Archeologie českých zemí pozdní středověk, novověk 13. Krize tradiční společnosti na prahu raného novověku. Strukturální změny v Evropě Krize středověku •Hospodářské příčiny: • •Vnitřní – celkové vyčerpání hospodářské dynamiky • – stagnace zemědělství: pokles rentability výnosů (konec tradičních forem hospodaření) • – opouštění pozemků s nízkou kvalitou půdy v důsledku vyčerpání (snižování úrodnosti) • – náhradní postupy v hospodaření (místo pšenice žito) • – pokles cen půdy a agrárních produktů (obilí po r. 1350) • – cechovní omezení řemeslné výroby • – klesající pozemková renta • – tzv. cenové nůžky: zvýhodnění měst (řemeslné výroby versus agrární produkty) • – demografický regres (vylidnění) • – pokles příjmů státního fisku (královské pokladny) a vrchnosti • – vymírání dynastií: uherští Arpádovci(1301), čeští Přemyslovci(1306), polští Piastovci (1370) • •Vnější – morové epidemie, válečné konflikty, klima • •Politické změny: • – Stoletá válka: 1337 – 1453 mezi Anglií a Francií (územní nároky); u Castillonu Angličané poraženi • – Černá smrt: 1347 – 1352: demografický pokles (zemřelo 60 – 80% nakažených, celk. 18 mil.) • – Expanze Osmanských Turků do Evropy: 1353: dobyta byzantská Gallipolis • 1454: dobyta Konstantinopol (Cařihrad, Istanbul) • 1526: Ludvík Jagellonský padl v bitvě u Moháče • 1529, 1683: obléhání Vídně • •Krize církve: • – papežské schisma: 1309 – 1378: rozkol vedoucí k úpadku katolické církve • tzv. avignonské zajetí: dva papežové: Řím: Urban VI. – Avignon: Kliment V. • 1417: schisma ukončeno volbou Martina V. • • – císařské schisma: Václav IV. podporoval římského Urbana VI.: proti šlechtická opozice (panská jednota) • •Klimatické změny: • – tzv. malá doba ledová (Little Ice Age) • – zhoršení klimatu, neúroda, hladomory: 1315 – 17, 1340 – 50, 1374 – 75/80 • – 13/14. stol.: pomalé snižování teploty, výkyvy počasí a klimatické extrémy • • • České země – 14. a 15. stol.: příčiny a průběh byly podobné jako v jiných státech Evropy. • •14. stol. – stagnace hospodářského rozvoje: od poloviny vlády Karla IV. a Václava IV. • – vyčerpání venkovské a městské kolonizace jako hnacího motoru ekonomického vývoje • – vytěžení dostupných nalezišť stříbra a drahých kovů • – snižování hodnoty mince • – absence napojení českých zemí na hlavní evropské obchodní trasy (Z – V) • – 1380: morová epidemie (úbytek obyvatelstva) • • Markraběcí války – politická nestabilita, válečné konflikty, kriminalita, pogromy na Židy (1389 – Praha) • – moravský markrabě: Jan Jindřich († 1375) • – nástupce: Jošt († 1411), braniborský kurfiřt a římský král (1410) • – mladší synové: Prokop († 1405) a Jan Soběslav († 1380) • – spory mezi Joštem a Prokopem o dědictví vyústily ve válku • • • • 14. stol. – první vlna sekularizací církevních majetků: Matěj z Janova († 1393) kritika klášterů (zbytečnost řádů) • – prohloubení hospodářských problémů řádových institucí: • – ukončení fundačních (zakladatelských) aktivit: poslední 1391: kláštery ve Fulneku a Prostějově • – zadlužení speciálními berněmi: za Václava IV. klášterní poplatky zdrojem královských příjmů • – vyhánění řádových farářů, první útoky na kláštery ve městech i na vesnicích • • – po smrti Václava IV († 1419): • – napadány mendikantské konventy v centrech husitství v Praze a na Táboře • – klášter Na Slovanech zůstal zachován, protože opat přijal husitské požadavky • – klášter sv. Anny fungoval jako jakýsi sběrný klášter uprchlíků • – husitské války: prosazení čtyř pražských artykul: odmítnutí světského panování kněží • majetky církevních institucí v předhusitském období: 1/3 pozemkového fondu • konfiskace: ztráta 90 % statků (ve prospěch šlechty a měst) • revindikace: doložení oprávnění k majetkům získaným za revoluce od církve • Ferdinand I. – 1547: městům vrátil část zkonfiskovaného majetku s nařízením vydržovat • z jeho výnosů duchovenstvo, školy a sakrální budovy (28 měst) • • ŠMAHEL, František, Husitské Čechy. Struktury, procesy, ideje, Praha 2001 • BÁRTA, Miroslav; KOVÁŘ, Martin, a kol. Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur: minulost, současnost a budoucnost • komplexních společností. Praha 2011. • Úpadek hornických sídlišť •Přelom 13./14. stol. – hornictví na Českomoravské vrchovině v útlumu (1281–1304 • (z brodské městské pečeti zmizely hornické symboly) • – poč. 14. stol.: zmínky o opuštěných či starých horních dílech • •¾ 13. stol. – nová hornická sídliště nebyla zakládána, hlavní rudní ložiska objevena a vytěžena, těžba perspektivních žil • •První pol. 14. stol. – stagnace hornictví: postupný zánik hornických sídlišť • •15. stol. – stagnace dolování kvůli nákladům na těžbu ve větších hloubkách (vytěžení, zatopení za husitských válek) • •15./16. stol. – inovace důlní techniky: využití vody – stroje s vyššími výkony (vodotěžní stroje: kola, čerpadla, pumpy) • •16. stol.: 20. léta: nový rozvoj těžby stříbra a dalších kovů (cínu) v Krušnohoří • příliv kolonistů ze Saska a jižního Německa (dosídleno Krušnohoří a Slavkovský les) • 50. léta: vyčerpání nejvýhodnějších rudních ložisek (stříbra) • 2. pol.: dovoz drahého kovu z kolonií = úpadek většiny středisek těžby • •1600 – Krušnohoří v úpadku • • •17. stol. – ekonomika raného novověku: rozpory mezi nabídkou a poptávkou • • vých. E.: krize agrární (drsnější klima) • záp. E.: krize průmyslová (cechy x manufaktury) • • agrární revoluce: připravila půdu kapitalismu • zásobení potravinami, surovinami, pracovními silami, kapitálem • přechod z extenzivní na intenzivní výrobu (budování velkostatků) • • průmyslová revoluce: industrializace, rozvoj vědy, soupeření o trhy a kolonie, • krize z nadprodukce (tkaniny) • problémy dopravy a obchodu (suchozemský x lodní) • • – konflikty: sociální (feudální vztahy), náboženské, válečné • – demografická deprese: depopulace (30. letá válka), přesuny z vesnice do měst • – přírodní: neúroda, hladomory, epidemie • • • •