mezi svahem a Lužnicí, • od jihu Pracovský potok • 20 usedlostí (16 zkoumáno archeologicky) • •Vodní systém: S – J: umělé koryto potoka vedené středem • Z svah: soustava vodních nádrží a kanál • kolem severního kanálu 6 usedlostí •Parcely – šířka: 18 a 30 m (60–90 stop) • – délka: podle vzdálenosti od svahu nebo břehu řeky • •Řemesla – 2 cihelny, sladovna, 5 hrnčíren, kovárna, řeznictví, • pekařství, koželužství • Řemeslnické předměstí kolem r. 1420: šikmé šrafování – osídlená plocha čárkovaně – předpokládaná cesta (Richter & Krajíc 2001) • •KRAJÍC, R. – RICHTER, M.: • – nedat.: Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města I. • Topografie a dějiny bádání. Rukopis. • • – 2001: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 2. • Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Praha. • •KRAJÍC, R.: • – 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. • Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl I–II. • Praha–Sezimovo Ústí–Tábor. • • • – 2008: Středověké cihlářství. Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města 4. • Praha – Sezimovo Ústí – Tábor. • • • Zaniklé husitské vesnice: • •Zkoumány v okolí Sezimova Ústí: • – 1963: ARUP: Zdeněk Smetánka • – 1973: Husitské muzeum: Miloš Drda, Rudolf Krajíc • – povrchová prospekce • – výzkum: Kavčí, Kravín, Potálov • 1.Mapa okresu Tábor se zaniklými vesnicemi: 2. 1. Borovice, 2. Čabel, 3. Dráchov, 4. Dražice, 5. Dražičky, 6. Drhovice, 7. Samota Čásenský (dvůr Bořichov), 8.Hlavatce, 9. Hoštice, 10. Horky u Tábora, 11. Hroby, 12. Chrbonín, 13. Chýnov, 14. Kavčí, 15. Kášovice, 16. Košice-Habří, 17. Kravín, 18. Kříženec, 19. Leština, 20. Lipí, 21. Malšice, 22. Nedvědice, 23. Nový Kostelec, 24. Planá n. l., 25. Pořin, 26. Potálov, 27. Radimovice u Želče, 28. Rodná, 29. Rybova Lhota, 30. Revnov, 31. Sedlec-Lhota Samoty, 32. Sezimovo Ústí, 33. Skalice, 34. Smolín, 35. Strakačov, 36. Vesell-Mezimostí, 37. Vlkov I pískovna, 38. Vlkov II Horusice pískovna, 39. Vřesce, 40. Výrec, 41. Třebějice, 42. Zvěrotice, 43. Želeč. Kravín Sezimovo Ústí Kavčí Potálov Vesnice na Táborsku •Uspořádání – nepravidelné: tzv. rozptýlený typ vesnice Kravín (k. ú. Turovec) • – návesní typ: Kavčí (k. ú. Planá n. L.) a Potálov (k. ú. Čenkov u Malšic) • •Obytné objekty – jednoprostorové čtvercové nebo obdélné se zahloubeným suterénem: hl. až 200 cm • •Konstrukce – srubová, zakrytá sedlovou střechou s dřevěným šindelem (Nálezy ve studnách) • – 2 způsoby: a) na úrovni terénu vně zahloubení • b) na zídku spojenou jílem – na vyzdění suterénu nebo na úrovni terénu • – zpevnění vnějších rohů masivními kameny: někdy v základu • – vstup do suterénu: schodovitou šíjí (někdy po bocích kamenná plenta) • – schodkovité lavice podél stěn: úložný prostor (Potálov: podél severní stěny, š. 60 cm, v. 20 cm) • – vnitřní členění domu: kůlové jamky • •Topeniště – otevřené ohniště kruhového půdorysu: zahloubeno do podloží a vymáháno mahanící (cca 25 cm) • – ohniště s předpecní jámou a zásobnice (kamnovec), jištěná cihlami a dlaždicemi • •Zásobní jámy – v rohu: kruhové: Ø 100 – 140 cm, hl. cca 50 cm pod podlahou • – někdy s vloženými zásobnicemi: v. 40 – 70 cn • – funkce: zásobní nebo chladící • • Zaniklé středověké vesnice Půdorysy s vyznačením objektů. Krajíc, R., Současný stav poznání hmotné kultury na Táborsku, Husitský Tábor 1983-1984, 5-7, 47-82. Kravín Sídelní objekty zahloubené: 1 a 2 nezahloubené obj. 1 a 2 a-sklon terénu b-kamenné plenty c-stěny s cihlami d-průběhy objektů e-kámen f-dlážděná plocha g-rozhraní destrukce 1-jáma K-kůlová jáma T-topeniště S-studna Potálov, Kravín a-kamenné zdi b-sklon terénu c-plocha s kameny d-negativ stěn J-jáma K-kůlová jáma P-pec S-studna T-topeniště. •Hospodářské objekty – skladovací prostor a drobné řemeslné činnosti • – rozměry: menší než obytný dům, bez vstupní šíje • – přístavky spojené s domem: některé měly kamennou podezdívku • – stavby samostatně stojící: shodně orientované, paralelní stěny, obrácené vchody • •Studny – starší: 2. pol. 13. – poč. 14. stol.: zahloubená do podloží, oválná 140–175cm, hl. 410 cm • ve středu dna odkalovač: Ø 60 cm, hl. 20 cm • • – mladší: 14. – poč. 15. stol.: průřez: kruhový až oválný, Ø 80 – 90 cm, hl. cca 8 m • vnitřek: kamenné obložení • nad: srubové ohrazení se stříškou krytou šindelí, železný rumpál • okolí a příchod: vydlážděn kameny • •Výrobní objekty – Kravín: chlebová pec, d. 2m • – Potálov: kovářská dílna • Studny: 1-Kravín: první pol. 15. stol. 2-Potálov: druhá pol. 14. stol. 3-Kravín: 13./14. stol. a-průběh stěn b-sklon terénu c-kámen •Materiál – kámen: lomový – podezdívky, roubení studní, plenty aj. Granitový aplit – dovoz z okolí Tábora • opracované články: práh, ostění, klenební žebra (podobné v Sezimově Ústí) • – dřevo: stavební články nadzemních konstrukcí: trámy, desky, šindele • – pojící materiály: a) hlína/jíl: omazávky stěn, ohnišť b) maltovina: vzácně • – cihly: d. 24,5–25,5 cm, š. 12–13 cm, v. 6,5 cm, hmotnost cca 3,200 kg dovoz (tvarovky) • – dlaždice: horní část a boky hladké, spodek hrubý • •Kovové nálezy – A. Stavební kování: hřeby, skoby, petlice, očko s trnem (úvazové oko), zámky, klíče, zástrčky, kování • – B: Řemeslnické nástroje: nebozez, kovadlinka – babka, dláta, kleště, klíny, brousek • – C: Zemědělské nástroje: kopinaté radličky (z rádla bez plazu), motyka – kratec, hrábě • – D: Vybavení domácnosti: 2. pol. 14. – 1. pol. 15. stol. • a) keramika: hrnce, džbány, poklice, trojnožky, misky, poháry, kahany • tvary okrajů: okruží, vodorovné, ovalené, podříznuté • materiál: tenkostěnná – šedá (hlazená, leštěná); hrubá – hnědočervená, zásobní • výzdoba: rádélko, písmena (gotická minuskula) • b) kovy: nože • c) dřevo: dřevěné nádoby, soustružené • • • •Kovové nálezy – E. Jiné: Výstroj koně – podkovy s otvory pro podkováky, hmatcem a ozuby • – hřeblo: k očistě koňské srsti • • Zbraně – kopí: k lovu • – šipky: hroty šípů do samostřílů (kuší) • • Doklady výrobní činnosti: strusky (kovářský odpad) • železité pískovce a břidlice (chudá železná ruda, naleziště u Chýnova) • hrudky kaolínu: ložiska u Sudoměřic, u Bechyně, Božetic • • Osteologický a palebotanický materiál • Stavební materiál z pálené hlíny: Kravín - cihly (1, 5), formovky (2, 3) a dlaždice (4). Dřevěné a kamenné předměty: Kravín: pracovní část hrabí (1) a dno vědra (2), klenební žebro (č. 3). Konstrukční stavební kovové předměty: Kravín: hřeby (1-13) a skoby (14-17). Kovové předměty: Kravín: „U" skoby (1, 2), petlice (3-5), oka s trnem (6, 7), klíče (8-10), visací pružinový zámek (11), háček (12), zlomky nožů (13-17), kroužky z kování (18-21). Kovové předměty: Kravín: klíny (3-8), dláto (9), kovadlinka (12), šipky do kuší (14-16), neurčené předměty (10, 13). Kovové předměty: Kravín: kleště (2), hrot kopí (3), kopinaté radličky (4-6). Potálov: kleště (1). Keramika počátku 15. stol.: Kravín: kuchyňská a stolní (3-6), zásobní tvary - zásobnice ( 1), výzdoba gotickou minuskulou na hrncovité nádobě (2). Kovové předměty: Kravín: motyka (1), části podkov (2-7), nebozez (8), hřeblo (9). Tzv. Husův hrneček Kartuziánský klášter v Dolanech u Šternberka •1392 – 1409: vystavěn kartuziány z Tržku Litomyšle •Statky kartuziánů: Dolany, Toveř, Moravičany a Palonín • Převor: Štěpán z Melic – proti Wiklefovi a Husovi • „devotio moderna“ • •2. 2. 1425 – obsazen husity jako opěrný bod proti • katolické Olomouci •1437 – olomouckými měšťany rozbořen • •1962 – 1975: výzkum Václav Burian • •Vítek, T. – Foltýn, D. 2005: Dolany (Olomouc). Zaniklá kartouza „Vallis Josaphat“ s kostelem P. Marie (Kartouzka). In: Foltýn, D. a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů, 274-277 Obsah obrázku tráva, exteriér, pole, příroda Popis byl vytvořen automaticky Hrad Hluboký Hlubočky – Hrubá Voda •Bergfritového typu: d. 60 m, palác 35 x 9 m •1340 – založen k ochraně cesty do Slezska jako • sídlo olomouckého biskupa Jana VII. Volka • (nemanželský syn Václava II.) •1351 – moravský markrabě Jan Jindřich •1371 – purkrabí Půta z Holštejna •1406 – Lacek z Kravař (od Jošta), pak Tvokrovští •1425 – dobyt husity (i Majetín) •1426 – obsazen moravským zemským hejtmanem • Haškem z Valdštejna (ruiny) • – léno Jana ze Sovince a Pňovic •1437 – „Pustý zámek“ (Wüsstes Schloss) •80. léta – povrchový průzkum P. Kouřila a M. Plačka • •Brůnová, K. 2004: Hrad Hluboký, k. ú. Město Libavá, okr. Olomouc. Vlastivědný věstník moravský LVI (1), 46–55. Obsah obrázku země, exteriér, rostlina, strom Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, kniha Popis byl vytvořen automaticky Martin Luther (1483 – 1546) •Německý teolog, kazatel a reformátor, autor duchovních, politických, pedagogických spisů. • • Narodil se v Eislebenu jako jedno z devíti dětí horníka, studoval filosofii na univerzitě v Erfurtu, • kde vstoupil do augustiniánského kláštera; tam byl vysvěcen na kněze (1507), pak učil na • univerzitě ve Wittenberku (1508), kde získal profesuru a začal kazatelskou činnost. • •31. října 1517 – zveřejnil 95 tezí kritizujících poměry v církvi (odpustky), a proto byl obviněn z hereze • •1519 – své teze musel obhajovat v disputaci s Johnem Eckem v Lipsku, v níž popřel neomylnost papeže a koncilu. • •1521 – papežem exkomunikován (wormský edikt císaře Karla V.) • – pod ochranou saského kurfiřta Fridricha III. Moudrého získal azyl na hradě Wartburg, kde přeloýil Nový zákon do • němčiny (1534: Starý zákon). • •Představitel reformace – žádal nápravu poměrů v církvi (renovatio – obnova) •Zakladatel protestantismu – kritického náboženského hnutí, nazvaného podle protestu šlechty na říšském sněmu ve Špýru r. 1529, • kde se projednávala otázka správnosti Lutherových teorií Soubor:95Thesen.jpg Lutherovy teze: •Reformace ve Švýcarsku – Ulrich Zwingli (Curych) • – Jean Kalvín (Ženeva): ve Francii – hugenoti • v Anglii – puritáni • •Kalvinismus – ve 2. pol. 16. stol. rozšířen téměř ve všech evropských zemích mimo Holandska • – severní Německo, Dánsko, Švédsko, Polsko, Uhry •1525 – luterství přijal velmistr Řádu něm. rytířů Albrecht Hohenzollernský, který se stal leníkem • polského krále a zároveň světským knížetem • •1521 – osmanská vojska dobyla Bělehrad (brána Uher) •1526 – bitva u Moháče (srpen; zahynul zde Ludvík Jagellonský) •1529 – Turci u Vídně odraženi • •1541 – Uhry rozděleny na 3 části: střed: Budínský pašalík Süleymana I. • východ: Sedmihradsko • západ: pod Habsburky • • •Ferdinand I. – 1543: představitelé nekatolických vyznání předložili na zemském sněmu návrh • náboženské reformy na legalizací konfese (odmítnuti) • • – 1545 – 1563: Tridentský koncil: protireformační tažení (pravidla katolicismu) • • – 1546/1547: Šmalkadská válka: protihabsburské povstání • kurfiřt Jan Fridrich poražen Karlem V. • • – 1555: kurfiřt Jan Saský na říšském sněmu v Augšpurku předložil reformované • augšpurské vyznání (Confessio Augustana), sepsané Philippem Melanchtonem • (cuius regio, eius religio „koho vláda, toho víra“) • • – 1567: příchod jezuitského řádu (do českých zemí pozván na podporu rekatolizace) • (1534: založeno Tovaryšstvo Ježíšovo Ignácem z Loyoly) • • – úřady byly společné jak pro rakouské, české a uherské země: tajná rada, dvorská rada a dvorská komora • Reformace ve Slezsku •20. léta 16. stol. – Lutherovo učení se šířilo ze Saska a Bavorska • – sekularizaci církevního majetku podporovali lehnicko-břežští Piastovci, braniborští Hohenzollernové • a olešničtí Minstrberkové •Dolní Slezsko: •1521: centrem reformačního hnutí se stalo Lehnicko a Břežsko • 1535: tamní kníže Fridrich II. vydal církevní řád, rozšířený v knížectví minsterberském a olešnickém, kde vládli potomci Jiřího z Poděbrad • 1523: ve Vratislavi převzal faru kostela sv. Máří Magdalény kazatel Jan Hess • •Horní Slezsko: • 1523 – protestantismus zavedl krnovský Hohenzollern Jiří Braniborsko-Ansbašský: braniborsko-norimberský řád • (Opolsko, Ratibořsko, Bohumínsko a Bytomsko) • 40.-50. léta. – k reformaci se přihlásilo bruntálské a frýdecké panství • – v Opavě protestanti získali převahu • spory mezi katolickými kněžími - Blažej Siebenloth a německými luterány - Martin Zenkfrey • 1555: zápas o správu farního chrámu Nanebevzetí P. Marie • 1569: smír dojednaný Janem starším z Vrbna • 1570: Siebenblot konvertoval k protestantismu •Pokles prestiže katolické církve a úpadek řádů – útoky radikálních nekatolíků. •Jednota bratrská – Unitatis Fratrum: reformační církev vzniklá před nástupem Jiřího z Poděbrad na český trůn, kdy • bylo poraženo radikální „táborské“ husitství a umírněná církev podobojí v čele s Janem Rokycanou • hledala kompromis s katolickou církví. • – 1467: založena na synodu ve Lhotce (oddělení od kališníků) • – ovlivněna myšlenkami Petra Chelčického, který 1547 v Kunvaldu u Žamberka založil náboženskou obec • – bratři vedli prostý život, řídili Písmem svatým • – několik rodin tvořilo „sbor“, který se scházel po domech • – volena: Širší rada (sněm) • v čele: Úzká rada (Starší) – 12 členů, 4 biskupové • •2 směry: tzv. Malá stránka – vliv učení Petra Chelčického a valdenství • (kol. 1330 stoupenci něm. heretiků se usadili v již. Čechách) • – orientována na studium Bible a víry • – uzavření před okolním světem • • tzv. Velká stránka – Lukáš Pražský; 30. l. 16. stol.: Jan Augusta • – vzdělání a literární činnost, otevřenější • – zakládání sborů ve městech • Kralická tiskárna 1578 – 1628 Archeologický výzkum Vlasty Fialové odhalil v letech 1956–1971 půdorys kralické tvrze a tajnou tiskařskou dílnu (nálezy literek, nástrojů, knižních kování a spon). •Archeologické výzkumy: • • – 1956/71: Vlasta Fialová: českobratrská tiskárna v Kralicích • (zal.1562 Janem Blahoslavem, vypleněna 1620/1) • • – 1980: Luboš Šebela: českobratrský sbor v Ivančicích • (1558/71: Jan Blahoslav vedl tajnou tiskárnu, 1623 zánik) • • – 2012: Zdeněk Schenk: Přerov – „Na Marku“ bratrský sbor (d. 30 m, š. 6 m) • škola Jednoty bratrské ze 16. stol. • bratrský kostelík ze 16. stol. (za rekatolizace přejmenován • na sv. Marka) • hrnčířská pec z konce 15. stol. • Biskup Jan Blahoslav († 1571) – pocházel z přerovské měšťanské rodiny – od r. 1558 působil v Ivančicích – z řečtiny přeložil Nový zákon základ bible Kralické (1579 – 1594) http://img.radio.cz/pictures/mesta/old/prerov_jan_willenberger1593.jpg 2012: Přerov – „Na Marku“ http://g.denik.cz/60/9a/schenk-vykopavky-jednota1020120813_denik-600.jpg http://www.spolecneproprerov.cz/wp-content/uploads/pudorys_kostela.png http://www.osobnosti.net/foto/j/jan-amos-komensky/7.jpg Další významné nálezy učinili přerovští archeologové poblíž Tyršova mostu. Nalezli soubor pozdně gotických, reliéfně zdobených komorových kachlů z přelomu 15. a 16. století. http://prerov.nejlepsi-adresa.cz/images/mesta/prerov/clanky/11437_2_0330151213_big.jpg http://g.denik.cz/60/12/archeologove-namarku-06122_denik-380.jpg Novokřtěnci – Toufaři - Habáni •Stoupenci reformačního náboženského hnutí Ulricha Zwingliho označováni jako: • a) novokřtěnci – protože křest přijímali v dospělosti • b) toufaři – z něm. täufer (křtít) • c) habáni – podle komunálního způsobu života v tzv. bratrských domech či dvorech zvaných Haushaben. • •Hnutí, které usilovalo o sociální reformu, zespolečnění majetku i výroby. Pro nábožensko-sociální radikalismus • byli pronásledováni, vyháněni, zatýkáni i popravováni. • •1524 – po porážce selské války vypovězeni z Německa, Rakouska a Švýcarska •1526 – usazovali se na Moravě, kde panovaly tolerantní náboženské poměry • •Zdatní řemeslníci byli v nábožensky tolerantním prostředí Moravy ochotně přijímáni na šlechtických panstvích. • •1535 – zemský je sněm na popud Ferdinanda I. vypověděl ze země •1546 – vypovězeni z Olomouce •1549 – vypovězeni z Brna: část novokřtěnců odešla do Uher • část přešla na katolickou víru • •2. pol. 16. stol. – díky intervenci moravské šlechty nakonec směli na Moravě zůstat, a proto je toto období • označováno jako „zlatý věk novokřtěnců na Moravě“ • • – zruční hrnčíři a kamnáři, jejich výrobky byly kopírovány a napodobovány místními výrobci, • protože habánská keramika se stala módní záležitostí • •1622 – po porážce českých stavů byli kvůli nábožensko-sociální odlišnosti pronásledování a v důsledku • protireformačního tažení kardinála Dietrichštejna definitivně vypovězeni na základě dekretu Ferdinanda II. • (17. 9. a do šesti týdnů se museli z Moravy vystěhovat a odejít do Uher) • • http://www.snm.sk/swift_data/source/eshop/modra/landsfeld_zbor_mod.jpg http://na.nulk.cz/1969/3-4/3-4_014.jpg http://dva-antikvari.cz/eshop_img/full/eshop_7470_img207.jpg Heřman Landsfeld (1899 – 1984) •Džbánkař, amatérský archeolog (cca 70 výzkumů) •od 20. let: zkoumal habánskou keramiku historii výrobny •30. l.: zaniklé dílny a střepiště: Košolná, Sobotiště, Leváre Slovensku (Modra), po válce ve Strážnici Ostrožná N. Ves - první habánské pece •1966, 68-70: Stará Břeclav – výzkum (Šimkova ul.) •1976 – Středověké a novověké kachle, Strážnice – výstava presentovala ucelený vývoj kamnářské výroby od středověku do současnosti. Lidové hrnčířství a džbánkařství - Besedy o řemesle džbánkářském, hrnčířském a kamnářském, Praha 1950. Karel Černohorský (1896 – 1982) • - legionář, úředník Obilního ústavu v Opavě • - dálkově vystudoval dějiny umění na UK v Praze • - SZM: 1921 - asistent • 1935-1938 - ředitel • od 1938 numismatik v MZM • - v r. 1942 byl suspendován a úředně penzionován • - 1945-1948: pověřen vedením SZM • - 1948: ředitel MZM - brzy byl odvolán • - 1952-1956: věd. pracovník ARUB • • Počátky habánských fajánsí. Opava 1931. • Moravská lidová keramika. Praha 1941. • Vladimír Scheufler 1922 –1995 •Studoval hudební vědu a národopis v Praze •Po studiích působil v Městském muzeu v Ostravě •Výzkumy na Jablunkovsku, Hlučínsku, Těšínsku a Vsetínsku •1953 – Ústav pro etnografii a folkloristiku v Praze •Analýza souborů: Vsetín, Beroun, Bruntál • • • •SCHEUFLER, V.: Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha 1972, 27–40. •SCHEUFLER, V.: Lidová keramika. Nástin technické a kulturněhistorické specifikace. Studie Muzea Kroměřížska ́82. Kroměříž 1983,59–70. •PEROUTKA, B. – URBACHOVÁ, E. – SCHEUFLER, V.: Hromadný nález keramiky ve vsetínském zámku a vsetínští hrnčíři, Český lid 56, 1969, s. 301–305. •SCHEUFLER, V.: Novověké nálezy z Bruntálu a bruntálské hrnčířství nové doby, Časopis Slezského muzea 24, 1975, s. 32–42. http://g.denik.cz/66/c3/straznice_historik_pajer_kniha_fajans_denik-1024.jpg ilustrační foto http://www.masaryk.info/masarykovo-muzeum-hodonin/154/element/1486/download Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice 1983. Nové výzkumy novokřtěneckých fajánsí na Moravě. In: tředověké a novověké zdroje tradiční kultury. Brno 2006, 121–139. Novokřtěnecké fajánse z Moravy 1593–1620. Soupis dokladů z institucionálních a privátních sbírek. Strážnice 2011. Dambořice u Slavkova •Kol. r. 1500 – hrnčíři se usadili na ulici Nové na rozhraní č. p. 31 a 32 • (pozemky ve střední části ulice) • •Hrnčířskou výroba: 2 časové horizonty: • • a) předhabánská produkce: 1500 – 1550 • - domácí pozdně gotická tvorba: 1500 – 1530 - náboženské motivy • 1530 – panství koupil Jan Kuna z Kunštátu, pán na Rožnově a Lukově • - domácí renesanční tvorba: 1530 – 1550 - antické motivy (portrétní, fantaskní) • • b) habánská produkce: 1550 příchodem habánů 1549 – pozval je Petr z Kounic • domácí tvorba zaniká • Habánský komorový kachel základní s mozaikovým kružnicovým vzorem. Brno, Panská 6-8, 1607-1617. Napodobenina habánského komorové kachle s mozaikovým srdéčkovým vzorem. Komorový kachel s mozaikovým přibíjeným vzorem. Habánská kamna – rekonstrukce raně novověkých kamen z mozaikových (tapetových) kachlů, Strážnice, 3/3 16. stol. Komorový kachel s mozaikovým oválovým vzorem. Habánský komorový kachel základní s pěti kruhovými prohlubněmi. Brno-Panská 6-8: Od roku 1607 byl dům v rukou ochránců novokřtěnců, Oldřicha V. z Kounic (1569-1617) a jeho syna Fridricha z Kounic (1597-1639). •Maxmilián II. – 1567: zrušení basilejských kompaktát umožnilo šíření luterství • – 1575: ústně schválil tzv. Českou konfesi: vyznání víry nekatolických církví: luteránů a Českých bratří • •Rudolf II. – 1583: císařský dvůr přestěhován z Vídně do Prahy • protireformace – papežský nuncius přesvědčil císaře, aby do úřadů jmenoval katolíky: • kancléř: Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (horlivý katolík) • místodržící: Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka • Jaroslav Bořita z Martinic • protestantská strana: jediný nekatolík u císařského dvora • prezident dvorské komory: Ferdinand Hofman z Grünbüchlu • 1600: odvolán a nahrazen Jakubem Breunerem • • – 1609: Rudolf II. vydal Majestát na náboženskou svobodu: náboženská práva přiznána všem vrstvám • • – 1612: spory o výstavbu protestantských kostelů na katolických panstvích (v Hrobech) • • • •1583 – Ferdinand Hoffmann z Grünbüchlu získal rabštejnské zboží • – 1586: přestavba janovického zámku, založil knihovnu • – vybudoval železárny: propojil těžbou, hutnictvím a užíváním dřeva • – zaměstnal přední evropské odborníky: • železář: Izák Pfändler z Losbergu • montanista: Hans Steinberger • – zmodernizovali vrácené panské doly • – správa panství zajistila přísun technických prostředků i zařízení • – zastaralé hutě nahradily produktivnější korutanské pece (první u nás) hofm zamek_janovice_01 Snímek 028 img096 Snímek 026 img137 •Ferdinad Štýrský – 1617: českým králem zvolen radikální katolík (posílení katolické šlechty) • – 1619: nastupuje vládu v rakouských zemích jako Ferdinand II. • – 23. května 1618 – stavovská opozice vedená s Jindřichem Matyášem Thurnem • – císařští místodržící s písařem Fabriciem vyhozeni do hradního příkopu • •Třicetiletá válka – protestantská unie: 1619 zvolen Fridrich Falcký • Anglie, Francie, Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Sasko, Braniborsko • • – katolická liga: Maxmilián Bavorský • Rakousko, Polsko, Uhry, Litva, papežský dvůr • • 1618 – 1620: válka česká – první fáze českého stavovského povstání, porážka na Bílé hoře (8. listopadu) • – 21.6.1621 staroměstská exekuce: poprava 27 účastníků odboje • 1621 – 1623: válka falcká – porážka Fridricha Falckého • 1625 – 1629: válka dánská – r. 1629: mír v Lübecku, Albrecht z Valdštejna (velitel habsburského vojska) • •Rekatolizace – probíhala po celou dobu třicetileté války • – cíl: sjednocení země z náboženského hlediska • – 1624: ustaveny rekatolizační komise • – 1629: zpovědní seznamy (doklad: zpovědní cedulky) • restituční edikt: vrácení majetků katolické církvi, o která přišla od r. 1552 (zrušen 1635) • •1627 – zrušen Rudolfův majestát a veškerá privilegia nekatolických náboženství • – vydáno Obnovené zřízení zemské (pro Čechy) • •1628 – vydáno Obnovené zřízení zemské (pro Moravu) • •1629 – 1635: válka švédská – švédská vojska pronikla do Čech, po smrti Gustava II. Adolfa zatlačena na sever •1635 – 1648: válka švédsko-francouzská – 24. 10. uzavřen Vestfálský mír • •Důsledky – změna mocenských poměrů v Evropě: pokles významu Rakouské monarchie ve prospěch Francie a Švédska • – úbytek obyvatel: Čechy: z 1 700 000 kol. pol. 17. stol. 950 000; Morava: z 900 000 cca 600 000 • – hospodářský úpadek: zánik vesnic, vypalování měst, utlumení obchodu • – konfiskace majetků nekatolíků • – utužení nevolnictví • • • Literatura •JUST, J. – MATÉJKA, O. – NEŠPOR, Z.: Luteráni v českých zemích v proměnách staletí. Praha 2009. •JUST, J.: 9. 7. 1609 - Rudolfův Majestát: Světla a stíny náboženské svobody. Praha 2009. •MEUSEL, Alfred. Tomáš Müntzer a jeho doba. Praha 1957. •NODL, M.: Utrakvismus a Jednota bratrská na rozcestí. Dobový kontext náboženské konverze Jana Augusty. Marginalia Historica IV, 1999. •ŘÍČAN, R.: Dějiny Jednoty bratrské. Praha 1957. •PÁNEK, J.: Stavovská opozice a její zápas s Habsburky 1547‒1577, Praha 1982. •